Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 142/2025-78

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou Jméno advokátky

sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 50 206 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do dvou měsíců od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % z částky částka od datum do zaplacení, smluvní pokutu ve výši částka, úrok ve výši 64,33 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úrok ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, se zamítá.

III. Žalovanému se nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do dvou měsíců od právní moci rozsudku.II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, smluvní pokutu ve výši , částka, , úrok ve výši 64,33 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , se zamítá.III. Žalovanému se nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhá po žalovaném zaplacení částky částka, smluvní pokuty částka, smluvního úroku, zákonného úroku z prodlení a náhrady nákladů řízení, to vše na základě smlouvy o úvěru číslo hodnota uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne datum. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem za poskytnutí 64,33 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po částka počínaje červnem 2023. Ve splátce je zahrnuta i úhrada za pojištění schopnosti splácet ve výši částka. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne datum. Žalovaný uhradil splátky v červnu, červenci, srpnu, září a listopadu 2023 (tj. 5 x částka) v celkové výši částka. Pro nesplácení byl úvěr zesplatněn ke dni datum. Po zesplatnění žalovaný ničeho nezaplatil. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné nové jistiny úvěru ve výši částka, která se skládá ze zbývající dlužné jistiny úvěru ve výši částka a dlužného úroku ke dni zesplatnění ve výši částka. Dále požaduje zaplacení úroku z úvěru 64,33 % ročně, smluvní pokuty částka, úhrady za pojištění schopnosti splácet částka, nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného částka, smluvních pokut částka a zákonných úroků z prodlení.

2. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě dokladů a údajů uvedených samotnou žalovanou zaznamenaných ve formuláři hodnocení klienta a výpisy z registrů NRKI a SOLUS. Žalobkyně dále ověřila, že žalovaný nebyl v době žádosti o úvěr evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žadatele nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žadatele nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající s žadatelem doporučil úvěr ke schválení.

3. Žalovaný se ve věci samé, k výzvě soudu, nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

4. K jednání nařízenému ve věci dne datum, se zástupce žalobkyně dostavil a navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. I když žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání, soud v daném případě tento rozsudek nevydal, neboť, jak je níže uvedeno, shledal uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou.

5. Soud jednal v nepřítomnosti žalovaného a provedl dokazování listinnými důkazy, na základě kterých dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu:

6. Předsmluvní formulář žalobkyně informuje klienta o základních vlastnostech spotřebitelského úvěru poskytovaného žalobkyní, o podmínkách poskytnutí a splácení úvěru (předsmluvní formulář).

7. Dne datum projevil žalovaný zájem o pojištění schopnosti splácet úvěr s měsíčním pojistným částka (přihláška do pojištění – skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry).

8. Dle prohlášení klienta byly žalovanému poskytnuty informace poskytované zprostředkovatelem úvěru o sjednávaném úvěru a žalovaný prohlásil, že se seznámil s informacemi o spotřebitelském úvěru (prohlášení ze dne datum).

9. Žalovaný uzavřel dne datum se žalobkyní smlouvu o úvěru číslo hodnota, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši částka. Smlouvou bylo sjednáno také pojištění schopnosti splácet úvěr. Žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit úvěr spolu s úrokem 64,32 % ročně tedy celkovou částku částka ve 48 měsíčních splátkách po částka, přičemž výše splátky bez pojištění činí částka. Smlouvou byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s placením delším než 30 dnů ve výši částka. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení v případě zesplatnění úvěru (smlouva o úvěru).

10. Dle dodatku č. hodnota ze dne datum ke smlouvě o úvěru byla smlouva uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (dodatek č. hodnota).

11. Dle přílohy č. hodnota ke smlouvě o úvěru ze dne datum bylo mezi žalobkyní a žalovaným sjednáno pojištění schopnosti splácet s pojistným ve výši částka měsíčně (příloha č.hodnota).

12. Přípisem ze dne datum bylo žalovanému oznámeno schválení úvěru po posouzení úvěruschopnosti a vyplacení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno doporučenou poštou na adresu dle smlouvy. Spolu s oznámením byl žalovanému zaslán splátkový kalendář s rozpisem splátek splatných od datum do datum (přípis).

13. Dne datum byla na účet žalobkyně zaplacena částka částka k číslu úvěrové smlouvy z účtu číslo č. účtu.

14. Dne datum byla na účet žalovaného odeslána platba částka s variabilním symbolem, který následně sloužil, jako podpisový kód pro odpovědní SMS a uzavření smlouvy o úvěru, pojistné smlouvy, dodatku č. hodnota ke smlouvě a dalších dokumentů (informace o vyplacení).

15. Odpovědní SMS byla ze strany žalovaného odeslána dne datum (důkaz o přijaté SMS - Pro vyplacení).

16. Dne datum byl na účet žalovaného uvedený ve smlouvě vyplacen úvěr částka (doklad o vyplacení úvěru).

17. Dle informací uvedených v hodnocení klienta byl žalovaný zaměstnán s pravidelným čistým měsíčním příjmem ze mzdy ve výši částka. Počet dětí v domácnosti je uveden 0. Výdaje žalovaného jsou určeny částkou částka (životní minimum) a dále částka částka na výdaje bydlení (nájemné a inkaso). Z hodnocení vyplývá, že žadatel nemá žádné další výdaje (splátky předchozích závazků, ostatní výdaje). Zaměstnavatelem žalovaného byla společnost právnická osoba, se sídlem v Brně, a to od datum. Žalovaný dále uvedl, že je ženatý a nežije s manželkou ve společné domácnosti. Forma bydlení je uvedena jako vlastní (hodnocení klienta).

18. Z lustrace žalovaného v registru SOLUS ke dni datum nevyplývá žádný příznak (výpis SOLUS).

19. Dle lustrace žalované v NRKI /BRKI bylo žalovanému přiděleno skore 394, tzn. menší riziko, lepší segment klientů (výpis NRKI/BRKI).

20. Totožnost žalovaného byla žalobkyní ověřena z kopie občanského průkazu (kopie občanského průkazu).

21. Výše příjmu žalovaného v březnu 2023 od společnosti CORANY právnická osoba. ve výši částka byla ověřena částečným výpisem z bankovního účtu žalovaného (částečný výpis platby).

22. Výše příjmu žalovaného v dubnu 2023 od společnosti CORANY právnická osoba. ve výši částka byla ověřena částečným výpisem z bankovního účtu žalovaného (částečný výpis platby).

23. Dle karty klienta na jméno žalovaného soud zjistil, že žalovanému byla poskytnuta částka částka na základě smlouvy číslo hodnota. První splátku ve výši částka měl žalovaný zaplatit dne datum a zaplatil ji 2 dny po splatnosti dne datum. Druhou splátku zaplatil žalovaný 2 dny po splatnosti, třetí splátku 6 dnů po splatnosti, čtvrtou splátku 4 dny po splatnosti a pátou splátku 23 dnů po splatnosti. Šestou splátku splatnou datum již žalovaný nezaplatil. Celkem dle karty klienta zaplatil žalovaný na svůj dluh částka (karta klienta).

24. Výzvami ze dne datum a ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu s upozorněním na možné zesplatnění dluhu (výzvy).

25. Přípisem ze dne datum oznámila žalobkyně žalovanému zesplatnění dluhu pro prodlení se splácením o délce 65 dnů (přípis).

26. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu s upozorněním na možné soudní vymáhání (výzva + poštovní podací arch).

27. Z lustrace žalované v registru obyvatel soud zjistil, že v době sjednávání předmětného úvěru byl žalovaný ženatý a bezdětný.

28. Z výpisu katastru nemovitostí list vlastnictví č. hodnota pro katastrální území adresa u Bučovic k datu sjednávání úvěrové smlouvy dne datum soud zjistil, že výlučným vlastníkem nemovitosti rodinného domu č.p. Anonymizováno v Anonymizováno byla manželka žalovaného jméno FO (LV č. hodnota).

29. Z evidence soudních řízení Okresního soudu ve Vyškově soud zjistil, že ke dni sjednávání předmětné smlouvy o úvěru číslo hodnota měl žalovaný další závazky ze spotřebitelských úvěrů u bankovních i nebankovních poskytovatelů. Zejména dne datum uzavřel smlouvu o refinancování úvěrů u právnická osoba. na částku částka, dále pak dne datum čerpal spotřebitelský úvěr u právnická osoba a dne datum u právnická osoba.

30. Závazkový vztah, vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným ze smlouvy o úvěru se řídí zákonem číslo , a zákonem číslo , o spotřebitelském úvěru.

31. Dle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

32. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

33. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

34. Podle ustanovení (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo

35. Žalobkyně a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru jako o spotřebitelskou smlouvu. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle platné zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Věřitel měl poskytnout úvěr jen tehdy, pokud bude spotřebitel schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Věřitel tak byl před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vyžádat si od žalované sdělení o jejích veškerých příjmech, které měla prokázat a dále si vyžádat přehled jejích výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistil, zda je žalovaná fakticky schopna dlužnou částku uhradit.

36. Ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v uvedených ustanoveních zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

37. S ohledem na již ustálenou judikaturu (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2019, sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. ) je soud povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost. Jak uvedl Ústavní soud v Nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. : Poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů – dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.

38. Jak vyplývá z odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , samotný , o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440).

39. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ).

40. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně prověřeny výdaje žadatele. Jak vyplývá z provedeného dokazování, žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného z informací uvedených žadatelem v hodnocení zákazníka. Dle těchto údajů byl žadatel ženatý, ale nežil s manželkou, byl bezdětný, bydlel ve vlastním bydlení s náklady částka a byl zaměstnán od datum v pracovním poměru u společnosti právnická osoba. se sídlem v Brně s příjmem průměrně částka, přičemž výše příjmu žalovaného byla ověřena z částečných bankovních výpisů za březen a duben 2023. Výdaje žalovaného byly stanoveny paušální částkou bez dalšího ověření. Soudu je z úřední činnosti známo, že ve věcech, kde vystupuje žalobkyně, jsou uváděny výdaje úvěrovaného paušální částkou (stejně jako v tomto případě), a nejsou tak zohledňovány (zjišťovány či ověřovány) skutečné náklady žadatele, ale pouze jakési hypotetické náklady, které však neodpovídají realitě.

41. Soud v daném případě postrádá zejména ověření informace žadatele o vlastním bydlení. Z veřejně dostupní části katastru nemovitostí k datu sjednávání úvěru je patrno, že žalovaný rodinný dům na adrese bydliště uvedené ve smlouvě nevlastnil, vlastníkem byla jeho manželka, se kterou však dle svého prohlášení v době sjednávání smlouvy nežil. Uvedená informace o vlastnictví byla veřejně dostupná na https://nahlizenidokn.cuzk.cz, přesto nebyla poskytovatelem úvěru nijak ověřována a v kontextu informace o zrušení společné domácnosti manželů, nebyla poskytovatelem nijak zohledněna. Náklady na bydlení jsou zpravidla největší výdajovou položkou rozpočtu, z uvedeného pohledu se tedy náklady na bydlení žadatele ve výši částka jeví jako nepřiměřeně nízké a nepodložené. Žalobkyně neuvedla ani nedoložila, jak si výdaj na bydlení ověřila, z čehož lze usuzovat, že se spoléhala čistě na tvrzení žadatele o úvěr a dle závěru soudu se jedná o zmechanizovaný systém vyjádření jakýchsi fiktivních nákladů oprávněnou zřejmě předpokládaných u průměrného žadatele o úvěr (více viz Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2020, č. j. -140). Jelikož měl žalovaný bankovní účet, bylo dostupnou možností poskytovatele úvěru, jak ověřit výdaje žalovaného právě z výpisů z bankovního účtu za posledních 3 až 6 měsíců, což však poskytovatel úvěru neučinil a spokojil se pouze s částečnými výpisy z bankovního účtu žadatele osvědčujícími výši mzdy a existenci účtu. Z výpisu z bankovního účtu bylo také možné zjistit, že žalovaný sjednává a splácí další závazky a údaj o nulovém dluhovém zatížení nebyl tedy poskytovatelem ověřen. Stejně tak poskytovatel úvěru nijak nezohlednil důvodně předpokládané náklady žalovaného na dopravu do zaměstnání, když sídlo zaměstnavatele se nachází v jiném městě než adresa bydliště žadatele.

42. Postup žalobkyně soud hodnotí jako ryze účelové jednání, které má vyvolat dojem aktivního zkoumání poměrů žadatele, fakticky však dochází pouze k formálnímu shromažďování takových údajů, které svědčí pro dobrou majetkovou situaci žadatele.

43. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že na základě informací, které žalobkyně měla (s ohledem na absentující informace o výdajích a ověření těchto informací), si nemohla učinit odůvodněný závěr, že žalovanému lze úvěr poskytnout, tedy že je žalovaný dostatečně solventní, aby mohl úvěr splácet. O opaku (tj. o nedostatečné solventnosti žadatele v době sjednávání úvěrové smlouvy) svědčí skutečnost, že žalovaný na svůj dluh uhradil již první splátku s prodlením a splátky pak hradil pouze pět měsíců a s prodlením.

44. V této souvislosti soud předně (stručně) opakuje, že ničím nepodložené tvrzení spotřebitele není pro posouzení úvěruschopnosti dostatečné, toto tvrzení je třeba doložit a v tomto smyslu poskytovatele úvěru tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Povinnost poskytovatele úvěru není samoúčelná: má totiž ve výsledku dbát o to, aby spotřebitel nebyl neúměrně zadlužován, přičemž je nerozhodné, zda si takovou ochranu „zaslouží“ (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci z 6. 11. 2021, č. j. -87). Současně soud zdůrazňuje, že není dostatečné, vychází-li poskytovatel úvěru z ekonomických modelů nebo ze statistických či normativních dat. Platí totiž, že bez ověření údajů o skutečných výdajích si lze jen „těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost splácet“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 28. 5. 2024, sp. zn. , především body 24 a 25).

45. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené dne datum číslo hodnota. Důsledkem toho jsou nároky žalobkyně vůči žalovanému omezeny na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru.

46. Na základě neplatné smlouvy bylo žalovanému poskytnuto plnění částka. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně zaplatil na svůj dluh celkem částka. Uvedené tvrzení žalovaný nezpochybnil. Žalovaný je tak povinen s ohledem na již uvedené zaplatit žalobkyni částku částka a soud jej k zaplacení této částky žalobkyni zavázal.

47. Při určení doby plnění přiměřené možnostem spotřebitele podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud v souladu s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 25. 7. 2023, č. j. -195, konstatuje, že mezi účastníky není spor o přiměřené době plnění. V posuzované věci nebyl v řízení před soudem prvního stupně ani v době před zahájením řízení mezi účastníky nastolen spor o to, jaká je doba přiměřená možnostem žalovaného jako spotřebitele k vrácení jistiny.

48. V této souvislosti soud zdůrazňuje, že zájem žalobkyně není relevantní [např. oproti úpravě , („ “)]. Ve vztahu k poskytovateli úvěru jde totiž o soukromoprávní sankci (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , bod 16) a jediným zákonným kritériem pro určení splátek jsou možnosti spotřebitele ( věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Současně platí, že povinností soudu je i při pasivitě spotřebitele rozhodnout o vrácení jistiny v době přiměřené jeho možnostem ( věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Zákon totiž žádnou podpůrnou dobu nestanoví. Je-li spotřebitel zcela pasivní – vychází soud z obvyklé lidské zkušenosti, která je obecně známá (jako ze skutkové domněnky).

49. Žalobkyni nebyl přiznán zákonný úrok z prodlení z částky částka, a to s odkazem na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. (…) s ohledem na to, že splatnost jistiny na základě dohody stran (možností žalovaného podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení.

50. Soud v souladu s možností danou mu citovaným ustanovením zákona upravil splatnost tak, aby poskytl žalovanému možnost dluh zaplatit dobrovolně, přihlédl přitom k porušení povinnosti na straně poskytovatele úvěru, zjištěnému zadlužení žalovaného a dále přihlédl k výši dlužné částky. Soud s cílem zajistit spravedlivé uspořádání práv a povinností stran sporu stanovil splatnost peněžitého plnění ve lhůtě 2 měsíce od právní moci rozsudku.

51. Žalobkyni nebyl přiznán zákonný úrok z prodlení z částky částka, jelikož nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení doposud nevznikl, a to s ohledem na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. (…) s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení.

52. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ). Žalobkyně požadovala zaplacení částky částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka a smluvní pokutu ve výši částka, tj. celkem částka, přičemž úspěšná byla co do částky částka. Ve věci tedy byl úspěšný žalovaný v rozsahu 22,12 % (čistý úspěch). Žalovanému však dle obsahu spisu v řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.