Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 96/2025-18

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované

o 160 000 Kč s příslušenstvím

rozsudkem pro uznání

takto:

I. Řízení se co do částky částka zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do částky , částka, zastavuje.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

2. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že s žalovanou dne datum uzavřela dohodou o narovnání, kterou byly upraveny a vypořádány vzájemné právní vztahy a sporné nároky mezi žalobkyní a žalovanou. V článku 3. odst. 3. 1. 1. této dohody se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku částka, a to nejpozději do datum. V rozporu s tímto svým závazkem, tak žalovaná ke dni podání žaloby neučinila. Vedle dlužné jistiny požadovala žalobkyně dále zaplatit příslušenství, a to v podobě zákonného úroku z prodlení a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, neboť závazek mezi ní a žalobkyní představuje závazek uzavřený mezi podnikateli.

3. Dne datum byl žalované prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky doručen elektronický platební rozkaz zdejšího soudu ze dne datum, č. j. EPR C číslo, jehož součástí byla i kvalifikovaná výzva podle , která byla obsažena ve výroku II. tohoto platebního rozkazu. Zdejší soud tak při vydání platebního rozkazu postupoval v souladu s ustálenou soudní praxí, dle které platební rozkaz a kvalifikovaná výzva mohou být součástí jednéy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Ve smyslu byla žalovaná vyzvána, aby se, v případě že proti platebnímu rozkazu podal odpor, ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu vyjádřila písemně ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s elektronickým platebním rozkazem a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, ve vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svou obranu, a k vyjádření připojila listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Současně byla žalovaná soudem poučena o následcích nesplnění této výzvy podle

4. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a proti elektronickému platebnímu rozkazu podala dne datum odpor, ve kterém pouze uvedla, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, přičemž svůj odpor v zákonné lhůtě doplní. V rozporu se svým prohlášením tak však žalovaná neučinila. V podání ze dne datum žalovaná soudu sdělila, že částku částka žalobkyni již uhradila. Z připojeného potvrzení o platbě se podává, že tak měla učinit dne datum.

5. Žalobkyně podáním ze dne datum vzala žalobu co do částky částka zpět, a to s odůvodněním, že jí žalovaná tuto částku uhradila dne datum. Soud proto v souladu s větou prvou řízení v uvedeném rozsahu zastavil, jak i uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Předmětem řízení tak nadále zůstává nárok žalobkyně na zaplacení příslušenství, a to v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka.

6. Pokud jde o žalobkyní uplatňované příslušenství soud se nejprve zaobíral tím, zda vyjádření žalované ze dne datum učiněné v rámci podaného odporu proti platebnímu rozkazu je způsobilé odvrátit vznik fikce uznání nároku ve smyslu § 114b odst. 5 o. s. ř, a dospěl k závěru že nikoliv. Žalovaná se v podaném odporu nijak nevyjádřila ve věci samé. Pouze uvedla, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává. Z důvodu nedostatečně kvalifikovaného vyjádření žalované ve věci samé, nebylo vůbec zřejmé, zda žalovaná něčeho po skutkové stránce namítá, případně čeho namítá. Žalovaná ve stanovené lhůtě ani soudu nesdělila, jaký vážný důvod jí brání ve vyjádření ve věci samé. Dále nelze odhlédnout ani do tohoto, že žalovaná v průběhu řízení dlužnou jistinu, ze které žalobkyně příslušenství požaduje, uhradila. Soud proto uzavírá, že má v souladu s za to, že žalovaná nárok, který byl proti ní žalobou uplatněn, uznala.

7. Vzhledem k tomu, že lhůta k vyjádření ve věci samé žalované marně uplynula dne datum a v projednávané věci tak nastala fikce uznání nároku ve smyslu , postupoval soud dále podle o. s. ř a zkoumal, zda jsou splněny i další zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Podle rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír ( a 2 ). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro uznání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro uznání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro uznání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. , o zvláštních řízeních soudních, dále jen „z. ř. s.“), ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. např. z. ř. s. ve spojení s a z. ř. s.), případně ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní jednání neplatná (z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně, neboť uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci), či se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, , Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C. H. Beck, str. 332, bod 5 a 6).

8. V návaznosti na právě uvedené soud uzavírá, že má v souladu s za to, že žalovaná nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznala. Současně se v posuzované věci jedná o spor, ve kterém žalobkyně nadále požaduje, aby jí bylo uhrazeno příslušenství z již uhrazené jistiny ve výši částka, a to v podobě zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Je proto nepochybné, že předmětem věci jsou subjektivní majetková práva, se kterými mohou účastníci volně nakládat a povaha věci tak připouští, aby byl mezi účastníky uzavřen a schválen smír. Nárok uplatňovaný žalobou není ani v rozporu s kogentními právními normami. Soud proto uzavírá, že vzhledem k tomu, že byly splněny všechny zákonné předpoklady podle ve spojení s a 2 o. s. ř, rozhodl ve věci rozsudkem pro uznání podle

9. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť podle platí, že jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ve spojení s tak, že přiznal žalobkyni, jež zvala důvodnou žalobu částečně zpět pro chování žalované a ve zbytku řízení byla jinak zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze čtyř úkonů uvedených v a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání od výroku ve věci samé lze podat pouze pro vady spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, případně že existují skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.