Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 143/2025-82
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Žemlou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro zaplacení 83 329 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 46 399 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 15 128 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 61 527 Kč od 26. 3. 2024 do zaplacení, částky ve výši 21 802,92 Kč, úroku ve výši 71,04 % ročně z částky 49 800,16 Kč od 26. 3. 2024 do 16. 4. 2024 a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 49 800,16 Kč od 17. 4. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 26. 3. 2024 dosáhne částky 182 016 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 46 399 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 15 128 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 61 527 Kč od 26. 3. 2024 do zaplacení, částky ve výši 21 802,92 Kč, úroku ve výši 71,04 % ročně z částky 49 800,16 Kč od 26. 3. 2024 do 16. 4. 2024 a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 49 800,16 Kč od 17. 4. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 26. 3. 2024 dosáhne částky 182 016 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 2. 4. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 83 329 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené mezi účastníky dne 8. 11. 2023. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 71,04 % ročně ze zapůjčené částky a měsíčními úhradami za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 441 Kč, a to ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 3 601 Kč. Žalobkyně prověřila schopnost žalované splácet úvěr na základě dokladů a informací získaných od žalované a lustrací databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti (SOLUS a NRKI) a zjistila, že žalovaná disponuje zdroji ke splácení úvěru. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas a porušila tak sjednaná smluvní ujednání, když uhradila dne 2. 6. 2024 pouze jednu splátku úvěru. Žalobkyně proto smlouvu o úvěru dne 24. 3. 2023 zesplatnila, přičemž výše jistiny včetně úroku v té době činila 58 606,81 Kč. Žalovaná částka sestává z dlužné původní jistiny ve výši 49 800,16 Kč a dlužného úroku ke dni zesplatnění ve výši 8 806,65 Kč, smluvních pokut a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 1 598 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1, % denně z částky 58 606,81 Kč ode dne zesplatnění úvěru do podání žaloby. Mimo žalované částky žalobkyně domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 61 527 Kč od 26. 3. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 71,04 % ročně z částky 49 800,16 Kč od 26. 3. 2024 do 16. 4. 2024 a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 49 800,16 Kč od 17. 4. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 26. 3. 2024 dosáhne částky 182 016 Kč.
2. Usnesením ze dne 14. 4. 2025 č. j. 11 C 143/2025 -51, soud vyzval žalobkyni, aby žalobu doplnila o tvrzení stran zkoumání úvěruschopnosti žalované, a to tím způsobem, aby bylo zřejmé, zda a případně jakým způsobem a na základě jakých podkladů před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru tuto posoudila.
3. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 30. 4. 2025 soudu sdělila, že úvěruschopnost žalované byla posuzována na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI, insolvenčního rejstříku a evidence neplatných dokladů a dále z formuláře hodnocení klienta fotografií občanského průkazu a výpisů z bankovního účtu. Z předložených dokladů žalobkyně zjistila, že měsíční příjem žalované činí 23 000 Kč a měsíční náklady činí 10 591 Kč, čímž má žalovaná k dispozici rezervu ke splácení ve výši 11 409 Kč.
4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
5. K projednání věci soud nařídil na den 22. 7. 2025 jednání, k němuž se žalovaná bez předchozí omluvy nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání řádně doručeno dne 24. 6. 2025. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. věc projednal bez přítomnosti žalované.
6. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.
7. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne 8. 11. 2023 mezi žalobkyní coby poskytovatelem a žalovanou coby klientem, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč s tím, že žalovaná vrátí žalobkyni částku celkem 151 680 Kč ve 48 měsíčních splátkách vždy po 3 601 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 71,04 % ročně.
8. Z prohlášení klienta ze dne 8. 11. 2023 soud zjistil, že žalovaná se seznámila s obsahem smlouvy.
9. Z fotokopie občanského průkazu žalované soud zjistil, že žalobkyně ověřovala totožnost žalované.
10. Z listin y označené jako základní informace o klientovi soud zjistil, že smlouva o úvěru byla podepsána dne 8. 11. 2023 a téhož dne byl žalované vyplacen úvěr na její bankovní účet.
11. Z přihlášky do pojištění, přílohy č. 1 smlouvy o úvěru a dodatku č. 1 o úvěru, vše ze dne 8. 11. 2023, soud zjistil, že žalovaná se přihlásila do ke skupinovému pojištění schopnosti splácet úvěr s měsíční platbou 441 Kč, a že smlouva je uzavírána na dálku.
12. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaná vyčíslila svůj pravidelný měsíční příjem na částku 23 000 Kč a své měsíční výdaje na částku 10 591 Kč, z toho výdaje na bydlení na částku 3 980 Kč a další splátky u žalobkyně na částku 1 751 Kč. Finanční rezerva žalované byla spočítána na částku 1 000 Kč. Dále zde žalovaná uvedla, že je zaměstnána od 1. 1. 2018 u společnosti právnická osoba
13. Z předsmluvního formuláře soud zjistil, že v tomto byly žalované poskytnuty informace o budoucím obsahu smlouvy o úvěru, a že žalovaná rovněž podala přihlášku do pojištění schopnosti splácet úvěr.
14. Z výpisu nebankovního registru klientských informací (NRKI) soud zjistil, že žalobkyně nahlédnutím do této databáze zkoumala úvěruschopnost žalované.
15. Z listin y označené jako Pojištění schopnosti splácet úvěry soud zjistil, že žalovaná byla informována o obsahu sjednaného pojištění.
16. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná na poskytnutý úvěr splatila 3 601 Kč.
17. Z potvrzení o platbě vystavených bankou právnická osoba. soud zjistil, že žalované byla vyplacena v měsíci červenci mzda 23 184 Kč, v srpnu 24 192 Kč a v říjnu 22 828 Kč.
18. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že částka 50 000 Kč z bankovního účtu žalobkyně vyplacena na účet žalované dne 8. 11. 2023.
19. Z oznámení o schválení úvěru ze dne 9. 11. 2023 soud zjistil, že úvěr žalované byl schválen.
20. Z výzev k zaplacení soud zjistil, že žalovaná byla dne 19. 2. 2024 a dne 19. 3. 2024 vyzývána k zaplacení dlužných splátek a zároveň byla upozorňována na možnost zesplatnění úvěru.
21. Z oznámení ze dne 24. 3. 2024 soud zjistil, že k tomuto dni žalobkyně zesplatnila úvěr z důvodu prodlení žalované s platbami a žalovanou vyzvala, aby ve lhůtě 10 dnů žalobkyni zaplatila částku 61 527 Kč sestávající z dlužné jistiny, úroku, smluvních pokut, nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením a úhrad pojištění.
22. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. k zaplacení dluhu ve výši 61 527 Kč spolu s vyčíslenými smluvními pokutami a úroky. Z přiloženého podacího archu bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla žalované odeslána téhož dne.
23. Po skutkové stránce soud hodnotil věc tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 8. 11. 2022 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalované zapůjčeny finanční prostředky ve výši 50 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala, že zapůjčené prostředky žalobkyni vrátí a současně jí zaplatí částku 101 680 Kč sestávající z úroku a poplatků, a to ve 48 měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě. Žalovaná zaplatila na úvěru ve prospěch žalobkyně celkem částku 3 601 Kč rovnající se výši jedné splátky.
24. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších přepisů (dále jen o. z.), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSÚ).
25. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
26. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
27. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
28. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
29. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
30. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
31. Obecně platí, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním a sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018). Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální, přičemž zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, což však nezbavuje věřitele povinnosti zjišťovat úvěruschopnost z jiných zdrojů. Jinými slovy věřitel se nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti, je povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Cílem posouzení je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné bez dalšího dovodit, že bude schopen splácet smluvně stanovené splátky, pakliže nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje.
32. V nyní projednávané věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 8. 11. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, která se řídí režimem daným zákonem č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Z toho vyplývá i povinnost žalobkyně jakožto poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy podle § 86 odst. 1 ZSÚ posoudit úvěruschopnost žalované, tj. její schopnost řádně a včas splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru. Žalobkyně přitom, jak ostatně vyplývá z poslední věty odkazovaného ustanovení, byla oprávněna poskytnout žalované spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení její úvěruschopnosti nevyplynou žádné důvodné pochybnosti o její schopnosti úvěr splácet. Této povinnosti však žalobkyně nedostála. Žalobkyně tvrdila, že k posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela z tvrzení žalované a lustrací ve veřejně dostupných databázích. Žalobkyně soudu rovněž předložila výpisy z účtu žalované, ale pouze v takovém rozsahu, z něhož bylo patrné, že žalované v období července, srpna a října 2023 byla vyplacena mzda. Žádné další podklady, na základě kterých by bylo možné skutečně osvědčit další zjištění provedená žalobkyní, již soudu nepředložila.
33. Soud tak konstatuje, že při ověřování úvěruschopnosti žalované byl její příjem výše uvedenými výpisy ověřen, když závěry žalobkyně o průměrné mzdě žalované ve výši 23 000 Kč korespondují se zjištěními soudu. Zároveň je však zapotřebí dodat, že žalobkyně nedostatečně prověřila výdajovou stránku žalované, když tuto část je nezbytné při prověřování úvěruschopnosti rovněž zkoumat a následně zohlednit. Žalobkyně nezkoumala historii transakcí na bankovním účtu žalované, pouze se spokojila s výpisy potvrzujícími připsání mzdy na její bankovní účet. Žalobkyně se rovněž nezabývala dalšími případnými závazky žalované, když z hodnocení klienta vyplývá, že žalovaná má další splátkovou povinnost u žalobkyně. Stejně tak nebyla prověřována vyživovací povinnost žalované ani její nájemní smlouva, když především tvrzení o výdajích na bydlení ve výši 3 980 Kč a 4 860 Kč na další osobní náklady se jeví být zcela nevěrohodným. Žádnou z tvrzených skutečností pro posouzení úvěruschopnosti žalobkyně fakticky nedoložila, proto soud její postup považuje za nedostatečný, posuzovala-li úvěruschopnost žalované pouze na základě interních listin bez dalších podkladů pro ověření sdělených informací. Z takto zjištěných skutečností tedy nelze postavit najisto, že by žalovaná byla schopna úvěr splácet. Jelikož žalobkyně nedoložila žádný další důkaz pro posouzení úvěruschopnosti žalované, lze uzavřít, že žalobkyně si neobstarala dostatečné podklady k tomu, aby mohla skutečně relevantně posoudit schopnost žalované úvěr splácet. Soud přitom vyzval žalobkyni k předložení listin prokazující řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, žalobkyně na tuto výzvu však reagovala pouze listinami, které již byly přiloženy k samotné žalobě, a další doklady o zkoumání úvěruschopnosti soudu nepředložila. Z toho soud usuzuje, že žádnými dalšími listinami žalobkyně nedisponuje. Soud proto uzavírá, že nebyla naplněna podmínka toho, že nebyly dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.
34. S odkazem na vše výše uvedené tak soud konstatuje, že předmětná úvěrová smlouva ze dne 8. 11. 2023 je dle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ absolutně neplatná. Žalobkyně má proto vůči žalované právo pouze na vrácení jistiny spotřebitelského úvěru a bez nároku na smluvní či zákonné úroky z prodlení a bez nároku na smluvní pokuty a další poplatky, tj. na částku 46 399 Kč, neboť právě tato částka je rozdílem mezi částkou poskytnutou žalované (50 000 Kč) a částkou, kterou již žalovaná zaplatila (3 601 Kč). Pokud žalovaná svůj dluh žalobkyni ve větší části nebo zcela splatila, bylo na ní, aby takovou skutečnost v řízení nejen tvrdila, ale rovněž prokázala. Žalovaná však zůstala v řízení zcela pasivní.
35. Z uvedeného důvodu soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbývající části, tj. co do částky 15 128 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 61 527 Kč od 26. 3. 2024 do zaplacení, částky ve výši 21 802,92 Kč, úroku ve výši 71,04 % ročně z částky 49 800,16 Kč od 26. 3. 2024 do 16. 4. 2024 a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 49 800,16 Kč od 17. 4. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 26. 3. 2024 dosáhne částky 182 016 Kč, žalobu výrokem II. zamítl.
36. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když žalovaná byla v projednávané věci převážně úspěšná (při započtení k žalované částce i uplatněné nároky na příslušenství ve výši ke dni vydání tohoto rozhodnutí), nicméně podle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl, tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z jeho účastníků (výrok III.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.