Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 99/2025-62

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Koubou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 48 696 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 795 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 795 Kč od 13. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 795 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 795 Kč od 13. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 48 696 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku ze smlouvy o úvěru ze dne datum, č. číslo.

2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a po provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav věci:

4. Žalovaný dne datum písemně požádal žalobkyni o poskytnutí peněžních prostředků ve výši 40 000 Kč s tím, že tyto žalobkyní poskytnuté peněžní prostředky žalovaný žalobkyni vrátí a za poskytnutí těchto prostředků žalobkyni uhradí částku nominální úrokové sazby ve výši 86,09 % ročně z žalovaným žalobkyni dosud nevrácených peněžních prostředků, to vše prostřednictvím pravidelných 24 měsíčních platbách tak, jak je v podrobnostech uvedeno v k návrhu žalovaného přiloženém rozpisu těchto plateb. Žalobkyně posoudila schopnost žalovaného dostát jím navrhovaným závazkům na základě ověření platnosti občanského průkazu žalovaného, výpisů z registrů NRKI a SOLUS, a dále z informací zjištěných od samotného žalovaného a z prohlášení žalovaného o pravosti a úplnosti mu v souvislosti s předmětnou žádostí a návrhem žalobkyni poskytnutých informací. Žalobkyně předmětnou žádost a návrh žalovaného dne datum akceptovala. Žalobkyně dne datum ve prospěch bankovního účtu určeného žalovaným přikázala peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Z ničeho však nevyplynulo, že by žalovaný na základě předmětné dohody žalobkyni uhradil více než 25 205 Kč. Dne 6. 3. 2025 odeslala žalobkyně žalovanému písemnou výzvu k okamžité úhradě žalobou nárokované částky.

5. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud posoudil věc po právní stránce takto:

6. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy ve smyslu 395 , (dále jen „“), která je zároveň spotřebitelským úvěrem podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), neboť byla uzavřena mezi žalobkyní jako poskytovatelem v rámci její podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitelem. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. , ve kterém soudní dvůr dospěl k závěru, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti Soudní dvůr EU uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího a že česká vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

7. V projednávané právní věci pak soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádným způsobem nezkoumala a neprověřila úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, neboť k prokázání této skutečnosti označila a předložila soudu pouze tytoy: kopii občanského průkazu žalovaného, výpisy z registrů NRKI a SOLUS, kartu klienta, prohlášení klienta a hodnocení klienta. Žalobkyně tedy posouzení úvěruschopnosti žalovaného v projednávané věci provedla. Provedla jej však způsobem zcela nedostatečným, povrchním, vycházejíc z tvrzení žalovaného, databází dlužníků a podobně. U řady faktorů podstatných pro posouzení úvěruschopnosti (zejména výdajů žalovaného) se však žalobkyně spokojila pouze s pravděpodobností jejich existence, nikoli s jejich pečlivým prověřením. Uvedené důkazy tak podle názoru soudu nejsou dostatečným podkladem ve vztahu k řádnému přezkoumání a prověření úvěruschopnosti žalovaného, přičemž žádné jiné důkazy žalobkyně k prokázání této skutečnosti neoznačila ani soudu nepředložila i přes výzvu soudu podle učiněnou žalobkyni při jednání dne 20. 5. 2025.

8. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru a úvěrová smlouva je tak neplatná v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s rozsudkem Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. .

9. V řízení pak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 40 000 Kč, přičemž žalovaný žalobkyni dosud uhradil částku 25 205 Kč. Částka 14 795 Kč tak představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného ve smyslu o. z. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě dluhu dne 6. 3. 2025, doručena žalovanému byla dne 11. 3. 2025 podle , dne 12. 3. 2025 měl žalovaný plnit v souladu s 958 odst. 2 a ode dne 13. 3. 2025 je proto v prodlení.

10. Soud s ohledem na shora uvedené žalobě výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku částečně vyhověl. Přiznaný úrok z prodlení je odůvodněn ustanovením 970 o. z. ve výši podle Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v délce tří dnů v souladu s ustanovením Ve zbývající části pak soud žalobu výrokem pod bodem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.