Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 36/2025-68

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město

o zaplacení 78 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12% p.a. od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12% p.a. od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12% p.a. od , datum, do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12% p.a. od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do 15 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhá náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že Usnesením Policie ČR č. j. KRPA - Anonymizováno-159/TČ-2019-000094-PB ze dne datum bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně dle §160 odst. 1 trestního řádu pro pokračující trestný čin podvodu dle ust. , odst. 5, písm. a) . V průběhu řízení žalobkyně odmítla jakýkoliv podíl na trestné činnosti, proti usnesení o zahájení stíhání podal stížnost, která však byla zamítnuta a následně podána obžaloba k Městskému soudu v Praze. Po provedeném hlavním líčení bylo dne datum rozsudkem Městského soudu v Praze pod č. j. , rozhodnuto (mimo jiné) tak, že „…Obžalovaní adresa, narozený datum v adresa, trvale bytem adresa, adresa pro doručování adresa, a Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně, trvale bytem adresa, adresa pro doručování adresa, se podle tr. řádu zprošťují obžaloby…“ Rozsudek ve vztahu k žalobkyni nabyl právní moci po zpětvzetí odvolání státního zástupce, respektive zamítnutí odvolání jednoho z poškozených, kdy usnesení o vzetí zpětvzetí odvolání na vědomí bylo doručeno žalobkyni dne datum a dne datum bylo doručeno rozhodnutí odvolacího soudu o zamítnutí odvolání poškozeného. Žalobkyně požaduje odškodnit částkou částka za každý rok trvání řízení, za první dva roky částkou poloviční. Navrhuje navýšit základní částku o 20 %. Řízení započalo usnesením o zahájení trestního stíhání datum a skončilo pro žalobkyni doručením rozhodnutí o zamítnutí odvolání poškozeného datum. Žalobkyně je přesvědčena, že celkovou sumu je nutno považovat za zcela odpovídající, neboť v průběhu řízení byly opakovaně prováděny důkazy, které nemohly pro věc přinést další užitek, respektive další přínosná zjištění, neboť již na základě provedených důkazů byla na místě, když ne před zahájením stíhání, tak bezprostředně po jeho zahájení dospět k závěru, že trestní stíhání není způsobilé přinést kýžený výsledek. Žalobkyně byla po celou dobu průběhu trestního řízení vystavena všem negativním faktorům, které sebou zahájené trestní stíhání nese, přičemž má za to, že již od počátku muselo být zjevné, že trestní stíhání není důvodné. Žalobkyně v tomto ohledu připomíná, že judikaturou je potvrzeno, že právo na náhradu újmy za nepřiměřenou délku řízení, je samostatným právem a nelze je obecně směšovat s právem na náhradu imateriální újmy. I délka trestního řízení, pokud je s ohledem k okolnostem případu nejistota, do které je poškozený uvržen, nepřiměřeně dlouhá, má být sama odškodněna jako samostatný nárok. Žalobkyně tedy požaduje za 4 roky a 3 měsíce trestního stíhání, které považuje za nepřiměřeně dlouhé, poskytnutí částky částka.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku dne datum. Popsala průběh řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. roky a 2 měsíce, přičemž přípravné řízení trestní probíhalo po dobu 1 roku a 5 měsíců, v jejímž rámci bylo nezbytné shromáždit velké množství listinných důkazů a dále byly provedeny výslechy mnoha poškozených osob a také výslechy svědků. S ohledem na uvedené lze konstatovat, že délka přípravného řízení trestního byla přiměřená. Řízení před soudy probíhalo po dobu 2 let a 9 měsíců na dvou stupních soudní soustavy, přičemž oba soudy rozhodovaly ve věci samé dvakrát. Věc byla po stránce skutkové a právní do určité míry složitá s ohledem na množství provedených důkazů ve věci, a s ohledem na skutečnost, že soudy musely u každého zažalovaného útoku jednání u každého z obžalovaných (celkem deset útoků jednání a dva obžalovaní) zvážit a posoudit, zda vykazuje znaky skutkové podstaty zažalovaného zločinu podvodu nebo jiného trestného činu. V řízení nebyly shledány žádné neodůvodněné průtahy. Význam řízení pro žalobkyni lze obecně hodnotit jako zvýšený. Délku předmětného řízení lze hodnotit s ohledem na okolnosti případu ještě za přiměřenou. Z uvedeného důvodu žalovaná konstatovala, že nelze nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení vyhovět, a to pro absenci odpovědnostního titulu, tj. nesprávného úředního postupu.

3. Soud ve věci rozhodl postupem dle ust. a .

4. Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. soud za prokázaný průběh řízení tak, že to bylo zahájeno vůči žalobkyni usnesením právnická osoba, Vrchního komisaře Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, ze dne datum č.j. KRPA- Anonymizováno-159/TČ-Anonymizováno-Anonymizováno-PB, pro pokračující trestný čin podvodu dle , odst. 4 písm. d) . Žalobkyně podala proti tomuto usnesení stížnost, která byla následně zamítnuta. S žalobkyní byl stíhán adresa. Od zahájení řízení byli vyslýcháni svědci a obvinění, byly shromažďovány listinné důkazy a dne datum byla u Městského soudu v Praze podána na žalobkyni obžaloba. Dne datum se připojil do řízení poškozený jméno FO, dne datum tituly před jménem jméno FO a následně další. (v průběhu řízení bylo rozhodováno o jejich připuštění jako poškozených) Dne datum proběhlo hlavní líčení. Na něm byly provedené výslechy a listinné důkazy. Jednání bylo odročeno na den datum. V mezidobí soud rozhodoval o stížnostech poškozených a bezplatné obhajobě obžalovaného jméno FO. Jednání proběhlo dne datum. byli vyslechnuti svědci a hlavní líčení pokračovalo dne datum. Bylo odročeno na den datum. Jednání proběhlo, byli vyslýcháni svědci. Hlavní líčení pokračovalo dne datum. Byli vyslýcháni další svědci. Další hlavní líčení proběhlo dne datum. Na něm byl vyhlášen rozsudek. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum č.j. byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání pokračujícího zločinu podvodu dle , odst. 4 písm. d) a za toto jednání jí byl uložen trest odnětí svobody ve výměře 2 let s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 4 let, trest zákazu činnosti veškerých funkcí statutárních orgánů v obchodních společnostech na dobu 4 let a dále jí soud uložil povinnost k náhradě škody vůči některým poškozeným. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání. Spis byl předložen odvolacímu soudu dne datum. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne datum č.j. stupně k novému rozhodnutí. Došlo k novému obsazení senátu, byly zjišťovány postoje účastníků k možnosti dalšího postupu v řízení. (vzhledem k novému obsazení senátu, možná nutnost provedení celého řízení znovu) Dne datum proběhlo hlavní líčení. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum č.j. žalobkyně zproštěna obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu. Proti tomuto rozsudku podal odvolání jak státní zástupce, tak i poškozený. Státní zástupce vzal své odvolání zpět, přičemž usnesení o zpětvzetí odvolání bylo žalobkyni doručeno dne datum. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne datum bylo odvolání poškozeného zamítnuto.

5. Podle ust. zákona (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. , b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle věty druhé a třetí nebo věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou , s účinností od datum ( zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z č. hodnota Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené adresa smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň.

6. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Městského soudu v Praze ze dne datum č.j.

7. Po právní stránce soud uvádí, že řízení probíhalo od doručení usnesení právnická osoba, Vrchního komisaře Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, dne datum č.j. KRPA- Anonymizováno-159/TČ-Anonymizováno-000094-PB žalobkyni do právní moci posledního rozhodnutí v řízení dne datum. Celková délka řízení byla 4 roky a 3 měsíce. Řízení proběhlo opakovaně na 2 stupních soudní soustavy a z toho u policie ČR bylo vedeno po dobu cca 1,5 roku vyšetřování před možným podáním obžaloby. Délka samotného soudního řízení byla vymezena od podání obžaloby dne datum do datum. Trestní stíhání bylo jak skutkově tak procesně, ale i právně složité. Předmětem trestního stíhání bylo řešení 10ti samostatných skutků, jako samostatných možných trestních jednání žalobkyně nebo jejího manžela. Ke každému skutku byly prováděny listinné důkazy ale zejména svědecké výpovědi, když právě zajištění přítomnosti jednotlivých svědků znamenalo nutnost odročení hlavních líčení. V trestním řízení je navíc nutné zachovat lhůty pro možné hlavní líčení a vyvarovat se tak porušení procesních práv účastníků. hlavní líčení probíhala cca každé dva až tři měsíce, hlavní líčení byla důvodná, byly na nich prováděny zejména svědecké výpovědi a byl vyhlášený odsuzující rozsudek dne datum. Potud by doba trestního stíhání žalobkyně byla přiměření okolnostem případu. Avšak další období tj. od vyhlášení rozsudku do pravomocného skončení je již dobou nepřiměřenou. Pět měsíců trvalo soudu I. stupně předložení odvolacímu soudu. Ten v poměrně krátké době rozsudek soudu I. stupně zrušil, v zásadě poukázal na nedostatečné odůvodnění rozsudku a nevhodné vymezení a definice skutků a tím i nesprávné právní posouzení věci. Rozsudek tak zrušil z důvodu vad rozsudku. Od srpna 2023 do března 2024 soud ve věci samé nekonal, došlo k novému obsazení senátu, když však toto subjektivně nemůže jít k tíži žalobkyně. Soud tak dospěl k závěru, že celková doba řízení je již nepřiměřená a došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, jako odpovědnostního titulu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona 82/98 Sb. Soud vycházel ze stanoviska Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, . Soud se zabýval při existenci odpovědnostního titulu nesprávného úředního postupu vznikem nemajetkové újmy s tím, že soud vycházel z stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, Cpjn 206/2010 s tím, že má být přihlédnuto ke všem okolnostem případu ve smyslu ustanovení § 31a zákona 82/98 Sb. Soud vycházel ze základní částky zadostiučinění částka za jeden rok trvání řízení, za první 2 roky částky poloviční, když řízení obecně po nějakou dobu trvat musí. Soud nedospěl k závěru, že by bylo na místě přiznávat částku zadostiučinění za jeden rok trvání řízení vyšší, když právě částkami vyššími se odškodní řízení, která trvala extrémně nepřiměřenou dobu, zejména dobu přesahující 10 a více let. V tomto směru řízení trvalo cca 4 roky a 3 měsíce, nejedná se o období, které by bylo možné označit jako období extrémně dlouhé, tedy období, kdy účastníci byli po dobu nezvykle a extrémně dlouhou nad všechny okolnosti případu udržováni v nejistotě ohledně vydání rozhodnutí ze strany soudu. Soud tak dospěl ke stejné základní částce částka. Co se týká jednotlivých parametrů, tak jak byly tyto uvažovány ze strany žalobkyně, soud nedospěl k závěru, že by bylo na místě zvyšovat uvedenou částku procentuální moderací ve smyslu stanovení § 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb., když se jednalo o sice o zvýšený význam pro žalobkyni, neboť se jednalo o trestní řízení se kterým judikatura spojuje objektivně vyšší význam pro účastníka, žalobkyně však byla v rámci předběžného projednání nároku odškodněna za samotné trestní řízení z titulu nezákonného rozhodnutí. Žalobkyně požadovala navýšení o 20% procent z titulu existenční záležitosti celé rodiny a nemožnost si svobodně zvolit druh obživy, kdy právě tento zásah do rodinné a profesní sféry byl odškodněn žalovanou v částce částka. Navýšením základní částky z důvodu významu řízení pro žalobkyni by tak došlo ke zdvojení odškodnění. Co se týká činnosti státu, soud dospěl k závěru, že až na poslední fázi řízení orgány státu postupovaly ve věci plynule a bez průtahů. Soud dospěl k závěru, že je namístě snížit takto vypočtenou částku o 10 % z důvodu složitosti řízení, a to jak procesní, tak i skutkové. Co se týká procesní složitosti, v řízení bylo nutné řešit předvolání většího svědků, bylo zajišťováno značné množství listinných důkazů, jednalo se o 10 skutků, o kterých bylo nutné vést v zásadě samostatná dokazovaní. Žalobkyně sama nijak k celkové délce řízení nepřispěla. Soud tak dospěl k částce částka.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. . Žalobkyně byla ve sporu, co do základu úspěšná, soud jí přiznal náhradu nákladů řízení dle vyhlášky 177/96 Sb. Soud přiznal za úkony převzetí zastoupení, podání žaloby á částka, 1x300 Kč (převzetí zastoupení) a 1x částka (podání žaloby) režijní paušál a soudní poplatek ve výši částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.