Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 259/2025-12

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně

proti

žalovanému: Jméno žalovaného

o 16 631 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 24. 2. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zčásti, co do zaplacení částky 6 631 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 18. 1. 2025 do 23. 2. 2025, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 425 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 24. 2. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zčásti, co do zaplacení částky 6 631 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 18. 1. 2025 do 23. 2. 2025, zamítá.III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 425 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou nadepsanému soudu dne 3. 6. 2025 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16 631 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 18. 1. 2025 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum se společností právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěru ve výši 10 000 Kč, který měl být spolu se smluvním úrokem ve výši 6 631 Kč splacen nejpozději do datum. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil a dostal se tak do prodlení. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně za prokázaný, požadovala žalobkyně přiznání bezdůvodného obohacení v částce jistiny poskytnutého úvěru. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu, a to odesláním výzvy k plnění dne datum.

2. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že předmětná pohledávka vymáhaná touto žalobou byla postoupena žalobkyni, přičemž žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem žalobkyně ze dne datum ve smyslu , (dále jen „o. z.“), který byl předán k poštovní přepravě téhož dne, jak je patrné z podacího lístku.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu , , (dále jen „ “) vyzval žalovanou stranu, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval a žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní a ze žalobních tvrzení učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Soud zjistil, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, jak vyplývá z předložené výpisu z bankovního účtu banky Creditas. Prostředky byly poukázány na bankovní účet č. č. účtu, který ve smlouvě o úvěru žalovaný označil jako číslo svého bankovního účtu. Žalovaný měl dle obsahu smlouvy povinnost úvěr vrátit ve formě minimálních měsíčních splátek s tím, že počáteční výše splátky činila 2 144 Kč, každý měsíc se pak dále měnila dle pravidel článku III., odst. 1 smlouvy o úvěru, a to spolu s úrokem ve výši 200 % ročně, když RPSN činilo 537,20 %. Smlouva o úvěru byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu dopisem ze dne datum odeslaného dle podacího lístku téhož dne.

6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle nálezu Ústavního soudu IV. US 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením o. z., ale především článku 36 y.

9. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. značka se uvádí: „Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními y výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.

10. Uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru soud shledal absolutně neplatnou pro její zjevný rozpor s dobrými mravy. Úvěrová smlouva se příčí dobrým mravům jako celek, a je tak absolutně neplatná dle ustanovení § 588 věta 1. o. z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.

11. Z obsahu smlouvy vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla relativně nízkou částku ve výši 10 000 Kč a zneužila absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, právní předchůdkyně žalobkyně do smluvních ujednání zahrnula povinnost dlužníka zaplatit nepřiměřené navýšení, tedy RPSN 537,20 % a úrok ve výši 200 % ročně, a to za stavu, kdy obvyklý úrok při nezajištěném úvěru činil v září 2024 9,35 % ročně a RPSN 9,09 % (dle statistiky úrokových sazeb ČNB). Z výše úrokové míry a RPSN je zjevné, že tyto se vymykají obvyklým částkám, které by měl dlužník za poskytnutí prostředků věřiteli zaplatit. Dle výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. by tak bylo možné tolerovat maximální navýšení na úrok 28,05 % ročně a RPSN 27,27 %. Již s ohledem na uvedené navýšení u smlouvy o úvěru o desítky procent je nutno považovat smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Uzavře-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, jsou nemravné celé smlouvy o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence, naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C 488/11).

12. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši 10 000 Kč, na kterou žalovaný neuhradil ničeho. S ohledem na to, že smlouvu o úvěru soud shledal jako absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy jako celek, provedl soud vypořádání z titulu bezdůvodného obohacení dle o. z. Soud tak žalovanému uložil vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč. Žalobě bylo dále z části vyhověno ohledně úroků z prodlení dle , přičemž počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na uplynutí třídenní lhůty k uhrazení dluhu stanovené v předžalobní výzvě k plnění ze dne 15. 2. 2025, doručené podle o. z. žalovanému dne 19. 2. 2025 v souladu s níž se žalovaný dnem 24. 2. 2025 již ocitl v prodlení. Ve zbývající výši byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť byla-li smlouva shledána jako absolutně neplatná, nelze na jejím základě přiznat další, žalobou požadovaná, plnění.

13. O povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek bylo rozhodnuto podle , o soudních poplatcích, podle kterého je žalobkyně povinna doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč, neboť ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, když výše soudního poplatku činí podle Položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku poplatků, přílohy k , částku ve výši 1 000 Kč a 800 Kč již žalobkyně na soudní poplatek uhradila.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle a tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 425 Kč, přičemž tato částka představuje 17,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,67 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41,33 %, a to z částek jistiny a příslušenství). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ustanovením a. t. se soud řídil, jelikož z vlastní činnosti zjistil, že žalobkyně vede u zdejšího soudu více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.