Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 58/2025-51
Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., Anonymizováno IČO žalobkyně se Anonymizováno Adresa žalobkyně zastoupená Anonymizováno Jméno advokáta se Anonymizováno Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, Anonymizováno Datum narození žalovaného Anonymizováno Adresa žalovaného
o 18 330 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 300 do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu nároku na zaplacení částky 3 030 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 18 330 Kč od 27.2.2024 do zaplacení zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 486 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 300 do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v rozsahu nároku na zaplacení částky 3 030 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 18 330 Kč od 27.2.2024 do zaplacení zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 486 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30.12.2024 ve spojení s jejím doplněním v podání ze dne 18.6.2025 domáhala na žalovaném zaplacení částky 18 330 Kč z titulu smlouvy o úvěru ze dne 27.1.2024, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba, IČ: IČO), na základě níž původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 5 600 Kč, který byl následně navýšen až na částku 15 300 Kč, který se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem ve výši 3 030 Kč do 26.2.2024. Žalovaný však doposud ničeho nezaplatil. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.
Stanovisko žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo získat. K jednání soudu dne datum se žádný z účastníků nedostavil, když pouze žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud tak dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen o.s.ř. ) ve věci jednal v nepřítomnosti účastníků. Na základě předložených listin pak soud dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.
Ze smlouvy o úvěru ze dne 27.1.2024 a dodatků č. hodnota ze dne 27.1.2024, č. hodnota ze dne 16.2.2024, č. hodnota ze dne 20.2.2024, č. hodnota ze dne 22.2.2024 a č. 5 Anonymizováno dne 26.2.2024 ve spojení s výpisem z účtu má soud za prokázané, že na základě úvěrové smlouvy byl žalovanému původním věřitelem (právnická osoba, IČ: IČO) poskytnut převodem na účet žalovaného úvěr v celkové výši 15 300 Kč (platbami poukázanými na účet žalovaného č. č. účtu ze dne 27.1.2024 v částce 5 600 Kč, dne 27.1.2024 v částce 4 800 Kč, dne 16.2.2024 v částce 500 Kč, dne 20.2.2024 v částce 1 600 Kč, dne 23.2.2024 v částce 1 400 Kč a ze dne 26.2.2024 v částce 1 400 Kč), který se žalovaný zavázal v původní výši 5 600 Kč zaplatit společně s úrokem v původní výši 1 159 Kč původně do 26.2.2024 a v důsledku dodatků ke smlouvě v nové výši 15 300 Kč s úrokem ve výši 3 030 Kč do 26.2.2024.
Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Ač byla žalobkyně soudem v průběhu řízení upozorňována na absenci tvrzení a označení důkazů o tom, zda a jakým způsobem ověřoval původní věřitel úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně sice v podání ze dne 18.6.2025 taková tvrzení poskytla (že původní věřitel využil informace z dlužnických registrů, úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích a úvěrové historie) žádné důkazy o těchto skutečnostech však žalobkyně soudu neposkytla, když uvedla, že příslušnou dokumentací nedisponuje. Soud proto dovodil, že původní věřitel poskytnul žalovanému úvěr (postupně navyšovaný) v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl tak k závěru o neplatnosti úvěrové smlouvy (ve znění jejích dodatků č. hodnota až 5).
V situaci, kdy žalobkyně prokázala, že na ni byly závazky žalovaného vůči původnímu věřiteli postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2023, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, tedy částku 15 300 Kč.
S ohledem na nemožnost zkoumat poměry žalovaného, soud uložil žalovanému platební povinnost v řádné zákonné lhůtě plynoucí z ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. .
Ve zbývajícím rozsahu (ohledně částky 3 030 Kč a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 18 330 Kč od 27.2.2024 do zaplacení) však byl soud nucen žalobu jako nedůvodnou zamítnout.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. . Žalobce byl úspěšný v 83 %, žalovaný pak v 17 % předmětu sporu. Žalobce má tedy právo na náhradu 66 % nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 800 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Náklady na zastoupení advokátem sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč (za 3 úkony právní služby po 300 Kč - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby včetně jejího doplnění) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkové náklady dosáhly částky 2 252 Kč, z níž 66 % tvoří částka 1 486 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.