Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 81/2025-37
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Stejskalovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 156 767 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V celém zbývajícím rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplatit
a) další částku částka
b) kapitalizovaný úrok z prodlení částka
c) úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
d) smluvní pokutu částka,
e) úrok ve výši 74,02 % ročně z částky částka od datum do datum a úrok ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka,
se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V celém zbývajícím rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplatita) další částku , částkab) kapitalizovaný úrok z prodlení , částkac) úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,d) smluvní pokutu , částka, ,e) úrok ve výši 74,02 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a úrok ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, ,se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum, doplněnou dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o úvěru č. hodnota byla uzavřena dne datum a na jejím základě poskytla žalobkyně žalovanému částku částka převodem na účet. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu s dohodnutým úrokem 74,02 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po částka počínaje červencem 2023. Žalobkyně uvedla, že před poskytnutím úvěru prověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet z dostupných databází, výpisem z účtu a na základě dokladů od žalovaného. Žalovaný po poskytnutí úvěru smluvené podmínky porušil, neboť uhradil žalobkyni toliko částka a byl v prodlení s placením dalších splátek. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum. Po zesplatnění následně žalovaný žalobkyni uhradil další částku celkem částka. Žalobkyně požaduje po žalovaném neuhrazenou jistinu částka, přirostlý úrok částka (úrok ke dni zesplatnění), obojí celkem tvořící tzv. novou dlužnou jistinu ve výši částka, dále smluvní pokutu částka (2 x částka za splátky v prodlení), náhradu nákladů částka (3 x částka za splátky v prodlení), smluvní pokutu částka (smluvní pokuta 0,1 % denně z nové dlužné jistiny za každý den prodlení od datum do data vyhotovení žaloby), kapitalizovaný úrok z prodlení částka (úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do datum), úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, smluvní úrok ve výši 67,33 % ročně z jistiny částka od datum do datum, smluvní úrok ve výši 74,02 % ročně z jistiny částka od datum do datum a smluvní úrok ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě na výzvu soudu nijak nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud věc projednal při jednání dne datum za přítomnosti zástupce žalobkyně a v nepřítomnosti žalovaného, který, ač řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum, informací k žádosti o úvěr, důkazu o umístění dokumentů do klientské zóny, důkazu o potvrzení ověřovacího emailu žalovaným, důkazu o zadání kódu pro ověření mobilního telefonu, e-mailu z datum o zaslání návrhu smlouvy a e-mailu z datum s potvrzovacím kódem bylo zjištěno, že návrh/smlouva je předtištěný formulář (dokument o délce 7 stran hustě popsaných malým písmem), kterým žalovaný navrhuje žalobkyni uzavření smlouvy o úvěru, podle které žalobkyně poskytne žalovanému bezúčelový úvěr částka na účet žalovaného č. hodnota /0300 a žalovaný vrátí částka v 48 měsíčních splátkách po částka splatných každého 12. dne v měsíci, zápůjční úroková sazba činí 74,03 %, RPSN 105,09 %. Je uvedeno ujednání, podle kterého dojde k automatickému zesplatnění úvěru, pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou splátky v délce 65 dní, ke dni zesplatnění se nezaplacená jistina a nezaplacené úroky ke dni zesplatnění stávají novou jistinou úvěru. Dále je uvedeno ujednání o smluvních pokutách v neprospěch žalovaného, a to ve výši částka pro případ prodlení s úhradou splátky v délce 30 dnů, a ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny za každý den prodlení po zesplatnění úvěru. Dále je uvedeno ujednání o právu na náhradu účelně vynaložených nákladů v neprospěch žalovaného, a to ve výši částka pro případ prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů. Nejsou uvedeny žádné sankce v neprospěch žalobkyně. Listina je podepsána SMS kódem a je k ní přiložen předsmluvní formulář (pro standardní informace o spotřebitelském úvěru) s informacemi o úvěru, které se shodují s návrhem na uzavření smlouvy. Z kopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že ho žalobkyně měla k dispozici.
4. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) ze dne datum k žalovanému bylo zjištěno, že má evidovány 4 žádosti o úvěr u institucí odlišných od žalobkyně, ke splacení mu zbývá celkem částka, má celkový limit úvěrového rámce a platebních karet částka a dluh po splatnosti částka. Z výpisu z registru SOLUS ze dne datum soud zjistil, že k žalovanému zde nejsou evidovány žádné (negativní) informace. Z výpisů z účtu za únor až květen 2023 bylo zjištěno, že za únor měl celkové příjmy částka a celkové výdaje částka, konečný zůstatek činil částka. Příjem ze zaměstnání činil částka, na úvěr u ČSOB čerpal celkem částka (které průběžně splácel), měl výdaje v supermarketech, u T-mobile hradil částka, od žalobkyně obdržel datum částku částka. Za březen měl celkové příjmy částka a celkové výdaje částka, konečný zůstatek činil částka. Příjem ze zaměstnání činil částka, na úvěr u ČSOB čerpal celkem částka (které průběžně splácel), měl výdaje v supermarketech a u čerpacích stanic, u T-mobile hradil částka, žalobkyni uhradil datum částku částka. Za duben měl celkové příjmy částka a celkové výdaje částka, konečný zůstatek činil částka. Příjem ze zaměstnání činil částka, na úvěr u ČSOB čerpal celkem částka (které průběžně splácel), měl výdaje v supermarketech, u T-mobile hradil částka, žalobkyni uhradil datum částku částka. Za květen měl celkové příjmy částka a celkové výdaje částka, konečný zůstatek činil částka. Příjem ze zaměstnání činil částka, na úvěr u ČSOB čerpal celkem částka (které průběžně splácel), měl výdaje v supermarketech. V každém měsíci měl odchozí úhrady na blíže neoznačené účty ve výši okolo částka.
5. Z oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému akceptaci návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ve výši částka; je přiložen splátkový kalendář.
6. Z dokladu o vyplacení úvěru a výpisu o zaslání SMS z datum o vyplacení bylo zjištěno, že na účet žalovaného bylo dne datum odesláno částka pod variabilním symbolem var. symbol. Z karty klienta ke smlouvě č. hodnota bylo zjištěno, že žalovaný obdržel částka a uhradil celkem částka.
7. Z výzev k zaplacení – upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne datum a datum bylo zjištěno, že žalobkyně adresovala žalovanému upomínky k zaplacení dlužných splátek a upozornila ho na sankce podle smlouvy; doklady o odeslání nepřiloženy. Z oznámení ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně adresovala žalovanému oznámení o zesplatnění celého úvěru a vyzvala ho k okamžité úhradě; doklad o odeslání nepřiložen. Z předžalobní výzvy ze dne datum a dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek.
8. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o úvěru obdržel peněžní prostředky ve výši částka a zavázal se v 48 měsíčních splátkách po částka vrátit částka (úroková sazba 74,03 %, RPSN 105,09 %, ujednány smluvní pokuty a další platby v neprospěch žalovaného). Při uzavírání smlouvy žalobkyně zjišťovala majetkové poměry žalovaného. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem částka. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě před podáním žaloby.
9. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Při posuzování tohoto závazkového vztahu soud vycházel z toho, že jde o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Dle § 86 a § 87 spotř. z. je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum sp. zn. C-679/18).
10. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně rozsáhle, ale obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána z údajů poskytnutých žalovaným i z dostupných evidencí. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila výpis z nebankovního registru klientských informací (NRKI), z registru SOLUS a výpisy z účtu žalovaného za čtyři měsíce před poskytnutím úvěru. Z těchto listin byly zjištěny informace o majetkových poměrech žalovaného, ale není z nich zřejmé, zda dostatečně zohlednily skutečnou situaci žalovaného. Z výpisu z účtu je zjevný příjem žalovaného ze zaměstnání ve výši okolo částka měsíčně. Dále z něj vyplývá, že žalovaný splácel u žalobkyně jiný úvěr splátkou částka měsíčně (do dubna 2023), pravidelně čerpal úvěr u banky, v níž má zřízen běžný účet. Jeho výdaje nepatrně převyšovaly jeho příjmy (včetně těch z úvěrů). Měl pravidelný výdaj u T-mobile okolo částka měsíčně a odchozí úhrady na neznámé účty ve výši okolo částka měsíčně. Z výpisu NRKI je patrné že žalovaný má více úvěrů a dluží přes částka, dokonce je u něj evidován i dluh po splatnosti. Žalobkyně tak poskytnutím dalšího úvěru žalovanému přispívá k propadu žalovaného do dluhové spirály, což je nepřípustné. Není prokázáno, zda žalobkyně lustrovala žalovaného v Centrální evidenci exekucí. Soud proto musí uzavřít, že z obecných žalobních tvrzení ani z připojených listin nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí. Nebylo-li prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o úvěru je proto absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z.
11. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě byla sjednána „cena peněz“ v podobě úroku ve výši 74,03 % ročně s RPSN ve výši 105,09 % a žalovaný měl při úvěru částka zaplatit celkem částka. Takovou výši úroku, která výrazně převyšuje úrokové sazby běžné pro spotřebitelské úvěry, soud považuje za naprosto nepřiměřenou, neboť vede k nepřiměřenému obohacení žalobkyně a nepřiměřenému postihu žalovaného, a rozpornou s dobrými mravy v souladu konstantní judikaturou Ústavního soudu i Nejvyššího soudu. Bohatá judikatura vyšších soudů se vztahuje ke smlouvám uzavíraným žalobkyní s úroky okolo 100 % (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo ze dne datum, sp. zn. spisová značka a mnohé další, a dále nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4084/12 nebo ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 199/11), na což žalobkyně zjevně reagovala snížením úrokových sazeb na „pouhých“ 67,33 % ročně, což však stále je nutno považovat za nepřiměřeně vysoké s ohledem na běžnou výši úrokových sazeb pohybující se do nejvýše mezi 10 % a 20 % ročně. Smlouva o úvěru jako celek by tedy byla (i pokud by žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného) z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků, jejichž výše se příčí dobrým mravům, absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. Soud má přitom za to, že v uvedeném případě by nebyl prostor pro moderaci podle § 577 o. z., neboť soudu je z vlastní činnosti (i z citované judikatury vyšších soudů) známo, že sjednávání takto nemravných úroků je u žalobkyně standardem a žalobkyně by zřejmě smlouvu s úroky v běžné výši neuzavřela, o čemž svědčí také sjednání dalších smluvních pokut výlučně v neprospěch žalovaného. Ve smlouvě o úvěru jsou totiž ujednání o smluvních pokutách a jiných platbách (náklady vzniklé s prodlením) sjednány výlučně v neprospěch žalovaného a smlouva neobsahuje odpovídající ustanovení, která by adekvátně sankcionovala také případné neplnění smluvních povinností ze strany žalobkyně, proto by, pokud by smlouva o úvěru jako celek nebyla neplatná z důvodů shora uvedených, bylo nutno nyní uplatňovanou smluvní pokutu i ostatní smluvní pokuty a další platby v neprospěch žalovaného ve smyslu § 1813 o. z. považovat za zakázaná ujednání, přičemž k zakázaným ujednáním se ve smyslu § 1814 o. z nepřihlíží. Nadto je smlouva jako celek nepřehledná, tvoří ji sedm stran hustě popsaných malým písmem a další nepřehledné dokumenty, což může na spotřebitele jako slabší stranu působit negativně a odrazovat ho od čtení celého textu. Smlouva jako celek působí hrubě v neprospěch spotřebitele, neboť v důsledku nepřehlednosti, vysokého úroku a množství smluvních pokut nelze mít za to, že by žalobkyně skutečně očekávala řádné splacení úvěru spotřebitelem, ale spíše se zaměřuje na vymáhání smluvních sankcí.
12. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému jako spotřebiteli částku částka a bylo prokázáno, že žalovaný žalobkyni uhradil celkem částka. Proto soud vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny částka z neplatné smlouvy o úvěru.
13. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jeho možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalovaném požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovaného zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek Krajského soudu v adresa, pobočka v Olomouci ze dne datum, č. j. spisová značka). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.
14. Soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (a konečně i z důvodu smluvních podmínek v rozporu s dobrými mravy) nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalovanému skutečně poskytla.
15. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť přestože v řízení měl žalovaný větší procesní úspěch, podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.