Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 C 262/2024-39

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Romanou Sobolovou ve věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 51 921,80 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 996 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 9. 1. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 925,80 Kč s úrokem ve výši 2 821,84 Kč a dále ve výši 21,39 % ročně z částky 24 996 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 4 919,53 Kč a dále ve výši 11,75 % ročně z částky 24 996 Kč od 28. 9. 2023 do 8. 1. 2025, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 996 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 9. 1. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 925,80 Kč s úrokem ve výši 2 821,84 Kč a dále ve výši 21,39 % ročně z částky 24 996 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 4 919,53 Kč a dále ve výši 11,75 % ročně z částky 24 996 Kč od 28. 9. 2023 do 8. 1. 2025, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 51 921,80 Kč s úrokem z prodlení. Uvedla skutečnosti, ze kterých mělo vyplynout, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, když co se týká konkrétně výdajů žalovaného, žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně sdělil, že jeho měsíční výdaje jsou 1 900 Kč, právní předchůdce žalobkyně je z žádných listin, databází ani jiných zdrojů neověřil. Poté dne datum právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli písemně smlouvu o spotřebitelském úvěru, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „podmínky“), které byly ke smlouvě připojeny, a touto právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, aby jich užil podle libosti, za ujednaným účelem splacení dlužné částky dle předchozí smlouvy o úvěru, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek 28 552 Kč, sestávající z úroku 20 147 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 6 905 Kč, dále pojistné 2 340 Kč, to vše v 78 týdenních splátkách po 717 Kč, splatných vždy ke konci týdenního splátkového období, počínaje uzavřením smlouvy. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, jak plnění žalovaného bude započteno (použito) na dlužnou částku ze smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky žalovanému skutečně poskytl a tento je čerpal v plné ujednané výši. Žalovaný ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci plnil právnímu předchůdci žalobkyně na dlužnou částku ze smlouvy celkem 4 Kč. Žalovaný však nesplácelo řádně včas, když se dostal do prodlení, neboť poslední splátka byla uhrazena dne 25. 1. 2022. Dostal se tím do prodlení se splněním. Žalovaný ani úrok z prodlení však nezaplatil. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne datum smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k zaplacení peněžních prostředků, jinak že žalobkyně podá žalobu u soudu, výzvou z 28. 3. 2024, která byla podána na právnická osoba. dne datum, a došla tak žalovanému. Dlužná částka ze smlouvy tak činí celkem 51 921,8 Kč s příslušenstvím, kdy sestává z dlužné jistiny 24 996 Kč, poplatku 26 925,80 Kč, úroku 2 821,84 Kč (tj. ve výši 21,39 % z dlužné jistiny od 22. 3. 2023 do 27. 9. 2023), dále ve výši 21,39 % z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení 4 919,53 Kč (tj. ve výši 11,75 % z dlužné jistiny od 2. 2. 2022 do 27. 9. 2023) a ve výši 11,75 % z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili ( ).

Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, kdo je žalobkyně a jaká je její podnikatelská činnost. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr z datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně neposoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto nevyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, když co se týká konkrétně výdajů žalovaného, žalovaný sice možná právnímu předchůdci žalobkyně sdělil, že jeho měsíční výdaje jsou 1 900 Kč, právní předchůdce žalobkyně je však nijak neověřil. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru z datum a Smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že přesto poté dne datum právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli písemně smlouvu, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali podmínky, které byly ke smlouvě připojeny, a touto právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, aby jich užil podle libosti, za ujednaným účelem splacení dlužné částky dle předchozí smlouvy o úvěru, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek 28 552 Kč, sestávající z úroku 20 147 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 6 905 Kč, dále pojistné 2 340 Kč, to vše v 78 týdenních splátkách po 717 Kč, splatných vždy ke konci týdenního splátkového období, počínaje uzavřením smlouvy. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, jak plnění žalovaného bude započteno (použito) na dlužnou částku ze smlouvy. Z tabulky umoření z datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky žalovanému skutečně poskytl a tento je čerpal v plné ujednané výši. Žalovaný ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci plnil právnímu předchůdci žalobkyně na dlužnou částku ze smlouvy celkem 4 Kč. Jak je uvedeno v právním posouzení níže, smlouva však byla a je neplatná a právnímu předchůdci žalobkyně tím vůči žalovanému vzniklo právo (pouze) na vrácení peněžních prostředků jako jistiny, a to v době přiměřené možnostem žalovaného. Z (předžalobní) výzvy z 28. 3. 2024, včetně podacího lístku, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení peněžních prostředků, kdy lze poprvé dle obsahu dovodit, že má vrátit jistinu, resp. její zbytek, a v jaké výši, výzvou z 28. 3. 2024 , která byla podána na právnická osoba. dne datum, a má se tak za to ze zákona, že došla žalovanému třetím pracovním dnem od odeslání, tj. dne datum. Soud má za to, že pokud právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky žalovanému skutečně poskytl a tento je čerpal ve výši 25 000 Kč a žalovaný zaplatil právnímu předchůdci žalobkyně celkem 4 Kč, byl povinen vrátit jistinu, resp. její zbytek, ve výši 24 996 Kč. Z obsahu spisu a z činnosti soudu – mnoha řízení ve věci o zaplacení částky ze smlouvy o úvěru nebo zápůjčce s žalovanými, kteří je uzavírali v obdobném čase, za obdobných okolností – osobních a majetkových poměrů jich jako žadatelů o úvěr nebo zápůjčku, obdobného obsahu smlouvy, kdy žalovaný nic ke svým poměrům netvrdil, ani k nim nic netvrdila žalobkyně, soud zjistil, že pro vrácení výše uvedené jistiny, resp. jejího zbytku, doba přiměřená možnostem žalovaného byla 9 měsíců (když soud uvažoval tak, že žalovaný mohl mít k dispozici volné peněžní prostředky maximálně cca 3 000 měsíčně). Žalovaný jistinu, resp. její zbytek, po započtení toho, co žalovaný ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci plnil právnímu předchůdci žalobkyně celkem, však nevrátil. Dostal se tím do prodlení se splněním. Žalovaný ani úrok z prodlení však nezaplatil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z datum, včetně přílohy, oznámení o postoupení z 29. 9. 2023, včetně přílohy a podacího lístku soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne datum smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalobkyně ji přijala.

Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

Dle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Dle , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Soud právně posoudil, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně neposoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného a ani z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele a ani z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, tedy ne tak, jak vyžaduje výslovně zákon, tj. ne řádně, a že z výsledku posouzení proto nevyplynulo, ve smyslu, že tedy ani logicky nemohlo vyplynout, že před uzavřením smlouvy o úvěru nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet, když právní předchůdce žalobkyně postupoval tak, jak je popsáno ve výše uvedeném zjištění soudu (v souladu s přechodným ustanovením dle a 2 a contrario , o spotřebitelském úvěru, v tehdy účinném znění). Právní předchůdce žalobkyně proto v té chvíli nebyl oprávněn žalovanému požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný přesto poté uzavřeli smlouvu o zápůjčce, kterou právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému prostředky v ujednané výši, aby jich užil podle libosti, za ujednaným účelem, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek a pojistné ve splátkách ( o. z.). Právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky žalovanému skutečně poskytl a tento je čerpal v plné ujednané výši. Žalovaný ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci zaplatil právnímu předchůdci žalobkyně na dlužnou částku ze smlouvy celkem 4 Kč. Při uzavření smlouvy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, šlo tak o spotřebitelský úvěr ( , o spotřebitelském úvěru). Pokud však právní předchůdce žalobkyně nebyl oprávněn žalovanému požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout, jak je uvedeno v právním posouzení výše, tak jestliže tak učinil, odporovalo to zákonu. Proto uzavřená smlouva byla a je neplatná ( věta prvá , o spotřebitelském úvěru). Právnímu předchůdci žalobkyně vůči žalovanému proto vzniklo právo (pouze) na vrácení peněžních prostředků jako jistiny ze zákona, a to v době přiměřené možnostem žalovaného ( , o spotřebitelském úvěru ve spojení s o. z.). Žalovaný byl vyzván k vrácení jistiny, resp. jejího zbytku, dne 7. 4. 2024. Soud má za to, že pokud právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalovanému skutečně poskytl a tento je čerpal ve výši 25 000 Kč a žalovaný zaplatil právnímu předchůdci žalobkyně celkem 4 Kč, byl povinen vrátit jistinu, resp. její zbytek, ve výši 24 996 Kč. Doba přiměřená možnostem žalovaného pro vrácení tak byla 9 měsíců. Žalovaný ji však nevrátil. Žalovaný se tím dostal do prodlení s plněním. Vzhledem k tomu, že se tak žalovaný dostal do prodlení se splněním, vzniklo žalobkyni také právo na úrok z prodlení ve výši dle zákona z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení ( o. z.). Žalovaný ani úrok z prodlení však nezaplatil. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně poté uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni ( o. z.). Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 996 Kč s úrokem z prodlení, a že ve zbytku, tj. co do částky 26 925,80 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení, se žaloba zamítá tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozsudku (výrok I a II).

Žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, a to v rozsahu cca 48 % nároku v žalobě, neúspěch pak tedy v rozsahu cca 52 % (úspěch žalovaného). Soud náklady řízení poměrně rozdělil a dospěl k závěru, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ( ). Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku máte právo podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.