Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 91/2019-209
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Ivetou Nedozrálovou ve věci
žalobkyně: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A
proti
žalovaným: 1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A
2. Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B
pro zaplacení 10 000 EUR s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný č. 1 a č. 2 jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 EUR se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % p. a. z této částky od 1. 2. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný č. 1 a č. 2 jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 100 494,50 Kč k rukám zástupce žalobkyně Jméno advokáta A, advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný č. 1 a č. 2 jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 EUR se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % p. a. z této částky od 1. 2. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný č. 1 a č. 2 jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 100 494,50 Kč k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta A, , advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovaným uložil povinnosti zaplatit žalobkyni částku 10 000 EUR s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela žalobkyně se žalovaným č. 1 dne 16. 5. 2016 podnájemní smlouvu, na jejímž základě přenechal žalovaný č. 1 žalobkyni do podnájmu bytové prostory situované v bytě č. hodnota na adrese adresa (dále jen „Smlouva“). Předmět podnájmu nebyl žalobkyni předán do užívání a žalobkyně proto nemohla začít předmět podnájmu užívat v souladu s podnájemní smlouvou, žalobkyně a žalovaný č. 1 proto dne 1. 8. 2016 uzavřeli dohodu o vrácení složené kauce (dále jen „Dohoda“), v níž žalobkyně a žalovaný č. 1 učinili nesporným, že nikdy nebyl naplněn smysl Smlouvy, neboť žalobkyně nikdy od žalovaného č. 1 neobdržel klíče a přístup do předmětu podnájmu. Žalobkyně zaplatila na základě Smlouvy dne 20. 5. 2016 na bankovní účet žalovaného č. 2 částku 10 000 EUR, která byla ve Smlouvě označena jako záloha na nábytek. Žalobkyně nikdy neměla v úmyslu zakoupit jakýkoliv nábytek a má za to, že se jedná o účelovou konstrukci ze strany žalovaných, jejímž účelem bylo vylákání částky 20 000 EUR ze žalobkyně z titulu kauce na podnájemní vztah, přičemž žalovaní využili neznalost žalobkyně o právních poměrech v České republice. Poté, co žalobkyně zjistila toto nekalé jednání ze strany žalovaných, vyzvala žalovaného č. 1 k vrácení částky 20 000 EUR, kterou žalobkyně z titulu Smlouvy zaplatila. Žalovaný č. 1 v Dohodě potvrdil, že žalobkyně zaplatila částku 20 000 EUR a zavázal se k vrácení částky 10 000 EUR, když uvedl, že zbývající částku ve výši 10 000 EUR neobdržel, ale obdržel jí žalovaný č. 2, kterému žalobkyně tuto částku zaslala na základě výzvy zaslané žalovaným č. 2 e-mailem žalobkyni dne 18. 5. 2016, doplněné dne 18. 5. 2019. Žalobkyně podala dne 17. 3. 2017 žalobu na žalovaného č. 1 i zaplacení částky 10 000 EUR, řízení bylo vedeno pod sp. zn. spisová značka a žalobkyně byla v tomto řízení úspěšná, když jí byla žalovaná částka pravomocně přiznána. Touto žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení druhé části ve výši 10 000 EUR označené jako záloha na nábytek, kterou žalobkyně zaplatila na účet žalovaného č. 2. Žalobkyně vyzvala žalované k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 22. 1. 2019, žalovaní však ani poté ničeho neuhradili.
2. Žalovaný č. 2 k žalobě uvedl, že není účastníkem Smlouvy, a že částku 10 000 EUR obdržel za jiným účelem, a to na základě ústní dohody mezi žalobkyní a žalovaným č. 2, dle které měla být částka 10 000 EUR využita na nákup luxusního nábytku do dvou bytů v adresa, které jsou ve vlastnictví žalovaného č. 2. Žalobkyně měla následně posílat turisty z jiných zahraničních států na pobyt v České republice právě do těchto bytů, z čehož si žalobkyně a žalovaný č. 2 měli rozdělovat zisky. Žalovaný č. 2 za tímto účelem zaslal žalobkyně 2 e-maily ze dne 18. 5. 2016 a dne 20. 5. 2016 od žalobkyně obdržel částku 10 000 EUR, za které dne 25. 5. 2016 nakoupil čtyři kožená křesla a koženou pohovku. Jednatel žalobkyně poté žalovanému č. 2 sdělil, že již nadále nechce investovat do rekonstrukce bytů v Anonymizováno a ústní dohodu ukončil, přičemž žalovaný č. 2 žalobkyni nabídl, že si může převzít zakoupený nábytek, což žalobkyně odmítla.
3. Z nesporných tvrzení účastníků a z provedeného dokazování zjistil soud následující skutkové skutečnosti.
4. Účastníci řízení učinili nesporným, že dne 20. 5. 2016 byla na účet žalovaného č. 2 připsána částka 10 000 EUR, v jejíž poznámce bylo uvedeno, že se jedná o zálohu na nábytek.
5. Z Podnájemní smlouvy ze dne 16. 5. 2016 soud zjistil, že žalobkyně, jakožto podnájemce, uzavřela dne 16. 5. 2016 se žalovaným č. 1, jakožto nájemcem, podnájemní smlouvu, jejímž předmětem byly bytové prostory v bytě č. hodnota na adrese adresa. Podnájemce dle Smlouvy převzal do svého užívání veškeré zařízení interiéru, předání prostoru mělo být uskutečněno protokolárně na základě předávacího protokolu. Podnájemné bylo sjednáno na částku 35 000 Kč měsíčně. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s tím, že účinnosti měla Smlouva nabýt dnem převzetí bytových prostor do užívání žalobkyně. V případě, že by k převzetí bytových prostor nedošlo do 31. 5. 2016, bylo ve Smlouvě sjednáno, že Smlouva zanikne a smluvní strany jsou povinny si navzájem vydat vše, co plnily. Podnájemce byl dle Smlouvy povinen zaplatit ke dni podpisu Smlouvy do rukou žalovaného č. 1 částku 10 000 EUR v hotovosti jakožto zálohu na nábytek, a během pěti dnů od podepsání Smlouvy byla žalobkyně povinna zaplatit na účet žalovaného č. 1 kauci ve výši také 10 000 EUR. Smlouva je podepsána žalovaným č. 1 a jednatelem žalobkyně, jejichž podpisy jsou ověřeny.
6. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně uhradila žalovanému č. 2 dne 20. 5. 2016 částku 10 000 EUR, přičemž v detailu platby je uvedena poznámka záloha na nábytek.
7. Z Dohody o vrácení složené kauce ze dne 1. 8. 2016 soud zjistil, že tuto Dohodu uzavřeli dne 1. 8. 2016 žalobkyně a žalovaný č. 1. V Dohodě smluvní strany uvedli, že žalobkyně před podpisem Smlouvy předala žalovanému č. 1 vratnou kauci ve výši 10 000 EUR na jím určený bankovní účet. Dle Dohody nikdy nedošlo k faktickému předání bytových prostor žalobkyni, když tato nikdy neobdržela klíče od bytu od žalovaného č. 1. Z tohoto důvodu došlo k zániku Smlouvy ke dni 31. 5. 2016. Žalovaný č. 1 v Dohodě prohlásil, že zbylou část zálohy ve smyslu ustanovení 5.5 Smlouvy od žalobkyně neobdržel, ale je si vědom, že částku obdržela třetí osoba v souvislosti s plněním ze Smlouvy. Smluvní strany v Dohodě prohlásili, že si ji před podpisem řádně přečetly, a že smluvním podmínkám porozuměly. Dohoda je podepsána žalovaným č. 1 a jednatelem žalobkyně, jejichž podpisy jsou ověřeny.
8. Z výzvy k zaplacení dlužné částky – předžalobní upomínky soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalované č. 1 a č. 2 dne 22. 1. 2019 k zaplacení dlužné částky 10 000 EUR ve lhůtě 7 dní, která byla bez právního důvodu zaplacena na bankovní účet žalovaného č. 2.
9. Žalovaný č. 1 při účastnickém výslechu uvedl, že s žalobkyní uzavřel ústní dohodu, v níž se žalobkyně zavázala zaplatit žalovanému č. 1 částku 20 000 EUR na rekonstrukci bytu v hodnota, zaplatila mu však pouze částku 10 000 EUR, a to na jeho bankovní účet. Na další obsah této ústní dohody si žalovaný č. 1 nevzpomněl a uvedl, že zbylých 10 000 EUR po žalobkyni nikdy nevymáhal. Žalovaný č. 1 dále uvedl, že dne 1. 8. 2016 podepsal Dohodu o vrácení složené kauce, ale že tuto dohodu nečetl a neví, kdo je v dohodě uvedená třetí osoba, která obdržela zbylou část zálohy ve výši 10 000 EUR.
10. Jednatel žalobkyně při účastnickém výslechu uvedl, že byl jednatelem žalobkyně do roku 2021. Na žalovaného č. 2 se obrátil z důvodu, že v České republice chtěl založit obchodní činnost a žalovaný č. 2 mu slíbil dopomoci najít byt, kde by se mohl ubytovat. Žalovaný č. 2 ukázal jednateli žalované byt v Anonymizováno, který byl prázdný a starožitný nábytek na půdě, o kterém uvedl, že jím byt bude vybaven. Žalovaný č. 2 uvedl, že majitelem bytu je jeho přítel, který jej zplnomocnil k pronájmu bytu. Žalovaný č. 2 jednateli žalobkyně sdělil, že vratná kauce činí 20 000 EUR, a jednatel žalobkyně posléze podepsal podnájemní smlouvu v češtině s tím, že překlad smlouvy mu byl přislíben. Z přeložené smlouvy jednatel žalobkyně zjistil, že kauce činní 10 000 EUR a záloha za nábytek činí 10 000 EUR. K dotazu jednatele žalobkyně uvedl žalovaný č. 2 že je to tak v pořádku, že je v česku zvykem hradit zvlášť zálohu za byt a zvlášť za nábytek. Na základě instrukcí od žalovaného č. 2 uhradil jednatel žalobkyně částku 10 000 EUR na účet žalovaného č. 2. Zbývajících 10 000 EUR chtěl jednatel žalobkyně uhradit až po předání klíčů od bytu, žalovaný č. 2 mu ale začal vyhrožovat, že v takovém případě zruší smlouvu a žalobkyně nedostane ani byt, ani již zaplacených 10 000 EUR. Po následné domluvě s panem jméno FO zaslal jednatel žalobkyně částku 10 000 EUR na bankovní účet žalovaného č. 1. Poté mu bylo jméno FO řečeno, že ještě nemůže předat klíče, protože v bytě probíhá rekonstrukce. Po další schůzce došlo k sepsání Dohody, ve které se žalovaný č. 1 zavázal vrátit částku 10 000 EUR a ve které bylo uvedeno, že zbývajících 10 000 EUR má třetí osoba. Jednateli žalobkyně bylo sděleno, že druhou částku 10 000 EUR žalovaný č. 1 nikdy od žalovaného č. 2 neobdržel, proto musí vrácení této částky žalobkyně požadovat po žalovaném č. 2. Žalovaný č. 2 však s jednatelem žalobkyně zcela přestal komunikovat. Jednatel žalobkyně uvedl, že nikdy žádný nábytek neobjednával, že byt měl být pronajat včetně nábytku. S žalovaným č. 2 žalobkyně nikdy žádnou ústí ani písemnou smlouvu neuzavřela.
11. Ve svědecké výpovědi vypověděl svědek jméno FO následující skutečnosti. S jednatelem žalobkyně se seznámil přes žalovaného č. 2 v bytě v hodnota, kde jednatel žalovaný projevil zájem o dlouhodobý pronájem bytu v Karmelitské ulici. Bylo domluveno, že bude provedena rekonstrukce bytu a podepsána podnájemní smlouva, ve které bylo uvedeno, že žalobkyně je povinna zaplatit 20 000 EUR na rekonstrukci, a to ve dvou splátkách. Žalobkyně tuto částku včas neuhradila, proto došlo po asi 3 – 4 měsících k další schůzce, kde bylo domluveno, že žalobkyně musí částku zaplatit. Žalobkyně částku uhradila a poté začala rekonstrukce. K zaplacení druhé části ale nikdy nedošlo. Poté bylo rozhodnuto, že bude spolupráce ukončena a byla podepsána Dohoda, kterou připravil právník žalovaného č. 1. Svědek uvedl, že si nevybavuje, zda ve Smlouvě bylo sjednáno něco o kauci, ale uvedl, že bylo sjednáno, že má být uhrazena částka 20 000 EUR ve dvou splátkách na účet žalovaného č. 1, který byl ve Smlouvě uveden. Svědek nebyl schopen vysvětlit rozpory ve své výpovědi s údaji uvedenými ve Smlouvě a v Dohodě. Uvedl, že údaje o tom, co má být obsaženo v Dohodě poskytl právničce, která Dohodu sepisovala on sám, ale již si nepamatuje, kdo měla být třetí osoba v Dohodě uvedená.
12. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů a nesporných tvrzení účastníků získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout a další důkazní návrhy proto pro nadbytečnost zamítl. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.
13. Na základě skutkových zjištění učiněných soudem na podkladě nesporných tvrzení účastníků řízení a na základě provedeného dokazování soud tedy dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela dne 16. 5. 2016 podnájemní smlouvu se žalovaným č. 1, na jejímž základě přenechal žalovaný č. 1 žalobkyni do podnájmu bytové prostory situované v bytě č. hodnota na adrese adresa. Ve Smlouvě bylo sjednáno měsíční podnájemné ve výši 35 000 Kč, účinnosti měla Smlouva nabýt dnem převzetí bytových prostor do užívání žalobkyně. Podnájemce byl dle Smlouvy povinen zaplatit ke dni podpisu Smlouvy do rukou žalovaného č. 1 částku 10 000 EUR v hotovosti jakožto zálohu na nábytek, a během pěti dnů od podepsání Smlouvy byla žalobkyně povinna zaplatit na účet žalovaného č. 1 kauci ve výši také 10 000 EUR. Předmětem tohoto řízení je částka 10 000 EUR, která byla ve Smlouvě označena jako záloha na nábytek, přičemž již z nesporných tvrzení účastníků vyplývá, že tato částka byla zaplacena žalobkyní na bankovní účet žalovaného č. 2 dne 20. 5. 2016. Stejná skutečnost vyplývá rovněž z výpisu z bankovního účtu žalobkyně. Soud tak má za jednoznačně prokázané, že částka 10 000 EUR, jež je předmětem tohoto řízení byla žalobkyní zaplacena žalovanému č. 2, a že se tak stalo v souvislosti s uzavřenou podnájemní smlouvou. Soud uvádí, že neshledal jako věrohodnou obranu žalovaných, že částka 10 000 EUR byla žalovanému č. 2 zaplacena z jiného titulu, a to jako kupní cena za nový nábytek do bytů v Anonymizováno či jako cena za rekonstrukci bytu v Anonymizováno. Tato svá tvrzení žalovaní nijak neprokázali, když účastnický výslech žalovaného č. 1 a svědecká výpověď jméno FO soud shledal jako značně nevěrohodné, s ohledem na jejich vzájemnou rozpornost (žalovaný č. 1 uvedl, že částka 10 000 EUR sloužila k nákupu nábytku do bytů v Anonymizováno, které měl se žalobkyní v zájmu pronajímat turistům, naproti tomu svědek uvedl, že částka měla sloužit jako úhrada za rekonstrukci bytu v Anonymizováno. Výpověď žalovaného č. 1 i svědka jméno FO je rovněž v přímém rozporu s předloženými listinnými důkazy, konkrétně zejména se Smlouvou a s Dohodou, ze kterých vyplývá, že předmětná částka 10 000 EUR měla být uhrazena jako kauce za nábytek, a které jsou opatřeny ověřeným podpisem žalovaného č. 1.
14. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Soud na věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
15. Podle ustanovení § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.
16. Podle ustanovení § 2254 odst. 1 o. z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného.
17. Podle ustanovení § 2275 odst. 2 o. z. v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.
18. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
19. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
21. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
22. Své závěry o skutkovém stavu posoudil soud podle shora uvedených zákonných ustanovení, které na projednávanou věc dopadají, a dospěl k následujícím právním závěrům.
23. Žalobkyně a žalovaný č. 1 spolu dne 16. 5. 2016 uzavřeli podnájemní smlouvu ve smyslu ustanovení § 2275 o. z., přičemž na tuto smlouvu je potřeba pohlížet jako na platně uzavřenou bez ohledu na případnou absenci souhlasu pronajímatele, v tomto případě majitele bytu, kterým bylo adresa. Absence takového souhlasu způsobuje pouze relativní neplatnost podnájemní smlouvy, ke které by soud přihlédl k námitce pronajímatele, která v tomto řízení vznesena nebyla. Podnájemné bylo sjednáno na částku 35 000 Kč měsíčně a ve Smlouvě byla sjednána jistota na nábytek ve výši 10 000 EUR a kauce ve výši 10 000 EUR, celkem tedy 20 000 EUR, což dle kurzu ČNB ke dni podpisu Smlouvy činí 540 400 Kč. Je zcela nerozhodné, že kauce je ve Smlouvě rozdělena na dvě částky, zvlášť na byt a zvlášť na nábytek, když materiálně se v obou případech jedná o jistotu ve smyslu ustanovení § 2254 odst. 1 o. z. a jako taková nesmí přesáhnout trojnásobek měsíčního (pod)nájemného. Trojnásobek podnájemného sjednaného ve Smlouvě činí částku 105 000 Kč, je tedy zřejmé, že sjednaná jistota tuto částku přesahuje. Jelikož tedy ujednání o jistotě zkracuje podnájemcova práva, tak se k němu v souladu s ustanovením § 2235 odst. 1 o. z. nepřihlíží. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uhradila částku 10 000 EUR z titulu jistoty dle podnájemní smlouvy uzavřené se žalovaným č. 1 na bankovní účet žalovaného č. 2. Žalobkyně tak plnila bez právního důvodu, čímž došlo k bezdůvodnému obohacení ze strany žalovaných ve výši 10 000 EUR, které jsou žalovaní povinni žalobkyni vydat. V souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o. z. jsou žalovaní rovněž povinni žalobkyni uhradit zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, a to od 1. 2. 2019, tedy ode dne následujícího po doručení předžalobní výzvy k plnění.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 100 494,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 830 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 253 600 Kč sestávající z částky 9 340 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, sepis a podání žaloby, písemné podání ve věci samé ze dne 1. 2. 2023 a 4 ústní jednání ve dnech 21. 5. 2021, 9. 6. 2023, 29. 2. 2024 a 6. 3. 2024) a z částky 4 670 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 72 450 Kč ve výši 15 214,50 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.