Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

60 C 8837/2018-26

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Luďkou Horajsovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované

bytem Adresa žalované

o zaplacení 35 883,38 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná strana je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 883,38 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2 230,40 Kč, kapitalizované smluvní úroky ve výši 5 021,10 Kč, spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 35 883,38 Kč od 28.3.2018 do zaplacení, s úroky ve výši 23,88% ročně z částky 31 341,38 Kč od 15.3.2017 do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná strana je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 745,20 Kč a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná strana je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 883,38 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2 230,40 Kč, kapitalizované smluvní úroky ve výši 5 021,10 Kč, spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 35 883,38 Kč od 28.3.2018 do zaplacení, s úroky ve výši 23,88% ročně z částky 31 341,38 Kč od 15.3.2017 do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná strana je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 745,20 Kč a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Podanou žalobou se žalobkyně v soudním řízení domáhá na žalované straně zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že její právní předchůdkyně právnická osoba. ( dříve právnická osoba.), IČ: IČO, se sídlem adresa uzavřela se žalovanou stranou smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb, na základě které žalované straně zřídila a vedla bankovní účet a současně jí umožnila čerpat z účtu revolvingový úvěr. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba Žalovaná strana podle obsahu žalobních tvrzení čerpala kontokorentní úvěr. S úhradou smluvních závazků se dostala do prodlení, předchůdkyně žalobkyně proto využila svých smluvních oprávnění, úvěr tzv. zesplatnila a žalovanou stranu vyzvala k úhradě celkové dlužné částky. Jelikož žalovaná strana dluh neuhradila, požaduje žalobkyně jeho zaplacení v soudním řízení a to včetně sjednaného úroku z úvěru a to za vymezené období, když tento nárok částečně kapitalizovala. Aktivní věcnou legitimaci v řízení žalobkyně odvozuje od smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se společností právnická osoba

2. Žalovaná strana se ve věci nevyjádřila.

3. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, postupoval soud podle ust. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

Společnost právnická osoba. (dříve právnická osoba.), IČ: IČO, se sídlem adresa (dále jen „banka“) uzavřela se žalovanou stranou smlouvu o revolvingovém úvěru a užívání kreditní karty a žalovaná strana se zavázala nepřekročit výši povoleného debetního zůstatku, na běžném účtu udržovat sjednaný minimální měsíční kredit a vyčerpané peněžní prostředky bance vrátit. Účastníci sjednali úročení povoleného debetního zůstatku úrokovou sazbou, jakož i úročení nepovoleného debetního zůstatku a právo banky na smluvní pokutu za každý den překročení povoleného debetního zůstatku na běžném účtu dle smlouvy, ve vazbě na aktuální Sazebník banky. Účastníci dále sjednali právo banky převést nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu na úvěrový účet a peněžní prostředky na úvěrovém účtu dále úročit úrokovou sazbou stanovenou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky banky (dále jen „OP“), ve kterých účastníci sjednali právo banky smlouvu ukončit odstoupení od smlouvy pro případ, že klient (žalovaný) porušil podstatným způsobem své povinnosti vůči bance, za něž se mimo jiné považuje porušení závazků vyplývajících z podmínek nebo ze smlouvy, event. jiných ujednání mezi ním a bankou. Odstoupení v takovém případě nabývá účinnosti jeho doručením klientovi (viz. čl. 84 VOP). Z dokazování vyplynulo, že žalovaná strana na běžném účtu čerpala peněžní prostředky do nepovoleného debetu. Banka proto v souladu s Obchodními podmínkami od Smlouvy odstoupila a žalovanou stranu vyzvala k úhradě celkové dlužné částky, současně peněžní prostředky představující nepovolený debetní zůstatek převedla na úvěrový účet žalované strany, o čemž jí rovněž písemně vyrozuměla. Jelikož žalovaná strana závazek dobrovolně nesplnila byla pohledávka banky za žalovanou stranou postoupena žalobkyni a to na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi bankou jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem.

5. Podle ust. , písm. d) z.č. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru ().

6. Podle ust. § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlené určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

8. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemných souvislostech a po provedeném dokazování dospěl k následujícím právním závěrům.

V řízení bylo prokázáno, že spolu účastníci, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, a žalovaná strana uzavřely smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb, kterou předchůdkyně žalobkyně mimo jiné umožnila žalované straně čerpání peněžních prostředků na běžném účtu do výše povoleného debetu, tj. poskytla jí do povolené výše úvěr. Vztah mezi účastníky smlouvy je proto třeba posuzovat jako smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 497 a násl. obchodního zákoníku, když úvěrová smlouva patří dle ust. § 261 odst. 3, písm. d) obchodního zákoníku mezi tzv. absolutní obchodní závazkové vztahy tj. vztahy, které se bez ohledu na postavení smluvních stran a bez ohledu na účel právního jednání (zda jde o úvěr spotřebitelský nebo úvěr pro potřeby podnikání) zcela podřizují režimu obchodního zákoníku. Jelikož všechna ustanovení (s výjimkou ust. § 499), které v obchodním zákoníku upravují institut smlouvy o úvěru (ust. § 497 - ust. § 507) jsou dispozitivní, záleží vždy v prvé řadě na smluvním ujednání účastníků a teprve pro případ, že smlouva smluvní ujednání neobsahuje řídí se smluvní vztah příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku. Podmínkou platnosti uzavřené smlouvy je tak pouze sjednání jejích podstatných náležitostí, mezi které patří označení věřitele a dlužníka, určení částky úvěru a závazek dlužníka k vrácení poskytnuté částky úvěru a zaplacení úroku. Smlouva je přitom uzavřena již dohodou o poskytnutí peněžních prostředků, nikoli teprve faktickým poskytnutím peněžních prostředků. Na základě výše uvedeného tedy soud učinil závěr o tom, že spolu předchůdkyně žalobkyně a žalovaná strana uzavřely platnou smlouvu o úvěru, když se dohodly na jejích podstatných náležitostech. Žalovaná strana na základě této smlouvy čerpala úvěr. V řízení bylo dále prokázáno, že účastníci sjednali podmínky pro poskytnutí úvěru a jeho vrácení, jakož i následky porušení těchto povinností. Žalovaná strana porušila svoje smluvní povinnosti, když v rozporu se smluvním ujednáním přečerpala povolenou výši úvěru. Předchůdkyně žalobkyně proto postupovala zcela v souladu se smluvním ujednáním obsaženým ve smlouvě a ve Všeobecných obchodních podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy, žalované straně dala okamžitou výpověď z uzavřené smlouvy, peněžní prostředky zesplatnila a převedla na úvěrový účet. Žalovaná strana byla současně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky, když za tímto účelem jí byla poskytnuta lhůta. Jelikož žalovaná strana svůj závazek neuhradila, dostala se do prodlení a žalobkyni v souladu s ust. obchodního zákoníku vzniklo právo na úrok z prodlení a to ve výši dle , ve znění účinném ke dni vzniku prodlení, když počátek prodlení je vázán na den následující po zesplatnění úvěru.

9. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti, jakož i vzhledem k tomu, že žalobkyně v řízení prokázala svoji aktivní věcnou legitimaci a to na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek se společností právnická osoba., soud žalobě výrokem I. rozsudku zcela vyhověl.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a proto jí soud přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Přiznaná částka sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 1 436 Kč, dále z odměny za právní zastoupení advokátem a to za 3 úkony právní služby ve výši 2 540 Kč/1 úkon, tj. předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby (ust. ve vazbě na ust. vyhl. MS ČR č. ) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby ve výši 300 Kč/1 úkon (ust. vyhl. MS ČR č. ), vše, s výjimkou soudního poplatku, zvýšené o DPH ve výši 21% vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, celkem tedy 11 745,20 Kč (viz. nález Ústavního soudu ČR ze dne 17.4.2012, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce zákonů ČR dne 7.5.2013, částka 52, č. 116).

11. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyni, jíž byla náhrada nákladů řízení přiznána, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu ust. rozhodnuto tak, že žalovaná strana je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

12. Lhůta k plnění byla stanovena s ohledem na ust.

13. Závěrem soud dodává, že účastníkům řízení ani po vydání tohoto rozsudku nic nebrání v tom, aby žalobkyně na základě vzájemné dohody umožnila žalované straně úhradu přiznaného nároku v jiné lhůtě, příp. ve splátkách, které si účastníci sami dohodnou.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné. Odvolání se podává ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.