Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

64 Co 369/2025-67

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Svobody, Ph.D. a soudců JUDr. Anny Grimové a Mgr. Davida Kotrbatého ve věci

žalobkyně:

Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované:

Jméno žalované A., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A

o zaplacení příslušenství pohledávky

o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech z 28. 2. 2025, č. j. -44

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 3 146 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II potvrzuje.II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 3 146 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Soud prvního stupně rozsudkem označeným v záhlaví uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 608 030,79 Kč od 13. 4. 2024 do 4. 10. 2024, z částky 438 142,89 Kč od 15. 5. 2024 do 11. 10. 2024, z částky 295 780,30 Kč od 15. 6. 2024 do 11. 10. 2024, z částky 1 092 590,76 Kč od 21. 3. 2024 do 21. 3. 2024 a z částky 592 590,76 Kč od 22. 3. 2024 do 26. 8. 2024 (výrok I) a náhradu nákladů řízení ve výši 79 439,80 Kč k rukám advokáta žalobkyně (výrok II), v obou případech do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobkyně v průběhu řízení, kde se domáhala zaplacení ceny za dodávku tepla v páře dodaného do objektů žalované na adrese Jméno žalované B Anonymizováno, adresa na základě Smlouvy č. Anonymizováno z 8. 12. 2006, vzala žalobu o jistinu ve výši 1 341 953,98 Kč zpět poté, co jí ji žalovaná zaplatila tak, že 4. 10. 2024 uhradila částku 608 030,79 Kč a 11. 10. 2024 uhradila částku 733 923,19 Kč. Z toho důvodu usnesením z 27. 11. 2024, č. j. -29 řízení co do částky 1 341 953,98 Kč zastavil. O zbývající části nároku tvořeného již „pouze“ příslušenstvím pohledávky rozhodl se souhlasem účastníků podle bez nařízení jednání a žalobkyni přiznal uvedený zákonný úrok z prodlení (ve výši 151 023,30 Kč) za dobu prodlení žalované s úhradou jistiny, neboť je v souladu s a

3. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl s odkazem na a žalobkyni jako zcela úspěšné je v plné výši přiznal s tím, že zahrnují zaplacený soudní poplatek ve výši 10 736 Kč a náklady právního zastoupení za celkem 5 úkonů právní služby podle a , advokátního tarifu (AT), z toho 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zpětvzetí žaloby) po 13 700 Kč a jeden úkon poloviční za jednoduchou výzvu k plnění podle AT ve výši 6 850 Kč (vypočtené z tarifní hodnoty 1 341 953,98 Kč), a jeden úkon právní služby spočívající ve vyjádření k odporu ve výši 7 180 Kč vypočtený z tarifní hodnoty 151 023,30 Kč. K tomu žalobkyni přiznal náhradu za 5 režijních paušálů podle AT, z toho 4 po 300 Kč a jeden ve výši 450 Kč, a 21 % DPH ve výši 11 923,80 Kč.

4. Žalovaná se proti výroku II rozsudku včas odvolala. Poukázala na to, že pohledávku žalobkyně od začátku uznávala, se žalobkyní jednala o její úhradě a souhlasila také s navrženým splátkovým kalendářem, podle kterého se úhrada dluhu v celkové výši 1 934 544 Kč měla rozložit do 6 splátek od 6/2024 do 11/2024. Místo notářem vypracovaného splátkového kalendáře jí však žalobkyně oznámila, že pohledávku předala k soudnímu vymáhání právní kanceláři, která jí pak zaslala předžalobní výzvu. Z důvodu mimořádně složité finanční situace, v níž se ocitla, se jí nakonec podařilo uhradit dluh v rozmezí od 26. 8. 2024 do 11. 10. 2024. Za popsané situace a dále vzhledem k tomu, že žalobkyně dlouhodobě a bezesmluvně užívá nemovité věci ve vlastnictví její sesterské firmy, čímž se bezdůvodně obohacuje, je podle ní na místě aplikovat a žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznat. Z toho důvodu žalovaná žádala, aby odvolací soud výrok II rozsudku změnil a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

5. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení rozsudku v napadené části. Připustila, že se žalovanou původně jednala o úhradě jejího dluhu ve splátkách a sepisu notářského zápisu, ale protože žalovaná byla opakovaně nekontaktní a na její emaily a telefonáty nereagovala, nakonec jí 17. 6. 2024 sdělila, že záležitost předává k vymáhání právnímu zástupci, který zaslal žalované předžalobní výzvu a následně 11. 9. 2024 proti ní podal žalobu. V situaci, kdy její pohledávky byly splatné v dubnu, květnu a červnu 2024 a žalovaná neprojevila vůli řešit záležitost mimosoudně, byla žaloba podána oprávněně, neboť žalovaná jistinu uhradila až po jejím podání v průběhu října 2024.

6. Odvolací soud přezkoumal napadený výrok II rozsudku podle a , a to podle bez jednání, a dospěl k závěru, že odvolání žalované nelze vyhovět.

7. Soud prvního stupně správně žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Přestože to v odůvodnění usnesení neuvedl, je zřejmé, že postupoval nejen podle a , ale také podle věta druhá , tedy zohlednil, že příčinou částečného zpětvzetí žaloby vedoucího k částečnému zastavení řízení o jistinu bylo chování žalované, která jistinu uhradila až po podání žaloby. Z procesního hlediska tak žalovaná zavinila zastavení řízení. V souladu se zásadou „kdo zavinil zastavení řízení, neměl ve věci úspěch, a ten se naopak přičítá druhé straně sporu“, tak úspěch žalobkyně představoval 100 % z předmětu sporu. Stejně tak soud prvního stupně správně stanovil výši náhrady nákladů řízení, které žalobkyni v souvislosti s řízením vznikly, a které kromě zaplaceného soudního poplatku zahrnují náklady právního zastoupení za specifikovaných 5 úkonů právní služby, 5 režijních paušálů a DPH.

8. Na rozdíl od žalované odvolací soud žádné důvody hodné zvláštního zřetele k postupu podle , kvůli kterým by žalobkyni neměla být náhrada nákladů řízení přiznána, neshledal. Za takové důvody nelze považovat žalobkyní nezpochybňovanou skutečnost, že účastníci v určité předžalobní fázi spolu jednali o způsobu řešení situace, kdy žalobkyně byla nakloněna sepisu notářského zápisu (zřejmě se svolením k přímé vykonatelnosti) o uznání dluhu žalovanou a jeho úhradě formou splátek. Pokud se tak nestalo a pohledávku žalobkyně nakonec uplatnila žalobou, čímž jí vznikly nepochybně náklady řízení, nelze jí nárok na jejich přiznání vůči žalované upírat. Stejně tak nelze zohlednit žalovanou blíže neupřesněné tvrzení o jakési pohledávce vůči žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení, která navíc nemá patřit žalované, ale její sesterské společnosti. Odvolací soud proto nákladový výrok rozsudku jako věcně správný podle potvrdil.

9. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle , a a žalobkyni jako v odvolacím řízení zcela úspěšné, byla přiznána náhrada za jeden poloviční úkon právní služby spočívající ve vyjádření k odvolání ve výši 2 150 Kč (tarifní hodnotou věci je v odvolacím řízení částka 79 439,80 Kč) podle ve spojení s , písm. c) AT, jeden režijní paušál ve výši 450 Kč podle AT a náhrada za 21 % DPH ve výši 546 Kč, tedy celkem částka 3 146 Kč.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.