Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 154/2025-38
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Preislerem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro zaplacení částky Anonymizováno Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pokud se žalobkyně domáhá více, než je uvedeno ve výroku I., v tomto rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Pokud se žalobkyně domáhá více, než je uvedeno ve výroku I., v tomto rozsahu se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále částku částka jako smluvní pokutu.
2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že uzavřela se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) smlouvu o úvěru č. hodnota dne datum, kterou přenechala žalované straně dne datum částku částka a dne datum částku částka. Dlužník se zavázal zaplatit věřiteli smluvní úrok ve výši 0,98 % denně z nesplacené jistiny, přičemž úvěrový rámec byl splatný do datum. Dlužník se dále zavázal uhradit žalující straně poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši částka a dále poplatek za službu „Anonymizováno“ ve výši částka. Dlužník se dostal do prodlení s úhradou úvěru, když zaplatil na jistinu celkem pouze částka. Věřitel využil svého práva, smlouvu o úvěru ke dni datum vypověděl a celý úvěr k témuž dni zesplatnil. Jelikož žalovaná strana jako dlužník úvěr nevrátila, žalující strana se jako věřitel domáhá jejího zaplacení. Zároveň se v souladu s úvěrovou smlouvou domáhá rovněž zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za období od datum do datum ve výši částka.
3. V řízení je nárokováno:
Dlužná jistina: částka
Poplatek za vyplacení úvěru: částka
Smluvní úrok za období čerpání úvěru: částka
Poplatek za službu „Anonymizováno“ částka
Úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení
Smluvní pokuta ve výši částka.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř. ) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř. ). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř. ). Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. 22 Cdo 89/2002 , že: „V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“
5. Protože věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř. ) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř. ). Žalující strana s rozhodnutím bez nařízení souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto její souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán.
6. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že žalující strana a žalovaná strana uzavřely dne datum distančním způsobem smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se žalující strana zavázala poskytnout žalované straně úvěr do maximální výše částka, a žalovaná strana se zavázala zaplatit úrok ve výši 0,98 % denně z nesplacené jistiny snížené o nesplacenou část již vypočtených denních splátek jistiny z předchozích dní až do úplného splacení úvěru, a to v denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne datum, celý úvěr pak dne datum. Žalovaná strana se na základě smlouvy zavázala dále zaplatit poplatek za vyplacení úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a poplatek za službu „Anonymizováno“ ve výši částka za expresní vyplacení každé tranše. Pro případ prodlení žalující strany s úhradou denní splátky si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky.
7. Z dokumentu na č.l. 11-13 byly zjištěny obecné principy posuzování úvěruschopnosti společnosti žalobkyně.
8. Z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalobkyně vyplatila na účet č. č. účtu dne datum částku částka a dne datum částku částka.
9. Z dokumentu nazvaného Identifikované příjmy vypracovaného žalobkyní bylo zjištěno, že žalobkyně uvedla, že ověřila čistý měsíční příjem žalované ve výši částka.
10. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že se jedná o formulář, ve kterém je uvedeno, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované činila částka, výše příjmu, kterou uvedl žalovaný činila částka, výše pravidelných měsíčních výdajů žalovaného na půjčky byla uvedena ve výši částka, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení ve výši částka, ostatní výdaje ve výši částka, žalovaná uvedla, že počet nepracujících členů ve společně hospodařící domácnosti činí 4, počet členů s příjmem činí 1, disponibilní příjem žalované byl vypočten na částka.
11. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby a připojeného podacího lístku ze dne datum bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalované téhož dne výzvu k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost podání žaloby, pokud nebude výzvě vyhověno.
12. Z dokumentu Autorizace ověření totožnosti a výpisu ze služby BankID od společnosti právnická osoba., bylo zjištěno, že žalobkyně ověřila totožnost žalované prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet č. č. účtu.
13. Z informací pro spotřebitele, souhlasu se zpracováním osobních údajů a všeobecných obchodních podmínek nebyly pro řízení zjištěny žádné relevantní informace.
14. Soud učinil následující skutkový a právní závěr.
15. Žalovaný obdržel od žalobkyně částku ve výši částka. Protože se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, bylo povinnosti poskytovatele, aby posoudil schopnost dlužníka úvěr splácet (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb. ).
16. Žalující strana předložila listin u „výpis o posouzení úvěruschopnosti“ a „identifikované příjmy“. Soud tyto listin y zhodnotil a dospěl k závěru, že na jejich základě nelze učinit žádný věrohodný závěr o tom, jak byla posouzena úvěruschopnost spotřebitele, aby nevznikly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Skutečnosti uvedené na předmětných listinách totiž poskytovatel prokazatelně neověřoval z jiných věrohodných zdrojů, přičemž zákon poskytovateli ukládá posuzovat schopnost dlužníka úvěr splácet na základě spolehlivých informací. Spolehlivost (věrohodnost) informací přitom musí být v řízení možné ověřit. Dokument označený jako „Identifikované příjmy“ tvoří toliko sdělení, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované činí částka, není však uvedeno, na základě čeho ověřila žalobkyně čistý měsíční příjem žalované. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti bylo uvedeno, že splátky žalované na další půjčky činí částka, jak žalobkyně zjišťovala výši těchto splátek, však uvedeno rovněž není, bankovní výpis z účtu, který by věrohodně tyto skutečnosti doložil, nebyl vůbec předložen. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti se dále podává, že žalovaná by neměla mít žádné výdaje na bydlení, což je samo o sobě bez dalšího vysvětlení podezřelé. Jak byla tato informace ověřena, není nijak doloženo. Ve společné domácnosti navíc žije Anonymizováno osob, přičemž žalovaná by dle výpisu měla být jedinou osobou s příjmem. Žádný doklad ohledně poměrů žalované, jehož původcem není žalobkyně, předložen nebyl. Žalobkyně tak dokládá splnění své povinnosti o tom, že důkladně posoudila schopnost dlužníka úvěr splácet pouze listino u, jejíž je sama původkyní. Uvedené nejasnosti při posuzování úvěruschopnosti nevysvětluje ani listin listina čl. 11 -13 Obecné principy posuzování úvěruschopnosti. Za této situace nelze mít splnění povinnosti posoudit schopnost dlužníka úvěr splácet za řádně splněnou. Listin y, ze kterých poskytovatel vycházel, neumožňují učinit závěr o tom, že neexistují důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.
17. Z rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5.32020, OPR-právnická osoba., C679/18, ECLI:EU:C:2020:167 plyne:
18. Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
19. Vzhledem k tomu, že poskytovatel neposoudil schopnost dlužníka úvěr splácet, je s ohledem na to, aby případná sankce za to byla dostatečně účinná ve smyslu výše uvedeného rozhodnutí, takovou smlouvu posoudit jako neplatnou dle § 580 odst. 1, § 588 o.z., § 87 odst. 1 z.s.ú. S ohledem na § 87 odst. 1 věta třetí z.s.ú. pak soud uložil dlužníku poskytnutou jistinu, která nebyla dosud splacena, vrátit (srov. NS 33 Cdo 3675/2021 ). K jiným případným platbám ve smlouvě s ohledem na neplatnost smlouvy nemohlo být přihlédnuto.
20. Vzhledem k tomu, že žalovaná strana byla v řízení nečinná, nebylo možné zjistit, v jaké době je schopna dluh splatit (§ 87 odst. 1 z.s.ú., srov. NS 33 Cdo 3675/2021 ). Je proto třeba vycházet z obecných pravidel tak, že od okamžiku, kdy měla být částka vrácena, je dlužník v prodlení a věřiteli vznikl nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. Ze stejných důvodů pak lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná.
21. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142 odst. 2 o.s.ř. , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Protože předmětem řízení (věcí samou) bylo vedle jistiny i příslušenství, počítá se procesní úspěch z celého předmětu řízení, tedy i z příslušenství (viz např. nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. I. ÚS 2717/08 , usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 ). Jelikož obě strany měly úspěch ve věci přibližně shodný, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci.
Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.