Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 107/2025-48

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované

o zaplacení 103 823,97 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 14,75 %, v této části se žaloba zamítá.

III. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, v této části se žaloba zamítá.

IV. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, v této části se žaloba zamítá.

V. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení úroku 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

VII. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 14,75 %, v této části se žaloba zamítá.

VIII. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, v této části se žaloba zamítá.

IX. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, v této části se žaloba zamítá.

X. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení úroku 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.

XI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

XII. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet soudu č. č. účtu, VS: var. symbol.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.II. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 %, v této části se žaloba zamítá.III. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , v této části se žaloba zamítá.IV. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, , v této části se žaloba zamítá.V. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení úroku 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.VII. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 %, v této části se žaloba zamítá.VIII. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , v této části se žaloba zamítá.IX. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, , v této části se žaloba zamítá.X. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení úroku 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.XI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.XII. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet soudu č. , č. účtu, , VS: , var. symbol, .

1. Žalobkyně se žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručenou dne datum domáhala na žalované ve výroku uvedených částek a úhrady nákladů řízení ve výši částka.

2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČ IČO, uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy bezúčelový úvěr ve výši částka, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala žalobkyni v souvislosti se zápůjčkou uhradit částku částka, kdy tato částka představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 14,75 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši částka a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit ve 24 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však nehradila řádně, kdy poslední příslušná splátka byla uhrazena dne datum. Žalovaná na předmětnou smlouvu uhradila do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek celkem částka, od podpisu pak nebylo hrazeno ničeho.

3. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Před podáním žaloby byla žalované zaslána předžalobní upomínka. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované způsobem popsaným v návrhu.

4. Dále žalobkyně v žalobě tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČ IČO, uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy bezúčelový úvěr ve výši částka, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala žalobkyni v souvislosti se zápůjčkou uhradit částku částka, kdy tato částka představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 14,75 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši částka a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit ve 24 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však nehradila řádně, kdy poslední příslušná splátka byla uhrazena dne datum. Žalovaná na předmětnou smlouvu uhradila do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek celkem částka, od podpisu pak nebylo hrazeno ničeho.

5. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Před podáním žaloby byla žalované zaslána předžalobní upomínka.

6. Na výzvu soudu žalobkyně dne datum (č.l. 39-40) svou žalobu doplnila tak, že původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalované především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy a zaznamenané do zákaznické karty žalované ze dne datum a datum. Ze zákaznické karty ze dne datum se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z výplatních pásek žalované za měsíce 3 a 4/2022 u zákaznické karty ze dne datum pak z pracovní smlouvy a výplatní pásky za měsíc 3/2022. Současně žalovanou lustrovala v insolvenčním rejstříku. V zákaznické kartě z května 2022 bylo uvedeno, že žalovaná je zaměstnána na částečný pracovní poměr jako obsluha, její měsíční příjem činí částka, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. S ohledem na příjem žalované a výši požadovaného úvěru právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k názoru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostačující. V zákaznické kartě z dubna 2022 bylo uvedeno, že žalovaná je zaměstnána na hlavní pracovní poměr u společnosti právnická osoba., její měsíční příjem činí částka, nemá vyživovacích povinnosti k dalším osobám, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčky u jiné společnosti. S ohledem na výši jejího příjmu a požadovaný úvěr právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k názoru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostačující.

7. Původní věřitelka tedy v obou případech dospěla po ověření předložených dokladů a tvrzení žalované k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostačující.

8. Usnesením ze dne datum byla žalovaná vyzvána k vyjádření k žalobě.

9. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště. Z ustanovení vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. ). Žaloba byla zaslána žalované na shora uvedenou adresu a dále na adresu adresa. Protože žalovaná jako adresát nebyla zastižena, byla jí dne 11. 6. 202 na obou adresách zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedla na poště. Žalovaná si zásilky v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedla, a proto jí byly zásilky dne datum vhozeny do domovních schránek. Soud považuje žalobu za doručenou uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením odst. odst. 2 ve spojení s

10. Současně byla žalovaná vyzvána, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise.

11. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stavAnonymizováno

12. Původní věřitelka poskytla žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum (č.l. 15-16), jejíž součástí byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši částka, kdy žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek v částce částka, spočívající v úroku ve výši částka, částce za zpracování spotřebitelského úvěru částka, částce za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka, s tím, že částka za komfortní poskytnutí a splácení činí částka a částka za flexibilní splácení činí částka. Dále byla žalovaná zařazena do pojistného programu (viz č.l. 17 spisu). Celková dlužná částka činila částka a žalovaná se zavázala uhradit ji ve 24 měsíčních splátkách ve výši částka, kdy poslední splátka měla činit částka. Pevná úroková sazba činila 69 %. RPSN činilo 100,41 %.

13. Ze zákaznické karty k úvěru (viz č.l. 14) bylo zjištěno, že žalovaná v době uzavření úvěru žila s rodiči, měla základní vzdělání, byla svobodná. Úvěr byl zamýšlen na vybavení domácnosti. Byla zaměstnána jako Anonymizováno v právnická osoba., k čemuž měla být doložena pracovní smlouva za 3/2022 a výplatní páska za stejné období. Čistý příjem žadatelky měl činit částka, další příjmy domácnosti částka, celkem byla započítány příjmy částka. Odhadované měsíční výdaje měly činit částka. Žadatelka neměla kreditní kartu ani jiné závazky u úvěrových společností, vlastnila bankovní účet.

14. Dále bylo zjištěno, že původní věřitelka poskytla žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum (č.l. 19-20), jejíž součástí byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši částka, kdy žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek v částce částka, spočívající v úroku ve výši částka, částce za zpracování spotřebitelského úvěru částka, částce za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka, s tím, že částka za komfortní poskytnutí a splácení činí částka a částka za flexibilní splácení činí částka. Dále byla žalovaná zařazena do pojistného programu (viz č.l. 21 spisu). Celková dlužná částka činila částka a žalovaná se zavázala uhradit ji ve 24 měsíčních splátkách ve výši částka, kdy poslední splátka měla činit částka. Pevná úroková sazba činila 69 %. RPSN činilo 102 %.

15. Ze zákaznické karty k úvěru (viz č.l. 18) bylo zjištěno, že žalovaná v době uzavření úvěru žila s rodiči, měla základní vzdělání, byla svobodná. Úvěr byl zamýšlen na vybavení domácnosti. Bal zaměstnána jako Anonymizováno v právnická osoba., k čemuž měla být doložena pracovní smlouva za 3 a 4/2022 a výplatní páska za stejné období. Čistý příjem žadatelky měl činit částka, další příjmy domácnosti částka, celkem byla započítány příjmy částka. Odhadované měsíční výdaje měly činit částka. Žadatelka neměla kreditní kartu ani jiné závazky u úvěrových společností, vlastnila bankovní účet.

16. Ze smlouvy o postoupení pohledávek (viz č.l. 22-24), seznamu postoupených pohledávek (č.l. 2527) a oznámení o postoupení pohledávky s podacím lístkem (č.l. 28-29) bylo zjištěno, že pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne datum zaslaným doporučeně.

17. Výzvou k plnění ze dne datum spolu s podacím lístkem (č.l. 30-31) bylo zjištěno, že žalované byla před podáním žaloby zaslána doporučeně předžalobní upomínka.

18. Z tabulky umoření (viz č.l. 41, 42) bylo zjištěno, že žalovaná čerpala úvěry a uhradila na úvěr č. hodnota částku částka a na úvěr č. hodnota částku částka.

19. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně žádným způsobem nedoložila důkazy, které by prokazovaly její tvrzení stran posuzování úvěruschopnosti žalované uvedená v žalobě a vyjádření ze dne ze dne datum. Ve spise není žádný důkaz o tom, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala příjmy a výdaje žalované. Nejsou doloženy ani tvrzené pracovní smlouvy, výplatní pásky či výpisy z ISIR. Žalobkyně nedoložila ani výpisy z bankovního účtu žalované či lustrace žalované v databázích dlužníků.

20. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení , (dále jen „o. z.“), a rovněž dle , o spotřebitelském úvěru.

21. Podle , (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

22. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Podle ust. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

25. Podle ust. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

26. Podle ust. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Podle ust. o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

28. Podle ust. o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

29. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem:

30. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaná), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení , o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Shodná povinnost byla věřiteli uložena i v předchozí právní úpravě obsažené v , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu není pochyb o tom, že nesplnění této povinnosti bylo sankcionováno absolutní neplatností (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka). Nová úprava spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. navozuje dojem, že porušení povinnosti věřitele důsledně zkoumat úvěruschopnost žalovaného je sankcionováno pouhou relativní neplatností (srov. doslovné znění citovaného zákona ve znění účinném do datum). Při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl, soudy nemohou vycházet pouze z doslovného znění zákona.

31. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. , „… soud není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. Je nutno se přitom vyvarovat libovůle; rozhodnutí soudu se musí zakládat na racionální argumentaci …“. Přijetím sledoval zákonodárce posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany (nikoliv její oslabení). To vyplývá jak z důvodové zprávy, tak i z rozsahu zákonné právní úpravy. Pokud tedy záměrem zákonodárce nebylo novou právní úpravou oslabit ochranu spotřebitele, ale naopak tuto ochranu posílit, musí být závěr soudu takový, že neplnění povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele bude mít za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, neboť jinak (v případě pouhé relativní neplatnosti, navíc časově omezené) by nebyl neplněn smysl a účel nové právní úpravy. Současně, pokud má nová právní úprava za cíl „posílení principu zodpovědného úvěrování“, je zřejmé, že věřitel musí být touto úpravou dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností, a to případně i stanovením účinných sankcí, a to i soukromoprávních. Pouhá relativní neplatnost, na rozdíl od neplatnosti absolutní, takovou účinnou sankcí není. Navíc dne datum rozhodl Evropský soudní dvůr ve věci C-679/18 tak, že úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, týkající se přezkumu úvěruschopnosti a především povinnosti spotřebitele uplatnit námitku ve stanovené lhůtě, aby byla smlouva prohlášena za neplatnou, není v souladu se směrnicí EU č. 2008/48/ES.

32. Soud proto vycházel z ustanovení § 580 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z. a přihlédl i bez návrhu k neplatnosti jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytnout jen v případě, že „nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka).

33. Soud má tedy v předmětné věci za to, že původní věřitelka nepostupovala dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když ani v jednom případě dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalované, a proto je smlouva o zápůjčce absolutně neplatná ve smyslu § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z.

34. Soud především podotýká, že původní věřitelka důsledně nezkoumala příjmy a výdaje žalované, kdy ve spise se k tomuto nenachází žádná relevantní tvrzení ani důkazy, stejně tak ve spise není důkaz o tom, že by byla žalovaná před poskytnutím úvěru lustrována v evidencích dlužníků. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z informací poskytnutých žalovanou, kdy konkrétní důkazy však doloženy nebyly. První úvěr byl poskytnut v dubnu 2022, kdy žalobkyně vycházeje ze zákaznické karty tvrdila, že žalovaná je zaměstnána na hlavní pracovní poměr s příjmem částka, u úvěru z května 2022 (přesně měsíc později) je tvrzeno, že žalovaná je u téže společnosti zaměstnána na částečný pracovní poměr s příjmem částka. Výdaje žadatelky v dubnu činily částka a květnu částka, není uvedeno, čím jsou výdaje tvořeny a tyto částky se jeví jako podhodnocené i v případě, že by žadatelka bydlela ve společné domácnosti s rodiči. Další tvrzené příjmy domácnosti ve výši částka nebyly ověřovány vůbec, nebo k nim absentují tvrzení a důkazy. Z pohledu soudu se jeví zachycení příjmů a výdajů žadatelky pouze formálním krokem a právní předchůdkyně žalobkyně měla věnovat prověřování majetkové situace dlužníka daleko více pozornosti.

35. Původní věřitelka tak porušila ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když poskytla spotřebitelský úvěr přesto, že zde byly objektivní pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.

36. Původní věřitelka tedy poskytla žalované plnění na základě absolutně neplatných smluv o úvěru, a to konkrétně ve výši částka a částka. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nezpochybnila, že žalovaná za celou dobu uhradila na úvěr č. hodnota částku částka a na úvěr č. hodnota částku částka. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nebyly platně sjednány ani úroky a ani poplatky.

37. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, jakou částku žalovaná uhradila, nese žalovaná, která však byla v tomto řízení zcela pasivní a netvrdila, že by snad uhradila více. Vzhledem k tomu, že smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné, nevznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok ani na další platby vyplývající ze smlouvy. Soud proto uložil žalované, aby uhradila žalobkyni, na niž byla pohledávka postoupena, částku částka a částku částka z titulu bezdůvodného obohacení dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru a podpůrně také dle § 2991 odst. 1 o. z. a ve zbývající části žalobu zamítl.

38. Jak vyplývá z ustanovení § 87 odst. 1 poslední věta zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne datum sp. zn. spisová značka dospěl k následujícím závěrům: „… Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze právnická osoba vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. adresa: právnická osoba. Beck, 2017, s. 436-440). ….. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“

39. Promítnutím shora uvedených judikaturních závěrů Nejvyššího soudu do poměrů projednávané věci dospěl soud k přesvědčení, že nárok žalobkyně na úroky z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaná dostane až tehdy, pokud neuhradí dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím, kterou považuje soud za přiměřenou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

40. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení věta první po středník

41. O nákladech řízení soud rozhodl podle tak, že nárok na náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.

42. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků částku částka (soud přitom vychází z předmětu řízení bez příslušenství), dosud bylo na poplatku uhrazeno částka. Je tedy povinností žalobkyně doplatit soudní poplatek ve výši částka.

43. V případě, že tato částka nebude uhrazena, bude pohledávka předána nejdříve po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebude-li povinnost rozsudkem uložená splněna, lze ji vymáhat soudním výkonem rozhodnutí.