Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Co 73/2025-66

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marcely Vítkové a soudkyň Mgr. Zory Komancové a Mgr. Dany Daňkové ve věci

žalobce: Jméno žalobce A., IČO IČO žalobce A,

sídlem Adresa žalobce A,

zastoupený advokátem Jméno advokáta,

sídlem Adresa advokáta,

proti

žalované: Jméno žalované, narozená rodné přijmení Datum narození žalované,

s evidovanou adresou trvalého pobytu adresa, adresa,

zastoupená advokátem tituly před jménem Anonymizováno,

sídlem adresa,

o zaplacení 29 999,16 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 1. 4. 2025, č. j. -50,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve II. výroku, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 1 754,50 Kč k rukám jejího zástupce tituly před jménem Anonymizováno, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve II. výroku, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, potvrzuje.II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 1 754,50 Kč k rukám jejího zástupce , tituly před jménem, , Anonymizováno, , do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu (I. výrok) a žalobci uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 9 982,50 Kč (II. výrok). Z odůvodnění se podává, že o náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst.1 o s. ř a ve sporu zcela úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení sestávající z odměny za tři úkony právní služby po 2 300 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání a účast u jednání soudu), náhrady za tři režijní paušály po 450 Kč, to vše podle ve spojení s a vyhl. č. , advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 1. 2025, a náhradu za DPH ve výši 1 732,50 Kč ( a 3 ).

2. Proti II. výroku rozsudku podal odvolání žalobce. V jeho doplnění navrhl, aby odvolací soud usnesení (správně rozsudek – pozn. odvol. soudu) soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Uvedl, že poté, kdy se svého nároku vůči žalované domáhal návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 1. 9. 2020 byl dne 8. 1. 2021 zjištěn úpadek žalované. Následně vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení dlužnice – žalované a osvobodil ji od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Zdůraznil, že zpětvzetím svého návrhu reagoval na skončení insolvenčního řízení žalované. Procesní zavinění za zastavení řízení tedy nese „žalovaný formálně svým zpětvzetím“, důvody zpětvzetí jsou však dány výsledkem insolvenčního řízení, tedy mimo vůli žalobce, nikoliv neexistencí jeho nároku. Vyslovil přesvědčení, že vzhledem k těmto okolnostem by nebylo spravedlivé, aby „hradil žalovaný náhradu nákladů řízení žalovanému“ podle . věta první Podle jeho názoru soud prvního stupně tedy věc nesprávně právně posoudil, když o náhradě nákladů řízení rozhodl podle namísto

3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně. Za nepravdivé označila tvrzení žalobce, že po skončení insolvenčního řízení vzal žalobu zpět. Z obsahu spisu je zřejmé, že po skončení insolvenčního řízení se soud dotázal žalobce, zda na podaném návrhu trvá či jej bere zpět, na což zástupce žalobce pouze sdělil, že před uzavřením smlouvy byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované. O zpětvzetí není v tomto písemném podání ani zmínka. Žalobce svůj návrh tedy zpět nevzal, přestože mu z rozhodnutí insolvenčního soudu muselo být jasné, že s jakoukoliv pohledávkou vůči ní bude nadále neúspěšný. Podotkla, že v takovém případě (zpětvzetí žaloby) by nežádala náhradu nákladů řízení.

4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací ( ) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem ( ), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné ( , ) a že bylo podáno včas ( ), v souladu s a přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu bez nařízení jednání [ ] a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že v řízení zahájeném 1. 9. 2020 domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 29 999,16 Kč s 8,05% (zákonnými) úroky z prodlení od 19. 7. 2017 do zaplacení. K tomu uvedl, že původní věřitel – společnost Anonymizováno se sídlem na Anonymizováno uzavřel dne 16. 2. 2015 se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejím základě poskytl žalované neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do sjednaného úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou. Žalovaná vyčerpala celkem 58 602 Kč a neuhradila jistinu ve výši 29 999,16 Kč. Původní věřitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019 postoupil pohledávku z úvěrové smlouvy žalobci. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen pro nedoručitelnost žalované. Následně Krajský soud v Brně, jako soud insolvenční, usnesením ze dne 8. 1. 2021, č. j. Anonymizováno insolvenční spisová značka-právnická osoba, zjistil úpadek dlužníků – manželů Anonymizováno a Jméno žalované a povolil jejich oddlužení. Soud prvního stupně usnesením ze dne 14. 1. 2021, č. j. 8 Jméno žalobce B/2021-19, vyrozuměl účastníky o přerušení řízení po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku žalované jako dlužnice. Soud prvního stupně z insolvenčního rejstříku dále zjistil, že žalobce v rámci insolvenčního řízení přihlásil pohledávku ve výši 39 712,80 Kč (z toho jistina 29 999,16 Kč), a to z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi dlužnicí (žalovanou) a původním věřitelem – společností Ferratum bank p.l.c. Insolvenční soud usnesením ze dne 3. 11. 2021, č. j. Anonymizováno insolvenční spisová značka- Anonymizováno, přihlášku pohledávky ve výši 39 712,80 Kč odmítl (I. výrok) s tím, že právní mocí tohoto usnesení účast věřitele v insolvenčním řízení končí (II. výrok). V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že insolvenční správce popřel přihlášku věřitele (žalobce) co do pravosti i výše. O popření pohledávky byl věřitel řádně vyrozuměn a současně poučen o právu podat žalobu o určení pohledávky a o následcích jejího nepodání. Vzhledem k tomu, věřitel žalobu nepodal, insolvenční soud v souladu s přihlášenou pohledávku v rozsahu popěrného úkonu odmítl. Současně rozhodl o ukončení věřitelovy účasti v řízení, neboť věřiteli nezůstala v řízení žádná pohledávka. S ohledem na zjištěné skutečnosti soud prvního stupně přípisem ze dne 6. 5. 2022 vyzval žalobce ke sdělení, zda na podaném návrhu trvá. Na to žalobce v podání z 10. 5. 2022 sdělil, že na žalobě trvá, neboť v insolvenčním řízení nebylo dosud rozhodnuto o oddlužení žalované. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 22. 10. 2024, č. j. Anonymizováno insolvenční spisová značka-Anonymizováno, vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníků Anonymizováno a Jméno žalované a současně osvobodil dlužníky od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny a pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit ( ). Poté soud prvního stupně znovu učinil dotaz na žalobce, zda s ohledem na ukončení insolvenčního řízení, včetně osvobození žalované od placení pohledávek, trvá na svém návrhu, či jej bere zpět. Výzva byla zástupci žalobce doručena 9. 2. 2025. Žalobce v podání z 26. 2. 2025 pouze uvedl, že před uzavřením smlouvy byla ze strany původního věřitele řádně posouzena úvěruschopnost žalované a navrhl, aby žalobě bylo v celém rozsahu vyhověno. Žalovaná ve vyjádření k žalobě v prvé řadě vznesla námitku promlčení, nicméně za nejzásadnější označila skutečnost, že v rámci insolvenčního řízení soud vzal na vědomí splnění oddlužení a přistoupil k osvobození od placení pohledávek. Podotkla, že žalobce přihlásil svoji pohledávku v rámci insolvenčního řízení, kde však byla insolvenčním správcem odmítnuta a žalobce incidenční žalobu nepodal. Navrhla proto zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Soud prvního stupně po provedeném dokazování rozhodl odvoláním napadeným rozsudkem.

6. Podle , účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

7. Podle , jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).

8. Odvolací soud považuje za zcela nedůvodnou odvolací námitku žalobce, že soud prvního stupně měl při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupovat podle , neboť vzal svoji žalobu v průběhu řízení zpět. Jak již bylo shora uvedeno, z obsahu spisu nevyplývá, že by žalobce (ani přes opakovaný dotaz soudu prvního stupně) vzal svoji žalobu zpět. A to ani poté, kdy byla v rámci insolvenčního řízení vedeného na žalovanou jeho pohledávka insolvenčním správcem v celém rozsahu popřena. Současně se z obsahu spisu podává, že žalobce i v tomto řízení přistupoval k vymáhání své pohledávky poměrně laxně.

9. V projednávané věci je nepochybné, že žalovaná byla v řízení před soudem prvního stupně zcela úspěšná, když žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta, a proto jí vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši ( ). Ohledně druhu a výše žalované přiznaných nákladů řízení před soudem prvního stupně odvolací soud pro stručnost odkazuje na správné odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

10. Odvolací soud proto podle potvrdil II. výrok rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správný.

11. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl podle ve spojení s ustanovením Žalobce nebyl v odvolacím řízení úspěšný, a proto je povinen nahradit žalované náklady odvolacího řízení.

12. V projednávané věci odvolací soud přistoupil ke stanovení odměny za úkon právní služby spočívající v podání odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení analogicky dle zrušené , který v případě odvolání podaného pouze proti výroku o náhradě nákladů řízení stanovil odměnu ve výši 1 000 Kč (k takovému postupu srov. závěry vyplývající z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2017., sp. zn. , obdobně i nález Ústavního soudu ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. ). Dále žalované přiznal nárok na náhradu režijního paušálu ve výši 450 Kč dle vyhl. č. , advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 1. 2025, a náhradu za DPH (21 %) ve výši 304,50 Kč ( a 3 ). Celkové náklady žalované za odvolací řízení činí 1 754,50 Kč.

13. Všechny tyto náklady shledal odvolací soud účelnými pro uplatňování či bránění práva v řízení před soudy obou stupňů úspěšnou žalovanou a z tohoto pohledu i co do výše úměrnými k předmětu řízení. Současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci Nadto nepřiznání náhrady nákladů odvolacího řízení by mělo být jen zcela výjimečným a ojedinělým opatřením (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. , uveřejněný pod č. 24/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné [ ].