Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 91/2025-90
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
trvale bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 32 368,85 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 385,67 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 8 983,18 Kč, úroku v kapitalizované výši 6 585,51 Kč a dále úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 32 368,85 Kč za dobu od 21. 1. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení v kapitalizované výši 3 021,63 Kč a dále úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 32 368,85 Kč za dobu od 21. 1. 2025 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 385,67 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 8 983,18 Kč, úroku v kapitalizované výši 6 585,51 Kč a dále úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 32 368,85 Kč za dobu od 21. 1. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení v kapitalizované výši 3 021,63 Kč a dále úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 32 368,85 Kč za dobu od 21. 1. 2025 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba, reg. č. hodnota (dále jen „banka“) a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl úvěrový rámec ve výši 40 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem ve výši 26,28 % p.a. měsíčními splátkami ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč k 17. dni v měsíci. Jelikož se žalovaný s úhradou splátek dostal do prodlení, banka využila svého smluvního oprávnění a prohlásila úvěr ke dni 31. 5. 2024 za splatný v celé výši. Pohledávka za žalovaným byla společností Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba smluvně postoupena žalobkyni. Žalovaná částka 32 368,85 Kč představuje podle žaloby zůstatek neuhrazené jistiny. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku ve výši 26,28 % p.a. z jistiny 32 368,85 Kč za dobu od 24. 1. 2024 do 31. 5. 2024 a úroku ve výši 14,75 % p.a. z jistiny 32 368,85 Kč za dobu od 1. 6. 2024 do 20. 1. 2025 v kapitalizované výši 6 585,51 Kč a dále úroku ve výši 14,75 % p.a. z jistiny 32 368,85 Kč za dobu od 21. 1. 2025 do zaplacení, a 14,75% p.a. úroku z prodlení z jistiny za dobu od 1. 6. 2024 do 20. 1. 2025 v kapitalizované výši 3 021,63 Kč a dále úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 32 368,85 Kč za dobu od 21. 1. 2025 do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř. ).
3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi společností Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba, reg. č. hodnota a žalovaným byla dne 27. 10. 2022 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. hodnota, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec 40 000 Kč [žádost/smlouva o revolvingovém úvěru č. hodnota]. Žalovaný ke dni 30. 11. 2023 vyčerpal částku 50 300,67 Kč a uhradil částku 26 915 Kč [výpis z úvěrového účtu, podklady pre súdne konanie, sdělení právnická osoba. ze dne datum, sdělení právnická osoba. ze dne datum]. Společnost Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba, reg. č. hodnota pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila žalobkyni [smlouva o převodu portfolia ze dne datum, notářský zápis ze dne datum, čestné prohlášení ze dne datum].
4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že banka vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr, ve které žalovaný uvedl příjem ve výši 48 038 Kč a s tímto příjmem banka počítala. Banka dále mimo jiné ověřila, že žalovaný nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení. Žalovaný v žádosti uvedl výdaje ve výši 10 000 Kč. Banka stanovila životní výdaje žalovaného na základě dat sdělených žalovaným v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na 10 000 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl splátky ve výši 5 000 Kč. Banka zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti úvěry s celkovými splátkami 5 000 Kč. Splátka nového úvěru činila 2 000 Kč. Nové splátkové zatížení tedy činilo 7 000 Kč. Příjem žalovaného byl vyhodnocen jako dostatečný pro poskytnutí úvěru. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmu žalovanému zbylo 41 038 Kč k pokrytí životních nákladů. Listin y, z nichž by vyplýval příjem, výdaje a míra zadlužení žalovaného, žalobkyně ani na výzvu soudu nepředložila.
5. Z výpisů z účtu žalovaného vedeného u právnická osoba. za období od 29. 6. 2022 do 27. 10. 2022 vyžádaného soudem vyplývá, že účet žalovaného je aktivní, žalovanému na něj byla pravidelně poukazována mzda v průměrné výši 50 597,75 Kč a měl i další příjmy. Dne 18. 8. 2022 mu byl vyplacen úvěr ve výši 92 000 Kč. Z účtu hradil své výdaje a splácel úvěr částkou 2 481,04 Kč. Počáteční zůstatek na účtu žalovaného ke dni 29. 9. 2022 činil 4 696,25 Kč, konečný zůstatek ke dni 26. 7. 2022 činil 14 854,82 Kč. Počáteční zůstatek na účtu žalovaného ke dni 29. 7. 2022 činil 14 854,82 Kč, konečný zůstatek ke dni 30. 8. 2022 činil 458,48 Kč. Na účet celkem přišlo 213 641 Kč a celkem odešlo 228 037,34 Kč. Počáteční zůstatek na účtu žalovaného ke dni 4. 9. 2022 činil 458,48 Kč, konečný zůstatek ke dni 28. 9. 2022 činil 248,54 Kč. Na účet celkem přišlo 48 830 Kč a celkem odešlo 49 039,94 Kč. Počáteční zůstatek na účtu žalovaného ke dni 29. 9. 2022 činil 248,54 Kč, konečný zůstatek ke dniAnonymizováno27. 10. 2022 činil 9 845,88 Kč [výpis z účtu žalovaného za období od 29. 6. 2022 do 27. 10. 2022].
6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru postoupila společnost Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba, reg. č. hodnota žalobkyni na základě smlouvy o převodu portfolia ze dne datum Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o převodu portfolia ze dne datum, notářským zápisem ze dne datum a čestným prohlášením společnosti Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba ze dne datum. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009 nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.
12. Povinností poskytovatele úvěru je řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně) před uzavřením smlouvy, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalovaného spotřebitele (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy).
13. V dané věci, jak bylo popsáno v bodu 4 tohoto rozsudku, žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce ověřoval před uzavřením smlouvy o úvěru příjmy, výdaje a míru zadlužení žalovaného, neboť nepředložila žádný důkaz o tom, že se její právní předchůdce úvěruschopností žalovaného vůbec zabýval. Žalobkyně tvrdila, že měsíční příjem žalovaného činil 48 038 Kč, výdaje žalovaného 10 000 Kč a splátkové zatížení 5 000 Kč, ale nebyly předloženy důkazy, z nichž by deklarovaný příjem, výdaje a míra zadlužení žalovaného vyplývaly. Bez náležitého posouzení příjmové a výdajové stránky rozpočtu žalovaného, nemohl právní předchůdce žalobkyně dospět k závěru, že je žalovaný schopen úvěr splácet. Přitom nemohl spoléhat jen na žalovaným sdělené skutečnosti.
14. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/201539 ). Pouhé uvedení údajů do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací.
15. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně je povinna v řízení prokázat nejen, že příjmy, výdaje a míru zadlužení od žalovaného zjišťovala, ale že jím uvedené skutečnosti i ověřila. Jedině tak lze mít povinnost posoudit úvěruschopnost před uzavřením smlouvy za řádně splněnou. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy posouzena byla, ale důkazy o tom nepředložila. Řádné posouzení úvěruschopnosti tak neprokázala. Na základě neověřených zjištění ohledně příjmů a výdajů žalovaného dospěl právní předchůdce žalobkyně k závěru, že žalovaný má disponibilní prostředky na splácení úvěru, což však vyvrací výpis z jeho účtu za období červenec 2022 až říjen 2022 vyžádaný soudem, z něhož vyplývá, že výdaje žalovaného byly mnohem vyšší než jím deklarované a spolu se splátkami úvěrů převyšovaly pravidelně jeho příjmy. Dne 18. 8. 2022 obdržel žalovaný úvěr ve výši 92 000 Kč, přesto jeho účet vykazoval již ke dni 30. 8. 2022 konečný zůstatek 458,48 Kč. Je tedy evidentní, že příjmy žalovaného tak již před poskytnutím úvěru nepostačovaly na úhradu jeho výdajů a své výdaje žalovaný hradil jen za cenu zadlužování se. Neměl tedy fakticky disponibilní finanční prostředky na splácení poskytnutého úvěru, což by právní předchůdce žalobkyně zjistil, pokud by žalovaným tvrzené příjmy a výdaje i ověřoval.
16. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí neprovedl, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy a účastníci tak byli povinni vrátit, co si na jejím základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni jistinu úvěru ve výši 50 300,67 Kč poníženou o provedené úhrady v celkové výši 26 915 Kč. Soud tak žalovaného zavázal k zaplacení částky 23 385,67 Kč a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.
17. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ).
18. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky 23 385,67 Kč coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.
19. Předmětem sporu byla částka 47 155,79 Kč [32 368,85 Kč + úrok v kapitalizované výši 6 585,51 Kč + 2 589,90 Kč (14,75% p.a. úrok z 32 368,85 Kč od 21. 1. 2025 do 6. 8. 2025 (vyhlášení rozhodnutí) + úrok z prodlení v kapitalizované výši 3 021,63 Kč + 2 589,90 Kč (14,75% p.a. úrok z prodlení z 32 368,85 Kč od 21. 1. 2025 do 6. 8. 2025 (vyhlášení rozhodnutí)], přičemž úspěšná byla ohledně částky 23 385,67 Kč, tedy z 49 %. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků tak byl v zásadě stejný, proto soud žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.