Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 88/2025-63

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Jindrovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

se sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o 63 046,33 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 44 844 Kč se zákonným úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 44 844 Kč od 24. 10. 2024 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 18 202,33 Kč s kapitalizovaným úrokem 10 071,21 Kč, s úrokem 12,75 % ročně z částky 59 955,33 Kč od 14. 1. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 18 202,33 Kč od 24. 10. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení 3 488,64 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 44 844 Kč se zákonným úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 44 844 Kč od 24. 10. 2024 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 18 202,33 Kč s kapitalizovaným úrokem 10 071,21 Kč, s úrokem 12,75 % ročně z částky 59 955,33 Kč od 14. 1. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 18 202,33 Kč od 24. 10. 2024 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení 3 488,64 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 63 046,33 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že 12. 9. 2023 došlo mezi účastníky k uzavření úvěrové smlouvy č. hodnota. Žalovaný byl oprávněn čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně do nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Strany si sjednaly úvěrový rámec 61 0000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr řádně a včas s tím, že výše měsíční splátky byla stanovena na 3,18 % z úvěrového rámce. V jednotlivých splátkách byly zahrnuty splátky jistiny, úroky a pravidelné poplatky. Žalovaný načerpal celkem částku 61 486 Kč, z toho uhradil 16 642 Kč. Jelikož porušil svůj závazek splácet úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého práva a zbylou část úvěru zesplatnila ke dni 9. 10. 2024. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení neuhrazené jistiny 59 955,33 Kč, poplatků za pojištění 691 Kč, nákladů na vymáhání 900 Kč, smluvních pokut 1 500 Kč. Pokud jde o náklady za vymáhání, byly vypočteny jako poměrná část nákladů vynaložených na zaměstnanecký aparát, telekomunikační služby, provozní náklady a náklady na systém správy pohledávek. Co do smluvní pokuty, byla žalobkyně oprávněna účtovat smluvní pokutu 500 Kč s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou splátky. adresa 500 Kč je dána s ohledem na opakující se prodlení s úhradou splátek.

2. Ohledně zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet žalobkyně tvrdila, že tato byla zkoumána v rámci zjišťování kreditního scóre žadatele o úvěr, kdy byla posuzována jeho příjmová a výdajové zpráva, informace o proměnných, jako věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, bydlení. V případě žalovaného byl započítaný příjem 30 000 Kč, životní minimum 4 470 Kč, součet splátek z úvěrů z NRKI 5 523 Kč, výše splátky schvalovaného úvěru 955 Kč (MLS klienta), u druhého způsobu výpočtu pak vedle příjmu žalovaného byl započten příjem ostatních členů domácnosti 10 000 Kč, součet splátek úvěrů v NRKI 5 523 Kč, měsíční výdaje na bydlení 10 000 Kč, životní minima všech členů domácnosti 8 5110 Kč, splátka schvalovaného úvěru 955 Kč (MLS domácnosti). U žalovaného byla provedena lustrace v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, a to s pozitivním výsledkem. Pravost kontaktního údaje byla ověřena skrz telefonní hovor. Dále si žalobkyně od žalovaného vyžádala výpis z bankovního účtu od 2. 5. 2023 do 19. 9. 2023, díky němuž ověřila příjmy a výdaje žalovaného.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto podle , , v účinném znění (dále jen „ “), jednal v jeho nepřítomnosti.

4. Z Úvěrové smlouvy ze dne 12. 9. 2023 č. hodnota, včetně úvěrových podmínek a fotokopie občanského průkazu, bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli dohodu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěru splácet se smluvním úrokem s roční úrokovou sazbou 25,90 % s tím, že výše měsíční splátky činí 3,182 % z úvěrového rámce. Peněžní prostředky měly být žalovanému poskytnuty na bankovní účet č. č. účtu. Strany současně uzavřely dohodu o platebních službách, v jejímž rámci věřitel bude provádět transakce související s čerpáním a splácením úvěru. Termín splatnosti měsíční splátky byl dohodnut k 20. dni v měsíci. Strany se dále dohodly na pojištění schopnosti splácet s měsíční úhradou za pojištění 8,9 % z minimální splátky úvěru. Dále se strany dohodly, že v případě opoždění žalovaného se zaplacením splátky je věřitel oprávněn účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání, dále smluvní pokutu 500 Kč a úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády. Pakliže by žalovaný dlužil 2 a více splátek nebo nezaplatil splátku déle než 3 měsíce, je věřitel oprávněn úvěr zesplatnit. V rámci informací o klientovi žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá vyživovací povinnost, vzdělání střední bez maturity, bydlí v nájmu. Dosahuje příjmu 30 000 Kč jako zaměstnanec u Anonymizováno, IČ IČO, příjem ostatních členů domácnosti 10 000 Kč, výdaje na bydlení 10 000 Kč, splátky úvěrů 5 000 Kč, ostatní výdaje 4 000 Kč. Smlouva byla uzavřena elektronicky na dálku.

5. Z y Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik, bylo zjištěno, že žalobkyně provedla lustraci žalovaného v externích registrech JAP_PUJCKA, NRKI, SOLUS, CEE a MVČR s pozitivními výsledky. Jako výchozí údaje jsou údaje o žalovaném zadané samotnou žalobkyní, která rovněž sama vystavila tuto u.

6. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného z období 2. 5. 2023 – 19. 9. 2023, č. č. účtu, soud zjistil, že žalovaný dne 8. 9. 2023 obdržel příjmovou platbu – mzdu, ve výši 29 242 Kč, dne 11. 8. 2023 částku 29 878 Kč, dne 12. 7. 2023 částku 41 976 Kč, dne 12. 6. 2023 částku 28 740 Kč, dne 11. 5.2 023 částku 28 256 Kč. Dále bylo zjištěno, že žalovanému jsou četně strhávány splátky pohledávek po splatnosti, a to úroků po splatnosti, úroků z prodlení po splatnosti i poplatků po splatnosti, dále platby označené jako „sankční úrok“.

7. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že u žalovaného byly zjištěny 3 existující splátkové a jeden nesplátkový kontrakt, 4 ukončené. Žádost o osobní úvěr z 18. 4. 2023 u finanční instituce na částku 25 000 Kč byla odmítnuta.

8. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje u žalovaného čerpání celkem 61 486 Kč, úhradu 16 642 Kč.

9. Ze zprávy Raiffeisenbank z 18. 6. 2025 bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č. č. účtu je žalovaný, jde o účet vedený k úvěrovému produktu. Na tento účet byly připsány tyto platby od žalobkyně: 13. 9. 2023 částka 30 000 Kč, 4. 10. 2023 částka 531 Kč, 5. 10. 2023 částka 15 000 Kč, 13. 10. 2023 částka 15 000 Kč, 18. 10. 2023 částka 955 Kč.

10. Z dopisu z 9. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení celého vyčerpaného úvěru a úhradě 69 162,95 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy. Z výpisu z podacího archu bylo zjištěno, že dopis byl odeslán 10. 10. 2024.

11. Z předžalobní výzvy z 31. 10. 2024 včetně poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě 70275,10 Kč do 7. 11. 2024. Zásilka byla odeslána 1. 11. 2024.

12. Z y Dohledání informací o činnosti klienta bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje elektronický podpis smlouvy žalovaný s sms kódem 088969 a datem zaslání 12. 9. 203.

13. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně je právnickou osobou s předmětem podnikání, vedle jiného, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

14. Ze záznamu telefonického hovoru s žalovaným bylo zjištěno, že žalobkyně ověřila vůli žalovaného k uzavření smlouvy o úvěru včetně jeho totožnosti.

15. Soud věc posuzoval podle , (dále jen „o. z.“) a , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen „ “), neboť jde o vztah podnikatele a žalovaného v postavení spotřebitelky.

16. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

19. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

23. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Soud se předně zabýval tím, zda žalobkyně splnila podmínku dle shora citovaných ustanovení, tedy zda s náležitou pečlivostí před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně v tomto směru tvrdila a prokázala příjmovou stránku žalovaného ve vztahu k příjmu ze mzdy, a to skrze výpis z bankovního účtu žalovaného. Neprokázala však, jakým způsobem byla ověřena výdajová stránka žalovaného, a to za situace, kdy z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný má řadu závazků po splatnosti, kdy z důkazu výpisem z bankovního účtu bylo zjištěno, že žalovanému je na splátkách úvěrů, včetně úroků, poplatků, a to i po splatnosti, strháváno měsíčně více než jím tvrzených 5 000 Kč měsíčně, což žalobkyně měla sama zjistit a ověřit. Neprokázala rovněž výdaje na bydlení a tvrzenou příjmovou stránku dalších členů domácnosti žalovaného. Jakkoli tedy nelze říci, že by žalobkyně na svou zákonnou povinnost zcela nepamatovala, prokázala pouze část z celkového komplexu majetkových poměrů žalovaného, v důsledku čehož nelze dospět k závěru, že by své zákonné povinnosti řádně a pečlivě zkoumat úvěruschopnost žalovaného dostála.

25. Žalobkyně tak nesplnila povinnost, kterou na ni kladou právní předpisy na ochranu spotřebitele a nepostupovala s náležitou odbornou péčí. Závěr o nedostatečném posouzení úvěruschopnosti je také zcela v souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu, podle nějž „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“ (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ). Důsledkem nedostatečného posouzení úvěruschopnosti je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru (viz usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9.2.2011, sp. zn. ).

26. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků 61 486 Kč, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Jelikož je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatným právním jednáním od počátku, žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a je tak povinen toto plnění vrátit. Žalovaný uhradil žalobkyni 16 642 Kč, je tedy povinen vrátit 44 844 Kč (61 486 Kč – 16 642 Kč).

27. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení je splatný bez zbytečného odkladu poté, kdy věřitel vyzval dlužníka k jeho splnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). Soud vyšel z toho, že žalovanému byla výzva k úhradě prokazatelně odeslána dopisem ze dne 9. 10. 2024, kdy byl vyzván k úhradě ve lhůtě 14 dnů od sepsání výzvy, tedy nejpozději touto výzvou se o dluhu dozvěděl. Dle podacího lístku byla výzva odeslána 10. 10. 2024, lze ji proto ve smyslu § 573 o.z. považovat za doručenou dnem 15. 10. 2024. Žalobkyně poskytla žalovanému lhůtu k plnění 14 dnů od sepsání, dne 24. 10. 2024 se tak žalovaný dostal do prodlení. Od tohoto dne má povinnosti hradit žalobkyni též úrok z prodlení ve výši stanovené Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s

28. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle za použití a a přiznal žalobkyni, která byla v řízení úspěšná v rozsahu 18 % (úspěch v 59 %, neúspěch v 41 %), nárok na náhradu nákladů řízení 3 488,64 Kč. Co do míry úspěchu a neúspěchu vycházel soud z vyčísleného nároku ke dni vyhlášení rozsudku, který v součtu činí 83 130 Kč. Pokud jde o částku, v níž byla žalobkyně úspěšná, vycházel soud z celkové částky 49 120,46 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle , advokátní tarif (dále jen „ “). Náklady řízení sestávají z 3 úkonů právní služby po 3 660 Kč (předžalobní výzva, převzetí zastoupení, účasti při jednání soudu dne 23. 7. 2025) dle , , , d), g) , 2 režijních paušálů po 300 Kč dle ve znění do 31. 12. 2024 a jednoho režijního paušálu za účast při jednání soudu ve výši 450 Kč dle ve znění od 1. 1. 2025. Soud žalobkyni dále přiznal náhradu za návrh ve věci samé dle , ve výši 300 Kč, neboť tento úkon nebyl učiněn v rámci zastoupení. Dále soud žalobkyni přiznal náhradu jízdného k jednání u soudu dne 23. 7. 2025 za cestu z Anonymizováno a zpět v délce 124 km automobilem jméno FO 5, při průměrné spotřebě 6,4 l/100 km, v žalobkyní požadované výši 1 003,31 Kč, náhrady za promeškaný čas při cestě na jednání a zpět ve výši 4 x 150 Kč dle . Soud připočetl 21 % DPH z částky 13 933,31 Kč ve výši 2 926 Kč a zaplacený soudní poplatek 2 522 Kč. Celkem tedy náklady řízení činí 19 381,31 Kč, s ohledem na míru úspěchu 18 % činí celková náhrada nákladů řízení přiznaných žalobkyni 3 488,64 Kč. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena jako třídenní podle s povinností plnit k rukám advokáta podle Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za doplnění tvrzení a důkazů k výzvě soudu ze dne 21. 7. 2025, neboť tímto úkonem žalobkyně plnila zákonnou povinnost, kterou však mohla učinit již společně s žalobou samotnou.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.

Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce ( ).