Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 141/2025-65
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 34 490,46 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky částka spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši částka a zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částka k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši , částka, a zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení , částka, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne datum uzavřeli smlouvu o kreditní kartě, kterou se zavázala žalovanému poskytnout k postupnému čerpání až částka a žalovaný se zavázal čerpanou částku vrátit spolu s příslušenstvím. Žalovaný čerpal celkem částka a vrátil částka. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného (příjmovou i výdajovou stránku), vycházela z žádosti o kreditní kartu, výpisu z osobního účtu, bankovních registrů. Žalobkyně pro posouzení využila statistický model založený na datech ze žádosti a statistické pravděpodobnosti, který porovnává deklarovaný příjem s modelovým příjmem, a pokud výši statisticky potvrdí, je třeba příjmy dokládat. Doložit příjmy žalobkyně nepožaduje tehdy, pokud jejich výši dokáže určit na základě toků na účtu, který pro žalovaného vede, a na základě čestného prohlášení žalovaného. Na základě deklarovaného příjmu částka a výdajů částka vypočetla žalobkyně platební kapacitu žalovaného částka. Rizikovost žalovaného byla vyhodnocena jako velmi nízká. Žalovaný navíc úvěr zprvu splácel řádně a včas. Protože žalovaný neplnil své závazky řádně a včas, žalobkyně zesplatnila celý dluh k datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Příslušnost zdejšího soudu je dána podle čl. 4 Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), neboť žalovaný, občan Slovenska, má bydliště na území České republiky, kde žije a pracuje. Rozhodným právem pro daný smluvní závazkový vztah je podle čl. 6 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), právo české, neboť se jedná o spor ze smlouvy uzavřené žalovaným jako spotřebitelem a žalobkyní jako osobou jednající v rámci výkonu své podnikatelské činnosti, přičemž žalovaný má na území ČR své bydliště a žalobkyně zde provozuje svou podnikatelskou činnost.
4. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.
5. Na základě předložených listin soud zjistil následující skutečnosti.
6. Žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí kreditní karty s úvěrovým limitem částka. V žádosti uvedl, že je zaměstnaný, svobodný, má základní vzdělání, žije u rodičů v pětičlenné domácnosti. Má čistý měsíční příjem ze zaměstnání částka, další čisté příjmy částka a pravidelné měsíční výdaje částka. Příjmy měly být doloženy historií běžného účtu žalovaného u žalobkyně (zjištěno z žádosti o poskytnutí úvěru). Žalobkyně tuto žádost dne datum akceptovala a zavázala se poskytnout žalovanému uvedený úvěr a vydat mu kreditní kartu sloužící k jeho čerpání. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu se sjednanými poplatky a úroky (zjištěno ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě č. hodnota).
7. Při posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z toho, že má žalovaný deklarovaný příjem částka, výdaje částka, na základě čehož vypočetla jeho platební kapacitu. Žalobkyně deklarovala, že posuzovala zadluženost žalovaného na základě lustrace v úvěrovém registru a na základě transakcí žalovaného. Vyhodnotila, že rizikovost žalovaného je nízká (zjištěno z interního materiálu žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalovaného). Žalovaný měl příjem ze zaměstnání v březnu 2022 ve výši částka a výdaje na účtu ve výši částka, v dubnu příjem ze zaměstnání částka a výdaje na účtu částka, v květnu příjmy ze zaměstnání částka a výdaje na účtu částka (zjištěno z výpisů z účtu). Žalovaný měl jeden ukončený kontrakt týkající se nesplátkového úvěru, v minulosti dvakrát žádal o splátkový úvěr a svou žádost odvolal a jednu žádost o splátkový úvěr měl nevyřízenou (zjištěno lustrací v registru CBCB).
8. Žalovaný čerpal z úvěru částka a uhradil částka (zjištěno ze seznamu transakcí).
9. Protože žalovaný dluh řádně a včas nesplácel, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum a stanovila mu lhůtu k zaplacení do datum (zjištěno z oznámení o zesplatnění úvěru). Výzva byla odeslána datum (zjištěno z obálky opatřené podacím razítkem).
10. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu, ve kterému k zaplacení dluhu stanovila lhůtu 7 dnů od odeslání (zjištěno z předžalobní výzvy). Tato výzva byla odeslána datum (zjištěno z podacího archu).
11. Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu, na jejímž základě mu poskytla kreditní kartu s úvěrovým rámcem částka. Žalovaný se zavázal čerpanou částku vrátit spolu s příslušenstvím. Žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný má deklarovaný příjem částka a výdaje částka, avšak z předloženého výpisu účtu, kterým žalobkyně disponovala, plyne, že žalovaný měl příjem ze zaměstnání v březnu 2022 ve výši částka a výdaje na účtu ve výši částka, v dubnu příjem ze zaměstnání částka a výdaje na účtu částka, v květnu příjmy ze zaměstnání částka a výdaje na účtu částka. Žalovaný čerpal z úvěru částka a uhradil částka. Protože žalovaný úvěr řádně nesplácel, žalobkyně jej zesplatnila dopisem odeslaným datum, ve kterém žalovanému stanovila lhůtu k úhradě do datum.
12. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zejména zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), neboť tuto dohodu uzavírala právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.
13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Soud se ve světle uvedené právní úpravy nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně sice vznesla tvrzení týkající se toho, jak byla úvěruschopnost posouzena, nicméně z předložených důkaz plyne, že úvěruschopnost řádně neposoudila. Zejména je zřejmé, že při posouzení úvěruschopnosti vycházela z jím deklarovaných příjmů, přestože z předkládaných výpisů z účtu plyne, že reálné příjmy byly výrazně nižší. Z výpisů z účtu dále plyne, že zůstatky žalovaného byly pouze minimální a v zásadě veškeré své příjmy v daném měsíci ihned utratil. Přestože využití statistických či matematických modelů je jistě přípustné a představují obecně vhodný nástroj pro posuzování úvěruschopnosti, je nutné, aby tyto modely pracovaly s relevantními vstupními daty. Jestliže žalobkyni z listin, kterými disponovala, muselo být zjevné, že má žalovaný významně odlišné příjmy a že s těmito příjmy hospodaří způsobem, jak je výše uvedeno, pak není možné, aby se nyní úspěšně odkazovala na to, že žalovaný byl statistickým modelem vyhodnocen jako nerizikový žadatel o úvěr. Jestliže tedy žalobkyně spoléhala na tvrzení žalobce ohledně výše jeho příjmů a výdajů, nemůže takový postup obstát. Jak plyne i z judikatury Soudního dvora EU, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (viz rozsudek ze dne datum ve věci C-449/13, CA Consumer Finance SA v. jméno FO a další). Na tom nic nemůže změnit ani skutečnost, že žalovaný úvěr po určitou dobu fakticky splácel, na což žalobkyně rovněž poukazovala (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C755/22, právnická osoba. proti právnická osoba.), přičemž touto judikaturou byly překonány některé vnitrostátní judikaturní závěry, kterých se žalobkyně v žalobě dovolávala.
17. Soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda, na jejímž základě byl poskytnut úvěr, je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedených ustanovení a neplatná jsou všechna její ustanovení.
18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku částka, u které nebyl s ohledem na výše uvedené dán žádný právní důvod, pro který by si ji žalovaný mohl ponechat. Žalovaný z ní vrátil pouze částka. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na úhradu rozdílu mezi těmito částkami jako bezdůvodného obohacení. Povinnost vydat toto bezdůvodné obohacení soud žalovanému uložil společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Prodlení se odvíjí od zesplatnění dluhu spojeného s výzvou k jeho úhradě, která byla odeslána datum a dne datum ji tak lze považovat za doručenou (§ 573 o. z.). Pětidenní lhůta k zaplacení dle § 1959 písm. e) o. z. skončila datum a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení. Soud vyšel z této lhůty k plnění, neboť žalobkyní stanovená lhůta v oznámení o zesplatnění by byla s ohledem na datum odeslání nepřiměřeně krátká. V souladu s tím, jak byl nárok uplatněn v žalobě, jej soud přiznal v části v kapitalizované podobě. Výši zákonného úroku z prodlení soud stanovil dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části pak soud žalobu výrokem II. zamítl.
20. Žalobkyně i žalovaný měli v řízení částečný úspěch. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky částka a úroku z prodlení, který při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činí částka a částka. Žalovaný měl úspěch co do částka, kapitalizovaného úroku částka, úroku, který při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činí částka, kapitalizovaného úroku z prodlení částka a úroku z prodlení, který by při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činil částka. Celkem tak měla žalobkyně úspěch částka a žalovaný částka. Žalobkyně měla tedy úspěch ve věci co do 58 %, žalovaný pak co do 42 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 16 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění do datum, sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzvu) a 3 náhrad hotových výdajů paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Součástí nákladů řízení je i náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku, tj. částka. Celková výše nákladů řízení žalobkyně je tedy částka. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 16 % pak činí částka. Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud určil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.