Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 98/2025-40
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 39 059 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 29 059 Kč, úrok ve výši 39 188,71 Kč a dále ve výši 29,00 % ročně z částky 24 889,73 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 3 111,22 Kč a dále ve výši 15,00 % ročně z částky 24 889,73 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 29 059 Kč, úrok ve výši 39 188,71 Kč a dále ve výši 29,00 % ročně z částky 24 889,73 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 3 111,22 Kč a dále ve výši 15,00 % ročně z částky 24 889,73 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 39 059 Kč spolu s úrokem ve výši 39 188,71 Kč a dále ve výši 29,00 % ročně z částky 24 889,73 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 3 111,22 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 24 889,73 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. právnická osoba, se sídlem adresa, IČO IČO (dále jen původní věřitel) a žalovaným byla dne 8. 10. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti č. hodnota (dále též jako smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 45 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 29,00 % ročně a poplatkem v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 4 498 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy a každá další měsíční splátka do konce dalšího následujícího měsíčního období. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. Žalovaný však v rozporu se smlouvou nehradil splátky řádně a včas, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Zápůjčka byla zesplatněna ke dni poslední splátky zápůjčky. Žalovaný na dluh uhradil částku 41 900 Kč, poté již neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 7. 2024. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí ze smlouvy na jistině zápůjčky částku 24 889,73 Kč, na úroku částku 39 188,71 Kč, na úroku z prodlení částku 3 111,22 Kč a na dlužném poplatku částku 14 169,27 Kč. Žalovaný následně dne 20. 6. 2025 uhradil částku 10 000 Kč. Po částečném zpětvzetí žaloby se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 29 059 Kč spolu s úrokem ve výši 39 188,71 Kč a dále ve výši 29,00 % ročně z částky 24 889,73 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení, a spolu s úrokem z prodlení ve výši 3 111,22 Kč a dále ve výši 15,00 % ročně z částky 24 889,73 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení.
2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, resp. ponechal rozhodnutí na úvaze soudu. Žalovaný namítal, že čerpal zápůjčku ve výši 45 000 Kč, peníze obdržel v hotovosti a předal je dceři jeho družky paní jméno FO, která potřebovala peníze a které chtěl pomoct. Domluveni byli tak, že zápůjčku bude splácet paní jméno FO, neměl přehled, jakou částku v průběhu doby uhradila. Když se paní jméno FO stěhovala z bytu, našel doklady o tom, že zápůjčka není splacena, že tam je stále dluh, proto dne 20. 6. 2025 uhradil částku 10 000 Kč. Ke svým poměrům uvedl, že je starobní důchodce, pobírá důchod v České republice ve výši 12 759 Kč měsíčně a důchod v Polské republice ve výši 3 800 Zl. Má další dluhy, které splácí, a to dluh v České republice, který splácí po 7 500 Kč měsíčně a dluh v Polské republice, který splácí v přepočtu po 15 000 Kč měsíčně. Požádal o možnost úhrady dluhu ve splátkách po 2 500 Kč měsíčně s tím, že vyšší splátku není schopen hradit.
3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o zápůjčce - zelená v hotovosti č. hodnota ze dne 8. 10. 2018, smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, zákaznické karty – žádosti o zápůjčku ze dne 3. 10. 2018, tabulky umoření, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 7. 2024 včetně podacího lístku ze dne 16. 8. 2024, informace o zpracování osobních údajů ze dne 29. 7. 2024 a z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 31. 10. 2024 včetně podacího lístku ze dne 1. 11. 2024, soud zjistil následující skutkový stav věci:
4. Právní předchůdce žalobce jako původní věřitel a zapůjčitel uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a vydlužitelem dne 8. 10. 2018 Smlouvu o zápůjčce – zelená v hotovosti č. hodnota, jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému zápůjčku (peněžní prostředky) ve výši 45 000 Kč. Žalovaný čerpal zápůjčku hotovostně dne 8. 10. 2018 v plné výši. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku včetně sjednaného fixního úroku ve výši 11 028 Kč, administrativního poplatku ve výši 15 017 Kč a poplatku za zpracování a doručení a komfortní splácení ve výši 9 914 Kč v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 4 493 Kč. Žalovaný uhradil na splátkách zápůjčky v postupných platbách souhrnnou částku 41 900 Kč, další splátky neuhradil, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Zápůjčka byla zesplatněna ke dni poslední splátky zápůjčky. Žalovaný následně dne 20. 6. 2025 uhradil částku 10 000 Kč. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 7. 2024. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 31. 10. 2024 k úhradě dluhu.
5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o zápůjčce přenechává zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.
6. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
10. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.
12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
14. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
15. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o zápůjčce, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2390 o. z., a shledal, že smlouva o zápůjčce uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
17. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 14. 6. 2025, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet zápůjčku vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, získal informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, kdy žalovaný v žádosti o zápůjčku deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 32 451 Kč, pracovní poměr hlavní jako horník a s dalším příjmem domácnosti ve výši 16 000 Kč měsíčně; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, nedoložil pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, že žalovaný má příjem z pracovního poměru, o jaký typ pracovního poměru se jedná, nedoložil výplatní pásky nebo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, nedoložil žádné důkazy dokládající ostatní příjmy domácnosti žalovaného, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné listin y dokládající výdaje žalovaného. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet zápůjčku, žádná skutková tvrzení a důkazy nedoplnil. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020. OPR-právnická osoba. v. GK., ve věci C-679/18).
18. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy.
19. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o zápůjčce částku 45 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil částku 51 900 Kč, splnil žalovaný svou povinnost vrátit nesplacenou jistinu z neplatné smlouvy o zápůjčce vůči žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, v plné výši. Žalovaný se nedostal ani do prodlení se splněním této povinnosti. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.
20. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
21. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovaný se však náhrady nákladů řízení výslovně vzdal, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).