Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 34/2025-73
Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Mydlou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČ IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
sídlem Adresa žalované
o 420 697,79 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to v pravidelných měsíčních splátkách po částka splatných vždy do 20. dne v měsíci k rukám žalobkyně, počínaje právní mocí tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.
II. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12,75 %, úrokem 6,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem 6,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy do 20. dne v měsíci k rukám žalobkyně, počínaje právní mocí tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.II. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 %, úrokem 6,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem 6,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou ze datum se žalobkyně domáhá na žalované úhrady shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba., a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy o úvěru, na základě, které byla žalované poskytnuta částka ve výši částka, kterou se zavázala vrátit ve splátkách spolu se sjednaným úrokem z úvěru. Žalovaná řádně splátky nehradila, proto došlo k zesplatnění a následně k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, přestože k tomu byla vyzvána předžalobní upomínkou.
2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala včas odpor a k žalobě se vyjádřila tak, že nebyla řádně posouzena její úvěruschopnost v rozporu s ustanovením § 86 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy. Žalovaná uvedla, že byly předmětným úvěrem konsolidovány jiné úvěry s tím, že v době uzavření předmětné smlouvy hradila další závazky. K posouzení úvěruschopnosti žalovaná uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně si od ní vyžádala pouze výpis z účtu a nebyly u ní ověřeny reálné výdaje na bydlení a další výdaje. Žalovaná namítá absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a s odkazem na § 87 citovaného zákona navrhuje úhradu zbývající dlužné částky jistiny, jakožto bezdůvodné obohacení, ve splátkách po částka. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. spisová značka uvádí, že nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny. K odporu připojila rovněž návrh smírného řešení.
3. Žalobkyně při ústním jednání soudu konaném dne datum smír se žalovanou neakceptovala, trvala na podané žalobě.
4. Z listin připojených k žalobě soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba., a žalovanou byla dne datum sepsána smlouva o úvěru na základě, které dle doložených dokladů od žalobkyně, byla žalované poskytnuta částka ve výši částka, což vyplývá také ze shodných tvrzení účastníků.
5. Mezi účastníky bylo sporné, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně k výzvě soudu v podání z datum uvedla, že úvěruschopnost žalobkyně byla ohledně výdajové stránky ověřována na základě ekonomického modelu, a dále s ohledem na informace, které žalovaná uvedla při žádosti o poskytnutí úvěrového produktu. Konkrétně z karty posouzení úvěryschopnosti vyplývá, že žádost byla poskytnuta přes interní klientské call centrum, žalovaná uvedla příjem ve výši částka, což pracovník banky zkontroloval na základě příchozích transakcí na účet žalované, vedený u právnická osoba. Banka dále ověřila údaje z insolvenčního rejstříku, z interní evidence a informace z CBCB. Dále se v posouzení žalované uvádí, že uvedla výdaje ve výši částka s tím, že banka stanovila životní výdaje na základě dat sdělených klientkou v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, tj. za užití ekonomického modelu pro potřeby dokladování úvěryschopnosti, a to na částku částka. Dále se uvádí, že banka stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu s tím, že tento ukazatel činil 43,61 % splátkového zatížení po poskytnutí úvěru. Dále se uvádí, že žalovaná uvedla splátky ve výši částka a bylo zjištěno, že žalovaná měla v době úvěrové žádosti další úvěry, včetně úvěrů které byly konsolidovány, a to kontokorentní úvěr se splátkou částka, dále úvěr hotovostní se splátkou částka, dále úvěr se splátkou částka, dále úvěr z kreditní karty s orientační splátkou částka, dále osobní úvěr se splátkou částka, dále se uvádí splátky úvěrů ve výši částka měsíčně a částka měsíčně, dále se uvádí hypoteční úvěr k právnická osoba se splátkou částka měsíčně. Splátka nového úvěru činila částka s tím, že nové splátkové zatížení činilo částka. Závěrem se uvádí, že příjem žalované byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů, kdy žalované údajně zbylo částka k pokrytí životních nákladů.
6. Dále soud vycházel z výpisů z účtů žalované, které byly připojeny k posouzení úvěruschopnosti žalované, z nich vyplývá, že v době od července 2019 do září 2019 žalovaná měla odepsané z účtu položky ve výši částka, dále částka, dále částka.
7. Dále žalobkyně k dotazu soudu doplnila, že celkem bylo na předmětnou smlouvu o úvěru od žalované uhrazeno do doby rozhodnutí soudu částka, což vyplynulo i ze shodného tvrzení žalované.
8. Žalovaná při ústním jednání soudu oproti vyjádření v odporu uvedla, že je schopná zbývající dlužnou částku hradit ve splátkách po částka měsíčně, a to s ohledem na skutečnost, že se vrátila do zaměstnání. Na druhou stranu celkové výdaje domácnosti jí neumožňují hradit vyšší splátku.
9. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku , kdy dospěl k závěru, že v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebyla řádně ověřena úvěruschopnost žalované, zejména, pokud jde o výdajovou stránku domácnosti žalované. Podle § 580 občanského zákoníku je proto sepsaná úvěrová smlouva absolutně neplatným právním jednáním, přičemž podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud stanovil novou splatnost zbývající dlužné částky jistiny úvěru.
10. Výše uvedený závěr plně odpovídá aktuální judikatuře Nejvyššího soudu reprezentované rozhodnutím sp.zn. spisová značka, kde u stejné žalobkyně Nejvyšší soud jasně konstatoval, že ověření úvěruschopnosti dlužníka pomocí ekonomického modelu není dostatečné, přičemž bez významu je zjištění, že poskytovatel úvěru využil interní a externí datové zdroje a statistický model. Nejvyšší soud naopak dovodil, že při ověření úvěruschopnosti dlužníka je třeba postupovat s odbornou péčí, přičemž bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se žadateli o úvěr ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelů a posoudit jejich schopnost úvěr splácet. Na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady, přičemž informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání obchodního vztahu. Za dostatečné tedy nelze považovat informace získané toliko od spotřebitele, kdy odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit. Nejvyšší soud přitom uvedené závěry citoval ve skutkově obdobné věci, kdy dlužník nejprve dva roky hradil splátky.
11. Z provedeného dokazování v dané věci vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neověřila výdaje žalované. Údaje uváděné žalovanou a užitý ekonomický model neodpovídají celkovým výdajům uvedeným ve výpisech z účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně výdaje žalované dle výpisu z účtu řádně neověřila.
12. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soud podané žalobě vyhověl pouze ohledně zbývající dlužné jistiny ve výši částka, kterou s ohledem na zjištěné majetkové poměry žalované této umožnil hradit v pravidelných měsíčních splátkách po částka, a to pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že pokud žalovaná neuhradí, byť jedinou splátku řádně a včas, stává se celý zbytek dlužné jistiny splatný najednou. Aktivní věcná legitimace žalobkyně nebyla mezi účastníky sporná a byla doložena smlouvou o postoupení pohledávek.
13. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neověřila úvěruschopnost žalované při sjednání smlouvy o úvěru, výrokem II. tohoto rozsudku soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl, neboť poskytnuté plnění žalované ve výši částka představuje bezdůvodné obohacení na základě skutkové podstaty absolutně neplatně uzavřené smlouvy. Zbývající dlužná jistina činí částka, přičemž vzhledem k bezdůvodnému obohacení, žalobkyni nepřísluší smluvní úrok a dále s ohledem na ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze žalobkyni přiznat zákonný úrok z prodlení, neboť soud v souladu s posledně citovaným ustanovením určil novou splatnost zbývající dlužné částky ve splátkách (obdobně srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka).
14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. za situace, kdy převážně úspěšné žalované podle obsahu spisu žádné náklady řízení, například v souvislosti se zastoupením advokátem, podle obsahu spisu nevznikly. Této situaci odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Rakovníku.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem k soudnímu exekutorovi.