Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 71/2025-18
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Fejtovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o 11 807,76 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 28. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 6 807,76 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 366,11 Kč od 25. 10. 2024 do 27. 10. 2024 a co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 366,11 Kč od 28. 10. 2024 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 28. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 6 807,76 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 366,11 Kč od 25. 10. 2024 do 27. 10. 2024 a co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 366,11 Kč od 28. 10. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou soudu dne 12. 3. 2025 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 11 740,64 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 366,11 Kč od 25. 10. 2024 do zaplacení a částky 67,12 Kč. Žalobní nárok odůvodnila žalobkyně tvrzením, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 22. 6. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota. Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 38 100 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit poplatky dle smlouvy v pravidelných denních splátkách. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru na internetových stránkách žalobkyně název vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytla údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila její úvěruschopnost, přičemž žalobkyně ověřila celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti s žalovanou majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené žalovanou při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené žalovanou, ověřené čisté měsíční příjmy a další, dále ověřila, zda se žalovaná nenachází v registru centrální evidence exekucí, v insolvenčním rejstříku, v registru neplatných dokladů, v registru hledaných osob PČR, v registru politicky aktivních osob, ve výpisu katastrálního rejstříku, v registru sankčních seznamů a v interní historii klienta, nahlédla do databází bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI). Žalobkyně vycházela z žalovanou předložených výpisů z účtu, z výplatních pásek prokazujících její pravidelný příjem, ze sdělení žalované. Žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalované podle interní metodiky schválené ČNB a podle zákona a zjistila, že žalovaná je schopna své závazky splácet. Na základě uzavřené smlouvy žalobkyně žalované poskytla dne 22. 6. 2024 částku 5 000 Kč. Při sjednávání smlouvy si žalovaná zvolila službu „klidné spaní“ za poplatek ve výši 80,52 Kč, službu „presto“ za poplatek ve výši 165 Kč, službu „informační SMS servis“ za poplatek ve výši 21,12 Kč, dále se žalovaná zavázala platit žalobkyni poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny a v případě prodlení zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je v prodlení. Dále bylo smlouvou ujednáno oprávnění žalobkyně pro případ prodlení žalované se splátkami vypovědět smlouvu o úvěru a požadovat úhradu celého dluhu. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně vypověděla žalované smlouvu o úvěru a žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou celého úvěru. Částky zaplacené žalovanou byly započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, poplatků, poté na úhradu jistiny, v případě prodlení žalované nejprve na náklady již určené, jistinu, smluvní úrok, úroky z prodlení, poplatky a jiné příslušenství a smluvní pokutu. Dlužná částka ke dni podání žaloby činí 11 740,64 Kč, tato sestává z dlužné jistiny 4 999,97 Kč, dlužného poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 99,50 Kč, smluvního úroku ve výši 6 374,53 Kč, poplatku za službu „klidné spaní“ ve výši 80,52 Kč, poplatku za službu „presto“ ve výši 165 Kč a poplatku za službu „informační SMS servis“ ve výši 21,12 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzývala k zaplacení dlužné částky, žalovaná na výzvu ničeho nezaplatila.
2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.
3. Soud ve věci provedl dokazování následujícími listinami, z nichž zjistil tyto rozhodné skutečnosti:
4. - z listin y nazvané Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 22. 6. 2024, ze souhlasu se zpracováním osobních údajů, z informací pro spotřebitele, z předpisu denních splátek, z údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru, ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně platných od 27. 5. 2024, z autorizace ověření totožnosti majitele bankovního účtu, z občanského průkazu, z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba., z výpisu identifikovaných příjmů, že formou elektronické komunikace přes portál žalobkyně název účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované kreditní rámec až do výše 38 100 Kč, který lze čerpat postupně i opakovaně. Konec doby platnosti kreditního rámce 14. 12. 2025, roční procentní sazba nákladů při čerpání celého kreditního rámce 2 562,54 %, úroková sazba pevná – denní úrok 1,066 %, datum první denní splátky 22. 7. 2024, celková výše poplatku za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky. Dle článku VII. základní poplatky činí ověřovací poplatek 1 Kč k ověření totožnosti klienta a vlastnictví jeho bankovního účtu, v případě, že k ověření vlastnictví účtu došlo přes službu „kontomatik“ nebo prostřednictvím služby „BankID“ klient poplatek za službu nehradí; Poplatek za vyplacení tranše úvěru je roven 1,99 % z vyplacené tranše a je splácen rovnoměrně v rámci denních splátek do konce doby platnosti kreditního rámce a každá jeho část je splatná s každou denní splátkou vypočtenou ode dne následujícího po dni vyplacení tranše, ke které se vztahuje; smluvní úrok; poplatky za volitelné služby, přičemž žalovaná se zavázala platit poplatek ve výši 3,66 Kč denně za možnost odkladu splatnosti splátek o 60 dní (služba „klidné spaní“), poplatek ve výši 165 Kč za službu „presto“ (expresní vyplacení každé tranše) a poplatek za službu informační SMS servis ve výši 0,96 Kč denně. Dle článku VIII. Sankce, ocitne-li se klient v prodlení, má věřitel vůči klientovi nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, které věřiteli vznikly v důsledku prodlení klienta, na úrok z prodlení, na smluvní úrok, na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je klient v prodlení, až do zaplacení, na zesplatnění úvěru, v případě, kdy je klient alespoň 91 dní v prodlení se splácením jedné nebo více splátek. Věřitel klienta před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení klienta splatným vyzve k uhrazení dlužných splátek a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Dle článku VIII. Bod 2 činí účelně vynaložené náklady 35 Kč denně (tato částka je dána rozpočtením nákladů na osoby, které se podílejí na řešení prodlení klienta, a to prostřednictvím telefonu, e-mailu či korespondence), maximálně však 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. K ověření totožnosti žalované došlo prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet žalované č. č. účtu a kopií občanského průkazu; dle předpisu denních splátek činí denní splátka 58,58 Kč, první splátka je splatná 23. 6. 2024;
5. - z výpisu žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalované, že žalovaná uvedla 3 členy ve společně hospodařící domácnosti, 3 členy ve společně hospodařící domácnosti s příjmem, výši pravidelných měsíčních výdajů na půjčky 2 000 Kč, na bydlení 10 000 Kč, ostatní a nezbytné výdaje 1 700 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu 35 850 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem 19 500 Kč, rezerva pro výdaje 500 Kč, vypočítané minimální výdaje 7 120 Kč, disponibilní příjem 12 300 Kč, čímž bylo posouzení úvěruschopnosti posouzenou jako úspěšné.
6. - z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, že pod VS var. symbol a označením „název byla na účet č. účtu převedena 22. 6. 2024 částka 5 000 Kč;
7. - z e-mailového dopisu ze dne 24. 10. 2024, že žalobkyně žalovanou vyzývala k uhrazení celé dlužné částky 12 402,76 Kč, včetně všech úroků z prodlení a smluvních pokut, kdy nejstarší neuhrazená splátka je 94 dní po splatnosti, a proto tímto oznámením žalobkyně vypovídá smlouvu o půjčce s okamžitou splatnosti.
8. - z předžalobní upomínky ze dne 27. 2. 2025, z poštovního podacího lístku, že právní zástupce žalobkyně upomínal žalovanou o zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru ze dne 22. 6. 2024 do tří dnů, zásilka byla podána k doručení dne 27. 2. 2025;
9. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti, a má tak prokázán následující závěr o skutkovém stavu věci: mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 22. 6. 2024 uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně umožnila žalované čerpat finanční prostředky do výše 38 100 Kč, žalovaná dne 22. 6. 2024 vyčerpala částku 5 000 Kč; žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni splácet v denní splátkách spolu s poplatky dle smlouvy (z uvedené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, z přehledu bankovních transakcí). Při ověřování úvěruschopnosti žalobkyně vycházela zejména z informací sdělených jí žalovanou, nahlédnutím do databází spravujících registr bankovních a nebankovních klientských informací, do insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí (z tvrzení žalobkyně). Žalobkyně žalovanou vyzývala k zaplacení celé dlužné částky (z e-mailového dopisu ze dne 24. 10. 2024). Právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 27. 2. 2025 podaným České poště s.p. k doručení dne 27. 2. 2025 (z uvedeného dopisu, z poštovního podacího lístku).
10. Uvedený závěr o skutkovém stavu věci soud dále hodnotil právně, přičemž vyšel zejména z následujících zákonných ustanovení:
11. § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. § 1746 odst. 2 o.z., strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
13. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. § 86 odst. 2 ZoSÚ , poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. § 87 odst. 1 ZoSÚ , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Po právním hodnocení dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o.z. a ust. § 1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, neboť poskytovatel při jejím uzavírání vystupoval jako podnikatel v předmětu činnosti poskytování nebankovních úvěrů a žalovaná jako spotřebitel. Ve vztahu k ujednání o poplatcích za poskytování služeb se jednalo o nepojmenovanou smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 2 o.z. V souladu s cit. ust. § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. , proto bylo povinností žalobkyně jakožto úvěrující osoby, podnikající v předmětu poskytování úvěrů, s odbornou péčí posoudit schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet, přičemž postup získávání údajů pouze od samotného spotřebitele, není v souladu s požadavkem odborné péče, která je pro věřitele předepsána v cit. ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Z žádného důkazu není prokázáno, že žalobkyně skutečně prověřovala poměry žalované ve veřejných databázích, včetně případné výše dalších dluhů a exekucí, jak předepisuje cit. ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně nepředložila a neoznačila žádný důkaz prokazující, že úvěruschopnost žalované žalobkyně skutečně ověřovala. Důkazní povinnost jí přitom ukládá ust. § 101 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že k prvnímu jednání ve věci se žalobkyně nedostavila, nemohla být ani o této důkazní povinnosti poučena dle § 118a odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno ve vztahu k tvrzení, že posuzovala úvěruschopnost žalované v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. Jak vyložil Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 posuzování úvěruschopnosti je přitom obecný požadavek a není ani třeba mít stanoveno v zákoně, že je třeba úvěruschopnost zkoumat. Jelikož žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalované skutečně posuzovala dle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. , není ani prokázáno, že smlouva o úvěru ze dne 22. 6. 2024 byla uzavřena platně a že tak byla uzavřena v souladu se zákonem, že mu neodporuje, jak jsou tyto požadavky na právní jednání zakotveny v ust. § 580 odst. 1 o.z. Soud proto shledal předmětnou smlouvu o úvěru neplatnou dle § 580 odst. 1 o.z. a k této absolutní neplatnosti přihlédl dle § 588 o.z. Pokud jde o ujednání o poplatcích, je zjevné, že by k jejich uzavření bez smlouvy o úvěru nedošlo, jedná se o akcesorické závazky, který sdílí osud hlavního závazku, a proto je i ujednání či smlouva o poplatcích neplatná. Z neplatné smlouvy nelze plnění přiznat. Soud posuzoval věc dále dle ustanovení § 2991 a následujících o.z. upravujících bezdůvodné obohacení. Jelikož žalobkyně prokázala, že žalovaná převzala na účet částku 5 000 Kč, má žalobkyně nárok toliko na vrácení této částky 5 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z., neboť se jedná o plnění, které žalovaná převzala bez právního důvodu (z neplatné smlouvy). Žalovaná částku 5 000 Kč nevrátila, soud proto v odst. I výroku tohoto rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od 28. 10. 2024 do zaplacení dlužné částky. Úrok z prodlení je přiznán od 28. 10. 2024, neboť je prokázáno, že v dopise ze dne 24. 10. 2024, který byl odeslán žalované e-mailem dne 24. 10. 2024, žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky do tří dnů, tedy do 27. 10. 2024 a od 28. 10. 2024 je žalovaná v prodlení se zaplacením. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit dlužnou částku do tří dnů od právní moci rozsudku.
18. Pokud se žalobkyně dále domáhala zaplacení částky 6 807,76 Kč, úroků z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 366,11 Kč od 25. 10. 2024 do 27. 10. 2024 a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 366,11 Kč od 28. 10. 2024 do zaplacení, byla v této části žaloba jako nedůvodná ve výroku v odstavci II. tohoto rozsudku zamítnuta, neboť uvedená smlouva o úvěru ze dne 22. 6. 2024 je smlouvou neplatnou, a tedy veškeré nároky, které žalobkyně dovozovala z takové smlouvy, nelze v soudním řízení důvodně přiznat. Ve vztahu k zamítavému výroku co do úroků z prodlení soud vychází z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , z něhož se podává, že nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení s vrácením zbývající jistiny úvěru dle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ , a tudíž splatnost jistiny spotřebitelského úvěru, vzhledem k uvedenému závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru, nastala 27. 10. 2024, proto nemohly být úroky z prodlení žalobkyni do data splatnosti přiznány.
19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Předmět řízení k 11. 8. 2025 činil celkem 12 682,47 Kč (tj. 5 000 Kč + 6 807,76 Kč + úrok z prodlení 12,75 % ročně z 5 000 Kč od 28. 10. 2024 do zaplacení, tj. ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 503 Kč + úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 366,22 Kč od 25. 10. 2024 do 27. 10. 2024, tj. ve výši 5,60 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 366,11 Kč od 28. 10. 2024 do zaplacení, tj. ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 36,80 Kč). Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 5 503 Kč a neúspěšná co do částky 7 179,47 Kč, byla tedy úspěšná méně než z 50 % uplatněného nároku, a tedy jí právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší, přičemž žalované podle obsahu spisu dosud žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, dvojmo, u podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).