Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
33 C 100/2025-31
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Švachovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 151 311,82 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 53 065 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 53 065 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 98 246,82 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 449,25 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 078,45 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 44 000 Kč od 28. 1. 2025 do 14. 3. 2025, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 44 000 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, části zákonného úroku z prodlení ve výši právnická osoba % ročně z částky 44 000 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 694,58 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 394,13 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 524 Kč od 28. 1. 2025 do 14. 3. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 459 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení, části zákonného úroku z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 9 065 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 15 % ročně z částky 28 524 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 53 065 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 53 065 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se co do částky 98 246,82 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 449,25 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 078,45 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 44 000 Kč od 28. 1. 2025 do 14. 3. 2025, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 44 000 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, části zákonného úroku z prodlení ve výši , právnická osoba, % ročně z částky 44 000 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 694,58 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 394,13 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 524 Kč od 28. 1. 2025 do 14. 3. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 459 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení, části zákonného úroku z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 9 065 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 15 % ročně z částky 28 524 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 21. 5. 2025 ve znění jejího doplnění ze dne 26. 6. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 151 311,82 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi jejím právním předchůdcem, společností právnická osoba, a žalovaným byla dne 29. 3. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva 1“) a dne 26. 10. 2022 smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva 2“). Na základě Smlouvy 1 právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti částku ve výši 39 000 Kč. Žalovaný se zavázal vedle poskytnuté částky právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit zápůjční úrok ve výši 37 600 Kč za sjednanou dobu řádného splácení s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, částku výši 1 500 Kč za zpracování zápůjčky a částku 8 120 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení. Zapůjčenou částku včetně úroků a poplatku se žalovaný zavázal uhradit ve 21 měsíčních splátkách po 4 235 Kč, kdy poslední splátka byla splatná dne 29. 12. 2023. Žalovaný na předmětnou zápůjčku uhradil 29 935 Kč. Poslední příslušná splátka byla žalovaným uhrazena dne 26. 10. 2022. Jelikož dlužná částka nebyla uhrazena řádně a včas, neuhrazená jistina ve výši 28 524 Kč se ode dne 30. 12. 2023 až do zaplacení úročí úrokem ve výši 15 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy 1. Žalobkyní po žalovaném požadovaná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 28 524 Kč, dlužných úhrad za poplatky ve výši 28 005,92 Kč (sjednaný úrok ve výši 21 663,66 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 950,73Kč, poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 456,53 Kč a poplatek za pojištění ve výši 1 935 Kč) kapitalizovaných úroků ve výši 5 394,13 Kč (úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 28 524 Kč od 30. 12. 2023 do 27. 1. 2025), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 694,58 Kč (zákonný úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 28 524 Kč od 30. 12. 2023 do 27. 1. 2025), úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 28 524 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 28 524 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení. Na základě Smlouvy 2 právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti částku ve výši 44 000 Kč. Žalovaný se zavázal vedle poskytnuté částky právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit zápůjční úrok ve výši 42 750 Kč za sjednanou dobu řádného splácení s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně, částku výši 1 500 Kč za zpracování zápůjčky a částku 9 552 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení. Zapůjčenou částku včetně úroků a poplatku se žalovaný zavázal uhradit ve 24 měsíčních splátkách po 4 235 Kč, kdy poslední splátka byla splatná dne 26. 10. 2024. Žalovaný na předmětnou zápůjčku neuhradil ničeho. Jelikož dlužná částka nebyla uhrazena řádně a včas, neuhrazená jistina ve výši 44 000 Kč se ode dne 27. 10. 2024 až do zaplacení úročí úrokem ve výši 12,75 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy. Žalobkyní po žalovaném požadovaná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 44 000 Kč, dlužných úhrad za poplatky ve výši 50 781,90 Kč (sjednaný úrok ve výši 42 750 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 715,90 Kč a poplatek za pojištění ve výši 3 816 Kč), kapitalizovaných úroků ve výši 2 078,45 Kč (úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 44 000 Kč od 27. 10. 2024 do 27. 1. 2025), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 449,25 Kč (zákonný úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 44 000 Kč od 27. 10. 2024 do 27. 1. 2025), úroků ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 44 000 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 44 000 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení. Výše uvedené pohledávky za žalovaným byly Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 společností právnická osoba postoupeny na žalobkyni jako nového věřitele. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdce před uzavřením Smlouvy posoudil s odbornou péči schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet, a to zejména na základě zhodnocení informací požadovaných i získaných od žalovaného. Žalovaný byla dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaným poskytnuté informace v rámci posouzení úvěruschopnosti byly zaznamenány v zákaznické kartě žalovaného ze dne 26. 10. 2022 a ze dne 29. 3. 2022 a byly ověřeny před uzavřením smlouvy ze dne 26. 10. 2022 z pracovní smlouvy (11/2021) a z faktur 09,10/2022) a před uzavřením smlouvy ze dne 29. 3. 2022 z pracovní smlouvy (11/2021), výpisů z bankovního účtu (02/03/2022) a z faktur (02,03/2022). Právní předchůdce žalobkyně si současně z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl že je zaměstnán jako podnikatel, jeho měsíční příjem činí 79 355 Kč, resp. 65 880 Kč, žije v nájmu, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, dospěl právní předchůdce s ohledem na výši požadované zápůjčky k názoru, že žalovaný je schopen tuto zápůjčku splácet. Právní předchůdce žalobkyně ani žalobkyně nemá k dispozici kopie dokladů žalovaného, jelikož uchazeči o půjčku dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoliv k tomu byl vyzván.
3. K ústnímu jednání konanému dne 30. 7. 2025 se žalovaný, ačkoliv byl řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. Soud tedy podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Žalobkyně u ústního jednání na žalobě setrvala. Soud provedl důkazy navržené a předložené žalobkyní a učinil níže uvedená zjištění.
4. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je právnickou osobou podnikající v předmětu podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.
5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 26. 10. 2022 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi společností právnická osoba a žalovaným. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí částky 44 000 Kč žalovanému společností právnická osoba, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Úroková sazba byla sjednána ve výši 76 % ročně, výše úroku za dobu řádného trvání smlouvy činila 42 750 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru činil 1 500 Kč, poplatek za službu flexibilního a komfortního splácení činil 9 552 Kč, pojistné za Doplňkové pojištění činil 3 816 Kč), celková částka k úhradě činila 101 618 Kč, RPSN činila 113,50 %. Celkovou částku se žalovaný zavázal splatit v 24 měsíčních splátkách po 4 235 Kč (výše poslední splátky činila 4 213 Kč). Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že tuto částku převzal v hotovosti.
6. Ze zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 26. 10. 2022, že žalovaný v souvislosti s uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 26. 10. 2022 přistoupil ke Skupinové pojistné smlouvě č. hodnota ze dne 1. 6. 2022 sjednané mezi společnosti právnická osoba a společností MetLife Europe d.a.c.
7. Ze zákaznické karty, žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 26. 10. 2022 soud zjistil, že žalovaný v souvislosti s žádostí o poskytnutí úvěru ve výši 42 000 Kč uvedl u druhu bydlení, že žije v nájmu, je ženatý, je OSVČ v oboru přípravných prací, jeho čistý příjem činí 79 355 Kč, další čisté příjmy domácnosti uvedl ve výši 0 Kč. Své odhadované měsíční výdaje uvedl ve výši 12 100Kč, interní splátky právnímu předchůdci žalobkyně činily částku 4 235 Kč. Dále uvedl, že nemá kreditní kartu, zápůjčku u jiné společnosti ani bankovní účet. V části „Ověřené dokumenty“ je zaškrtnuto pole pracovní smlouva/ŽL a je u něj dopsáno 3. 11. 2021 a pole „faktury“, u nějž je dopsáno 9,10 22. Ze zákaznické karty tedy vyplývá, že právní předchůdce žalobce ověřoval žalovaným uvedený příjem pouze z faktur za měsíc září a říjen 2022. Ze zákaznické karty je zjevné, že právní předchůdce žalobkyně se nezabýval ověřením a doložením žalovaným uváděných výdajů.
8. Z tabulky umoření ze dne 3. 2. 2024 soud zjistil, že tato se vztahuje ke smlouvě č. hodnota ze dne 26. 10. 2022, a dále také to, že žalovaný neuhradil právnímu předchůdci žalobkyně na předmětný závazek ničeho.
9. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 29. 3. 2022 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi společností právnická osoba a žalovaným. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí částky 39 000 Kč žalovanému společností právnická osoba, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 86 % ročně, výše úroku za dobu řádného trvání smlouvy činila 37 600 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru činil 1 500 Kč, poplatek za službu flexibilního a komfortního splácení činil 8 120 Kč, pojistné za Doplňkové pojištění činilo 2 709 Kč, celková částka k zaplacení činila 88 929 Kč, RPSN činila 135,87 %. Celkovou částku se žalovaný zavázal splatit v 21 měsíčních splátkách po 4 235 Kč (výše poslední splátky činila 4 229 Kč). Ve smlouvě bylo sjednáno, že část úvěru ve výši 3 700 Kč bude použita na refinancování závazku z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce nebo ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, žalovanému je tedy vyplacená částka 35 300 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že tuto částku převzal v hotovosti.
10. Ze zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 29. 3. 2022, že žalovaný v souvislosti s uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 29. 3. 2022 přistoupil ke Skupinové pojistné smlouvě č. hodnota ze dne 1. 6. 2022 sjednané mezi společnosti právnická osoba a společností MetLife Europe d.a.c.
11. Ze zákaznické karty, žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 29. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaný v souvislosti s žádostí o poskytnutí úvěru ve výši 45 000 Kč uvedl u druhu bydlení, že žije v nájmu, je ženatý, je OSVČ v odvětví výroba a obchod, jeho čistý příjem činí 45 880 Kč, další čisté příjmy domácnosti uvedl ve výši 20 000 Kč. Své odhadované měsíční výdaje uvedl ve výši 10 500 Kč, z tohoto činily interní splátky právnímu předchůdci žalobkyně částku 2 281 Kč. Dále uvedl, že nemá kreditní kartu, zápůjčku u jiné společnosti a že má bankovní účet. V části „čistý příjem žadatale ověřen dokumenty“ je zaškrtnuto pole „ŽL“, u nějž je dopsáno 3. 11. 2021 a dále pole „2 výpisy z bank. účtu“ u nějž je dopsáno 2,3 2022 a dále je dopsáno faktury 2,3 2022. Ze zákaznické karty tedy vyplývá, že právní předchůdce žalobce ověřoval pouze žalovaným uvedený příjem z podnikání, a to pouze za měsíce únor a březen 2022. Ze zákaznické karty je zjevné, že právní předchůdce žalobkyně se nezabýval ověřením a doložením žalovaným tvrzených výdajů.
12. Z tabulky umoření ze dne 3. 2. 2025 soud zjistil, že tato se vztahuje ke smlouvě č. hodnota ze dne 29. 3. 2022, a dále také to, že žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně na předmětný závazek celkem částku 29 935 Kč, nesplacená výše jistiny tak činí 9 065 Kč.
13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025, vč. výňatku z Přílohy č. hodnota - seznamu postupovaných pohledávek vzal soud za prokázáno, že původní věřitel společnost právnická osoba jako postupitel uzavřel s žalobkyní jako postupníkem smlouvu, na základě které postoupil svou pohledávku za žalovaným z předmětných smluv na žalobkyni s účinnosti ke dni podpisu oběma smluvními stranami. Předmětné pohledávky za žalovaným jsou v seznamu postupovaných pohledávek uvedeny pod pořadovým číslem hodnota a 11.
14. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 ve spojení s podacím lístkem ze dne 27. 2. 2025 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně tímto sdělením, které bylo žalovanému dne 27. 2. 2025 zasláno na adresu uvedenou ve smlouvě, oznámil žalovanému postoupení předmětných pohledávek na žalobkyni a vyzval jej k jejich úhradě na účet žalobkyně do 10 dnů od doručení tohoto dopisu.
15. Z výzvy k plnění ze dne 16. 4. 2025 ve spojení s poštovním podacím lístkem ze dne 16. 4. 2025 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 1. 5. 2025.
16. Z ostatních provedených důkazů, a to smluvních podmínek, informace o zpracování osobních údajů a soud nezjistil, žádné skutečnosti relevantní pro posouzení dané věci.
17. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 29. 3. 2022 poskytl žalovanému částku 39 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s úroky a dalšími poplatky, tj. celkem částku 88 929 Kč, vrátit v 21 měsíčních splátkách. Doposud žalovaný uhradil částku ve výši 29 935 Kč. Právní předchůdce žalobkyně na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru 535542413 ze dne 26. 10. 2022 poskytl žalovanému částku 44 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s úroky a dalšími poplatky, tj. celkem částku 101 618 Kč, vrátit v 24 měsíčních splátkách. Žalovaný na tento závazek neuhradil ničeho. Právní předchůdce žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětných smluv ověřoval příjem žalovaného, avšak pouze z faktur za dva měsíce, a v případě Smlouvy 2 ze dvou výpisu z účtu žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně navíc zcela rezignoval na zkoumání výdajové stránky žalovaného, kdy se spokojil pouze s údajem uvedeným žalovaným ve vztahu k předpokládané výše výdajů bez toho, aby si od žalovaného vyžádal poklady dokládající výši tvrzených výdajů. Předmětná pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena původním věřitelem společností právnická osoba Postoupení pohledávky bylo uvedenou společností žalovanému oznámeno dopisem ze dne 27. 1. 2025 odeslaným dne 27. 2. 2025, současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do deseti dnů od data doručení předmětného dopisu. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 16. 4. 2025 odeslanou téhož dne.
18. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce věc posoudil podle § 2390 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) upravující smlouvu o zápůjčce. Vzhledem k tomu, že při uzavírání předmětných smluv o zápůjčce žalovaný vystupoval v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 o. z. a právní předchůdce žalobkyně v pozici podnikatele ve smyslu § 420 o. z. nutno právní vztah vzniklý z předmětné smlouvy posuzovat podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ)“), neboť podle § 2 odst. 1 citovaného zákona je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. V projednávané věci jsou stěžení ustanovení § 86 odst. 1 a § 87 ZoSÚ. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 3 odst. 1 písm. c) ZoSÚ se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Pokud jde o samotnou povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru schopnost spotřebitele úvěr splácet, tak poskytovatel úvěru je povinen postupovat s odbornou péči ve smyslu § 75 ZoSÚ. V této souvislosti soud připomíná závěr Nejvyššího správního soudu ČR z rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. spisová značka, podle kterého pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka; věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje; jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Obdobně lze upozornit na rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, jenž uzavírá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. V případě, že věřitel s odbornou péčí neposoudí úvěruschopnost, jak mu ukládá § 86 ZoSÚ, je smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 580 odst. 1 a § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) absolutně neplatná. K této neplatnosti je soud povinen v souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp. zn. spisová značka), jakož i judikaturou Evropského soudního dvora (viz např. rozsudek C-679/18 OPR) přihlédnout z úřední povinnosti.
19. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a před poskytnutím zápůjček žalovanému řádně nezkoumal jeho schopnost splácet. Řádné posouzení úvěruschopnosti předpokládá zjištění a ověření hlavních příjmů žadatele a dále jeho běžných životních nákladů včetně nákladů na již exitující závazky spotřebitele, a následně porovnání těchto příjmů a výdajů za účelem zjištění disponibilních zdrojů spotřebitele a jejich porovnání s předpokládanou výši splátek za účelem zjištění, zda je spotřebitel schopen bez obtíží schopen tyto splátky uhradit. V souladu s judikaturními závěry soudů vyšších stupňů není pochyb, že povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost poskytovatel úvěru dostojí pouze tehdy, pokud dojde ke zjištění a prověření příjmové a výdajové stránky faktických poměrů konkrétního žadatele o úvěr, a to zejména zásadních, kterými jsou příjem žadatele a dále jeho výdaje na bydlení a služby s bydlením spojené, výdaje na výživné, výdaje na splátky jiných úvěrů či jiné splátkové zatížení a výdaje na živobytí (viz rozhodnutí Krajského soudu v adresa ze dne 9. 1. 2025, č. j. spisová značka). Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne 24. 3. 2023 „Hodnocení úvěruschopnosti žadatele o úvěr však vyžaduje porovnání zjištěných příjmů se zjištěnými výdaji dlužníka; pouhé zkoumání jedné z těchto složek k řádnému posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr nestačí. Stanovila-li věřitelka výdaje pouze na základě ekonomického modelu, aniž by dlužníka vedla k doložení konkrétních údajů, nezkoumala výdajovou stránku žadatele řádně.“ Právní předchůdce žalobkyně ověřoval příjem žalovaného z podnikání pouze z faktur za dva měsíce, v případě Smlouvy 1 i ze dvou výpisů z účtů. Takové ověření příjmů soud považuje za zcela nedostatečné. Při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jehož zdrojem příjmů je podnikání, je nutno zjišťovat jeho čistý zisk, tzn. je nutno zabývat se nejen jeho příjmy z podnikání, ale i podnikatelskými výdaji. Zisk podnikatele je možno zjistit např. z daňového přiznání za předcházející rok, případně komplexním doložením příjmů a výdajů podnikatele za předcházející období. Samotné faktury vystavené žalovaným nevypovídají nic o zisku žalovaného. Je zjevné, že právní předchůdce před uzavřením předmětných smluv se ziskem žalované jako jeho příjmu z podnikání nezabýval, spokojil se s fakturací žalovaného za dva měsíce. Co se týče osobní výdajové stránky žalovaného, tak žalobkyně v řízení ani netvrdila, že by právní předchůdce nějakým způsobem ověřoval výdaje uváděné žalovaným. Právní předchůdce žalobkyně neměl před uzavřením Smlouvy k dispozici ověřené a doložené údaje o příjmech a výdajích, tudíž nemohl řádně posoudit schopnost žalovaného úvěr řádně splácet. V kontextu tohoto zjištění nemůže závěr právního předchůdce žalobkyně o úvěruschopnosti žalovaného obstát. Soud dále odkazuje na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 11. 1. 2024 ve věci C-755/22 o předběžné otázce týkající se výkladu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, ve kterém soudní dvůr rozhodl tak, že články 8 a 23 označené směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky. Ve světle výše uvedeného rozhodnutí ESD je nerozhodné, že žalovaný po uzavření Smlouvy 1 zápůjčku po určitou dobu splácel. Navíc na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy nemohou mít zpětně vliv skutečnosti, které nastaly až po uzavření absolutně neplatné smlouvy, tj. ani to, že spotřebitel po určitou dobu na úvěr plnil (viz rozhodnutí Krajského soudu v adresa ze dne 9. 1. 2025, č. j. spisová značka).
20. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, dospěl soud k závěru, že předmětné smlouvy o zápůjčce jsou dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 580 odst. 1 a § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.„) absolutně neplatné. Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku a další poplatcích. Žalobkyně tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a § 2993 o. z. a žalovaný je podle § 2991 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 ZoSÚ povinen žalobkyni vydat bezdůvodného obohacení. Pokud jde o Smlouvu 1, tak právní předchůdce žalobkyně žalovanému prokazatelně poskytl částku 39 000 Kč, žalovaný uhradil na předmětnou smlouvu částku 29 935 Kč. Pokud jde o Smlouvu 2, tak právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 44 000 Kč, přičemž žalovaný neuhradil ničeho. Výše bezdůvodného obohacení, které je žalovaný povinen vydat tak činí částku 53 065 Kč. Jelikož mezi účastníky nedošlo k uzavření smlouvy, nebyla ani sjednána splatnost závazku. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení se tak řídí § 1958 odst. 2 o. z. Soud vzal za prokázáno, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván v oznámení o postoupení pohledávky odeslaným dne 27. 2. 2025, přičemž žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení uvedeného dopisu. Žalovanému byla výzva ve smyslu § 573 o. z. doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 4. 3. 2025, lhůta k plnění tak končí dne 14. 3. 2025 a od 15. 3. 2025 je žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky podle § 1968 o. z. Žalobkyni tak od 15. 3. 2025 vzniklo právo na úrok z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v aktuálním znění. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, tak tato je dána v souladu s § 1879 o. z., neboť Smlouvou o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že předmětná pohledávka za žalovaným včetně jejího příslušenství byla postoupena na žalobkyni. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I., přičemž lhůta k plnění byla určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.).
21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.