Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 C 236/2025-53

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Toufarovou v právní věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupené Jméno Zástupce

sídlem Adresa Zástupce,

proti

žalované:Jméno žalované A

trvale bytem Adresa žalované A

o zaplacení částky 60 122,89 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 300 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 200 Kč splatných vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 56 822,89 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 626,31 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 188,52 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 9 574,34 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, úrokem ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 9 574,34 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 246,85 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5139,47 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 27 873,76 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a úrokem ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 27 873,76 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 300 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 200 Kč splatných vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 56 822,89 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 626,31 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 188,52 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 9 574,34 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, úrokem ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 9 574,34 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 246,85 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5139,47 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 27 873,76 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a úrokem ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 27 873,76 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 3. 2025 se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 60 122,89 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku úvěrů s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností právnická osoba) a žalovanou byla dne 20.1.2022 uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy byla žalovaná oprávněna čerpat peněžní prostředky žalobkyně, a to ve výši 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr se sjednaným úrokem v 78 týdenních splátkách ve výši 391 Kč. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou sjednaných splátek. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalovaná na výše označenou smlouvu již uhradila celkovou částku 15 871,77 Kč. Nesplacený zůstatek poskytnutého úvěru tak činí 128,23 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností právnická osoba) a žalovanou byla dne 30.12.2021 uzavřena další smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy byla žalovaná oprávněna čerpat peněžní prostředky žalobkyně, a to ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr se sjednaným úrokem v 24 měsíčních splátkách ve výši 3 539 Kč. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou sjednaných splátek. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalovaná na výše označenou smlouvu již uhradila celkovou částku 36 828,23 Kč. Nesplacený zůstatek poskytnutého úvěru tak činí 3 171,77 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, nenabídla žádná skutková tvrzení, jimiž by rozporovala skutkový děj vylíčený stranou žalující.

3. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ve spojení se smluvními podmínkami vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyní dne 20.1.2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, a to o obsahu dle tvrzení žalobkyně shora. Žalované byla poskytnuta celková částka 16 000 Kč, jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu žalované. Žalovaná dosud na splátkách úvěru žalobkyni uhradila částku 15 871,77 Kč. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ve spojení se smluvními podmínkami vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyní dne 30.12.2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, a to o obsahu dle tvrzení žalobkyně shora. Žalované byla poskytnuta celková částka 40 000 Kč, jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu žalované. Žalovaná dosud na splátkách úvěru žalobkyni uhradila částku 36 828,23 Kč. Poskytnutou částku v celkové zbývající výši 3 300 Kč žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně, resp. žalobkyni dosud nevrátila.

5. Podle ustanovení o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změny závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).

7. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. spisová značka vyplývá, že ustanovení § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení, představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávních sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z.

8. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku v prodlení dlužníka s vrácením zbývající částí jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

9. Podle ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaná se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Obě předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru byly uzavřeny za účinnosti , o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení ukládá povinnost poskytovateli před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je pak oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ustanovením věta druhá, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy, jak vyplývá z rozsudku Soudního dvora EU, druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C-679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel.

12. Soud se proto předně zabýval otázkou, jakým způsobem žalobkyně postupovala při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet.

13. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komplexní proces, při němž věřitel vychází z řady různých údajů. Věřitel vychází především z informací, dodaných spotřebitelem, avšak věřitel se s takto získanými informace od spotřebitele nemůže bez dalšího spokojit a brát je jako fakt. Je povinen je z odbornou péčí vyhodnotit a důkladně prověřit. Věřitel musí vycházet i z jiných zdrojů (údaje, které jsou mu známy z jeho vlastní činnosti) a údaje a tvrzení spotřebitele ověřit. Odborná péče věřitele zahrnuje i to, že nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů, ale vždy bere v potaz konkrétní situaci žadatele o úvěr (komentář k ustanovení § 9 – Zákon o spotřebitelském úvěru, Komentář; autor Lukáš Vacek, Wolters Kluwer: Praha 2015). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, a to např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele (závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015, č.j. – 39). K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Nejvyšší soud ČR a Ústavní soud v ČR v níže uvedených rozhodnutích – rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. a ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. , popř. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ).

14. V žalobě je tvrzeno, že právní předchůdce žalobkyně provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy, když žalovaná byla dotazována na své osobní a majetkové poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Ze Zákaznické karty ze dne 20. 1. 2022 soud zjistil, že žalovaná v této uvedla, že je nájemcem bytu, dosáhla středoškolského vzdělání, je vdaná, spotřebitelský úvěr potřebuje na nečekané výdaje, je zaměstnána na plný úvazek, její pravidelný měsíční příjem činí 6 090 Kč, když další čisté příjmy domácnosti činí 29 000 Kč, interní splátky právnímu předchůdci žalobkyně představují částku 3 539 Kč, další odhadované výdaje – 1 000 Kč, nemá interní splátky u jiné společnosti. Čistý příjem byl dle Zákaznické karty ověřen ze 2 výpisů z bankovního účtu. Ze Zákaznické karty ze dne 29. 12. 2021 se podávají obdobné informace předestřené žalovanou právnímu předchůdci žalobkyně. V obou případech žalobkyně doložila zákaznické karty, v nichž je uveden mimo jiné příjem ze zaměstnání a výdaje žalované jsou vyčísleny na částku 1 000 Kč, ačkoliv žalovaná uvedla, že bydlí v nájemním bydlení a lze tedy předpokládat, že reálné měsíční výdaje žalované budou vyšší. Přestože žalobkyně tvrdí, že informace sdělené žalovanou byly ověřovány doklady, mezi které patří pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva, ze Zákaznických karet vyplývá, že byl předložen výpis z bankovního účtu za 2 předchozí měsíce. Žalobkyně ani žádné shora uváděné prověřované dokumenty nepředkládá, jelikož je dle svého vlastního tvrzení nemá k dispozici. Příjmy ani výdaje nebyly dostatečně prověřeny, nebyly doloženy žádné dokumenty, ze kterých by vyplývalo, že tyto byly zjišťovány a ověřovány.

15. Z těchto podkladů nemohl věřitel dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele (žalované) spotřebitelský úvěr splácet. Dle závěru soudu úvěruschopnost žalované tak nebyla prověřena řádně.

16. Žalobkyně řádně nesplnila svou zákonnou povinnost (posouzení úvěruschopnosti žalované), když nedostatečně zjistila a (zejména) ověřila skutečné výdaje žalované, tyto řádně neporovnala s jejími příjmy, a tudíž v potřebném rozsahu nezkoumala schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet. V důsledku výše uvedeného soud shledal obě předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnými, čímž žalobkyni vzniká vůči žalované nárok pouze na vrácení nesplaceného zůstatku jistiny poskytnutého úvěru. Převzala-li žalovaná úvěry na základě neplatných smluv o spotřebitelském úvěru, je povinna tuto částku vrátit (v dosud nevrácené celkové výši 3 300 Kč) dle § 87 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru.

17. V částce 3 300 Kč – nevrácené jistině žalované částky, kterou žalobkyně žalované poskytla, soud důvodně podané žalobě vyhověl. Za situace, kdy soud shledal obě předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnými, jiné smluvní nároky (v dané věci zejména smluvní úrok, poplatek) nelze úspěšně uplatnit. Ve zbývající části žalované jistiny a ohledně smluvního úroku, popř. poplatků soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Vzhledem k výše uvedené argumentaci v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu ČR dospěl soud k závěru, že splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala, žalobkyni tedy zatím nemohl vzniknout ani nárok na zákonné úroky z prodlení. Soud proto zamítl i dílčí nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení.

18. Žalobkyni se z účasti na jednání soudu omluvila, nemohlo se jí tak dostat poučení, že soud má za přiměřenou zjištěným osobním a majetkovým poměrům žalované, dostupným mu z obsahu spisu (zejména z předestřené výše příjmu žalované – při uvažovaných skutečných nákladech na bydlení, stravu, ostatní výdaje včetně splácení dalších úvěrů), možnost postupné úhrady dluhu žalovanou, když je v reálných možnostech žalované splácet dosud neuhrazenou poskytnutou jistinu v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 200 Kč. Žalobkyni nemohla být udělena výzva soudu ve smyslu ust. ,3 , aby se vyjádřila k otázkám prověřování úvěruschopnosti žalované. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, nemohla mu tak být udělena výzva ve smyslu ust. ,3 k otázce aktuální výše příjmů a poměrů žalované, ze kterých by bylo možno dovodit, že je v možnostech žalované hradit splátky v jiné než soudem uvažované výši. Soud s odkazem na ustanovení citovaného zákona o spotřebitelském úvěru umožnil žalované rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase.

19. Soud s poukazem na závěry rozsudku Krajského soudu v adresa ze dne 1.10.2024, č.j. spisová značka rozhodl o uložení plnění žalované ve splátkách spolu se sankcí ,,pod ztrátou výhody splátek“ za užití ust. o.z a , když uvedené řešení lze považovat za popsaných okolností za spravedlivé uspořádání práv a povinností obou stran sporu..

20. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z ust. , když převážně částečně procesně úspěšné žalované však žádné účelně vynaložené náklady spojené s tímto řízením prokazatelně nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.

Pokud by povinnosti uložené v tomto rozsudku nebyly řádně a včas splněny, může se oprávněný domáhat návrhem výkonu rozhodnutí nebo exekuce.