Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
17 C 16/2025-50
2. Žalobkyně se z účasti u soudního jednání omluvila, žalovaný se k jednání nedostavil, soud proto jednal v jejich nepřítomnosti.
3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru z 5. 5. 2024 včetně Informací o spotřebitelském úvěru, Údajích o poskytovateli spotřebitelského úvěru, Informací pro spotřebitele, Autorizace ověření totožnosti a Všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že strany uzavřely dohodu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 34 600 Kč jako bezúčelový úvěr a datem splatnosti úvěru 27. 10. 2025. Strany si sjednaly RPSN 2562,54 %, úrokovou sazbu 1,066 % denně, poplatek za vyplacení tranše úvěru 1,99% z čerpané částky. Variabilní symbol byl Anonymizováno. Žalovaný se zavázal splácet poskytnuté prostředky formou denních splátek.
4. Z listin y Přehled denních splátek soud zjistil termíny jednotlivých splátek dle smlouvy o úvěru.
5. Z listin y Přehled bankovních transakcí, vystavené žalobkyní, a ze sdělení Anonymizováno ze dne 16. 4. 2025 bylo zjištěno, že účet Anonymizováno byl k 5. 5. 2024 evidován jako účet vedený na žalovaného a dne 5. 5. 2024 byla na tento účet zaslána částka ve výši 5 000 Kč pod v.s. Anonymizováno
6. Z listin y Autorizace ověření totožnosti a Anonymizováno ID výpis soud zjistil, že totožnost žalovaného byla ověřena na základě služby Anonymizováno.
7. Z dopisu z 20. 1. 2025 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě 12 364,98 Kč před podáním žaloby ve lhůtě 3 dnů od doručení. Dopis byl odeslán 20. 1. 2025.
8. Z dopisu z 3. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně emailem vypověděla smlouvu o úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě 12 364,98 Kč.
9. Z listin y Identifikované příjmy soud zjistil, že žalobkyně vyšla z ověřeného čistého příjmu žalovaného Anonymizováno Kč s odkazem na výpis z účtu žalovaného.
10. Z listin y Výpis o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně vyšla z ověřeného čistého příjmu žalovaného 19 615 Kč měsíčně (prokázáno také výpisem z účtu žalovaného), spotřebitelem měl být uveden příjem 25 000 Kč a výdaje na půjčky činily 0 Kč a výdaje celkem činily 8 360 Kč, posouzení bylo úspěšné.
11. Z výpisu ze systému Anonymizováno ohledně účtu žalovaného od 13. 12. 2023 do 4. 5. 2024 doloženého žalobkyní vyplynulo, že dne 26. 2. 2024 přišla platba - načerpání úvěru Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Kč, dne 15. 4. 2024 odešla platba úvěr Anonymizováno Anonymizováno splátka 2 402,92 Kč, dne 26. 4. 2024 byla provedena příchozí platba Anonymizováno 8 000 Kč označená jako půjčka, dne 29. 4. 2024 platba od Anonymizováno 14 000 Kč označená jako půjčka, dne 29.4.2024 odchozí platba žádost o prodloužení půjčky 1 560 Kč a dne 30. 4. 2024 platba od LeaderFin sro 8 000 Kč označená jako půjčka.
12. Z metodiky posouzení úvěruschopnosti nezjistil soud ničeho podstatného pro danou věc, neboť obsahuje toliko tvrzení o způsobu posuzování úvěruschopnosti, ničeho však v tomto směru neprokazuje.
13. Soud věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, tj. 5. 5. 2024 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť jde o vztah podnikatele a žalované v postavení spotřebitele.
14. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
16. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
19. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
20. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Soud se předně zabýval tím, zda žalobkyně splnila podmínku dle shora citovaných ustanovení, tedy zda s náležitou pečlivostí před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně v tomto směru tvrdila, jakým způsobem úvěruschopnost žalovaného zkoumala, nepředložila však důkazy, kterými by prokázala, že výsledek nahlédnutí do registrů Anonymizováno a Anonymizováno ohledně žalovaného. Pokud jde o důkazy, které v tomto směru žalobkyně předložila, a to výpis o posouzení úvěruschopnosti, tato byla zjevně vystavena žalobkyní a nikoli vyplněna žalovaným, nelze tedy mít skutečnosti v ní uvedené za prokázané. Z výpisu z účtu žalovaného navíc vyplynula existence dalších závazků z půjček či úvěrů v době uzavření smlouvy. Žalobkyně je však žádným způsobem nezohlednila ve svých úvahách o úvěryschopnosti žalovaného a výslovně uvedla, že výdaje na půjčky činily 0 Kč. Vzhledem k uvedenému dospěl soud k závěru, že nebylo prokázáno, že žalobkyně své povinnosti řádně a pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr dostála. Odkázat lze i na soudní judikaturu, podle níž. Závěr o nedostatečném posouzení úvěruschopnosti je také zcela v souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu, podle nějž „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“ (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). Důsledkem nedostatečného posouzení úvěruschopnosti je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru (viz usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10 ).
22. Z provedeného dokazování soud učinil skutkový závěr takový, že účastníci dne 5. 5. 2024 uzavřeli dohodu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky 5 000 Kč, které se žalovaný zavázala vrátit ve formě denních splátek do 27. 10. 2025. Žalovaný však neuhradil ničeho.
23. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků 5 000 Kč, posoudil soud nárok žalobkyně jako zvláštní nárok podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru na vrácení poskytnuté jistiny. Jelikož je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatným právním jednáním od počátku, žalovaný získal majetkový prospěch 5 000 Kč, nevrátil však nic a je tak povinen toto plnění žalobkyni vrátit včetně úroku z prodlení od 28. 1. 2025 do zaplacení, (žalovaný ani žalobkyně nevyužili svého práva, aby přiměřenou lhůtu k vrácení určil soud. Lze tak mít za to, že konkludentně souhlasili s lhůtou běžící podle výzvy k vrácení stanovenou ve výzvě.) Soud vyšel z toho, že žalovanému byla výzva k úhradě prokazatelně odeslána 20. 1. 2025, kdy byl vyzván k úhradě ve lhůtě 3 dnů, tedy nejpozději touto výzvou se o dluhu dozvěděl. Dle podacího lístku byla výzva odeslána 20. 1. 2025, lze ji proto ve smyslu § 573 o.z. považovat za doručenou dnem 23. 1. 2025. Žalobkyně poskytla žalovanému lhůtu k plnění 3 dnů, následujícího dne, tj. 28. 1. 2025 se žalovaný dostal do prodlení. Od tohoto dne má povinnost hradit žalobkyni též úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud přiznal úroky z prodlení ve výši, dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12 % ročně, ve zbytku byly úroky z prodlení zamítnuty, neboť zákonná výše byla nižší než výš požadovaná žalobkyní. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
24. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť zbylé nároky nemají smluvní podklad.
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěšnější byl žalovaný, žádné prokazatelné náklady mu však nevznikly.
takto:
Odůvodnění:
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zák. č. 120/2001 Sb. ).