Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 57/2025-34

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Gottwaldovou ve věci

žalobce: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A

proti

žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

o zaplacení 1 307 821,95 Kč s příslušenstvím

rozsudkem pro uznání

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka, k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce , částka, , k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení , , ve znění rozhodném (dále jen „ ”).

2. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu smluvní pokuty za porušení smlouvy o dílo a dále dle Uznání závazku žalované ze dne datum, kterým tato plně uznala dluh vůči žalobci, avšak nedodržela splátkový kalendář.

3. Platebním rozkazem ze dne datum, č. j. spisová značka, soud žalovanou v souladu s ustanovením vyzval, aby se pro případ, že podá odpor, ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s platebním rozkazem. Zároveň soud žalovanou uvedeným platebním rozkazem poučil o následcích nesplnění této výzvy.

4. Dne datum žalovaná podala odpor proti platebnímu rozkazu, který blíže svým podáním ze dne datum neodůvodnila, a to tak, že neuvedla rozhodné skutečnosti a důkazy k prokázání svých tvrzení tak, jak jí bylo uloženo v rámci výzvy v platebním rozkazu, toliko potvrdila, že závazek existuje, ví o něm, avšak nemá na jeho úhradu. Žalovaná doslova uvedla, že nijak nezpochybňuje, že s žalobcem uzavřela dne datum Uznání dluhu a dohodu o způsobu jeho úhrady tak, jak je uvedeno v žalobě, a to za podmínek v žalobě uvedených. Předmětem této dohody bylo zaplacení 50 % smluvní pokuty do datum a 50 % smluvní pokuty do datum s tím, že pokud by se žalovaná ocitla v prodlení s plněním jedné splátky dluhu, stává se následujícím dnem po dni prodlení splatným celý zbývající dluh. Žalovaná však vzhledem k nepříznivé finanční situaci a problémy s cash-flow nebyla schopna první splátku splatit ve stanoveném termínu, tj. do datum. Žalovaná rovněž v e svém vyjádření uvedla, že předesílá, že nemá v úmyslu se splnění svého závazku vyhýbat, nicméně v tuto chvíli není v jejich možnostech zaplatit celý dluh tak, jak je požadováno v žalobě. Tuto skutečnost soud nepominul a vzal ji v potaz v rámci stanovení pariční lhůty v obou výrocích tohoto rozsudku. S ohledem na nedodržení smluvního ujednání plnění ve splátkách ze dne datum dle uznání dluhu a splátkového kalendáře soud neumožnil žalované plnění ve splátkách, jak žalovaná navrhovala, neboť by takový postup byl nespravedlivý vůči straně žalobní, která již delší časový úsek vyčkává s plněním závazku ze strany žalované.

5. Vzhledem k tomu, že žalovaná tedy podala blanketní odpor, protože se nevyjádřila způsobem požadovaným v kvalifikované výzvě, rozhodl soud ve věci následujícím způsobem. Vzhledem k tomu, že žalovaná se kvalifikovaně nevyjádřila ve smyslu ve stanovené 30denní lhůtě ode dne uplynutí lhůty k podání odporu, která marně proběhla dnem, naopak svůj závazek nesporovala, uvedla, že je existentní a se vším v žalobě souhlasila, jen doplnila, že nyní nemá na jeho úhradu, jsou splněny všechny podmínky ve spojení s pro vydání rozsudku pro uznání. Soud má proto za to, že žalovaná nárok uplatněný žalobou uznává a na základě tohoto uznání (fikcí) rozhodl rozsudkem v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle , nárok žalobce uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení rozsudek pro uznání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír ( a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro uznání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro uznání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro uznání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. , o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”)), b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. z. ř. s. ve spojení s § , 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, , Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, právnická osoba.Beck, str. 332, bod 5 a 6).

6. V posuzované věci se jedná o spor z titulu smluvní pokuty vyúčtované na základě smlouvy o dílo ve spojení uznání závazku ze strany žalované dle Uznání závazku a o způsobu jeho úhrady ze dne datum. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. spisová značka. S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na ustanovení za to, že žalovaná uznala nárok, který je žalobou uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ustanovení

7. Jen pro vydání rozsudku pro uznání soud podle nenařizoval jednání a ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání.

8. V souladu s soud rozhodl tak, že s ohledem na uváděnou nepříznivou situaci žalované, její postup v řízení, kdy závazek a jeho existenci uznala, stejně jako tvrzení uváděná žalobcem v žalobě, nic nesporovala, jen uvedla, že je v tíživé finanční situaci, proto dluh neuhradila ani v domluveném splátkovém kalendáři a dále s přihlédnutím k vysoké žalobní částce soud nestanovil standardní třídenní pariční lhůtu, ale lhůtu prodlouženou v délce tří měsíců. Žalovaná má tak delší lhůtu k plnění, a naopak jí není umožněno plnění ve splátkách, jelikož již v rámci smluvního ujednání plnění ve splátkách nedodržela. Žalovaná v odporu sice žádala soud, aby se pokusil o smír a umožnil dohodu účastníků pro plnění dlužné částky žalované ve splátkách. Soud však toto žalované neumožnil s ohledem na to, že již na základě uzavřeného Uznání dluhu a dohody ze dne datum mezi účastníky k danému splnění dluhu ve splátkách nedošlo a další požadavek na stranu žalobní, aby umožnila plnění ve splátkách se jevil soudu jako nespravedlivý vůči žalobci a soud tedy pro takový postup neviděl prostor, nicméně snahu žalované o vyřešení věci zohlednil v prodloužené pariční lhůtě, jak podrobně popsáno shora, a to nejen u jistiny s příslušenstvím, ale též u nákladů řízení, kde rovněž lhůtu k plnění prodloužil.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, ve znění rozhodném (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po částka, a to za převzetí a přípravu zastoupení a výzvu k plnění, a částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka (po zaokrouhlení z částky částka). Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobce ( ). Lhůtu k plnění soud určil rovněž v prodloužené délce, a to z důvodů podrobně shora popsaných v předchozím odstavci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání lze podat jen z důvodu, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí vydal ve věci vyloučený soudce, soud byl nesprávně obsazen. Odvolacím důvodem jsou též skutečnosti a důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.