Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 158/2025-37
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl soudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
pro zaplacení 38 495,94 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 38 495,94 Kč s úrokem kapitalizovaným za období od 14. 1. 2024 do 10. 3. 2025 částkou 5 229 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 27. 7. 2024 do 10. 3. 2025 částkou 2 819,42 Kč, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 34 999,94 Kč od 11. 3. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 34 999,94 Kč od 11. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 444 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 38 495,94 Kč s úrokem kapitalizovaným za období od 14. 1. 2024 do 10. 3. 2025 částkou 5 229 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 27. 7. 2024 do 10. 3. 2025 částkou 2 819,42 Kč, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 34 999,94 Kč od 11. 3. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 34 999,94 Kč od 11. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 444 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 38 495,94 Kč s příslušenstvím z titulu poskytnutí peněžních prostředků na základě smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi účastníky dne 30. 7. 2019, kterou žalobkyně poskytla žalovanému jako spotřebitelský úvěr dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Dále požadovala zaplacení úroků a úroků z prodlení. Tvrdila, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením více než dvou splátek, v důsledku čehož došlo podle smlouvy k zesplatnění celého dluhu ke dni 26. 7. 2024. Žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí.
4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 30. 7. 2019 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému neúčelový, nezajištěný spotřebitelským úvěr do výše sjednaného úvěrového limitu ve výši 5 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacených částek úvěru. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výš 250 Kč splatnými vždy k 15. dni v každého kalendářního měsíce, a současně se zavázal hradit sjednané úroky a poplatky. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 16,90 % ročně z čerpané částky a RPSN činilo 20,60 %. Ve smlouvě bylo rovněž ujednání o možnosti žalobkyně prohlásit úvěr za okamžitě splatný, v případě, kdy bude žalovaný v prodlení s úhradou více než dvou splátek nebo poruší smluvní podmínky. Smlouvy byla opatřena písemnými podpisy.
5. Z posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že úvěruschopnost žalovaného byla ověřována, a to to zjišťováním údajů od žalovaného a dále lustrací žalovaného v registrech, a to Anonymizováno jak plyne ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti.
6. Z dodatku ke smlouvě o revolvingovém úvěru ze dne 6. 4. 2022 soud zjistil, že na základě žádosti žalovaného žalobkyně navýšila úvěrový limit až do výše 35 000 Kč. Současně s tím, navýšila výši měsíční splátky, a to na částku 1 050 Kč. Žalovaný se zavázal splatit celkovou částku ve výši 38 404 Kč. Dodatek byl opatřen elektronickými podpisy stran.
7. Z výpisu úvěrového účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný čerpal úvěr opakovaně v průběhu roku až do výše sjednaného rámce. Ke dni zesplatnění – 26. 7. 2024 činil celkový dluh 40 943 Kč.
8. Z historie transakcí soud zjistil že žalovaný byl opakovaně v prodlení s měsíčními splátkami. Od května 2024 přestal své závazky plnit.
9. Z výzvy k úhradě dlužné částky a výpovědi ze dne 24. 6. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 26. 7. 2024 a upozornila jej na možnost okamžitého zesplatnění úvěru a výpověď smlouvy.
10. Z oznámení o okamžité splatnosti ze dne 27. 7. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyrozuměla žalovaného, že ke dni 26. 7. 2024 prohlásila jeho úvěr za splatný, a to z důvodu neuhrazení splatných splátek.
11. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 3. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, prostřednictvím svého právního zástupce a upozornila jej na možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Výzva byla odeslána doporučeně. Žalovaný na výzvu nereagoval.
12. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru.
13. Dne 30. 7. 2019 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, jejímž prostřednictvím žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky do výše sjednaného úvěrového rámce ve výši 5 000 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla přezkoumána. Žalovaný úvěr čerpal a zavázal se jej splácet měsíčními splátkami ve výši 250 Kč. Dne 6. 4. 2022 mezi sebou uzavřeli dodatek o navýšení úvěru až do výše 35 000 Kč, s možností opakovaného čerpání za měsíční splátku 1 050 Kč. Následně se žalovaný dostal do prodlené s úhradou více ne dvou splátek. Dne 24. 6. 2023 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky, která obsahovala rovněž lhůtu k úhradě dluhu 26. 7. 2024 a upozornění na okamžitě splacení dluhu a výpověď smlouvy. Po marném uplynutí této lhůty žalobkyně oznámila žalovanému, že úvěr ke dni 26. 7. 2024 považuje celý za okamžitě splatný, když vyčíslila výši dluhu na částku 40 943 Kč. Žalovaný na výzvu nereagoval a ničeho žalobkyni neuhradil. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu a upozornila jej na možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Žalovaný nikterak nereagoval.
14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž k prodlení došlo, zvýšené o osm procentních bodů.
17. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu právnímu závěru.
18. Žaloba je důvodná.
19. Po právním posouzení soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném znění, (dále jen občanský zákoník ). Žalobkyně coby úvěrující své povinnosti z této smlouvy splnila, když poskytla žalovanému sjednané finanční prostředky, naopak žalovaný jakožto úvěrovaný svým smluvním povinnostem nedostál, neboť řádně a včas žalobkyni nevrátil ani jistinu úvěru ani sjednaný poplatek, a to ani po zesplatnění celé dlužné částky. Nadále tak dluží žalobkyni žalovanou částku, a proto mu soud uložil povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. Současně soud vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť na úroky z prodlení vznikl žalobkyni nárok ve smyslu § 1970 občanského zákoníku , neboť žalovaný se se svým peněžitým dluhem ocitl v prodlení. Soud přitom přezkoumal, že výše požadovaných úroků z prodlení nepřesahuje výši stanovenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 444 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 540 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 495,94 Kč sestávající z částky 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 700 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15ti dnů od doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.