Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

217 C 66/2025-39

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Novákovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

zaplacení částky 14 496 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 5. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 4 496 Kč s úrokem z prodlení z částky 14 496 Kč od 7. 9. 2024 do 30. 4. 2025 ve výši 14,75 % ročně, co do úroku z prodlení z částky 4 496 Kč od 1. 5. 2025 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně a co do úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 1. 5. 2025 do zaplacení ve výši 2,75 % ročně se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 149,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně soudní poplatek ve výši 200 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 5. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do částky 4 496 Kč s úrokem z prodlení z částky 14 496 Kč od 7. 9. 2024 do 30. 4. 2025 ve výši 14,75 % ročně, co do úroku z prodlení z částky 4 496 Kč od 1. 5. 2025 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně a co do úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 1. 5. 2025 do zaplacení ve výši 2,75 % ročně se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 149,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně soudní poplatek ve výši 200 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky ve výši 14 496 Kč s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností Anonymizováno‘právnická osoba a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaná čerpala jistinu ve výši 10 000 Kč, přičemž se zavázala tuto jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 200,11 Kč a úroku ve výši 295,89 Kč vrátit do 6. 3. 2024, což nesplnila. Pro případ, že by soud shledal smlouvu za neplatnou, žádá žalobkyně dlužnou částku jako bezdůvodné obohacení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni.

2. Žalovaná se ve věci samé nevyjádřila.

3. Dne 29. července 2025 bylo ve věci podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) jednáno v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se omluvila prostřednictvím svého právního zástupce, žalovaná se bez omluvy nedostavila.

4. Soud v řízení provedl níže uvedené listinné důkazy.: Z písemnosti, která je zobrazením elektronického dokumentu s názvem „smlouva o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno/Anonymizováno, datované dne 5. 2. 2024 ve spojení s výpisem z účtu společnosti Anonymizováno’právnická osoba a zprávou právnická osoba. bylo prokázáno, že mezi předně jmenovanou společností a žalovanou byla prostřednictvím prostředků elektronické komunikace vedena jednání o uzavření smlouvy o úvěru, na základě které jmenovaná společnost žalované poukázala na její účet 10 000 Kč, jak prokazuje také potvrzení o provedení transakce a zejména zpráva banky o majiteli bankovního účtu, dle níž byly peníze poukázány na účet, jehož majitelem byla v rozhodné době žalovaná. Z předžalobní výzvy a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 4. 2025 ve spojení s poštovním podacím lístkem bylo prokázáno, že předně pohledávka za žalovanou byla společností Anonymizováno‘právnická osoba postoupena na žalobkyni, dále že žalovaná byla vyzvána k zaplacení celkové částky, a to i jistiny ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně v řízení neprokázala, že její právní předchůdce s odbornou péčí posuzoval úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru, neprokázala ani, že by žalovaná byla vyzvána k zaplacení jistiny dříve než dopisem ze dne 25. 4. 2025. Žalobkyně se ústního jednání neúčastnila, soud ji tedy nebyl povinen po kvalifikovaném poučení dle a) vyzvat k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru s odbornou péčí a k prokázání toho, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení žalované částky dříve než v oznámení o postoupení pohledávky a v předžalobní výzvě, a to při závěru o neplatně uzavřené smlouvě o úvěru.

5. Podle , (dále jen „o.z.“, nebo „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle . , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud přihlédne k neplatnosti smlouvy i bez návrhu.

7. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

8. Podle § 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Podle § 1958 odst. 2 o.z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Je-li smlouva o úvěru podle § 87 z.s.u neplatná, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 1968 o.z., dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Z důvodové zprávy k , o spotřebitelském úvěru (dále jen také „zsu“) je zřejmé, že zákon je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Z důvodové zprávy k se podává, že poskytovatel je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Při získání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem a další informace získává při respektování principu přiměřenosti nejvýše v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování spotřebitelových práv na ochranu jeho osobních údajů. Stanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem…

13. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018 sp. zn. odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Dle Nejvyššího soudu již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1. zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dle Nejvyššího soudu ve svém rozhodnutí dovodil také Nejvyšší Správní soud v rozhodnutí sp. zn. ze dne 1.4.2015. V nálezu Ústavního soudu České republiky sp. zn. ze dne 26.2.2019 se Ústavní soud taktéž zabýval splněním povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele dané ustanovením . a obiter dictum mimo jiné uvedl, že stávající účinná právní úprava zakotvená v , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, je obsahově obdobná předchozí právní úpravě, tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila. I v tomto nálezu Ústavní soud vyšel z prejudikatury Soudního dvora EU, a to jmenovitě rozsudku ze dne 18.12.2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance s.a. versus jméno FO a další v němž vyložil článek 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a zrušení směrnice Rady 87/102/EHS a její bod 26 preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost posoudit úvěruschopnost dlužníka na základě dostatečných informací („na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady)“, tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Ústavní soud tak uzavřel, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

14. V souzeném případě žalobkyně ani řádně netvrdila, že její právní předchůdce před poskytnutím úvěru řádně posoudil schopnost žalované celkově poskytnutý úvěr za sjednaných podmínek splatit bez ohrožení uspokojení jejích běžných potřeb. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. ) odst. 1, odst. 3 v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že její právní předchůdce s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr neunesla. Soud tak uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně řádně splnil povinnost dle , a proto je smlouva o úvěru dle absolutně neplatná.

15. Za stavu, kdy smlouva o úvěru je neplatná, avšak výpis z účtu poskytovatele úvěru a zpráva banky o vlastnictví účtu, kam byly peníze převedeny, prokazuje, že na základě této neplatné smlouvy bylo žalované vyplaceno 10 000 Kč, přičemž žalovaná v řízení ani netvrdila, že cokoliv z této částky žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdce zaplatila, uložil soud žalované podle ,2 vydat žalobkyni, na níž byla pohledávka ze smlouvy postoupena podle a (dle ustálené judikatury smlouvou o postoupení pohledávky přechází na postupníka také pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení při neplatně sjednané smlouvě) bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč. Při neplatné smlouvě byl dluh z bezdůvodného obohacení splatný k výzvě věřitele, k čemuž došlo oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou 25. 4. 2025, daných k poštovní přepravě stejného dne. Splatnost dluhu soud určil v souladu se zásadním ustanovením občanského práva – dle výzvy věřitele, neboť žalovaná žádné skutečnosti ohledně jejích možností dluh splatit ani netvrdila. Datum splatnosti bylo stanoveno s ohledem na domněnku doby dojití dle na třetí pracovní den, což byl 30. 4. 2025.

16. Protože žalovaná v době splatnosti bezdůvodné obohacení nezaplatila, dostala se do prodlení a je podle a o.z. ve spojení s a v souladu se žalobním žádáním povinna zaplatit úrok z prodlení ve výši tak, jak uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.

17. Co do nárokovaného poplatku za poskytnutí úvěru a kapitalizovaného smluvního úroku, jako i úroku z prodlení z těchto částek, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, když žalovaná nebyla a contrario a povinna tyto platby zaplatit. Dále byla žaloba ohledně úroku z prodlení zamítnuta za dobu, kdy žalovaná nebyla s vrácením jistiny v prodlení a co do rozdílu v úroku dle žaloby a úrokové sazby úroku z prodlení k prvnímu dni prodlení, která byla ve výši 12 %, nikoli 14,75 % ročně.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 149,60 Kč, přičemž tato částka představuje 40,84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70,42 % a úspěchu žalované v rozsahu 29,58 % z jistiny a poplatku). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného a doměřeného soudního poplatku v částce 1000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 200 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.

19. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. b) sazebníku poplatků , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek doměřil.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu ve dvojím písemném vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).

Nebude-li soudní poplatek doplacen, bude vymáhán v daňové exekuci.