Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 11/2025-105
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Dobišarovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 26.201,34 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 4.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 17. 11. 2023 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba v části o 22.201,34 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.726,66 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.066,17 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11.137,26 Kč od 12. 7. 2023 do 16. 11. 2023, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7.137,26 Kč od 17. 11. 2023 do zaplacení, a úrok ve výši 15 % ročně z částky 10.439,62 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 4.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 17. 11. 2023 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba v části o 22.201,34 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.726,66 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.066,17 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11.137,26 Kč od 12. 7. 2023 do 16. 11. 2023, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7.137,26 Kč od 17. 11. 2023 do zaplacení, a úrok ve výši 15 % ročně z částky 10.439,62 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem doručeným soudu dne 29. 11. 2023, ve spojení s podáními ze dne 7. 8. 2024 a ze dne 10. 2. 2025, požádal žalobce o vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu 26.201,34 Kč příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba. IČ IČO, uzavřel se žalovaným dne 23. 1. 2021 Smlouvu o úvěru č. hodnota na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do 23. 3. 2022 se žalovaný zavázal zaplatit úrok v pevné výši 1.444 Kč. Dále se žalovaný zavázal předchůdci žalobce zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 7.350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1.394 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti 2.700 Kč. Celkovou částku 27.888 Kč se žalovaný zavázal předchůdci žalobce uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 12.1.2022 ve výši 3.000 Kč. Celkem na svůj dluh žalovaný uhradil 9.000 Kč. Po uplynutí lhůty pro úhradu další splátky je pak žalovaný v prodlení s dluhem na jistině 10.439,62 Kč, na úroku 697,64 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru 4.978,01 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 944,08 Kč a na úhradě za hotovostní splácení 1.828,66 Kč. Po lhůtě splatnosti, tj. od 24. 3. 2022 je úvěr úročen sjednanou úrokovou sazbou 15 % ročně. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo předchůdci žalobce právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky denně, která je vyčíslena za období od 24. 3. 2021 do 13. 9. 2022 na částku 7.313,33 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 uzavřené mezi předchůdcem žalobce a žalobcem přešla pohledávka za žalovaným na společnost Jméno žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky 26.201,34 Kč a příslušenství. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného k plnění.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o úvěru č. hodnota Anonymizováno ze dne 23. 1. 2021 uzavřené mezi žalovaným a společností právnická osoba. IČ IČO, bylo zjištěno, že dne 23. 1. 2021 převzal žalovaný ve formě úvěru finanční prostředky ve výši 15.000 Kč a celkovou dlužnou částku 27.888 Kč (dlužná částka + náklady spotřebitelského úvěru) měl žalovaný splatit ve 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 bylo zjištěno, že pohledávka společnosti právnická osoba. za žalovaným ze smlouvy číslo hodnota přešla na žalobce. Z Oznámení o postoupení ze dne 15. 8. 2023 bylo zjištěno, že původní věřitel žalovanému oznámil postoupení pohledávky na žalobce. Z Žádosti o úvěr ze dne 22. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný, bydlí v nájmu a nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalovaný je zaměstnaný s měsíčním příjmem ve výši 10.927 Kč s tím, že v aktuálním zaměstnání je od 16. 12. 2020 se smlouvou na dobu určitou do 30. 11. 2021, což žalobce dále doložil i pracovní smlouvou. Na výdajové stránce jsou u žalovaného uvedeny měsíční náklady na bydlení ve výši 3.000 Kč, ostatní náklady ve výši 4.000 Kč a splátky stávajících půjček ve výši 500 Kč. Z Výzvy k plnění ze dne 1. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota v celkové výši 31.727,22 Kč ve lhůtě splatnosti do 16. 11. 2023. Z přehledu transakcí ke smlouvě číslo hodnota vyplývá, že v období od 24. 1. 2021 do 12. 1. 2022 bylo zaplaceno celkem 9.000 Kč.
4. Z žalobních tvrzení a ze smlouvy ze dne 23. 1. 2021 soud zjistil, že se v dané věci jedná o smluvní vztah podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
5. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Ze shora uvedených zjištění vyplývá, že předchůdce žalobce nedodržel povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Soud nesdílí tvrzení žalobce, že před poskytnutím finančních prostředků žalovaného nebyly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet, a to s ohledem na dobu trvání pracovního poměru žalovaného, který byl uzavřen na dobu určitou do 30. 11. 2021 není zřejmé, z jakého příjmu by měl žalovaný hradit splátky po ukončení pracovního poměru, tj. v době od prosince 2021 do března 2022. Soud má za to, že před poskytnutím úvěru nebyl předchůdcem žalobce učiněn správný závěr o schopnosti žalovaného poskytnuté prostředky řádně a včas splácet.
10. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je přitom shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli (původnímu žalobci), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy. Takto stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlížet již z úřední povinnosti, což konstatoval rovněž Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 6. 10. 2021 sp. zn. Pl. ÚS 3/20 , když uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.
11. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak jsou povinni vrátit, co si vzájemně plnili (§ 2991 o. z.). Žalovaný má proto povinnost vrátit žalobci, co mu bylo předchůdcem žalobce poskytnuto. Žalovaný obdržel částku 15.000 Kč, na kterou uhradil 9.000 Kč, a je tak povinen zaplatit žalobci 4.000 Kč. V důsledku prodlení s plněním dluhu je žalovaný povinen zaplatit žalobci i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o. z.) v žalobcem požadované výši 11,75 % ročně jdoucí ode dne 17.11.2023, neboť prodlení žalovaného mohlo nastat nejdříve uplynutím lhůty k plnění určené v předžalobní výzvě. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
12. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V této věci byl úspěch žalobce menší, než činil jeho neúspěch, protože však žalovanému v řízení účelně vynaložené náklady na bránění svého práva nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.