Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 143/2025-26
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kůsovou, Ph.D. ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované
o zaplacení částky 18 788,01 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Zamítá se žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 15 %, s úrokem 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Zamítá se žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 %, s úrokem 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Dne datum podala žalobkyně proti žalované žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky. Na základě této smlouvy jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši částka v hotovosti při podpisu smlouvy o úvěru. Žalovaná se zavázala uhradit právní předchůdkyni úrok v pevné výši částka. Dále se žalovaná ve smlouvě o úvěru zavázala úvěr vrátit spolu s poplatkem ve výši částka ve 14 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však sjednané splátky neuhradila řádně a včas, poslední příslušná splátka byla uhrazena dne datum ve výši částka. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím lhůty po úhradě poslední splátky žalované právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky, která činila na jistině částka a na dlužném poplatku částka. Pohledávka za žalovanou byla dne datum postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná tak žalobkyni dluží částku částka, sestávající z jistiny částka, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, úroku vyčísleného od datum do datum z dlužné jistiny ve výši částka, zákonného úroku z prodlení do datum ve výši částka, úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení, a úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
2. Žalovaná se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila, na svoji obranu netvrdila žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhla provedení žádných důkazů.
3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru č. hodnota vzal za prokázané, že společnost právnická osoba., IČO IČO, podepsala dne datum smlouvu o úvěru s žalovanou na částku částka (jejíž převzetí žalovaná stvrdila svým podpisem) s tím, že se žalovaná zavázala zaplatit společnosti poplatek v částce částka (součet poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka) ve 14 měsíčních splátkách po částka s tím, že poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná se dále zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok v pevné výši částka. Součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o úvěru upravující mimo jiné v případě, že nebude včas splněna povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru včetně smluvních podmínek). Žalovaná na daný úvěr uhradila celkem částku částka (z transakční historie). Právní předchůdce žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne datum, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum (ze smlouvy o postoupení pohledávky a seznamu postupovaných pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu). Žalobkyně žalovanou vyzvala předžalobní upomínkou ze dne datum k úhradě celkového dluhu včetně příslušenství (z předžalobní upomínky včetně podacího archu). V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že pobírá invalidní důchod ve výši částka a příspěvek na péči ve výši částka, celkový příjem činí částka. Výdaje vyčíslila částkou částka (částka bydlení, částka doprava, jídlo a osobní náklady, částka srážky ze mzdy a částka splátky stávajících půjček (ze žádosti o úvěr). Majitel účtu jméno FO odeslal dne datum platbu ve výši částka (z přehledu pohybu na účtu majitele). Žalovaná odeslala platbu ve výši částka dne datum se zprávou pro příjemce „Anonymizováno“ (z potvrzení o odchozí úhradě). Žalovaná pobírá příspěvek na péči, který se od srpna 2020 zvýšil na částku částka měsíčně (z rozhodnutí o příspěvku na péči). Žalovaná pobírá invalidní důchod I. stupně ve výši částka měsíčně (z výplatního dokladu pro invaliditu I. stupně).
4. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „aplikovatelný ZoSÚ“).
5. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 stejného ustanovení pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 stejného ustanovení platí, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 stejného ustanovení pak platí, že změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
7. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. hodnota, podepsaná mezi žalobkyní a žalovanou dne datum je neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 aplikovatelného ZoSÚ řádně zkoumána schopnost žalované daný úvěr splatit.
12. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech uvádí, že žalobkyní předložené listiny k poučení soudu podle § 118a o.s.ř. jsou ve smyslu rozhodovací praxe vyšších soudů nedostatečné a řádné zkoumání úvěruschopnosti z nich nelze dovodit, a to přinejmenším z důvodu, že nebyly zkoumány žádné výdaje žalované. S ohledem na její příjem (okolo částka) bylo nasnadě, že splacení úvěru pro žalovanou může reálně představovat finanční zátěž, kterou nebude schopna zvládnout, takže se nabízelo další zkoumání její finanční situace, kterou ovšem právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla.
13. Po aplikaci uvedených zákonných ustanovení na shora popsaný zjištěný skutkový stav vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované reálně částku částka dne datum, a to na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Soud reflektuje, že výklad ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů v souvislosti s povinností zde jim ukládanou. Pokud má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze ovšem přehlížet, že v daném směru toto posouzení není možné bez skutečného zjištění nejen příjmů či dosavadního dluhového zatížení klienta ve fázi vymáhání, ale taktéž alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele zásadně očekávat. Takovými výdaji jsou především náklady na bydlení a výdaje na jiné dluhy, které nebyly v dané věci zkoumány vůbec. Tím bylo zřejmě dovozeno, že žalované zbývá dostatečné množství volných prostředků na úvěr. Splnění povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost je třeba vždy hodnotit s ohledem na individuální okolnosti věci. V souzeném případě shora popsaná zjištění, z nichž je zřejmá úplná absence ověření výdajů žalované při jejím příjmu okolo částka, vedou k závěru, že prověření úvěruschopnosti bylo pouze účelové, aniž by byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace žalované.
14. Jelikož soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou a v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku částka, jednalo se na straně žalované o bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobkyni vydat. Jelikož však z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná na danou smlouvu uhradila částku částka (z transakční historie), bezdůvodné obohacení již zcela vydala před podáním žaloby, a soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť procesně úspěšnější žalované v souvislosti s tímto sporem žádné náklady řízení nevznikly, ani je nepožadovala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.