Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 2/2024-97

Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

hlášený k trvalému pobytu adresa

zastoupený advokátkou Anonymizováno jako opatrovnicí

sídlem adresa

o zaplacení částky 42 908,90 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 24 695,31 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 695,31 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 18 213,59 Kč, úroku z prodlení ve výši 70,70 Kč, úroku ve výši 3 955,53 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 213,59 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení a úroku 24,9 % ročně z částky 41 538,14 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit České republice na účet Okresního soudu v Semilech 50 % nákladů řízení – odměny a hotových výdajů ustanovené opatrovnice, a to v konkrétní výši, o které bude rozhodnuto samostatným usnesením.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 24 695,31 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 695,31 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 18 213,59 Kč, úroku z prodlení ve výši 70,70 Kč, úroku ve výši 3 955,53 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 213,59 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení a úroku 24,9 % ročně z částky 41 538,14 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit České republice na účet Okresního soudu v Semilech 50 % nákladů řízení – odměny a hotových výdajů ustanovené opatrovnice, a to v konkrétní výši, o které bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Předmětem řízení (podle žaloby podané 31. 7. 2023 a jejích doplnění z 12. 2. 2024 a 14. 4. 2025) byly peněžité nároky žalobkyně – na jistině celkem 42 908,90 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení 70,70 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení 3 955,53 Kč, dále nárok na úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky jistiny 42 908,90 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení a na úrok ve výši 24,90 % ročně z částky 41 538,14 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně – právnická osoba. (dříve právnická osoba, a. s., IČO IČO, která k 1. 1. 2022 zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností právnická osoba, IČO IČO), dále v odůvodnění případně jen „jméno FO“ uzavřela s žalovaným 7. 1. 2020 smlouvu o půjčce (pozn. soudu – přesněji zápůjčce, resp. spotřebitelském úvěru) č. hodnota (dále případně jen „Smlouva“), na základě které žalovanému poskytla částku 35 000 Kč (později, již v podání ze den 12. 2. 2024, bylo tvrzení o výši částky změněno na tvrzení o poskytnutí částky 50 000 Kč). Žalobkyně tvrdila, že jméno FO řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením Smlouvy, dále nahlédnutím do veřejných registrů. Podle žalobkyně mělo být prověření úvěruschopnosti žalovaného přiměřené k povaze úvěru, jméno FO mohla posoudit informace i za použití automatizovaných modelů. Získala informace o finanční situaci žalovaného, že jeho příjmy činily 27 400 Kč (pozn. soudu – zjevně míněno měsíčně) a zohledněné výdaje se oproti údajům v žádosti žalovaného zvýšily na částku 18 000 Kč (ve skladbě na bydlení včetně hypotéky a stavebního úvěru – 8 000 Kč, na živobytí 10 000 Kč; z toho jméno FO zjistila, že žalovaný je schopen hradit úvěr v poskytnuté výši.

2. Žalovaný se dle Smlouvy měl zavázat splácet zápůjčku ve 43měsíčních splátkách po 1 292 Kč splatných od měsíce následujícího po měsíci, v němž jméno FO zápůjčku poskytla, první splátka byla splatná 7. 2. 2020. Splátky měly být hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného, jenž byl povinen zajistit v den splatnosti každé splátky na takovém účtu dostatek disponibilních prostředků. Úrok z úvěru byl sjednán na 24,90 % ročně, žalovaný měl dle Smlouvy hradit také konkrétní poplatky. Žalovaný neplatil splátky řádně a včas, ani po písemné výzvě jméno FO a poskytnutí dodatečné lhůty, proto jméno FO s účinností k 27. 10. 2022 pohledávku zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě všech závazků ze Smlouvy. Na žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 3. 2023 a s účinností k 31. 3. 2023, když k tomuto datu činila celkem 46 935,13 Kč bez kompletního příslušenství. Ke dni sepsání žaloby 31. 7. 2023 měla pohledávka dle žalobkyně skladbu: 41 538,14 Kč na jistině, 1 370,76 Kč na poplatcích, na kapitalizovaných úrocích (do data zesplatnění pohledávky jméno FO) – na úroku z prodlení 70,70 Kč a na úroku z úvěru 3 955,53 Kč. Kromě toho se žalobkyně domáhala úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 42 908,90 Kč (jistina + poplatky) a smluvního úroku ve výši 24,90 % ročně z jistiny 41 538,14 Kč, a to vždy od 28. 10. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě celé částky výzvou odeslanou 29. 6. 2023.

3. Žalovanému byla z důvodu jeho neznámého pobytu ustanovena dle , 4 opatrovnicí výše uvedená advokátka. Ta se za žalovaného vyjádřila k žalobě tak, že s ní nesouhlasí. Poukázala na charakter údajné Smlouvy – kdy jde o spotřebitelský úvěr dle příslušného zákona. Poukázala konkrétně na ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, včetně (dále případně jen „ZSÚ“) a nezbytnost dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyní žalobkyně, tj. jméno FO. Ta podle opatrovnice žalovaného úvěruschopnost neposoudila řádně, tudíž – nyní žalobkyně jako právní nástupnice jméno FO – ztrácí nároky na úroky z úvěru a úhradu jakýchkoliv nákladů spojených s úvěrem. Žaloba by tak měla být zamítnuta. Stanovisko po provedeném dokazování pak opatrovnice žalovaného upřesnila tak, že posouzení příjmové i výdajové stránky poměrů žalovaného bylo skutečně nedostatečné, žalobkyni by pak měla být přisouzena jenom částka rozdílu mezi žalovaným získaného bezdůvodného obohacení a jím vráceného plnění.

4. Soud věc projednal dne 20. 5. 2025, a to přes žádost zástupce žalobkyně o odročení jednání, odůvodněném poukazem na kolizi v jednání spolupracujících advokátů v adresa a okolí (konkrétně byla uvedena advokátka tituly před jménem jméno FO). Uvedený důvod však žalobkyně přes výzvu soudu nedoložila, krom toho je tento důvod nedostatečný, neboť prioritní má být účast hlavního zástupce žalobkyně, který nemožnost účasti u jednání z vážného důvodu ani netvrdil, natož aby ji prokazoval. Ve smyslu , (dále jen ) tak soud věc projednal bez přítomnosti zástupce žalobkyně, který se nakonec z účasti u jednání omluvil.

5. Provedenými důkazy zjistil soud tyto skutkové okolnosti. Dle návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce č. hodnota, sepsaného na formuláři předchůdce žalobkyně, soud zjistil, že zde byl identifikován žalovaný rodným číslem a adresou uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku, a to jako žadatel o půjčku ve výši 50 000 Kč, zápůjční úroková sazba měla činit 23,90 % ročně, RPSN 26,72 % ročně, žalovaný měl celkem zaplatit 85 406,23 Kč v měsíčních splátkách 1 449 Kč počínaje datem 4. 2. 2021. Účet žalovaného specifikovaný pro splácení i převod prostředků byl identifikován číslem č. účtu. Podle akceptace uvedeného návrhu Smlouvy č. hodnota jméno FO dne 4. 1. 2021 návrh žalovaného akceptovala se všemi výše uvedenými parametry.

6. Z údajů, vzatých jméno FO v úvahu (v přehledu jméno FO bez uvedení zdroje takových údajů) před poskytnutím peněžitých prostředků na základě žádosti (návrhu) ze 4. 1. 2021, o žalovaném soud zjistil, že jméno FO měla zato, že jak uváděný tak započtený příjem žalovaného jako zaměstnance zaměstnavatele s IČ IČO činí 27 400 Kč, jeho deklarované výdaje na bydlení (včetně hypotéky a „st.“) činí 8 000 Kč, výdaje na živobytí 10 000 Kč; rodinné náklady byly uvažovány nulovou hodnotou, o žalovaném pak měla jméno FO informace, že je svobodný, bydlí v pronajatém bytě a má středoškolské vzdělání. O ověření úvěruschopnosti žalovaného byl k datu 4. 1. 2021 sepsán protokol zástupcem jméno FO, v němž bylo uvedeno, že žalovaný 4. 1. 2021 žádal o úvěr č. hodnota ve výši 50 000 Kč. Zároveň bylo prezentováno, že jméno FO vzala v úvahu vstupní informace od žalovaného, které deklaroval zadáním do formuláře jméno FO a prohlásil o nich, že jsou pravdivé a úplné. jméno FO prošetřovala výši příjmu žalovaného z údajů uvedených žalovaným, tak (údajně) z jejich nezávislého zhodnocení a ověření. jméno FO se soustředila na základní výši příjmu žalovaného, aby předešla nevhodnému posouzení podle aktuálního pracovního příjmu, který by dle nich žalovaný nemusel být schopen v budoucnu udržet. K ověření deklarovaného příjmu žalovaného 27 400 Kč jméno FO prezentovala, že jej ověřovala s využitím komplexního statistického nástroje, který dle ní určuje reálné dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. K tomu zohlednila výše zmíněné výdaje celkem 18 000 Kč a uzavřela, že žalovanému zbývá celkem 9 400 Kč nejen na splátku nové půjčky, ale i na nepředvídané výdaje, a že tudíž bude schopen splácet úvěr, o čemž jméno FO díky takovému hodnocení neměla pochybnosti.

7. Ze smlouvy Rámcová smlouva o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne 3. 9. 2020 soud zjistil, že mezi jméno FO a žalovaným byla ještě před Smlouvou uzavřena tato smlouva, podle níž měla jméno FO mít možnost poskytovat žalovanému bankovní služby dle své aktuální nabídky, zejména vedením běžného účtu.

8. Z výpisu z účtu žalovaného, vedeného jméno FO pod č. č. účtu za období od 30. 8. 2020 do doby zesplatnění závazků žalovaného z údajné Smlouvy soud zjistil, že příjmem žalovaného v září 2020 byla jen částka 29 902 Kč od společnosti jméno FO právnická osoba, žalovaný provedl hned 17. 9. 2020 výběr z bankomatu v částce 29 000 Kč, jeho celkový debetní obrat za září 2020 činil 29 858,30 Kč, zůstatek účtu k 30. 9. 2020 činil 43,72 Kč. V říjnu 2020 činil kreditní obrat na účtu 18 409,01 Kč (z toho 18 109 Kč platba od výše uvedené společnosti, zjevně zaměstnavatele žalovaného), debetní obrat byl 18 440 Kč, zůstatek účtu k 30. 10. 2020 pak 12,73 Kč. V listopadu 2020 byl kreditní příjem 18 605,02 Kč (17 605 Kč od zaměstnavatele), debetní obrat 18 615,39 Kč, zůstatek účtu 2,36 Kč. Konečně v prosince 2020 činil kreditní příjem dokonce jen 5 991 Kč (z toho jen 3 991 Kč od zaměstnavatele, dále 2 000 Kč jako převod prostředků od jméno FO), debetní obrat 5 972,42 Kč a konečný zůstatek 20,94 Kč.

Ze stejného důkazního prostředku soud zjistil, že ke dni 4. 1. 2021 byla na účtu žalovaného pod VS var. symbol (tj. pod číslem údajné Smlouvy) jako příchozí platba evidována částka 50 000 Kč.

Součet všech odchozích plateb označených jako „Splátka půjčky“ z uvedeného účtu žalovaného (č. č. účtu) za dobu po poskytnutí částky 50 000 Kč do doby zesplatnění údajného úvěru činil celkem 25 304,69 Kč.

9. Korespondencí ze 30. 9. 2022 jméno FO oznámila žalovanému (na adresu adresa, která byla ve formuláři o údajích žalovaného při posuzování úvěruschopnosti žalovaného uvedena jako jeho korespondenční adresa), že s ohledem na článek 7.1 produktových obchodních podmínek jako nedílné součásti Smlouvy o půjčce ze 4. 1. 2021 prohlašuje závazky žalovaného za okamžitě splatné a vyzývá žalovaného k jednorázovému splacení celého závazku, který se k uvedenému datu činil na jistině 41 538,14 Kč, na úroku 3 999,32 Kč a na úroku z prodlení 26,91 Kč. Jiné poplatky netvořily součást závazku dle úvahy jméno FO, byly zaznamenány nulovou hodnotou. jméno FO vyzvala žalovaného k zaplacení celkového závazku 45 564,37 Kč do 10 dnů od vyhotovení výzvy.

10. Oznámením z 14. 4. 2023 jméno FO sdělila žalovanému, že svoji pohledávku z předmětné Smlouvy hodnota postoupila na žalobkyni a vyzvala žalovaného, ať případné úhrady dluhu poukazuje uvedenému subjektu.

11. Při hmotněprávním posouzení věci vzal soud v úvahu především adekvátní úpravu stanovenou , (dále jen „o. z.“).

12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle nař. vlády č. , kterým se (mimo jiné) určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

Podle , (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Na základě skutkových zjištění a s přihlédnutím k citované právní úpravě učinil soud dále uvedené skutkové a právní závěry.

16. Žalobkyně v řízení prokázala svoji aktivní legitimaci pro podání žaloby, a to dle § 1879 o. z. Žalobkyně tvrdila, že pohledávka za žalovaným na ni byla postoupena jméno FO, a to smlouvou z 28. 3. 2023 účinnou k 31. 3. 2023 o postoupení pohledávky. To ostatně bylo prokázáno oznámením jméno FO z 14. 4. 2023, adresovaným jméno FO žalovanému. Ovšem právní jednání mezi žalovaným a jméno FO, na základě kterého se žalobkyně domáhala proti žalovanému peněžitého plnění, tj. jí tvrzenou smlouvou o zápůjčce (de facto o spotřebitelském úvěru) č. hodnota však soud považuje za neplatnou dle § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 odst. 1, 2 ZSÚ s ohledem na neprokázání dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele. Ve smyslu rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. Anonymizováno jde o neplatnost absolutní. Jak soud popsal svá zjištění z účtu žalovaného za období 4 měsíců před poskytnutím částky 50 000 Kč žalovanému ze strany jméno FO, pak žalovaný na účtu vedeném přímo jméno FO, když o pohybu na něm tedy měla jméno FO naprostý přehled, přijímal částky de facto jen od jednoho subjektu, patrně zaměstnavatele žalovaného jméno FO právnická osoba, a to postupně ve výši 29 902 Kč, 18 109 Kč, 17 605 Kč a 3 991 Kč. Z důkazů předložených žalobkyní rozhodně neplyne, že jméno FO měla za ověřený ze strany žalovaného údajně deklarovaný příjem 27 400 Kč. Dále bylo z účtu zcela zřejmé, že žalovaný veškeré příchozí prostředky spotřebuje, zůstatek účtu v uvedených 4 měsících nedosahoval na konci kalendářního měsíce nikdy částky ani pouhých 100 Kč. jméno FO v protokole o ověření úvěruschopnosti sama prezentovala, že výdaje žalovaného uvažuje v částce 18 000 Kč měsíčně. Ty však byly s rezervou kryty jen v září 2020, zatímco v říjnu téměř odpovídaly přijmu žalovaného, a v listopadu přesahovaly příjem, v prosinci 2020 o cca 12 000 Kč. Jestliže jméno FO dle žalobkyni předložených podkladů neměla žádných dalších, natož ověřených údajů, o příjmech žalovaného, které by postačovaly ke krytí, byť jen jméno FO uvažovaných výdajů, 18 000 Kč měsíčně, pak na základě těch, které k dispozici měla, nutně musela vyhodnotit, že v možnostech žalovaného vůbec není přijmout peněžitý závazek, který by mohl splátkou 1 449 Kč hradit. Soud tedy po provedeném dokazování v rámci konaného jednání uzavřel, že nebylo tvrzeno a prokázáno, že jméno FO splnila podmínku platnosti spotřebitelského úvěru dle § 86 a 87 odst. 1 ZSÚ, naopak to bylo přímo vyvráceno. Dodat je nutno, že takovou povinnost náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele nelze z poskytovatele úvěru přenášet na spotřebitele (jak se žalobkyně snažila prostřednictvím odkazu na citovanou pasáž formulářového textu Smlouvy o tom, že žalovaný jako zákazník prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet zápůjčku). Právní úprava posuzování úvěruschopnosti je založena právě na odpovědnosti poskytovatele úvěru, aby bedlivě a obezřetně, též s náležitou erudicí ve svém oboru, na posouzení úvěruschopnosti přistoupil.

17. Nárok žalobkyně byl proto posouzen dle shora citovaného § 2991 o. z. jako odpovídající povinnosti žalovaného vydat bezdůvodné obohacení, které v podobě částky 50 000 Kč přijal tak, že byla jméno FO poukázána na účet žalovaného č. účtu dne 4. 1. 2021. Z této částky – dle zjištění soudu z výpisu z účtu žalovaného – žalovaný uhradil 25 304,69 Kč, a žalobkyně nemůže z pohledu zásad důkazního břemene prokazovat negativní skutečnost, že zbytek převzatého peněžitého plnění, tj. 24 695,31 Kč, žalovaný dosud nevydal. Sám žalovaný o opaku netvrdil a neprokázal v řízení ničeho. Soud tak shledal žalobu důvodnou ohledně částky 24 695,31 Kč na jistině. Jistina bezdůvodného obohacení nemůže být posuzována ve své splatnosti podle ustanovení Smlouvy o zápůjčce, bylo-li toto právní jednání shledáno neplatným. Ohledně nároku na vydání bezdůvodného obohacení žalobkyně netvrdila sjednanou splatnost, z logiky věci taková splatnost ani sjednávána nebývá, proto ve smyslu § 1958 o. z. je rozhodující výzva věřitele, tj. korespondence již původního věřitele – jméno FO, která byla odeslána žalovanému na jeho adresu 30. 9. 2022, tudíž při neprokázání jiného data doručení vzniká domněnka dojití takové zásilky k datu 3. 10. 2022 (§ 573 o. z.). Následovala jméno FO stanovená desetidenní lhůta k plnění, která uplynula 13. 10. 2022. Žalobkyně úrok z prodlení požadovala od 28. 10. 2022, když takový požadavek není v rozporu s tím, že podle názoru soudu se žalovaná ocitnul v prodlení ke dni 14. 10. 2022. Proto vedle jistiny bezdůvodného obohacení 24 695,31 Kč byla žalovanému dle , o. z. a nař. vlády uložena povinnost zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení z částky 24 695,31 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbytku žaloby byla tato jako neopodstatněná zamítnuta (výrok II.), když zamítnutí se týká rozdílu mezi žalobkyní požadovanou jistinou 42 908,90 Kč (ve skladbě jistiny údajného úvěru 41 538,14 Kč a údajných poplatků 1 370,76 Kč) a soudem přisouzenou částkou jistiny bezdůvodného obohacení 24 695,31 Kč, dále kapitalizovaného úroku z prodlení 70,70 Kč, samozřejmě úroku smluvního jak v kapitalizované částce 3 955,53 Kč, tak ve výši 24,90 % ročně z částky údajné jistiny úvěru 41 538,14 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení (to proto, že v důsledku neplatnosti Smlouvy nemohla žalovanému vůbec vzniknout povinnost platit smluvní úrok ze spotřebitelského úvěru), a konečně úroku z prodlení ze soudem vyhodnocené jako neopodstatněné jistiny nároku žalobkyně 18 213,59 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení.

18. Ve smyslu ust. soud rozhodl ve výrocích III. a IV. tohoto rozsudku o povinnosti k náhradě nákladů prvostupňového řízení, neboť tímto rozsudkem se u něj tato fáze řízení končí.

19. Podle platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle odstavce 2 téhož ustanovení měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, případně vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

20. Soud vyhodnotil, že poměr úspěchu a neúspěchu obou procesních stran byl přibližně stejný, jestliže žalobkyni bylo na jistině přisouzeno jen cca 42 % z požadované částky 42 908,90 Kč a zároveň byl zamítnut nikoli nevýznamný nárok na smluvní úrok, jak v kapitalizované částce 3 955,53 Kč, tak v sazbě 24,9 % ročně z částky 41 538,14 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení. Při přibližné rovnosti procesního výsledku řízení na obou stranách tedy žádnému z účastníků nepřísluší právo na náhradu nákladů řízení ( ).

21. Podle má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

22. Státu v řízení vzniknou náklady v podobě zaplacení odměny a hotových výdajů advokátce ustanovené opatrovnicí žalovaného. Jestliže žalobkyně byla v řízení z cca poloviny neúspěšná, pak jí soud dle uložil povinnost nahradit státu 50 % nákladů řízení, jejichž výše však bude určena samostatným rozhodnutí po pravomocném rozhodnutí o odměně a hotových výdajů ustanovené opatrovnice. Žalovanému taková povinnost nebyla uložena vzhledem k tomu, že soud při nemožnosti žalovaného kontaktovat nemohl s jistotou uzavřít, že u něj nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

23. Lhůta k plnění předmětu řízení (žalovanému) i povinnosti k náhradě nákladů řízení (žalobkyni) byla stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (, část věty před středníkem ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Semilech, a to v případě listinné podoby ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.