Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Co 798/2025-436

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Michala Kadlečka a soudců Mgr. Kláry Cáskové a JUDr. Heleny Novákové ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce

sídlem Adresa žalobce

zastoupený advokátem Dr. Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného

sídlem Adresa žalovaného

zastoupený advokátkou Jméno advokátky

sídlem Adresa advokátky

o 2 750 000 Kč s příslušenstvím

o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 19. 2. 2025, č. j. -400,

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení 49 648,72 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení 49 648,72 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu o zaplacení 2 750 000 Kč s příslušenstvím (výrok I) a rozhodl, že žalobce je povinen uhradit žalovanému na nákladech řízení částku 237 523 Kč (výrok II). Zamítnutí žaloby odůvodnil tím, že ve vztahu k časově poslední smlouvě o darování (darovací smlouvě ze dne datum) se žalobkyně mohla domáhat svého nároku u soudu již dne datum; žalobkyně však podala svou žalobu teprve dne datum, žalovaný namítl promlčení, proto bylo namístě žalobu zamítnout, a to i ve vztahu ke všem nárokům z časově předcházejících darovacích smluv (viz odst. 30 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně).

2. Proti rozsudku podal odvolání žalobce, který namítl, že došlo k hrubému porušení principu rovnosti stran, neboť soud I. stupně mimo rámec své poučovací povinnosti u jednání vyjevil svůj právní názor, že nárok žalobkyně je kompletně promlčen. Žalobce dále poukázal na to, že soud I. stupně neprovedl důkazy navržené žalobcem k prokázání jeho tvrzení o nepoctivém jednání žalovaného (srovnání dokumentů předložených žalovaným ke kontrole v roce 2017 a dokumentů předložených v roce 2021), přesto, že žalobce namítal, že s ohledem na to, že byl žalovaným lstivě uveden v omyl, došlo ke stavění promlčecí lhůty ve smyslu . Žalobce soudu I. stupně vytýká též to, že nerespektoval závazný právní názor soudu odvolacího, aby provedl žalobcem označené důkazy a vypořádal se s jeho argumenty. Dále uvedl, že soud I. stupně učinil nesprávná skutková zjištění, když nebylo tvrzeno a ani z provedeného dokazování nevyplývá, že by platby žalobce probíhaly čtvrtletně a už vůbec ne, že by částka daru měla být žalovaným využita bezprostředně v následujícím kalendářním čtvrtletí. Soudu I. stupně pak lze, podle žalobce, vyčíst též nesprávné právní posouzení věci, neboť nerozlišuje mezi právním režimem smluv uzavřených v době účinnosti , platného a účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) a smluv uzavřených v době účinnosti , účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), když poukázal na existenci objektivní promlčecí lhůty ve smyslu o. z. a stavění promlčecí lhůty podle o. z. Žalobce ve svém odvolání rozebral, že minimálně v případě darovací smlouvy ze dne datum nemohlo být promlčeno ani právo odstoupit od této smlouvy, ani právo na vydání bezdůvodného plnění. Má za to, že – vzhledem k tomu, že žalovaný žalobce při kontrole účelovosti využití daru – úmyslně uvedl v omyl, je námitka promlčení práva odstoupit též nemravná. Žalobce závěrem navrhl změnu rozsudku tak, že žalobě bude v plném rozsahu vyhověno.

3. Žalovaný k odvolání žalobce uvedl, že soud I. stupně správně a úplně zjistil skutkový stav v dané věci, tento řádně a správně právně vyhodnotil a následně také správně rozhodl. Žalovaný poskytl soudu I. stupně veškerou dostupnou dokumentaci a celou situaci vysvětlil, soud upozorňoval naopak žalobce, aby podložil svá tvrzení relevantními důkazy. Žalovaný má za to, že z hlediska použití poskytnutých finančních darů postupoval řádně a efektivně. Nad rámec shora uvedeného uvedl, že kontrola v roce 2017 proběhla bez připomínek; ani v samotných darovacích smlouvách není zmínka o možnosti dvojité kontroly, kterou následně žalobce po žalovaném požadoval, a kterou mu žalovaný v rámci korektních vztahů umožnil. Navrhl potvrzení rozsudku soudu I. stupně jako věcně správného.

4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací ( – , dále jen „ “) – po zjištění, že odvolání bylo podáno včas ( ), k tomu legitimovaným subjektem ( ) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné ( a a contrario) – přezkoumal napadené rozhodnutí, k jeho projednání svolal jednání ( ) a po doplnění dokazování dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Z obsahu spisu se podává, že žalobce s žalovaným postupně uzavřeli darovací smlouvy, a to darovací smlouvu ze dne datum na částku 250 000 Kč (plnění poskytnuto dne datum), darovací smlouvu ze dne datum na částku 550 000 Kč (plnění poskytnuto postupně v platbách dne datum, datum, datum a datum), darovací smlouvu ze dne datum na částku 100 000 Kč (plnění poskytnuto dne datum), darovací smlouvu ze dne datum na částku 550 000 Kč (plnění poskytnuto postupně v platbách dne datum, datum, datum, datum), darovací smlouvu ze dne datum na částku 550 000 Kč (plnění poskytnuto postupně ve dnech datum, datum, datum, datum), darovací smlouvu ze dne datum na částku 550 000 Kč (plnění poskytnuto ve dnech datum, datum, datum, datum) a darovací smlouvu ze dne datum na částku 200 000 Kč (plnění poskytnuto dne datum). Dar ve výši 250 000 Kč podle darovací smlouvy ze dne datum byl poskytnut za účelem zhotovení plynové kotelny pro vytápění a ohřev vody v areálu adresa (čl. I cit. smlouvy). Příjemce se zavázal dar použít pouze pro účely zajištění činností uvedených v bodě I. Dar ve výši 100 000 Kč podle darovací smlouvy ze dne datum byl určen na investice, resp. opravy víceúčelového zařízení v majetku právnická osoba v adresa s akcentem na dětský letní tábor v areálu adresa (čl. I cit. smlouvy). Ostatní dary, tj. částky ve výši 4x 550 000 Kč podle darovacích smluv zde dne datum, datum, datum a datum a ve výši 1x 200 000 Kč podle darovací smlouvy ze dne datum se příjemce (žalovaný) zavázal použít pouze pro účely zajištění činností týkajících se Jméno žalovaného. Dále bylo sjednáno, že dárce (žalobce) je oprávněn požádat o kontrolu využití daru, s čímž příjemce souhlasil (čl. II. cit. smluv) a dále že dárce je oprávněn odstoupit od této smlouvy a požadovat vrácení daru v případě, že poskytnutá částka byla použita pro jiné účely, než je uvedeno v čl. II. této smlouvy (čl. III. cit. smluv).[Anonymizováno:1] [1: To vše viz odst. 8 až 14 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně. ]

6. Odvolací soud v souladu s doplnil dokazování přípisem žalobce ze dne datum a zjistil, že žalobce odstoupil od veškerých shora uvedených darovacích smluv s tím, že důvodem odstoupení od darovacích smluv bylo a) neposkytnutí součinnosti žalovaného ke kontrole využití daru a b) to, že část darovaných prostředků (některé vykázané položky) byly využity v rozporu s účelem darovacích smluv.

7. Odvolací soud v souladu s doplnil dokazování vzájemnou korespondencí stran (dopisy a e-maily z let 2015, 2017 a 2021) vztahující se k realizovaným kontrolám účelovosti využití darů, resp. možnostem těchto kontrol. Z dopisu žalobce adresovanému žalovanému ze dne datum ( ) bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k doložení dokladů o využití darů za rok 2014 a 2015. Z dopisu žalovaného žalobci ze dne datum včetně jeho příloh ( a násl.) soud zjistil, že žalobci byl zaslán položkový přehled čerpání daru za rok 2014 a leden až říjen 2015. V dopise ze dne datum žalovaný uvádí, že v případě požadavku žalobce je připraven jeho předloženému zástupci předložit k nahlédnutí potřebné účetní doklady. Dopisem žalovaného adresovaného personální ředitelce žalobce ze dne datum ( ) žalovaný poskytl své stanovisko k e-mailu žalobce ze dne datum. Ke kontrole využití daru zopakoval, že platí to, co uváděl v dopise z datum, tj. že pověřený zástupce žalobce může kdykoliv osobně zkontrolovat potřebné doklady a případně z nich pořídit fotokopie. Totéž platí i pro listopad až prosinec 2015 a rok 2016. Pokud by žalobce požádal o jiný způsob vykazování příspěvků na činnost žalovaného na roky 2014 až 2015, žalovaný uvádí, že by rád vyhověl. E-mailem ze dne datum ( žalovaný mj. sdělil, že stále platí již dříve nabízená možnost, a to kontrola dokladů pověřeným zástupcem firmy v sídle odborové organizace (žalovaného), a to za roky 2014, 2015 a 2016. Žalovaný žalobce vyzval ke sdělení, co ve vyúčtování není v souladu s příslušnou darovací smlouvou. Dopisem ze dne datum ( ) žalobce žalovanému sdělil některé své konkrétní výhrady k vyúčtování z roku 2015 a dodal, že otázku využívání darů bude dále zkoumat, tj. za rok 2016 a popřípadě i za léta minulá. V období datum do datum si účastníci vyměnili řadu e-mailů ( -172), z nichž vyplývají neshody mezi účastníky, řešenými otázkami bylo kolektivní vyjednávání, místo právnická osoba zaměstnanců žalobce na letní rekreaci ve středisku adresa a mj. i opakovaně vyúčtování příspěvků na činnost žalovaného (darů z darovacích smluv, které jsou předmětem tohoto řízení). V e-mailu z datum generální ředitel žalobce tituly před jménem jméno FO pod bodem 2. zdůrazňuje, že před dvěma týdny obdržel doložení využití daru, přičemž žalovaným předané dokumenty byly v přímém rozporu se seznamem využití daru, který žalovaný zaslal dříve. Žalobce konstatuje, že toto vyvolalo pochybnosti nad způsobem, jakým je s dary u žalovaného nakládáno. Z dopisu žalovaného zaslaného žalobci dne datum a jeho příloh ( a násl.) soud zjistil, že žalobci byl zaslán položkový přehled čerpání daru za roky 2016 a 2018. Přehled vyúčtování příspěvku na činnost žalovaného podle darovací smlouvy ze dne datum na částku 200 000 Kč obsahuje pouze tři typy položek, a to „refundace tituly před jménem jméno FO“ 8x 24 120 Kč, „refundace zaměstnanci“ 1x 4 246 Kč a „telefony“ 6x položky v řádu stokorun. Z nesporného vyjádření účastníků u jednání dne datum vzal přitom odvolací soud za prokázané, že tituly před jménem jméno FO byla až do datum zaměstnankyní žalobce, která byla uvolněná pro žalovaného jako hospodářka/účetní; položky „refundace jméno FO“ z tohoto důvodu byly příspěvkem žalovaného na její mzdu u žalobce. Z e-mailu žalobce ze dne datum ( ) soud zjistil, že žalobce reagoval na zaslané podklady k vyúčtování peněžních příspěvků za roky 2016 a 2018. Žalobce poukazuje na své zjištění, že žalovaným zpracované přehledy využití daru pro rok 2016 se liší, tj. že vyúčtování stejného období osahuje rozdílné položky v přehledu vypracovaném v roce 2017 a v roce 2021 (rozdílné personální náklady, rozdílné náklady na nájemné a energie atp.). Žalobce má proto za to, že žalovaným předložená vyúčtování jsou jen arbitrárním výběrem účetních dokladů právnická osoba a závěrem dopisu mj. požádal o předložení kompletního účetnictví žalovaného za roky 2016 až 2019. E-mailem ze dne datum ( ) zaslal žalobce žalovanému výzvu k předložení účetních podkladů za roky 2011-2018.

8. Ze statutu žalovaného (čl. 148) soud zjistil, že žalovaný v čl. II své poslání definuje jako zajištění prostoru pro aktivní činnost příslušných členů žalovaného a vytváření odpovídající protiváhy zaměstnavatelům při obhajování zaměstnaneckých, pracovních, mzdových, sociálních a kulturních zájmů příslušných členů žalovaného. V čl. II jsou vyjmenováni konkrétní zaměstnavatelé, u nichž žalovaný působí (celkem 10, mj. též žalobce). Z bodu 4. zásad hospodaření žalovaného (čl. 153 verte) bylo zjištěno, že finanční prostředky jednotlivých dílenských výborů jsou vynakládány v rámci svých rozpočtů zejména na tyto účely: lázeňská a rekreační péče o příslušné členy, sociální fond/sociální výpomoci, podpory a dary příslušným členům, financování potřeb a zájmů příslušných členů v oblasti kultury, sportu a vzdělávání, organizační výdaje.

9. Podle a 2 , účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) může účastník od smlouvy odstoupit, jen jestliže je to v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto. Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak.

10. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

11. V souladu s § 100 odst. 2 obč. zák. se promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve než zajištěná pohledávka.

12. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

13. Podle , účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

14. V souladu s § 2002 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

15. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

16. Podle § 610 odst. 1 věta prvá o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

17. Podle § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

18. Podle § 629 odst. 1 o. z. trvá promlčecí lhůta tři roky. V souladu s § 629 odst. 2 o. z. se majetkové právo promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

19. Podle § 650 o. z. promlčecí lhůta neběží po dobu, kdy se věřiteli hrozbou brání právo uplatnit. To platí i v případě, když věřitel právo neuplatnil, jsa dlužníkem nebo osobou dlužníku blízkou lstivě uveden v omyl.

20. Vzhledem k tomu, že podáním ze dne datum žalovaný doplnil svou (do té doby neurčitou) námitku promlčení nároku žalobce a odstranil tak její vady tím, že výslovně uvedl, že svou dříve uplatněnou námitkou měl na mysli jak promlčení práva žalobce na odstoupení od jednotlivých darovacích smluv, tak promlčení práva požadovat po žalovaném vrácení peněžitého plnění, bylo namístě nejprve se zabývat otázkou, zda právo žalobce odstoupit od jednotlivých darovacích smluv bylo či nebylo promlčené.

21. Nejvyšší soud již dříve ve svém rozsudku ze dne 16. 1. 2007, sp. zn. , judikoval, že právo odstoupit od smlouvy je právem majetkovým, které s promlčuje v tříleté promlčecí sobě. Namítne-li dlužník důvodně promlčení tohoto práva věřitele, účinky odstoupení od smlouvy vůči němu nenastanou. Uvedené závěry pak lze vztáhnout i pro poměry nové právní úpravy , .

22. K námitce žalovaného ohledně narušení rovnosti stran je přitom nutno před závorku vytknout, že pokud žalovaný (byť by i v důsledku překročení poučovací povinnosti soudu) v tomto řízení již vznesl námitku promlčení konkrétního majetkového práva žalobce (tj. v tomto případě práva žalobce odstoupit od jednotlivých darovacích smluv), musí se soud v tomto řízení takto nastolenou otázkou, zda dané právo bylo či nebylo promlčeno, zabývat. Případné překročení poučovací povinnosti soudu tak může být podstatné jen pro případné uplatnění náhrady škody po státu.

23. Zároveň, jelikož upřesněním námitky žalovaného došlo ke změně procesní situace v řízení, není odůvodněná ani námitka žalobce, že soud I. stupně nerespektoval závazný pokyn odvolacího soudu ve smyslu usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 10. 2024, č. j. -374.

24. Odvolací soud se ztotožnil s právním názorem soudu I. stupně, že podstatným pro posouzení promlčení práva žalobce odstoupit od jednotlivých darovacích smluv je zjištění okamžiku, kdy se žalobce jako osoba oprávněná mohl a měl dozvědět o okolnostech rozhodných pro odstoupení od jednotlivých smluv. Za okamžik rozhodný pro počátek běhu promlčecí doby (§ 101 obč. zák. a § 619 odst. 2 o. z.) odvolací soud považuje v závislosti na uplatněném důvodu odstoupení buď za a) okamžik, kdy žalovaný žalobci neposkytl součinnost ke kontrole účelovosti čerpání daru tak, že by toto jednání žalovaného bylo podstatným porušením smlouvy, nebo za b), kdy žalobce mohl provést kontrolu účelovosti využití daru, tj. kdy se žalobce mohl a měl se případně dozvědět o tom, že žalovaný užil dar v rozporu s dohodnutým účelem smlouvy.

25. Odvolací soud má za to, že nemůže sama o sobě obstát konstrukce vytvořená soudem I. stupně podle níž byla zjištěna „zavedená praxe stran – využití finančních prostředků po čtvrtletích“, a to především z toho důvodu, že samotné periodické poskytování financí se nutně nerovná zavedené praxi jejich periodického využití. Rovněž soudem I. stupně dovozenou lhůtu 30 dní na kontrolu využití daru a 30 dní na odstoupení od smlouvy pak pokládá odvolací soud za arbitrární.

26. Z doplněného dokazování (viz shora odst. 7) však, podle přesvědčení odvolacího soudu, vyplývá, že až do počátku roku 2017 žalovaný žalobci na jeho žádost umožňoval smluvně sjednanou kontrolu účelovosti využití darů poskytnutých na základě uvedených darovacích smluv a že tuto účelovost byl žalovaný v případě zájmu žalobce připraven i doložit (popřípadě dokládal) účetními doklady. Žalovaný opakovaně deklaroval též svou ochotu umožnit zástupci žalobce kontrolu příslušných dokladů ve svém sídle (viz dopis žalovaného datum včetně příloh, dopis žalovaného ze dne datum, e-mail žalovaného ze dne datum). Z uvedeného má odvolací soud za prokázáno, že ve vztahu ke smlouvám, podle nichž byly žalovanému poskytnuty finanční dary v době předcházející shora uvedené korespondenci (tj. dary podle darovacích smluv ze dne datum, datum, datum, datum, datum a datum), žalovaný poskytl žalobci dostatečnou součinnost pro umožnění kontroly účelovosti jejich využití (neboť na základě výzvy žalobce žalovaný vždy zaslal žalobci položkový přehled využití daru, opakovaně nabízel též osobní kontrolu dokladů ve svém sídle a vyzýval žalobce, nechť případně zvolí i jiný způsob vykazování příspěvků na činnost žalovaného). Vše zopakoval žalovaný zejména v dopise ze dne datum, kdy uvedené výslovně vztáhl i na případnou kontrolou účelovosti využití daru poskytnutého žalobcem v roce 2016. Právo žalobce odstoupit od tomuto datu předcházejících smluv tedy nutně bylo promlčeno po uplynutí obecné tříleté promlčecí lhůty, tedy nejpozději na jaře 2020 (když z přípisu žalobce ze dne datum plyne, že mu žalobce byl schopen prostudovat dokumenty poskytnuté žalovaným během cca 14 dní). Pokud tedy žalobce od veškerých darovacích smluv odstoupil teprve přípisem ze dne datum, ve vztahu ke smlouvám ze dne datum, datum, datum, datum, datum a datum bylo jeho právo odstoupit promlčené a nemohly tedy nastat žalobcem zamýšlené účinky odstoupení (viz shora odst. 21).

27. Za nedůvodnou má v tomto ohledu odvolací soud rovněž námitku žalobce, že žalovaným vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, resp. obranu žalobce, že promlčecí lhůta ve smyslu § 650 o. z. neběžela, neboť žalobce byl žalovaným lstivě uveden v omyl. Odvolací soud konstatuje, že pokud žalovaný vybízel žalobce, nechť si zvolí vlastní způsob kontroly účelovosti využití daru a nabízel mu též osobní kontrolu účetních dokladů ve svém sídle, je věcí a jde k tíži žalobce, že této nabídky nevyužil, resp. nevyužil včas, a že podrobnou kontrolu dokladů a jejich porovnání provedl později a od předmětných darovacích odstoupil teprve po uplynutí promlčecí doby.

28. Ve vztahu k darovací smlouvě ze dne datum se pak odvolací soud neztotožnil se závěrem soudu I. stupně o tom, že právo žalobce od dané smlouvy odstoupit bylo promlčeno (viz shora odst. 25). Přistoupil proto posouzení důvodnosti odstoupení žalobce od uvedené darovací smlouvy. Oprávněnost odstoupení přitom zdejší soud posuzoval pro každý z žalobcem uplatněných důvodů odstoupení, tj. a) neposkytnutí součinnosti žalovaného ke kontrole využití daru a b) využití daru v rozporu s účelovým určením darovací smlouvy (viz shora odst. 6 odůvodnění). Odvolací soud po doplnění dokazování a poučení žalobce podle a 3 dospěl k závěru, že odstoupení žalobce od smlouvy ze dne datum nebylo oprávněné ani důvodné, neboť žalobce neprokázal (neunesl břemeno tvrzení a důkazní), že by byl dán důvod pro odstoupení sjednaný smlouvou (tj. že by žalovaný využil dar či jeho část v rozporu s účelovým určením darovací smlouvy) a zároveň, odvolací soud na základě provedeného dokazování shledal, že nedošlo k podstatnému porušení smlouvy tím, že by žalovaný neposkytnul dostatečnou součinnost ke kontrole účelovosti využití daru.

29. Z dopisu žalovaného zaslaného žalobci dne datum a jeho příloh (čl. 221 a násl.) totiž odvolací soud zjistil, že žalovaný na základě výzvy žalobce zaslal mj. položkový přehled způsobu využití daru za rok 2018. Uvedený přehled vyúčtování příspěvku na činnost žalovaného podle darovací smlouvy ze dne datum na částku 200 000 Kč přitom obsahuje pouze tři typy položek, a to „refundace tituly před jménem jméno FO“ 8 x 24 120 Kč, „refundace zaměstnanci“ 1x 4 246 Kč a „telefony“ 6x položky v řádu stokorun. Odvolací soud má za to, že pokud žalobce měl možnost sám ze své vlastní činnosti a ve vlastním účetnictví ověřit podstatnou část využití poskytnutého daru (neboť jméno FO, na refundaci jejíž mzdy využil žalovaný celkem částku 192 960 Kč z celkově obdržených 200 000 Kč, byla až do roku 2020 zaměstnankyní právě žalobce), byl v dopise ze dne datum vznesený požadavek žalobce na umožnění kompletní kontroly účetnictví žalovaného nepřiměřený a zcela mimo rámec práva kontroly účelovosti využití daru ve smyslu čl. II cit. darovací smlouvy. Jinými smlouvy, i přes žalobcem tvrzené (a dokládané) důvody k pochybnostem o správnosti dřívějšího vykazování účelovosti využití darů ze strany žalovaného, nebylo podstatným porušením darovací smlouvy, pokud žalovaný kvůli částce 7 040 Kč (kterou žalobce neměl možnost přímo ověřit ze svých vlastních zdrojů) neumožnil žalobci kompletní kontrolu svého účetnictví.

30. Přes poučení poskytnuté podle a 3 pak žalobce netvrdil a nedoložil, že by žalovaný v případě finančních prostředků získaných na základě smlouvy ze dne datum uvedený dar (či jeho část) využil v rozporu s účelovým určením darovací smlouvy.

31. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku I (o věci samé) a ve věcně správném výroku II (o nákladech řízení) v souladu s potvrdil (výrok I tohoto rozsudku).

32. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud výrokem II v souladu s ve spojení s tak, že plně úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 49 648,72 Kč. Žalované tedy náleží náhrada nákladů jejího právního zastoupení před odvolacím soudem sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby (sepis vyjádření žalovaného ze dne datum a účast zástupkyně žalovaného u jednání odvolacího soudu dne datum) v sazbě 19 300 Kč za jeden úkon právní služby vypočtené z tarifní hodnoty 2 750 000 Kč ( a a g) vyhl. č. , advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, dále též jen „a. t.“), celkem tedy 38 600 Kč na odměně právního zástupce. Žalovanému podle vyhl. č. , advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 přísluší též 2 x náhrada hotových výdajů po 450 Kč (celkem tedy 900 Kč na režijním paušálu), dále náhrada cestovného k jednání odvolacího soudu na trase adresa a zpět (2x60 km) osobním automobilem VW Golf s průměrnou spotřebou pohonných hmot (BA 95) 5,5 l/100 km při ceně pohonných hmot a sazbě základní náhrady podle vyhl. č. , tj. v celkové výši 932 Kč a v souladu s a. t. náhrada za 4 půlhodiny promeškaného času po 150 Kč, tj. 600 Kč. Náklady právního zastoupení žalovaného v tomto odvolacím řízení činí 41 032 Kč, s navýšením o 21% DPH (8 616,72 Kč) tedy celkem 49 648,72 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné za předpokladu, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí / exekuci.