Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

233 C 41/2025-68

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Nikolou Wejmelkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení částky 10 944,98 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 000 Kč od 25. 4. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení 5 944,98 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 5 294,79 Kč od 22. 11. 2024 do 24. 4. 2025 a zákonného úroku z prodlení z částky 294,79 Kč od 25. 4. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Kladně soudní poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 000 Kč od 25. 4. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení 5 944,98 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 5 294,79 Kč od 22. 11. 2024 do 24. 4. 2025 a zákonného úroku z prodlení z částky 294,79 Kč od 25. 4. 2025 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Kladně soudní poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 2. 5. 2025 domáhala zaplacení 10 944,98 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaná uzavřela dne 18. 7. 2024 se žalobkyní smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše 7 200 Kč a žalovaná se zavázala jej splácet v pravidelných denních splátkách. Žalobkyně vyplatila žalované celkem 5 000 Kč, žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, na úhradu nezaplatila ničeho. Žalobkyně smlouvu dne 21. 11. 2024 vypověděla a požaduje nezaplacenou jistinu, poplatek za vyplacení tranší úvěru, smluvní úrok, smluvní pokutu a poplatky za služby „klidné spaní“, „presto“ a „informační SMS servis“. Žalovaná na svůj dluh ničeho dalšího neuhradila, přestože k tomu byla žalobkyní vyzvána.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, a bylo tak jednáno v nepřítomnosti účastníků dle , (dále jen „ “).

3. Provedeným dokazováním soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním.

4. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 18. 7. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše 7 200 Kč a žalovaná se jej zavázala splácet v pravidelných denních splátkách. Žalovaná smlouvu opatřila zaručeným podpisem za použití bankovní identity BankID (smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru, autorizace ověření totožnosti prostřednictvím BankID, všeobecné obchodní podmínky).

5. Žalovaná při sjednávání smlouvy vyplnila formulář k posouzení úvěruschopnosti, v němž uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 8 000 Kč, měsíčně vydává 500 Kč na půjčky, 1 000 Kč na bydlení a 500 Kč na další zbytné výdaje (výpis o posouzení úvěruschopnosti).

6. Žalobkyně vyplatila žalované dne 18. 7. 2024 částku ve výši 5 000 Kč a žalovaná měla úvěr splácet splátkami ve výši 58,66 Kč denně (přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, zpráva právnická osoba., předpis denních splátek).

7. Žalobkyně smlouvu dne 21. 11. 2024 vypověděla a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu (upomínka ze dne 21. 11. 2024).

8. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dluhu ještě výzvou ze dne 16. 4. 2025, a to do tří dnů. Výzva byla žalované odeslána dne 16. 4. 2025 (předžalobní výzva ze dne 16. 4. 2025 a podací lístek).

9. Z ostatních předložených listin soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

10. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména o zkoumání úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle , (dále jen „ ”) je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. ).

11. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval (dále jen „o. z.“) a o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “).

12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

16. Podle poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

17. Podle poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

18. Podle , o ochraně spotřebitele je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

19. Podle rozsudku Soudního dvora EU (dále jen „SDEU“) ze dne 5. března 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Shodně rovněž argumentace v rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2020, č.j. -89.

20. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle § 2991 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda žalobkyně a žalované je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaná v daném právním jednání vystupovala jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Vzhledem ke shora uvedenému soud s ohledem na eurokonformní výklad českého práva (viz rozhodnutí SDEU ze dne 5. března 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance) předmětnou úvěrovou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou pro rozpor s . Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání není moderace soudem na místě, jako je tomu u případů relativní neplatnosti. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních ( o. z.). Přestože žalobkyně učinila některé kroky směřující k posouzení úvěruschopnosti žalované, nepostupovala s odbornou péčí, neboť se spokojila s pouhým tvrzením žalované o jejích příjmech a výdajích. Přestože v návrhu tvrdila, že její příjmy a výdaje byly ověřeny výplatními páskami a výpisy z účtu, v řízení tuto skutečnost neprokázala.

24. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaná žalobkyni zpětně nezaplatila ničeho, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má žalobkyně podle § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč.

25. Soud přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 16. 4. 2025 (odeslána rovněž dne 16. 4. 2025) s určením data splatnosti do 3 dnů. V souladu s ustanovením o.z. nastala domněnka doby dojití dne 21. 4. 2025 a lhůta k zaplacení běžela do 24. 4. 2025. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle o. z. ve spojení s o. z. a od 25. 4. 2025.

26. Co do zbývající části jistiny a příslušenství nezbylo soudu s ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost smlouvy než žalobu zamítnout.

27. Třetím výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle Žalovaná ve věci z procesního hlediska z větší části uspěla, má proto právo na poměrnou část náhrady účelně vynaložených nákladů proti méně úspěšné žalobkyni. Žádné náklady jí však nevznikly, žádný z účastníků tak nemá právo na jejich náhradu.

28. Žalobkyně zaplatila při podání návrhu na účet soudu soudní poplatek ve výši 800 Kč. V řízení však nebyl vydán elektronický platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení. V souladu s položkou 2 bod 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k , o soudních poplatcích (dále jen „ “) soud doměřil soudní poplatek do výše dle položky 1 bod 1 písm. a) sazebníku, tj. do výše 1 000 Kč. Žalobkyně již na soudním poplatku celkem 800 Kč zaplatila, soud proto doměřil zbytek ve výši 200 Kč. Jelikož doplatek soudního poplatku nebyl splatný podáním návrhu, soud o povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek rozhodl v souladu s ustanovením zákona o soudních poplatcích v konečném rozhodnutí. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).