Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 C 151/2025-49

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Pěničkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozená Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 44 342,60 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 32 419,67 Kč s úrokem z prodlení z částky 32 419,67 Kč ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 11 922,93 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 545,96 Kč, úroku z částky 43 213,60 Kč ve výši 19,90 % ročně od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení převyšujícího úrok z prodlení specifikovaný ve výroku I. tohoto rozsudku zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 0 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně tituly před jménem Karla Goláně, tituly za jménem

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 32 419,67 Kč s úrokem z prodlení z částky 32 419,67 Kč ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 11 922,93 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 545,96 Kč, úroku z částky 43 213,60 Kč ve výši 19,90 % ročně od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení převyšujícího úrok z prodlení specifikovaný ve výroku I. tohoto rozsudku zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 0 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, Karla Goláně, , tituly za jménem

1. Předmětem tohoto řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 44 342,60 Kč s příslušenstvím, kterého se žalobkyně domáhá z titulu smlouvy o půjčce č. hodnota, kterou se žalovanou (dále jen ,,žalovaný“) uzavřela dne datum právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba., IČO: IČO, sídlem adresa, PSČ adresa (dříve Anonymizováno Anonymizováno, a. s., IČO: IČO), která v souladu se svým smluvně převzatým závazkem půjčila žalovanému peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč, které se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně se sjednaným úrokem ve výši 19,90 % ročně, a to formou 36 pravidelných měsíčních splátek po 2 317 Kč. Celkem se žalovaný zavázal právní předchůdkyni vrátit částku 83 412 Kč. Žalovaný ke dni datum peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč čerpal, a to formou bezhotovostního převodu na účet žalovaného č. č. účtu, avšak svému smluvnímu závazku vrátit původní věřitelce jistinu úvěru spolu se sjednaným příslušenstvím nedostál a svůj dluh vůči původní věřitelce v plné výši neuhradil. Následně právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum postoupila na žalobkyni, která se nyní se domáhá zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 43 213,60 Kč, dlužné částky poplatků ve výši 1 129 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 545,96 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 598,40 Kč, úroků z dlužné jistiny úvěru ve výši 43 213,60 Kč ve výši 19,90 % ročně od datum do zaplacení a úroků z prodlení z dlužné jistiny úvěru a poplatků ve výši 44 342,60 Kč ve výši 14,75 % ročně od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v průběhu celého soudního řízení zůstal nečinný.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den datum ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, a ke kterému se žalobkyně řádně dostavila a navrhovala žalobě vyhovět.

4. Soud ve věci provedl důkazy listinami předloženými žalobkyní, a to zejména rámcovou smlouvou o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne datum, produktovými obchodními podmínkami Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno., návrhem na uzavření smlouvy o Anonymizováno č. hodnota, akceptací návrhu na uzavření smlouvy o Anonymizováno č. hodnota, výpisem z účtu žalovaného prokazujícím poskytnutí peněžních prostředků ve výši 60 000 Kč, sazebníkem, všeobecnými obchodními podmínkami, oznámením o zesplatnění půjčky ze dne datum, smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek, potvrzením úplaty ze dne datum, vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne datum, předžalobní výzvou ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum a výpisem z účtu žalovaného, ze kterých má předně za zjištěno a prokázáno, že žalovanému byly s ohledem na uzavřenou smlouvu č. hodnota ze dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba., IČO: IČO a žalovaným, poskytnuty dne datum peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč, které se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně se sjednaným příslušenstvím formou 36 pravidelných měsíčních splátek po 2 317 Kč. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně oproti poskytnutým peněžním prostředkům ve výši 60 000 Kč zaplatil (vrátil) pouze částku 27 580,33 Kč.

5. Žalobkyně rovněž předžalobní výzvou ze dne datum prokázala, že žalovaného o zaplacení dlužné částky vyzývala, a to ve lhůtě nejpozději do datum.

6. Dále soud v rámci provedeného dokazování zjišťoval, jakým způsobem a v jaké intenzitě právní předchůdkyně žalobkyně, jakožto poskytovatelka úvěru, před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala (posuzovala) schopnost žalovaného splatit navrhovaný úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně dle tvrzení žalobkyně vycházela z údajů o aktuálních dluzích interních i externích, negativních záznamů na black listech, neplatných dokladů, existujících exekucí, informací z externích úvěrových registrů (BRKI/NRKI/SOLUS). Tyto výstupy posoudila a zjistila míru úvěrového zatížení, tedy schopnost případného klienta splácet, dále celkovou expozici, příznaky roztáčení úvěrové spirály s negativním dopadem na schopnost splácet své závazky. Majetkovou situaci žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala ze statistického modelu.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, podle odst. 2 téhož ustanovení při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 88 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele, prostřednictvím databáze spravované právnickou osobou, která a) zpracovává údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti, b) poskytuje přístup k těmto údajům osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr, c) umožňuje osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr se sídlem nebo skutečným sídlem v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako osobám se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice, d) nepodmiňuje přístup osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům oprávněním takové osoby k činnosti banky, zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, e) zachovává ohledně získaných údajů mlčenlivost a chrání je před zneužitím a f) uveřejní podmínky přístupu osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup, podle odst. 2 téhož ustanovení je poskytovatel povinen k údajům získaným o spotřebiteli z databáze podle odstavce 1 přistupovat tak, jako by šlo o údaje, které získal od spotřebitele sám. Poskytovatel může údaje o spotřebiteli získané prostřednictvím databáze podle odstavce 1 využít výhradně pro vyhodnocení předpokladů řádného splácení jeho dluhů, zejména ke splnění povinností podle § 85 a 86, podle odst. 3 téhož ustanovení poskytovatel informuje spotřebitele v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů o svém záměru vyhledávat o spotřebiteli údaje v databázi podle odstavce 1.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

15. Podle závěrů vyslovených v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka (který v daném ohledu vychází a ztotožňuje s již dříve vyslovenými závěry vyloženými v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka) povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru a nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud, který v nálezu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno]]/Anonymizováno, zdůraznil, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Ve své argumentaci odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, který dovodil, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu právnická osoba v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne datum ve věci AnonymizovánoAnonymizováno/Anonymizováno (Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno v. jméno FO a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání smluvního vztahu. Ústavní soud uzavřel, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

16. Výše citované závěry se plně uplatní i na právní úpravu , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

17. Na základě zjištěného skutkového stavu věci s na to navazujícím právním posouzením dospěl soud dále k takovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně, jakožto poskytovatelka úvěru, nedostála své zákonné povinnosti uložené jí ustanovením , o spotřebitelském úvěru, konkrétně povinnosti náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, neboť žalobkyně nepředložila žádný důkaz, kterým by prokázala, že ve vztahu k žalovanému byly právní předchůdkyní žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřovány jeho faktické osobní, výdělkové a majetkové poměry, tj. nepředložila žádný důkaz o tom, že byla zjišťována a prověřována výše příjmů žalovaného a jejich původ (zda pocházejí z pracovního poměru, případně se jedná o příjmy jiného, např. nahodilého charakteru), konkrétní výše reálných výdajů (odvíjejících se např. od počtu vyživovaných osob, počtu osob v domácnosti, převzatých osobních závazků atd.), kdy pouze tyto informace mohou být spolehlivým podkladem pro možnost učinit si věřitelem úsudek ohledně schopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr dostát svému závazku jej řádně splácet.

18. V daném případě proto bylo nutno posoudit spotřebitelskou smlouvu, jež odporuje § 580 odst. 1 o. z., jako neplatnou a k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení.

19. Bezdůvodné obohacení žalovaného je v daném řízení dáno částkou 32 419,67 Kč, která představuje částku, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla, po odečtu toho, co žalovaný vrátil (tj. 60 000 Kč – 27 580,33 Kč = 32 419,67 Kč). Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobě vyhověl co do části, kterou žalobkyně žádá zaplacení částky 32 419,67 Kč.

20. Jelikož se žalovaný dostal se splněním svého splatného závazku do prodlení, vzniklo žalobkyni podle ustanovení a dále právo požadovat úrok z prodlení, ve výši určené , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů.

21. Úrok z prodlení soud přiznal z částky představující bezdůvodné obohacení ve výši 32 419,67 Kč, kdy počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni, který byl žalovanému žalobkyní ke splnění povinnosti stanoven v předžalobní výzvě (žalovaný byl požádán o úhradu do datum), tj. ode dne datum, a kdy výši přiznaného úroku z prodlení přiznal ve výši stanovené

22. Co do zbytku požadovaného nároku bylo třeba žalobu zamítnout (výrok II. tohoto rozsudku).

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”), podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení byl dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci úspěšnější žalovaný, konkrétně mu svědčí úspěch v rozsahu 0,16 %. Za této procesní situace byl měl proto nárok na náhradu nákladů řízení. Pozn. soudu: do výpočtu poměru úspěchu a neúspěchu ve věci je třeba zahrnout současně tak příslušenství pohledávky vyčíslené ke dni rozhodnutí soudu v dané věci. Dle uvedeného výpočtu žalobkyně ke dni rozhodnutí soudu požadovala 69 231,22 Kč a úspěšná byla co do částky 34 560,03 Kč. Úspěch ve věci je proto fakticky dán na straně žalovaného. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly a tyto ani nepožadoval. Proto soud o náhradě nákladů řízení rozhodl způsobem, jak ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno.

24. Lhůta k plnění soudem přisouzených nároků specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.