Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 232/2025-24
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem JUDr. Radomírem Kubelkou ve věci
žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]
proti
žalovanému: [osobní údaje žalovaného]
o 11 532,14 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 743,88 Kč s 12 % úrokem z prodlení ročně z částky 5099,46 Kč od 18. 2. 2025 do zaplacení, částky 58,26 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, na účet Okresního soudu v Karlových Varech č. 3703-226341/0710, variabilní symbol 1211023225, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 743,88 Kč s 12 % úrokem z prodlení ročně z částky 5099,46 Kč od 18. 2. 2025 do zaplacení, částky 58,26 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, na účet Okresního soudu v Karlových Varech č. 3703-226341/0710, variabilní symbol 1211023225, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 11 532,14 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovaného ze smlouvy o úvěru ze dne 17. 10. 2024 [číslo] Touto smlouvou žalobkyně poskytnula žalovanému úvěrový rámec do částky 80 000 Kč, žalovaný čerpal dne 17. 10. 2024 částku 5 000, úvěr měl vrátit úvěr ve sjednaných denních splátkách včetně úroku ve výši 1,066 % denně. Žalobkyně si ověřovala úvěruschopnost žalovaného nahlédnutím do veřejně přístupných registrů, dále vyšla z informací žalovaného o jeho příjmu a výdajích. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením úvěru byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení.
2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.
3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 17. 10. 2024 [číslo] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru. Touto smlouvou žalobkyně poskytnula žalovanému úvěrový rámec ve výši 80 000 Kč, žalovaná měl vrátit úvěr v denních splátkách plynoucích z VOP počínaje 30. dnem od poskytnutí úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr včetně úroku ve výši 1,066 % denně. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením úvěru byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení. RPSN činí dle smlouvy 1982,04 %.
4. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalobkyně vycházela z měsíčního příjmu uvedeného žalovaným ve výši 40 000 Kč, z ověřeného měsíčního příjmu žalovaného ve výši 50 947 Kč, informace žalovaného o počtu osob v domácnosti: 4, nákladů uvedených žalovaným ve výši 10 000 Kč na živobytí, nákladů na bydlení 14 000 Kč. Ve výpisu není uvedeno, z čeho a jakým způsobem příjmy a výdaje byly ověřeny.
5. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 10. 8. 2025 soud zjistil, že žalobkyně poukázala žalovanému na jeho účet částku 5 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo].
6. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za měsíc srpen 2024 soud zjistil počáteční zůstatek ve výši 9,27 Kč, příjmy ve výši 52 317 Kč, výdaje ve výši 52 317,34 Kč, konečný zůstatek ve výši 8,93 Kč.
7. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně upomenut dopisem ze dne 19. 6. 2025.
8. Vzhledem k tomu, že si skutková zjištění vzájemně neodporují, odkazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.
9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Nejprve soud posuzoval platnost smlouvy o úvěru. Na výzvu soudu ze dne 8. 8. 2025, č. j. 12 C 232/2025-9 k doplnění tvrzení a důkazů k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného pod sankcí neúspěchu ve věci. Žalobkyně na výzvu soudu reagovala v podání ze dne 16. 9. 2025 a uvedla, že nahlédla do veřejně přístupných registrů, kde žalovaný žádný záznam neměl, ověřila výši jeho čistého měsíčního příjmu 50 947 Kč, aniž by uvedla, jakým způsobem příjem prověřila. Stejně tak neuvedla, jakým způsobem a s jakým výsledkem prověřila počet osob žijících s žalovaným včetně těch s vlastním příjmem, neuvedla, jaké výdaje zjistila a jakým způsobem je ověřila. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že po provedených výběrech a platbách by mu (pokud by úvěr čerpal v srpnu 2024) na denní, resp. měsíční splátku dluhu finanční prostředky nestačily. V daném případě proto soud vycházel z toho, že právní předchůdce žalobkyně neposuzoval řádně úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nedodržel postup upravený v § 86 téhož zákona a požadavky vyplývající z judikatury interpretující uvedená zákonná ustanovení, např. z rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18, Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 a Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Přitom schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbyde spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel (věřitel) musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr a informacím o jeho konkrétních příjmech ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, jakož i o dalších pravidelných výdajích spotřebitele (např. splátkách jiných úvěrů). Jelikož úvěruschopnost takto právní předchůdce žalobkyně neposuzoval, je shora citovaná smlouva absolutně neplatná podle § 588 občanského zákoníku, jak vyplývá z uvedeného rozhodnutí Ústavního soudu.
11. Podle ust. § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci povinni si vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej § 2993 občanského zákoníku), na ostatní sjednaná plnění nemá žalobkyně podle neplatných smluv nárok.
13. Žalovaném byla na úvěru poskytnuta částka 5 000 Kč, nezaplatil ničeho, proto soud žalobě co do jistiny vyhověl a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že ji účastníkům nepřiznal, neboť jejich úspěch v řízení byl zhruba stejný.
15. Jelikož soud ve věci nevydal navrhovaný elektronický platební rozkaz, doměřil žalobkyni doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč dle položky č. 2, bodu 2., ve spojení s položkou 1, bodu 1. Sazebníku soudních poplatků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.