Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 158/2025-25
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Taťánou Hodaňovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro 18 028,29 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s 12 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky částka s 12 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a částky částka, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s 12 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba na zaplacení částky , částka, s 12 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částky , částka, , se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru od datum do datum v kapitalizované výši částka. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela žalobkyně elektronicky se žalovaným smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na základě které poskytne žalovanému peněžní prostředky až do výše částka. Žalobkyně uvedla, že zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně nejprve zjistila u žalovaného celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v registrech, a to centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, bankovním a nebankovním registru klientských informací. Čistý měsíční příjem žalovaného činil částka, což žalobkyně ověřila z výpisu z účtu žalovaného. Úvěr v celkové výši částka byl žalovanému vyplacen prostřednictvím bankovního převodu dne datum. Žalovaný na úvěr nesplatil ničeho. Úvěr se stal splatným dne datum. Žalovaná částka sestává z jistiny úvěru částka, poplatku za vyplacení tranší úvěru částka a smluvního úroku Kč dle čl. VII odst. 3 a čl. VI Smlouvy ve výši 1.02 % denně z nesplacené části jistiny v kapitalizované výši částka. Žalobkyně je oprávněna v souladu s čl. VIII odst. 1 Smlouvy požadovat v případě prodlení žalovaného úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu pouze za prvních 90 dnů prodlení ve výši částka. Žalovaný na pohledávku žalobkyně dosud neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.
5. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne datum soud zjistil, že se žalobkyně dne datum zavázala poskytnout žalovanému v jeho prospěch částku až do výše částka jako revolvingový spotřebitelský úvěr a žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do datum s úrokovou sazbou ve výši 1,016 % denně a poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99% z čerpané částky. Žalovaný smlouvu podepsal elektronicky prostřednictvím klientského profilu.
6. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného brala v úvahu následující údaje. Počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem: 1, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky: částka, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení: částka, další nezbytné výdaje: částka, ostatní zbytné výdaje: částka, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu: částka, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem: částka, regionální koeficient: 1, rezerva pro výdaje: částka, vypočítané minimální výdaje: částka, disponibilní příjem: částka.
7. Z výpisu z běžného účtu tzv. kontomatik za datum – datum soud zjistil že žalovanému byla na účet z úřadu práce dne datum poukázána částka částka. Další příjmy jsou v poznámce uváděny jako vklady do bankomatu a ve třech případech byla v červnu 2024 poukázána částka z firmy právnická osoba. a to ve výši 2 x částka a 1 x částka. Za období 5. 6. – datum disponibilní zůstatek na účtu činil částka.
8. Z dokumentu nadepsaného Identifikované příjmy soud zjistil, že příjem byl žalovaným doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce a čistý měsíční příjem žalovaného žalobkyně uvažovala ve výši částka.
9. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet dne datum částku částka pod VS: var. symbol.
10. Z dokumentu autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet č. č. účtu, a to dne datum.
11. Z předžalobní upomínky ze dne datum a podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že žalovanému byla dne datum odeslána výzva k plnění, a to ve lhůtě 3 dní, přičemž žalovaný byl upozorněna na možné soudní vymáhání pohledávky.
12. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne datum zavázala poskytnout žalovanému v jeho prospěch částku až do výše částka jako revolvingový spotřebitelský úvěr a žalovaný se zavázal úvěr s úrokem úvěru ve výši 1,016 % denně z nesplacené části jistiny splatit nejpozději do datum. Žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet částku ve výši částka. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, z výpisu z běžného účtu. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou odeslanou dne datum, a to ve lhůtě 3 dní. Žalovaný na předmětný úvěr neuhradil ničeho.
13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle ustanovení § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem
17. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
18. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
19. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka, „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. , účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“
20. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalované. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-právnická osoba. proti GK)
21. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný jí poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že žalobkyně tyto poměry prověřovala na základě výpisu z účtu žalovaného, dotazem do CCB a z vlastních systémů. Žalobkyně tvrdí, že žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila částka. Dokazováním bylo zjištěno, že uváděný příjem ze zaměstnání – úřadu práce byl žalovanému v posledních třech měsících před poskytnutím úvěru vyplacen pouze jednou. Ostatní příchozí platby na účet žalovaného není možno je brát jako pravidelné příjmy ze zaměstnání. Pokud jde o výdaje žalovaného, pak žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl své výdaje v celkové výši částka, což jednoznačně nemůže odpovídat reálnému stavu. Dokazováním bylo zjištěno, že skutečné výdaje žalovaného tuto částku výrazně převyšovaly. Dále nebyla žalobkyní vzata v úvahu skladba výdajů žalovaného a není zjevné, kolik v rozhodné době platil za bydlení a zda měl nějakou vyživovací povinnost, když jednou z příchozích plateb na účet žalovaného byl příspěvek na dítě ve výši částka. Zjištěné výdaje žalovaného nebyly kryty příjmy ze zaměstnání a jiné příjmy žalovaný nedeklaroval. Pokud tedy žalobkyně není schopna doložit, že věrohodným způsobem skutečné příjmy a výdaje žalovaného prověřila na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalovaného, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.
22. S ohledem na shora popsané shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).
23. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení se speciálním ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Jinými slovy má žalobkyně nárok na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho a žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit částku částka.
24. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaný ke svým schopnostem a možnostem vrátit poskytnutou jistinu netvrdil a neprokázala ničeho, dospěl soud k závěru, že je se svým plněním v prodlení a žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení z částky částka ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku , a to od datum do zaplacení. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
25. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
26. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní.
27. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.