Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
15 C 197/2025-11
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Hendrichovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro 16.631 Kč / úvěr
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10.000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 6.631 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10.000 Kč od 5. 10. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 %, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 570,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, na účet Okresního soudu v Karlových Varech č. 3703-226341/0710, variabilní symbol 1511019725, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10.000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 6.631 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10.000 Kč od 5. 10. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 %, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 570,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, na účet Okresního soudu v Karlových Varech č. 3703-226341/0710, variabilní symbol 1511019725, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 16.631 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaná nesplnila svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 4. 6. 2024, č. hodnota. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČ IČO, sídlem adresa, na základě této smlouvy poskytnula žalované revolvingový úvěr v konečné výši 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala ve smlouvě o úvěru splatit úvěr nejpozději do 4. 10. 2024 včetně obchodního úroku ve výši 200 % ročně. Pro případ prodlení žalované s úhradou dluhu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a náhrada nákladů upomínání dle sazebníku. Žalovaná na dluh ničeho neuhradila a na předžalobní výzvu k plnění ze dne 15. 1. 2025 nereagovala.
2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.
3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 4. 6. 2024, č. hodnota soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČ IČO, sídlem adresa, a žalovaná uzavřely smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytnula žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala ve smlouvě o úvěru splatit úvěr nejpozději do 4. 10. 2024 včetně obchodního úroku ve výši 200 % ročně. Pro případ prodlení žalované s úhradou dluhu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a náhrada nákladů upomínání dle sazebníku. RPSN činila dle smlouvy o úvěru 537,20 %.
4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni.
5. Z dopisu žalobkyně ze dne 15. 1. 2025 soud zjistil, že před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu.
6. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.
7. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:
8. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Vedle toho soud přihlédl k aktuální judikatuře Ústavního soudu, reprezentované nálezem sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž, mimo jiné, uzavřel: „Naopak obecné soudy – a tedy i krajský soud v nyní posuzované věci – by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Krajský soud se však v ústavní stížností napadeném usnesení tím, zda a jak si vedlejší účastnice posoudila – řečeno slovy judikatury Soudního dvora – úvěruschopnost stěžovatele, dostatečně nezabývá“. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně však nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Soud tak nemá za zjištěné, resp. prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila řádně úvěruschopnost žalované s odbornou péčí dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto důvodu soud pokládá smlouvu za absolutně neplatnou podle ust. § 588 občanského zákoníku.
10. Podle ust. § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci povinni si vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej § 2993 občanského zákoníku), na ostatní sjednaná plnění nemá žalobkyně podle neplatných smluv nárok.
12. Žalované byla na úvěru poskytnuta částka 10 000 Kč, ničeho však nezaplatila, proto soud žalobě co do jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč vyhověl a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 570,30 Kč představující 20,26 % z jejich celkové výše 2.815 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně ve výši 60,13 % a žalované ve výši 39,87 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16.631 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.500 Kč ve výši 315 Kč.
14. Jelikož soud ve věci nevydal navrhovaný elektronický platební rozkaz, doměřil žalobkyni doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč dle položky č. 2, bodu 2., ve spojení s položkou 1, bodu 1. Sazebníku soudních poplatků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.