Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 C 77/2025-44

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 15 993,37 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba žalobkyně co do částky ve výši 5 993,37 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 993,37 Kč ve výši 14,75 % p. a. od datum do zaplacení,

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 675,12 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Jméno advokáta.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Zamítá se žaloba žalobkyně co do částky ve výši 5 993,37 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 993,37 Kč ve výši 14,75 % p. a. od , datum, do zaplacení,III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 675,12 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 993,37 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba., IČO: IČO, uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému vyplacen úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být právnímu předchůdci žalobkyně splacen do datum. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že žalovaný byl lustrován v dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB a na základě těchto lustrací nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného, přičemž k tomuto tvrzení žalobkyně nenavrhla žádných důkazů. Žalobkyně v žalobě dále tvrdila, že žalovaný úvěr v době jeho splatnosti ani později neuhradila, a proto po něm požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 993,37 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 993,37 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. 2024. Dne datum byla žalovanému odeslána předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.

3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno, na základě které se zavázal poskytnou žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to převodem na jeho bankovní účet č. č. účtu. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí tohoto spotřebitelského úvěru poplatek ve výši 5 993,37 Kč spolu s jistinou úvěru ve výši 10 000 Kč a zápůjčním úrokem ve výši 12 % ročně z jistiny, celkem částku ve výši 15 993,37 Kč, a to ve splátkách po 1 826 Kč, nejpozději do datum. RPSN ze smlouvy činí 357,38 % (Smlouva o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno). Dne datum zaslal právní předchůdce žalobkyně částku 10 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného č. č. účtu (Potvrzení právnická osoba. ze dne datum o provedení transakce, Sdělení právnická osoba. ze dne datum). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla žalovaná pohledávka na žalobkyni, což právní předchůdce žalobkyně žalovanému oznámil dopisem ze dne datum (Dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum vč. seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum). Právní zástupce žalobkyně zaslal dne datum žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky (Předžalobní výzva ze dne datum, Podací lístek z téhož dne).

4. Z výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě zaslal dne datum na bankovní účet žalovaného částku 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit za poskytnutí úvěru poplatek ve výši 5 993,37 Kč spolu s jistinou úvěru a zápůjčním úrokem ve výši 12 % ročně z jistiny, celkem tedy částku ve výši 15 993,37 Kč, a to ve splátkách po 1 826 Kč, nejpozději do datum, přičemž RPSN ze smlouvy činí 357,38 %. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla žalovaná pohledávka na žalobkyni, což právní předchůdce žalobkyně žalovanému oznámil dopisem odeslaným žalované dne datum spolu s předžalobní výzvou žalobkyně. Žalovaný žalobkyni ani jejímu právnímu předchůdci na předmětný úvěr nezaplatil ničeho.

5. Podle ust. (dále také jen „ “) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle ust. věty první lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

7. Podle ust. (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle ust. § 3 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí roční procentní sazbou nákladů celkové náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše spotřebitelského úvěru, které se počítá podle vzorce uvedeného v příloze č. hodnota k tomuto zákonu.

9. Podle ust. § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

10. Podle ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

13. Podle ust. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle ust. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Podle ust. , dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

17. Podle ust. , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle ust. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

19. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k tomuto právnímu závěru:

V prvé řadě byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalovaná pohledávka přešla na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek. V řízení bylo dále prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně měl v úmyslu se žalovaným dne datum uzavřít smlouvu o zápůjčce, která je ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouvou o spotřebitelském úvěru, a že žalovanému na základě uvedené smlouvy poskytl částku 10 000 Kč. Jelikož žalovaná při uzavírání smlouvy vystupovala jako spotřebitel (slabší strana), je nezbytné na uvedené smluvní vztahy aplikovat ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru měl právní předchůdce žalobkyně jako věřitel povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně, s odbornou péčí, posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, tj. jeho schopnost úvěr splácet. Věřitel přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

20. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, pak žalobkyně již v žalobě uvedla, že žalovaný byl lustrován v dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB a na základě těchto lustrací nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného úvěr splácet, přičemž k tomuto tvrzení žalobkyně nenavrhla žádných důkazů. Dále uvedla, že pro případ, že by soud neuznal její nárok na zaplacení požadované částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje, aby jí byl přiznán nárok v části požadované jistiny, a to jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Soud na základě shora uvedených skutečností uzavírá, že žalobkyně v řízení neprokázala, že její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost řádně ověřovat úvěruschopnost žalované před uzavřením spotřebitelské smlouvy.

21. Soud dále dospěl k závěru, že ujednání o úrokové sazbě, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úvěrem je v rozporu s dobrými mravy, když ujednaná výše RPSN činí 357,38 %. Podle judikatury Nejvyššího soudu, která se váže ke staré právní úpravě , (dále jen „obč. zák.“), ale lze ji aplikovat i na úvěrové vztahy dle č. , je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o zápůjčce či úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. ). Ačkoliv je pravdou, že právní předchůdce žalobkyně je nebankovním subjektem, u kterého jsou s ohledem na vyšší rizikovost úrokové sazby vyšší, tato skutečnost se projevuje v tom, že soudy v rámci posuzování rozporu sjednané sazby s dobrými mravy obě sazby poměřují, když menší překročení obvyklé sazby účtované bankami by rozpor s dobrými mravy samo o sobě založit nemohlo. V daném případě však RPSN významně převyšuje průměrnou úvěrovou úrokovou sazbu, a za situace, kdy měl žalovaný po 9 měsících trvání úvěrové smlouvy vrátit právnímu předchůdci žalobkyně více než 1,5 násobek, je třeba sjednanou výši úroku považovat za zjevně rozpornou s dobrými mravy.

22. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu neprokázala, že by její právní předchůdce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, tj. schopnost žalované poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem právnímu předchůdci žalobkyně vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně zjevně porušil svou povinnost stanovenou v , v důsledku čehož je nutné posoudit předmětnou smlouvu o zápůjčce jako absolutně neplatnou. Závěr o absolutní neplatnosti je podle soudu nutno učinit rovněž na základě výše sjednaného zápůjčního úroku, která je z výše uvedených důvodů zjevně rozporná s dobrými mravy.

23. V souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Podle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , je § 87 zákona o spotřebitelském úvěru speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění.

24. Z provedených důkazů bylo v řízení bylo prokázáno, že žalovaný na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že žalobkyni něco uhradil. Z provedených důkazů bylo dále prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl částku 10 000 Kč. Žalovaný je tak povinen žalobkyni tuto částku vrátit.

25. Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době, v níž je žalovaný povinen jistinu zápůjčky vrátit (tj. době splatnosti), určil ji soud. Žalovaný byl během celého řízení zcela pasivní, ničeho netvrdil ani soudu k věci neoznačil žádné důkazy. Vzhledem k tomu, že soud tak nebyl schopen zjistit (platební) možnosti žalovaného, určil lhůtu pro vrácení jistiny zápůjčky žalobkyni jako obecnou lhůtu k plnění podle , tedy v délce tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

26. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru žalobkyni nevznikl nárok na úhradu smluvního úroku a poplatků. Rovněž žalobkyni nebyl přiznán nárok na úhradu požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť doba splatnosti jistiny byla soudem stanovena až uplynutím tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a žalovaný proto není s úhradou jistiny úvěru (prozatím) v prodlení. Soud proto žalobu v této části výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodoval dle ustanovení dle Žalobkyně měla v řízení pouze částečný úspěch a při hodnocení procesního úspěchu ve věci vzal soud v úvahu částky, které žalobkyně požadovala ke dni vyhlášení rozhodnutí. S ohledem na to soud konstatuje, že procesní úspěch žalobkyně činí 62,53 % a neúspěch pak 37,47 %. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, dále pak třemi úkony právní služby dle § 14b vyhl. č. 177/1994 Sb., a to za převzetí a přípravu zastoupení (plná moc ze dne datum) ve výši 300 Kč, za jednoduchou výzvu k plnění ze dne datum ve výši 400 Kč a za podání žaloby dne datum ve výši 400 Kč. Dále pak žalobkyni náleží 3x paušál ve výši 100 Kč a 21 = DPH ve výši 294 Kč. Při zohlednění procesního úspěchu tak žalobkyni náleží na nákladech řízení částka ve výši 675,12 Kč. Lhůtu splatnosti určil soud v souladu s ust. jako obvyklou třídenní, platební místo pak dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava – pobočce v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.