Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
31 C 171/2025-26
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Bartizalovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 31 147,40 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 538,23 Kč, a to ve splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.
II. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení smluvního úroku ve výši 7,24 % ročně z částky 30 652,40 Kč od 24.9.2024 do zaplacení, zastavuje.
III. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 609,17 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky 30 652,40 Kč od 24.9.2024 do zaplacení, úrokem ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky 30 652,40 Kč od 24.9.2024 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 43,86 Kč a kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 2 554,57 Kč, zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku 939,96 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 538,23 Kč, a to ve splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.II. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení smluvního úroku ve výši 7,24 % ročně z částky 30 652,40 Kč od 24.9.2024 do zaplacení, zastavuje.III. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 609,17 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky 30 652,40 Kč od 24.9.2024 do zaplacení, úrokem ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky 30 652,40 Kč od 24.9.2024 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 43,86 Kč a kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 2 554,57 Kč, zamítá.IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku 939,96 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 31 147,4 Kč s příslušenstvím, představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní dne datum pod č. Anonymizováno, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 35 000 Kč.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o.s.ř., neboť žalobkyně s tím souhlasila a žalovaný nereagoval na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí, ve lhůtě k tomu soudem stanovené, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí.
4. S ohledem na to, že žalobkyně dne datum vzala svůj návrh částečně zpět, a to co do smluvního úroku ve výši 7,24 % ročně z částky 30 652,40 Kč od datum do zaplacení, soud v rozsahu zpětvzetí řízení zastavil.
5. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:
6. Dne datum uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru označenou jako Smlouva o nákupu na splátky č. Anonymizováno, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 1 410,09 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 19,99 % ročně (Zjištěno ze Smlouvy o nákupu na splátky č. Anonymizováno). Žalovaný dosud na splátkách úvěru žalobkyni uhradil částku 8 461,77 Kč. Žalovaný tak neuhradil částku 26 538,23 Kč (Zjištěno z přehledu plateb).
7. Soud má z předložených důkazů za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným shora uvedenou smlouvu, jejíž podmínky žalovaný řádně nesplnil. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby soudu prokázal, že zaplatil řádně a včas. Žalovaný však nic takového netvrdí, ani neprokazuje.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Soud se však zabýval i otázkou řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného.
10. Předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 ukládá povinnost poskytovateli úvěru před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je pak oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy, jak vyplývá z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020 ve věci sp. zn. C-679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel.
12. Soud se proto předně zabýval otázkou, jakým způsobem žalobkyně postupovala při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet.
13. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komplexní proces, při němž věřitel vychází z řady různých údajů. Věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, avšak věřitel se s takto získanými informace od spotřebitele nemůže bez dalšího spokojit a brát je jako fakt. Je povinen je s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně prověřit. Věřitel musí vycházet i z jiných zdrojů (údaje, které jsou mu známy z jeho vlastní činnosti) a údaje a tvrzení spotřebitele ověřit. Odborná péče věřitele zahrnuje i to, že nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů, ale vždy bere v potaz konkrétní situaci žadatele o úvěr (komentář k ustanovení § 9 – Zákon o spotřebitelském úvěru, Komentář; autor Lukáš Vacek, Wolters Kluwer: Praha 2015). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, a to např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele – viz závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 30/2015-39). K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Nejvyšší soud a Ústavní soud v níže uvedených rozhodnutích – rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a 33 Cdo 201/2018, popř. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/2018).
14. Žalobkyně byla přípisem ze dne datum vyzvána, aby žalobu doplnila o tvrzení, jakým způsobem byla ověřována úvěruschopnost žalovaného, a aby k prokázání svých tvrzení navrhla a předložila odpovídající důkazy. V podání ze dne datum žalobkyně uvedla pouze to, že při posouzení úvěruschopnosti vycházela z tvrzení žalovaného o jeho příjmech a výdajích a z informací z registrů a rejstříků (BRKI, NRKI, SOLUS, insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí a interní databáze).
15. S ohledem na výše uvedené nelze než dospět k závěru, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobkyní žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen žalobkyni vydat, tj. zaplatit. V rozsahu nezaplacené jistiny ve výši 26 538,23 Kč proto soud žalobě vyhověl, když veškeré doposud žalovaným uhrazené finanční prostředky započítal na jistinu.
16. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, byl neaktivní. Soud proto v daném případě rozdělil platební povinnost žalovaného do splátek po 1 000 Kč (avšak pod ztrátou výhody splátek), což je částka, kterou lze obecně považovat za přiměřenou.
17. S ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konstatovat, že by se žalovaný ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitl v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta co do žalobkyní požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022.
18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy úspěch žalobkyně činil 62,82 % a její neúspěch 37,18 % (příslušenství pohledávky bylo za účelem posouzení nároku na náhradu nákladů řízení vypočteno ke dni rozhodnutí soudu). Po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu vznikl žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 25,64 %. Náklady řízení žalobkyně přitom činily 3 666 Kč a sestávají z vyměřeného soudního poplatku ve výši 1 246 Kč, z odměny zástupce za 2 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení a předžalobní výzva) a jednoho úkonu po 700 Kč (sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném v době učinění úkonu, ze 3 tzv. režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 420 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.
Pokud by povinnosti uložené v tomto rozsudku nebyly řádně a včas splněny, může se oprávněný domáhat návrhem výkonu rozhodnutí nebo exekuce.