Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 88/2025-58
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Kantoříkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 39 528 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 500 Kč s 14,75% zákonným úrokem z prodlení z částky 18 500 Kč ročně od 22. 2. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 8 582 Kč s příslušenstvím, částky 12 446,42 Kč a úroku ve výši 95,56% p.a. z částky 30 000 Kč od 22. 2. 2024 do 16. 3. 2024 ve výši 1 816,08 Kč, úroku ve výši 15% p.a. z částky 30 000 Kč od 17. 3. 2024 do 18. 3. 2024 ve výši 22,98 Kč, úroku ve výši 15% p.a. z částky 27 284,14 Kč od 19. 3. 2024 do 23. 4. 2024 ve výši 376,20 Kč a úroku ve výši 15% p.a. z částky 25 684,14 Kč od 24. 4. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 22. 2. 2024 dosáhne částky 68 968 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 500 Kč s 14,75% zákonným úrokem z prodlení z částky 18 500 Kč ročně od 22. 2. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se, co do částky 8 582 Kč s příslušenstvím, částky 12 446,42 Kč a úroku ve výši 95,56% p.a. z částky 30 000 Kč od 22. 2. 2024 do 16. 3. 2024 ve výši 1 816,08 Kč, úroku ve výši 15% p.a. z částky 30 000 Kč od 17. 3. 2024 do 18. 3. 2024 ve výši 22,98 Kč, úroku ve výši 15% p.a. z částky 27 284,14 Kč od 19. 3. 2024 do 23. 4. 2024 ve výši 376,20 Kč a úroku ve výši 15% p.a. z částky 25 684,14 Kč od 24. 4. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 22. 2. 2024 dosáhne částky 68 968 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 39 528 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku splatit včetně sjednaného úroku ve výši 95,56 % ročně v 18 měsíčních splátkách po 3 193 Kč, tedy celkem splatit částku 57 474 Kč. K této smlouvě bylo sjednáno i pojištění schopnosti žalovaného splácet, a to za 107 Kč měsíčně. Celkem se tedy žalovaný zavázal hradit žalobkyni na jistinu úvěru, úroky i na pojištění měsíčně částku 3 300 Kč po dobu 18 měsíců. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním jeho závazku, žalobkyně úvěr zesplatnila a požadovala úhradu celého závazku včetně sjednaného úroku, smluvní pokuty a smluvní pokuty jdoucí a nákladů za upomínání. Tohoto svého závazku však žalovaný nedostál, když uhradil pouze 11 500 Kč. Žalobkyně upomínala žalovaného k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne 11. 6. 2024.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že jejím předmětem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a závazek žalovaného tento úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 95,56 % ročně vrátit formou18 měsíčních splátek ve výši 3 193 Kč. Dále byla mezi stranami téhož dne sjednána smlouva pojistná, resp. Příloha č. 1 ke Smlouvě o úvěru – Pojištění schopnosti splácet úvěr, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně pojistit schopnost žalovaného splácet úvěr a závazek žalovaného hradit za toto pojištění pojistné ve výši 107 Kč měsíčně po dobu trvání úvěrového závazku. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že dne datum bylo na účet žalovaného vyplaceno 30 000 Kč. Z výzev k úhradě dluhu ze dne 17. 1. 2024, 19. 2. 2024 a ze dne 20. 2. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně upomínala žalovaného k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne 11. 6. 2024.
5. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části podle výroku I. tohoto rozsudku. V části uvedené pod výrokem II. shledal soud žalobu jako nedůvodnou, neboť má za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši 30 000 Kč uhradit dále částku 27 474 Kč sjednanou jako úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,56 % ročně po dobu 18 měsíců řádného splácení úvěru. Soud připouští sjednání přiměřeného úroku či pevného poplatku za poskytnutí úvěru, k tomu však v daném případě nedošlo. Sjednaný úrok jednak neodpovídá zákonným ustanovením o spotřebitelském úvěru, když představuje nepřiměřené zajištění spotřebitelského úvěru, a jednak, je dle ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) neplatný pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soudu je známa průměrná výše úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období a tato sazba se pohybovala mezi 9 – 10 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích neposkytla. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je v rozporu s dobrými mravy převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek ze dne 5. 2. 2020 č. j. 25 Co 406/2019 -17).
6. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.”) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
9. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalovaný se na úkor žalobkyně obohatil o částku ve výši 30 000 Kč, na niž doposud uhradil 11 500 Kč. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku a přiznal žalobkyni to, co jí dle výše uvedeného zákonného ustanovení náleží, tedy částku, o kterou se žalovaný na její úkor bezdůvodně obohatil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu uložil povinnost vrátit s jistinou dluhu i zákonný úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků po zesplatnění úvěru, tedy k datu 20. 2. 2024.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že nepřiznal náhradu nákladů žádnému z účastníků, neboť žalobkyně měla ve věci úspěch v rozsahu 46 %, žalovaný pak v rozsahu 54 % a rozdíl představuje 8 % ve prospěch žalovaného. Žalovaný pak navíc žádné náklady řízení nepožadoval a ani mu nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.