Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 86/2025-19

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní JUDr. Mgr. Olgou Karfíkovou, LL.M., ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]

proti

žalované: [osobní údaje žalované]

pro 27 363 Kč / úvěr

takto:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 363 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 363 Kč od 10. 8. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 10. 8. 2024 do 27. 12. 2024, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 28. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 433,62 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 274 Kč, na účet Okresního soudu v Karlových Varech [číslo] [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 363 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 363 Kč od 10. 8. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 10. 8. 2024 do 27. 12. 2024, zamítá.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 28. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 433,62 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 274 Kč, na účet Okresního soudu v Karlových Varech [číslo] [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení 27 363 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o úvěru ze dne 25. 10. 2023 [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] května [číslo], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovanou. Touto smlouvou právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalované úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr včetně smluvního úroku a smluvní pokuty. Žalovaná neuhradila ničeho. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky, jež tvoří předmět tohoto řízení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 na žalobkyni. V žalobě požaduje žalobkyně zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 25 000 Kč, smluvního úroku činícího v době zesplatnění částky 1 263 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 100 Kč.

2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, po celou dobu řízení zůstala pasivní.

3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle , , ve znění pozdějších předpisů.

4. Protože se žalovaná ve věci nevyjádřila, provedl soud k důkazu pouze y předložené žalobkyní, a to v rozsahu níže uvedeném s ohledem na soudem uvedený právní názor. Ostatní y předložené žalobkyní soud neprováděl, neboť z nich nebylo možné zjistit právně významné skutečnosti. Zjištění učiněná z listin předložených žalobkyní pokládá soud za skutkový závěr ve věci samé, jelikož si tato dílčí skutková zjištění neodporují:

5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 25. 10. 2023 a jejích dodatků (poslední dodatek [číslo] byl uzavřen dne 9. 1. 2024) soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr v konečné výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit úvěr spolu s příslušenstvím jednorázově do 30 dnů. Úroková sazba byla sjednána ve výši 117,82 % ročně, RPSN činila 2 022,3 %, celková částka ke splacení úvěrovanou činila 32 263 Kč. Strany se ve smlouvě dohodly, že v případě porušení povinnosti žalované zaplatit jakoukoli část závazku podle této smlouvy řádně a včas, je žalovaná povinna zaplatit věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, a dále úrok z prodlení v zákonem stanovené výši a dále poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč.

6. Z výpisů z účtu právního předchůdce žalobkyně bylo zjištěno, že žalované byla poskytnuta na její bankovní účet uvedený ve smlouvě postupně částka v celkové výši 25 000 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně shora jmenovaný postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2024 se podává, že postoupení bylo žalované oznámeno.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 12. 2024 včetně poštovního podacího archu z téhož dne vyplývá, že žalobkyně (prostřednictvím svého právního zástupce) vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.

9. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav:

10. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, ve které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr v konečné výši 25 000 Kč převodem na její bankovní účet uvedený ve smlouvě. Žalované byla ze strany právního předchůdce žalobkyně poskytnuta na její účet částka 25 000 Kč se splatností do 30 dnů. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2024. Žalovaná byla poprvé prokazatelně vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě do tří dnů předžalobní výzvou ze dne 18. 12. 2024, která byla podána k poštovní přepravě dne 18. 12. 2024. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho (bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že žalovanou částku uhradila či že její závazek zanikl z jiného důvodu nebo vůbec nevznikl).

11. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

13. Podle k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

14. Podle výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

15. Dle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Dle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle věty první plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

18. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva ve smyslu ustanovení , a to jako smlouva spotřebitelská ve smyslu , na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, ničeho právnímu předchůdci žalobkyně ani žalobkyni neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek dle ustanovení a násl. byla pohledávka původního věřitele za žalovanou postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována.

20. Za dané situace má žalobkyně nepochybně právo na vrácení poskytnutých finančních prostředků ve výši 25 000 Kč, nicméně další ujednání smlouvy podrobil soud zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz a násl. ) Národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

21. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení a násl. , která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek a zakázaných ujednání (zneužívajících klauzulí) obsahuje . Oproti příloze směrnice ustanovení mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen , ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou nemá žádné účinky, protože se k němu dle nepřihlíží (žalovaný se tohoto ujednání nedovolává).

22. Nejprve soud zvažoval, zda smlouva o úvěru jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. , a nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. (dostupné na www.usoud.cz). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4 950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokut 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.

23. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaného úvěru vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může násobně převyšovat částku poskytnutou. Pokud soud uvážil, že RPSN činí 2 022,3 %, úroková sazba 117,82 % ročně, přičemž úvěrujícímu dále svědčila smluvní pokuta 0,1 % denně při prodlení, je třeba smlouvu pro nevyváženost práv a povinností smluvních stran označit jako zjevně nespravedlivou a zjevně v rozporu s dobrými mravy. Smlouva je tudíž absolutně neplatná podle . Byť má jinak přednost posouzení jednotlivých ujednání jako neplatných, v tomto případě smlouva jako celek neobstojí ( , ) pro zmíněnou nespravedlivost. Jednotlivá ujednání nelze oddělit od celku pro provázanost vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením pouze nepřihlížet dle .

24. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy o úvěru má žalobkyně nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci si povinni vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej ). Protože žalovaná ničeho neuhradila, ale byla jí poskytnuta částka 25 000 Kč, je povinna dlužnou jistinu ve výši 25 000 Kč vrátit. Ve vztahu k této částce má pak žalobkyně právo na to, aby jí žalovaná zaplatila i úroky z prodlení podle o. z. ve spojení s Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se přitom žalovaná dostala až poté, co byla k zaplacení vyzvána, neboť smlouva o úvěru je neplatná jako celek, tedy i co do ujednání o splatnosti poskytnuté jistiny. Žalovaná byla prokazatelně k vrácení dlužné částky vyzvána nejdříve předžalobní upomínkou ze dne 18. 12. 2024, a to ve lhůtě do tří dnů. Tato výzva byla žalované podle poštovního podacího lístku odeslána dne 18. 12. 2024. Z pravidelného chodu věcí, při zohlednění ustanovení je možno očekávat, že zásilka obsahující takovou výzvu došla do sféry žalované třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 23. 12. 2024 a dne 24. 12. 2024 započala běžet třídenní lhůta pro zaplacení a poslední den lhůty připadl na den 27. 12. 2024. Ode dne 28. 12. 2024 je tedy žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení ve výši 25 000 Kč. Soud proto žalobě vyhověl ve výroku II. co do částky 25 000 Kč a z ní plynoucích požadovaných zákonných úroků z prodlení ode dne 28. 12. 2024 ve výši dle ve spojení s Ve zbylém rozsahu, tedy co do dále požadovaných zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty, soud ve výroku I. žalobu jako nedůvodnou zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z větší míry úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 433,62 Kč, přičemž tato částka představuje 82,72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 91,36 % a úspěchu žalované v rozsahu 8,64 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 369 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 27 363 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle a. t. ze dne 18. 12. 2024 a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. ze dne 11. 3. 2025 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč.

26. Jelikož soud ve věci nevydal navrhovaný elektronický platební rozkaz, doměřil žalobkyni doplatek soudního poplatku ve výši 274 Kč dle položky č. 2, bodu 2., ve spojení s položkou 1, bodu 1. Sazebníku soudních poplatků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.