Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 76/2025-53
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Malechovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce
sídlem Adresa žalobce
zastoupený advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 51.000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 42.500 Kč,ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky 7.500 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 50.000 Kč od 5. 2. 2025 do zaplacení a částky 1.000 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 8.454,60 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 42.500 Kč,ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba na zaplacení částky 7.500 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 50.000 Kč od 5. 2. 2025 do zaplacení a částky 1.000 Kč, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 8.454,60 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobou doručenou soudu dne 5. 2. 2025 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 50.000 Kč s příslušenstvím ze smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne datum mezi žalobcem a žalovaným, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 50.000 Kč bezhotovostním převodem na účet. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s dohodnutými poplatky a úrokem ve 12 měsíčních splátkách po 7.500 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek a ze smlouvy byl proto ke dni 21. 1. 2025 zesplatněn. Žalovaný uhradil na svůj dluh pouze částku 7.500 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl žádná tvrzení a nenavrhl žádné důkazy, přestože mu žaloba spolu s výzvou k vyjádření byly doručeny do vlastních rukou na adresu trvalého pobytu.
3. Ve věci se dne datum konalo ústní jednání, ke kterému se žalobce a žalovaný nedostavil. Žalobce svou neúčast omluvil a souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal v nepřítomnosti účastníků a rozhodoval na základě obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobcem. Takto byl zjištěn následující skutkový stav:
4. Žalobce jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota. Touto smlouvou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50.000 Kč převodem na účet č. č. účtu a žalovaný se zavázal uhradit 12 měsíčních splátek po 7.500 Kč. Podle výpisu z účtu žalobce dne datum na účet č. č. účtu poskytl částku 50.000 Kč.
5. Při uzavírání smlouvy o úvěru byly žalobci známy následující skutečnosti: Podle listiny Posouzení úvěruschopnosti, která byla přílohou smlouvy po úvěru ze dne datum žalovaný uvedl své identifikační a korespondenční údaje, dále údaje o výši příjmů ze zaměstnání (30.336 Kč mzda) a výdajů na bydlení (8.500 Kč), pravidelných výdajích ve výši 2.000 Kč, o výši sázek ve výši 4.683 Kč. Dále žalovaný uvedl, že má jednorázové závazky, že hradí úvěr ve výši 2.000 Kč (právnická osoba) a má závazek vůči právnická osoba ve výši 9.000 Kč. Z listiny bylo zjištěno, že žalobce o žalovaném zjistil, že nemá záznam v rejstříku SOLUS, insolvenčním rejstříku, databázi odcizených dokladů. Žalovaný byl v registru platebních informací (CRFI) hodnocen jako extrémně rizikový. Celkově byl žalovaný žalobcem vyhodnocen jako pozitivní s vyšší bonitou.
6. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 580 odst. 1 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
12. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
13. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru. Podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona č. 257/2016 Sb., je, aby věřitel s odbornou péčí dříve než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Ve smyslu výše citovaného znění § 86 je zřejmé, že věřitel je povinen získat od dlužníka, z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti, informace, jejichž pravdivost si má ověřit i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka.
15. Právní předchůdce žalobce jako věřitel však neučinil všechny potřebné kroky za účelem zjištění celkové majetkové situace žalovaného a neověřil reálnost a úplnost příjmů a výdajů žalovaného. Věřitel nezjišťoval spolehlivost údajů dlužníka o tom, jaké jsou jeho reálné majetkové poměry, zejména jaké byly jeho pravidelné měsíční výdaje (na bydlení, domácnost, výživné, zdravotní stav apod.). I údaje, které žalobce zjistil, nesprávně vyhodnotil, když nepřihlédl k hodnocení žalovaného jako extrémně rizikového z hlediska registru platebních informací, z důvodu jeho pravidelných výdajů na sázky a na již existující úvěry. O nedostatečně pečlivě šetřených majetkových poměrech a jejich nesprávném vyhodnocení svědčí i to, že žalovaný uhradil pouze 1 dohodnutou měsíční splátku. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost dlužníka absolutně neplatná.
16. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které přijal žalovaný jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaný získal 50.000 Kč a uhradil 7.500 Kč. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 42.500 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla v této části zamítnuta.
17. Přiznán žalobci nebyl ani nárok na úhradu úroku z prodlení z dlužné jistiny, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 je citovaný § 87 zákona o spotřebitelském úvěru úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, podle které má poskytovatel úvěru podle neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru nárok na úhradu jistiny ve lhůtě, která neodvisí od výzvy věřitele, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úhradu úroků z prodlení proto věřiteli vzniká teprve poté, co nastane splatnost dluhu, která je odvislá od osobních, výdělkových a majetkových poměrů žalovaného. V daném případě nebyly soudem zjištěny okolnosti odůvodňující rozhodnutí o dřívějším plnění, když žalovaný svůj dluh po podání žaloby ničeho neuhradil. Současně nebylo v řízení zjištěno, že není v možnostech žalovaného dluh uhradit v zákonné lhůtě tří dnů podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a lhůta k plnění byla proto určena právě podle tohoto ustanovení.
18. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V daném případě byl žalobce úspěšný v žalované jistině z 83 % (42.500 Kč) a žalovaný byl úspěšný v rozsahu 17 % (8.500 Kč). Soud proto žalobci přiznal rozdíl v úspěchu obou účastníků, tj. náklady řízení ve výši 66 % celkových nákladů řízení žalobce. Náklady žalobce, který zaslal žalovanému výzvu ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř., jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2.040 Kč, odměnou za právní zastoupení ve výši 9.420 Kč (3 x 3.140 Kč § 7, 11 odst. 1, § 14b odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění do 31.12.2024), náhradou hotových výdajů ve výši 750 Kč (3 x 100 Kč, 1 x 450 Kč podle § 13 odst. 4, § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění do 31.12.2025 a od 1.1.2025). Celkové náklady řízení žalobce činí částku 12.810 Kč, z toho 66 % odpovídá částce 8.454,60 Kč. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ-797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.