Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 139/2025-64

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

pro zaplacení 26 084 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 784 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 644,81 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 000 Kč za dobu od 16. 6. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 000 Kč za dobu od 24. 9. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 784 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 644,81 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 000 Kč za dobu od 16. 6. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 000 Kč za dobu od 24. 9. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 26 084 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba., IČO IČO (dále jen „Společnost“), a žalovaná uzavřely dne 16. 5. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále též „Smlouva“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč a žalovaná se zavázala Společnosti vrátit jistinu úvěru společně s úrokem a poplatkem za úvěr do 15. 6. 2024 jednorázově. Společnost pohledávku za žalovanou postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 8. 2024 na společnost právnická osoba, která ji následně postoupila dne 11. 9. 2024 na žalobkyni. Žalovaná částka 26 084 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 16 000 Kč, dlužného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 760 Kč, úroku ve výši 480 Kč a smluvní pokuty v kapitalizované výši 3 844 Kč. Na příslušenství žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení v kapitalizované výši 644,81 Kč, úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 000 Kč od 16. 6. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 000 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení. Žalovaná uhradila jen částku 700 Kč, kterou žalobkyně započetla na smluvní pokutu ve výši 700 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila. Dle (dále jen „ “) soud věc projednal v nepřítomnosti žalované.

Zjištěný skutkový stav

3. Společnost a žalovaná si ujednaly dne 16. 5. 2024 Smlouvu, na jejímž základě poskytla Společnost žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 480 Kč a poplatkem za úvěr ve výši 5 760 Kč; tj. celkem částku 22 240 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit do 15. 6. 2024 (viz Smlouva na č. l. 15, potvrzení o platbě na č. l. 18, výpis z účtu na č. l. 37). Žalovaná uvedla, že je zaměstnaná u společnosti právnická osoba., její čistý měsíční příjem činí 7 886 Kč, žije v nájmu, její náklady na bydlení činí 6 000 Kč, náklady na služby a energie činí 8 500 Kč, ostatní náklady činí 800 Kč, žije se dvěma dalšími osobami v domácnosti a čistý příjem domácnosti činí 41 000 Kč (viz editace profilu klienta na č. l. 17). Společnost měla k dispozici výpis z účtu žalované za období od listopadu 2023 do května 2024, ze kterého je patrné, že žalovaná měla v tomto období na účtu většinou jen malý disponibilní zůstatek, na konci dubna 2024 měla dokonce nulový zůstatek na účtu. Výdaje žalované převyšovaly její příjmy v listopadu 2023, únoru 2024 a dubnu 2024. Čistý příjem žalované ze zaměstnání a z příspěvku na bydlení, který dostávala od úřad, činil za dané období v průměru částku kolem 8 941 Kč. Žalované byla z účtu označeného „jméno FO“ pravidelně na její účet převáděna částka 14 500 Kč, která odpovídala částce, kterou žalovaná platila za nájemné a zálohy na služby. Žalovaná si během výše zmíněného období vzala několik úvěrů od různých společností. Dne 11. 1. 2024 čerpala úvěr od právnická osoba ve výši 7 500 Kč. Dne 11. 2. 2024 čerpala úvěr od stejné společnosti ve výši 11 200 Kč. Dne 2. 3. 2024 čerpala úvěr od společnosti právnická osoba ve výši 5 000 Kč. Dne 20. 3. 2024 čerpala úvěr od Společnosti ve výši 8 000 Kč. Dne 16. 4. 2024 čerpala úvěr od Společnosti ve výši 13 000 Kč. Dne 1. 5. 2024 čerpala úvěr od společnosti právnická osoba ve výši 1 000 Kč (viz výpis z účtu na č. l. 19–39). Žalovaná dne 23. 9. 2024 zaplatila žalobkyni částku 700 Kč (viz nezpochybněná tvrzení žalobkyně).

4. Dne 20. 8. 2024 si Společnost jako postupitel a společnost právnická osoba jako postupník ujednaly smlouvu o postoupení pohledávky, na základě které se Společnost zavázala postoupit na společnost právnická osoba pohledávku za žalovanou ze Smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávky ze dne 20. 8. 2024 na č. l. 40). Dne 11. 9. 2024 si společnost právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou se Společnost zavázala postoupit žalobkyni pohledávky, mezi kterými byla uvedena také pohledávka za žalovanou ze Smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 11. 9. 2024 na č. l. 41 a přílohy smlouvy o postoupení pohledávek).

Právní posouzení věci

5. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

7. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 8. 2024 postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy na společnost právnická osoba, která ji následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 9. 2024 postoupila na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že uvedená smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovanou), nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Žalovaná uvedla, že její příjem činí 7 886 Kč, což žalobkyně ověřila prostřednictvím výpisu z jejího běžného účtu za období od listopadu 2023 do května 2024, ze kterého plyne průměrný příjem kolem 8 941 Kč. Co se týče výdajů žalované, Společnost se patrně spokojila toliko se sdělením žalované, aniž by uvedené údaje ověřila oproti jakýmkoliv dokladům. Přitom skutečná výše výdajů může zásadním způsobem ovlivnit úvěruschopnost spotřebitele a výši použitelného příjmu k hrazení stanovených splátek. Uvedené náklady na bydlení odpovídaly skutečným výdajům, ale tyto náklady za žalovanou patrně hradila jiná osoba. Z výpisu z běžného účtu žalované za období od listopadu 2023 do května 2024 je zřejmé, že její výdaje ve hned třech měsících přesahovaly její příjmy. Žalovaná si vypomáhala tím, že opakovaně čerpala úvěry od nebankovních společností (viz bod 4 tohoto odůvodnění), ale na konci dubna 2024 stejně nedisponovala na účtu žádnými finančními prostředky. Společnost rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, neprováděla lustraci žalované ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. SOLUS, NRKI, BRKI), což bylo na místě vzhledem ke několika úvěrům od různých společností, jenž vyplývají z výpisu z účtu. Z výše uvedeného tak soud uzavřel, že nejenže Společnost řádně neposoudila úvěruschopnost žalované, ale před uzavřením Smlouvy bylo také vzhledem k nedostatku finančních prostředků na účtu a vysokým výdajům vůbec nereflektovala to, že žalovaná nebude schopna úvěr splácet, což se následně také stalo.

13. Citovaný § 87 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.

14. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelského úvěru založeného uvedenou smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu úvěru s dlužnou částkou poplatků, jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).

15. Při závěru o neplatnosti obou smluv je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z.

16. Žalovaná obdržela od Společnosti v případě Smlouvy částku 16 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2991 odst. 2 o. z.). Žalovaná poskytla žalobkyni částku 700 Kč, tuto částku je tak potřeba započíst na bezdůvodné obohacení.

17. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ).

18. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na vrácení částky 15 300 Kč (16 000 Kč – 700 Kč) coby nevrácené poskytnuté jistiny. Na úrok z prodlení žalobkyni nárok rovněž nevznikl, neboť žalovaná se doposud nedostala do prodlení.

19. Pokud jde o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím. Jelikož poměry žalované zůstaly soudu pro její pasivitu v řízení neznámé a ani z listin ve spise nejsou soudu její aktuální poměry zřejmé, postupoval soud v souladu s věty první tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.).

20. Ve zbytku pak soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).

Náklady řízení

21. Jelikož měli účastníci ve věci úspěch téměř ve stejné míře (žalobkyně v rozsahu 48 %. žalovaná v rozsahu 52 %), soud podle rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.