Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 153/2025-13
Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Bílou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupena advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o 21 509,47 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 509,47 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 21 509,47 Kč od 31. 1. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 891 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně Jméno advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 509,47 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 21 509,47 Kč od 31. 1. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 891 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, .
Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení v předmětu uvedené částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce, tj. společností právnická osoba a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč, který žalovaná nesplatila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou pak byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 postoupena na žalobkyni. Žalovaná však nereagovala ani na zaslanou předžalobní upomínku.
V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen o.s.ř. ) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř. ). Účastníci se k výzvě nijak nevyjádřili a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 mezi společností právnická osoba a žalobkyní a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 3. 2025 vyplývá, že pohledávka původního věřitele přešla na žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena. Soud tedy vycházel z toho, že aktivní legitimace žalobkyně je prokázána. Smlouvou o úvěru č. hodnota ze dne 30. 9. 2024 včetně výpisu z účtu prokázala žalobkyně, že její právní předchůdce poskytl žalované dne 30. 9. 2024 částku ve výši 16 000 Kč převodem na účet a žalovaná se zavázala splatit ji ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 2 272,07 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši 112 % ročně. Z předložené upomínky ze dne 30. 1. 2025 je zřejmé, že dlužná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 16 000 Kč, smluvního úroku ve výši 5 509,47 Kč, smluvní pokuty ve výši 160,54 Kč a poplatku za upomínku ve výši 150 Kč. Ze seznamu pohledávek pak vyplývá, že na žalobkyni byla postoupena částka ve výši 21 509,47 Kč. Dne 15. 3. 2025 byla k úhradě dluhu žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou. Žalobou se žalobkyně domáhá úhrady dlužné jistiny, kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení.
Soud věc posoudil podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.), který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku , na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit. Žalovaná však svému závazku plnit řádně a včas nedostála a ocitla se tak se splacením úvěru v prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované jistiny, tak i co do úroku z prodlení uplatněného ve výši dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. , podle něhož má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 076 Kč a odměnou za právní zastupování. Jedná se o tři úkony právní služby po 400 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ), třikrát režijní paušál po 100 Kč (§ 14 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ) a 21 % DPH. Celkem náklady řízení představuje částka 2 891 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho stejnopisu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Táboře.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.