Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 224/2025-17
Okresní soud v Benešově se sídlem Dukelská 999, Benešov, rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou v právní věci:
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně,
Anonymizováno
zastoupené: Jméno Zástupce, IČO IČO Zástupce, advokát, Anonymizováno, Anonymizováno
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, trvale bytem Adresa žalované
Anonymizováno
o zaplacení částky 12 519 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka,
s 11,75 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení,
to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka k rukám právního zástupce žalobkyně tituly před jménem jméno FO, advokáta, se sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, ,s 11,75 % ročním úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení,to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá, co do zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, .III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku , částka, k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta, se sídlem , adresa, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Dne datum podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka, a který se zavázala vrátit nejpozději do datum. Úvěr byl žalované poskytnut a žalovaná úvěr čerpala, ale do dne splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu jak právním předchůdcem žalobkyně, tak i žalobkyní. Úvěr byl zesplatněn ke dni datum. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně předžalobní výzvu, žalovaná uhradila částku částka. Žalobkyně se po žalované domáhá úhrady nesplacené jistiny ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti.
3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. , a zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdce žalobkyně, společnost Viva credit s.r.o. uzavřela dne datum s žalovanou smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr s limitem v celkové výši částka, zasílán postupně na účet žalované č. č. účtu, který měl být splacen nejpozději dne datum, k jehož zaplacení se žalovaná zavázala (ze smlouvy o úvěru včetně Všeobecných podmínek, potvrzení o postupných úhradách). Účastníci sjednali 457,50% roční úrokovou sazbu a možnost domáhat se smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky v případě prodlení. Dále má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně zaslala výzvu k úhradě dluhu a vzniklo jí v souladu s podmínkami smlouvy právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny, Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni dne datum, což bylo žalované oznámeno dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě pohledávky výzvou ze dne datum a byla informována o zesplatnění pohledávky dle všeobecných podmínek. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná poskytnutý úvěr částečně uhradila, a to ve výši částka. Z žalobkyní předložených důkazů nevyplývá, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovanou s odbornou péčí posoudila schopnost žalované, jakožto spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
4. Při právním posouzení věci soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ “), neboť žalovaný smlouvu o úvěru uzavřel jako spotřebitel. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 stejného ustanovení pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 stejného ustanovení platí, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 stejného ustanovení pak platí, že změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
5. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
6. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne datum podepsaná mezi žalobkyní a žalovanou je neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 aplikovatelného ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalované řádně a s odbornou péčí zkoumala.
7. K posouzení neplatnosti smlouvy soud uvádí, že povinnost zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele stanovil již zákon č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, platný a účinný do datum, přičemž následkem nesplnění této povinnosti byla absolutní neplatnost smlouvy. Samotným jazykovým výkladem ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ , by sice bylo možné dovodit, že podle platné úpravy se jedná pouze o neplatnost relativní, smysl a účel zákona a historický vývoj v oblasti spotřebitelských úvěrů směřující ke stále větší ochraně spotřebitele tomu však neodpovídá, o čemž svědčí i vývoj dosavadní judikatury. Soud přitom odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne datum, č.j. spisová značka, dle něhož „ v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o.z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele“ Soud proto neplatnost uvedenou v § 87 odst. 1 ZoSÚ , k níž v důsledku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele dochází, posoudil jako absolutní a při právním posouzení věci k ní přihlédl z úřední povinnosti.
8. Po provedeném dokazování s ohledem na výše uvedenou právní úpravu a judikaturu soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru podepsaná mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou je neplatná, neboť právní předchůdce žalobkyně se řádně nezabývala otázkou schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně k prokázání této skutečnosti neoznačila žádné důkazy. Jakým způsobem a na základě jakých podkladů úvěruschopnost právní předchůdce žalobkyně zkoumala a zda vůbec, není zřejmé. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k soudu nedostavila, nemohl jí soud poskytnout poučení dle § 118a o.s.ř. v jakém směru má doplnit svá tvrzení a důkazy. Soud rovněž neměl možnost odročit jednání za účelem doplnění dokazování, neboť dle § 118b o.s.ř. mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, případě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou a v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku částka, jedná se v této částce na straně žalované o bezdůvodné obohacení, které by měla věřiteli vydat. Zaplatila pouze částku částka, za této situace vznikl žalobkyni nárok na zaplacení dlužné částky, přičemž soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Lhůtu k plnění určil soud obecnou ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
9. Ve zbývajícím rozsahu požadovaného příslušenství sestávajícího úroků z prodlení požadovaných za období, kdy jednotlivé částky nemohly být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatné, soud žalobu zamítl
10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci úspěch. Soud tak uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku částka, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, odměny advokáta za 3 úkony právní služby podle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) , d), § 14b (příprava a převzetí právního zastoupení, žaloba, výzva k plnění) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v účinném znění (dále jen „advokátní tarif “), přičemž odměna za jeden úkon činí částku částka do datum a od datum částku částka, celkem částka. K odměně advokáta dále soud připočetl paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony (příprava a převzetí právního zastoupení, výzva k plnění, žaloba) po částka dle § 14b advokátního tarifu, celkem částka. Žalobkyni dále náleží náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši částka podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , jejímž je advokát žalobkyně plátcem. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).