Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 150/2025-21

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 25 080 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 000 Kč od 18.02.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 000 Kč od 18.02.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbytku se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala po žalované zaplacení částky 25 080 Kč s příslušenstvím. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že mezi společností právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. číslo, na základě, které žalovaný čerpal peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se předchůdkyni žalobkyně zavázal vrátit společně s úrokem a poplatkem za úvěr nejpozději do 16.06.2024. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dále dohodly, že předchůdkyně žalobkyně je pro případ prodlení žalovaného vyplývající z předmětné uzavřené smlouvy požadovat po žalovaném úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z předchůdkyní žalobkyně poskytnutých a do té doby nevrácených peněžních prostředků. Úvěruschopnost žalovaného předchůdkyně žalobkyně prověřila výpisy z účtu případně jinými předloženými doklady. Žalovaný však předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě splatnosti ničeho neuhradil. Žalobkyně dále uvedla, že předchůdkyně žalobkyně se dne 20. 8. 2024 dohodla se společností právnická osoba, IČO číslo, se sídlem adresa, (dále jen „právnická osoba“), na postoupení vzniklé pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na tuto společnost. Následně se společnost právnická osoba a žalobkyně dne 11. 9. 2024 dohodly na převedení práva domáhat se splnění žalobou vzneseného nároku na žalobkyni.

Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

K prokázání tvrzených skutečností provedl soud listinné důkazy založené žalobkyní: Smlouva o spotřebitelském úvěru č. číslo, předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Potvrzení o provedené platbě, Všeobecné obchodní podmínky, ze kterých soud zjistil, že, dne datum předchůdkyně žalobkyně převedla ve prospěch bankovního účtu žalovaného peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finance předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě do 16.06.2024 spolu s úrokem ve výši 36 % v částce 450 Kč a poplatkem za úvěr po slevě 2 700.00 Kč. Celková splatná částka: 17 925.00 Kč, Roční procentní sazba nákladů (RPSN): 773.59 %. Smlouvami o postoupení pohledávky byla pohledávka za žalovaným postoupena nejprve na společnost právnická osoba a následně na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu výzvou ze dne 13.02.2025.

Podle a násl. , v platném znění, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle a 87 , o spotřebitelském úvěru, ve znění , účinného od 7. 5. 2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

Žalobkyně neprokázala řádné ověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného sice vyplývá příjem od německého zaměstnavatele ve výši kolem cca 40 000 Kč, avšak žalobkyně se dostatečně nezabývala zjištěním ohledně trvání zaměstnání žalovaného v Německu a dále se nezabývala výdajovou stránkou měsíčního rozpočtu žalovaného a nedošlo tedy k porovnání příjmové a výdajové stránky rozpočtu žalovaného, aby tak bylo nade vší pochybnost stanoveno, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. Dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. -39 je součástí odborné péče věřitele taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá jen na údaj tvrzený samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit. Zákon o spotřebitelském úvěru klade na poskytovatele úvěru rozsáhlé požadavky, pokud jde o prověření úvěruschopnosti žalovaného, což je odůvodněno vývojem praxe poskytování spotřebitelských úvěrů, jejich objemem v ČR a s tím spojenými celospolečenskými dopady vedoucími ke spirále zadlužování obyvatelstva, jejich přechodu do šedé zóny ekonomiky apod. Žalobkyně se spolehla, pokud jde o výdaje žalovaného, pouze na jeho tvrzení, tyto si nijak neprověřila. Položka dalších výdajů nad rámec výdajů za bydlení je nereálně nízká, v této částce by měly být zahrnuty i platby za energie. S ohledem na výše uvedené nelze aplikovat ustanovení o smlouvě o úvěru, tedy § 2395 a násl. o. z. a smlouvu je tak třeba považovat za absolutně neplatnou i v souladu s aktuálním zněním § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost Smlouvy plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Podle § 2991 odst. 1 o.z. - „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí: „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o. z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému částku ve výši 15 000 Kč, žalovaný před podáním žaloby žalobkyni nic neuhradil, soud tedy částku ve výši 15 000 Kč posoudil jako bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V této části tedy soud žalobě vyhověl.

Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalovaný byl vyzván k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 31.01.2025, písemnost byla žalovanému odeslána 13.02.2025, v souladu s ustanovení § 573 o. z. se písemnost mohla dostat do dispozice žalovaného dne 16.02.2025, od 17.02.2025 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 18.02.2025 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu o. z. ve výši vyplývající z ustanovení , a to s ohledem na počátek prodlení žalovaného (výrok I.)

Ve zbytku soud žalobu zamítl, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní totiž vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena (výrok II.).

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť rozdíl úspěchu a neúspěchu stran považuje za nepatrný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.