Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
29 C 266/2024-56
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Romanou Sobolovou ve věci
žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 35 369,75 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 020 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 020 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 349,75 Kč s úrokem ve výši 7 483,86 Kč a dále ve výši 26,16 % ročně z částky 29 425,40 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 4 422,45 Kč a dále ve výši 15 % ročně z částky 30 325,40 Kč od 28. 9. 2023 do 22. 11. 2024 a z částky 8 349,75 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 142 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 020 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 020 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 349,75 Kč s úrokem ve výši 7 483,86 Kč a dále ve výši 26,16 % ročně z částky 29 425,40 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 4 422,45 Kč a dále ve výši 15 % ročně z částky 30 325,40 Kč od 28. 9. 2023 do 22. 11. 2024 a z částky 8 349,75 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 142 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , advokáta.
Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 35 369,75 Kč s úrokem z prodlení. Žalobkyně uvedla skutečnosti, ze kterých mělo vyplynout, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, když co se týká konkrétně výdajů žalovaného, uvedla, že právní předchůdce žalobkyně ověřil výdaje žalovaného, když je ověřil z výpisů z běžného účtu žalovaného za dobu od 28. 10. 2021 – 9. 5. 2022, kdy z těchto vyplývalo, že je schopen hradit úvěr ve výši 30 000 Kč. Poté dne datum právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředku komunikace na dálku – internetových stránek Anonymizováno, SMS a „oznámení“ prostřednictvím výše uvedených internetových stránek smlouvu o úvěru, jejíž nedílnou součástí si ujednali osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru a smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru (dále jen „podmínky“), které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto se právní předchůdce žalobkyně zavázal, že žalovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do „pevného stropu“ 30 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ve výši 54 %, to vše v minimálních měsíčních splátkách, kdy výše bude žalovanému sdělena každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který bude dostupný na výše uvedených internetových stránkách, splatných každý 14. den v měsíci. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že žalovaný se zavazuje za služby související se zápůjčkou zaplatit poplatky v ujednané výši, blíže specifikovaných v podání žalobkyně. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě prodlení se žalovaný zavazuje zaplatit účelně vynaložené náklady v ujednané výši, a to tak, že v případě prodlení s úhradou částek uvedených v rozpisu plateb delším než 14 dní, právní předchůdce žalobkyně zašle upomínku, vždy maximálně 2 za měsíc, a za to bude účtována za každou částka 300 Kč, splatná jako minimální splátky. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, jak plnění žalovaného bude použito (započteno). A konečně si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě prodlení s plněním platebních povinností ze smlouvy má právní předchůdce právo požadovat splacení čerpaného úvěru v plné výši, včetně do té doby vzniklých úroků a dalších nesplacených částek, kdy předtím vyzve žalovaného k jejich uhrazení a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů, a pokud je uhradí, tak zesplatnění nenastane. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a tento je čerpal. Žalovaný však nezaplatil splátky řádně a včas, dostal se do prodlení dne 15. 6. 2022. Žalovaný za celou dobu trvání závazku ze smlouvy plnil celkem 2 080 Kč. Plnění žalovaného právní předchůdce žalobkyně započetl dle smlouvy, blíže specifikováno v denní historii, na kterou žalobkyně odkázala. Právní předchůdce žalobkyně proto žalovaného upomenul upomínkou z 6. 7. 2022, 5. 8. 2022 a 18. 8. 2022 o zaplacení. Právní předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na náklady ve výši celkem 900 Kč (3x 300 Kč). Žalovaný ani tyto nezaplatil. Právní předchůdce žalobkyně proto využil svého práva a úvěr ke dni 12. 10. 2022 v plné výši, včetně do té doby vzniklých úroků a dalších nesplacených částek, zesplatnil, kdy předtím marně vyzval žalovaného výzvou z 18. 8. 2022, která došla žalovanému, k jejich uhrazení a poskytl mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Žalovaný však ani takto vzniklou dlužnou částku celkem ze smlouvy nezaplatil. Dostal se tím do prodlení se splněním. Žalovaný ani úrok z prodlení však nezaplatil. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne datum písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a tato ji přijala a právní předchůdce žalobkyně to oznámil žalovanému. Žalovaný byl vyzván k zaplacení peněžních prostředků, jinak že bude podána žaloba, výzvou z 15. 2. 2024, která došla žalovanému, když byla podána na právnická osoba. dne datum. Dlužná částka celkem ze smlouvy nyní činí celkem 35 369,75 kč, kdy sestává z dlužné jistiny 29 425,40 Kč, nákladů 900 Kč, úroku od 13. 10. 2022 do 27. 9. 2023 kapitalizovaného 7 483,86 Kč a dále ve výši 26,16 % z částky jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení, z úroku z prodlení od 13. 10. 2022 do 27. 9. 2023 kapitalizovaného 4 422,45 Kč a dále ve výši 15 % z částky 30 325,4 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, blíže specifikováno v podání žalobkyně.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
K projednání věci soud nenařídil jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastnící s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř. o. s. ř. ).
Soud na základě účastníky předložených listinných důkazů, a to z výpisů z běžného účtu žalovaného za říjen 2021 – květen 2022, zjistil, že skutečnosti tvrzené žalobkyní, ze kterých mělo vyplynout, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, k těmto nedošlo, resp. ne ke všem, když co se týká konkrétně výdajů žalovaného, právní předchůdce žalobkyně řádně neověřil výdaje žalovaného, když je ověřil sice z výpisů z běžného účtu žalovaného, ale z těchto za poslední 3 měsíce před uzavřením smlouvy naopak vyplývá, že měl příjem průměrně cca 20 000 Kč měsíčně, výdaje průměrně 18 000 – 20 000 Kč měsíčně, splácel další zápůjčku či úvěr, a zůstatek volných peněžních prostředků, ze kterých by mohl úvěr splácet, nebyl zjevně dostatečný. Dále z výpisu z obchodního rejstříku, kopie občanského průkazu, standartních informací o spotřebitelském úvěru, osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, „Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno“ a „Jméno žalovaného …“ soud zjistil, že přesto poté dne datum právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředku komunikace na dálku – internetových stránek Anonymizováno, SMS a „oznámení“ prostřednictvím výše uvedených internetových stránek smlouvu, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali podmínky, které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto se právní předchůdce žalobkyně zavázal, že žalovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do „pevného stropu“ 30 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ve výši 54 %, to vše v minimálních měsíčních splátkách, kdy výše bude žalovanému sdělena každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který bude dostupný na výše uvedených internetových stránkách, splatných každý 14. den v měsíci. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že žalovaný se zavazuje za služby související se zápůjčkou zaplatit poplatky v ujednané výši. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě prodlení se žalovaný zavazuje zaplatit účelně vynaložené náklady v ujednané výši. Z potvrzení o provedení transakcí, denní historie, rozpisů plateb, upomínek a výzev soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalovanému skutečně poskytl a tento je čerpal v plné ujednané výši. Žalovaný ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci plnil právnímu předchůdci žalobkyně na dlužnou částku ze smlouvy celkem 2 080 Kč. Jak je uvedeno v právním posouzení níže, smlouva však byla a je neplatná a právnímu předchůdci žalobkyně tím vůči žalovanému vzniklo právo (pouze) na vrácení peněžních prostředků jako jistiny, a to v době přiměřené možnostem žalovaného. Z opakované výzvy z 18. 8. 2022 a předžalobní výzvy z 15. 2. 2024, včetně podacího lístku, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení peněžních prostředků, kdy lze poprvé dle obsahu dovodit, že má vrátit jistinu, resp. její zbytek, a v jaké výši, výzvou z 15. 2. 2024, která byla podána na právnická osoba. dne datum, a má se tak za to ze zákona, že došla žalovanému třetím pracovním dnem od odeslání, tj. dne datum. Soud má za to, že pokud právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalovanému skutečně poskytl a tento je čerpal ve výši 30 000 Kč a žalovaný zaplatil právnímu předchůdci žalobkyně celkem 2 080 Kč, byl povinen vrátit jistinu, resp. její zbytek, ve výši 27 020 Kč. Z obsahu spisu a z činnosti soudu – mnoha řízení ve věci o zaplacení částky ze smlouvy o úvěru nebo zápůjčce s žalovanými, kteří je uzavírali v obdobném čase, za obdobných okolností – osobních a majetkových poměrů jich jako žadatelů o úvěr nebo zápůjčku, obdobného obsahu smlouvy, kdy žalovaný nic ke svým poměrům netvrdil, ani k nim nic netvrdila žalobkyně, soud zjistil, že pro vrácení výše uvedené jistiny, resp. jejího zbytku, doba přiměřená možnostem žalovaného byla 9 měsíců (když soud uvažoval tak, že žalovaný mohl mít k dispozici volné peněžní prostředky cca 3 000 měsíčně). Žalovaný jistinu, resp. její zbytek, po započtení toho, co žalovaný ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci plnil právnímu předchůdci žalobkyně celkem, však nevrátil. Dostal se tím do prodlení se splněním. Žalovaný ani úrok z prodlení však nezaplatil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z datum, včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávek z 29. 9. 2023, včetně podacího lístku, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne datum písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a tato ji přijala a právní předchůdce žalobkyně to oznámil žalovanému.
Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky
Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 , o spotřebitelském úvěru, v tehdy účinném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Soud právně posoudil, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně neposoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného a ani z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele a ani z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, tedy ne tak, jak vyžaduje výslovně zákon, tj. ne řádně, a že z výsledku posouzení proto nevyplynulo, ve smyslu, že ani tedy nemohlo vyplynout, že před uzavřením smlouvy o úvěru nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet, když skutečnosti tvrzené žalobkyní, ze kterých to mělo vyplynout, nenastaly, resp. ne všechny, tak jak je uvedeno ve zjištění soudu výše (v souladu s přechodným ustanovením dle § 86 odst. 1 a 2 a contrario zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, v tehdy účinném znění). Právní předchůdce žalobkyně proto v té chvíli nebyl oprávněn žalovanému požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný přesto poté uzavřeli smlouvu o úvěru, jejíž nedílnou součástí si ujednali podmínky, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok, to vše ve splátkách (§ 2395 o. z.). Právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalovanému skutečně poskytl a tento je čerpal v plné ujednané výši. Žalovaný do dne rozhodnutí soudu v této věci zaplatil právnímu předchůdci žalobkyně na dlužnou částku ze smlouvy celkem 2 080 Kč. Při uzavření smlouvy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, šlo tak o spotřebitelský úvěr (§ 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru). Pokud však právní předchůdce žalobkyně nebyl oprávněn žalovanému požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout, jak je uvedeno v právním posouzení výše, tak jestliže tak učinil, odporovalo to zákonu. Proto uzavřená smlouva byla a je neplatná (§ 87 odst. 1 věta prvá zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru). Právnímu předchůdci žalobkyně vůči žalovanému proto vzniklo právo (pouze) na vrácení peněžních prostředků jako jistiny ze zákona, a to v době přiměřené možnostem žalovaného (§ 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 1958 odst. 2 o. z.). Žalovaný byl vyzván k vrácení jistiny, resp. jejího zbytku, dne 21. 2. 2024. Soud má za to, že pokud právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalovanému skutečně poskytl a tento je čerpal ve výši 30 000 Kč a žalovaný zaplatil právnímu předchůdci žalobkyně celkem 2 080 Kč, byl povinen vrátit jistinu, resp. její zbytek, ve výši 27 020 Kč. Doba přiměřená možnostem žalovaného pro vrácení tak byla 9 měsíců. Žalovaný ji však nevrátil. Žalovaný se tím dostal do prodlení s plněním. Vzhledem k tomu, že se tak žalovaný dostal do prodlení se splněním, vzniklo žalobkyni také právo na úrok z prodlení ve výši dle zákona z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení (§ 1970 o. z.). Žalovaný ani úrok z prodlení však nezaplatil. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně poté uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a tato ji přijala (§ 1879 o. z.). Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 020 Kč s úrokem z prodlení, a že ve zbytku, tj. co do částky 8 349,75 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení, se žaloba zamítá tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozsudku (výrok I a II).
Žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, a to v rozsahu cca 76 % nároku v žalobě, neúspěch pak tedy v rozsahu cca 24 % (úspěch žalovaného). Soud náklady řízení poměrně rozdělil a žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému ve výši 52 % celkových nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Vznikly jí a soud jí přiznal tyto celkové náklady řízení: zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 1 500 Kč za 3 úkony právní služby po 500 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. , náhradu hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH. 52 % z těchto celkových nákladů řízení tak činí 2 142 Kč. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 142 Kč (výrok III).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku máte právo podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.