Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 190/2025-21

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kůsovou, Ph.D. ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované

trvale bytem Adresa žalované

o zaplacení 23 407,04 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku částka, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky částka od datum do datum, úrok 12,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyni se ukládá zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Benešově doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úrok 12,75% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyni se ukládá zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Benešově doplatek soudního poplatku ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku částka s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost právnická osoba, IČ: IČO, uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši částka, který se žalovaná zavázala splatit společně s kapitalizovaným úrokem za poskytnutí úvěru v pevné výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně, částkou za zpracování úvěru ve výši částka a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka, a to v 52 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátku byla povinna uhradit nejpozději do datum. Žalovaná však porušila svou povinnost úvěr splácet, když sjednané splátky nehradila řádně a včas. Žalovaná žalobkyni neuhradila žádnou částku. Dlužná jistina tak činí částku částka a dlužný poplatek částku částka, dále žalobkyně požadovala uhrazení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny od datum do zaplacení a úroku ve výši 12,45 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností ke dni datum, což bylo žalované písemně oznámeno. Na dlužnou částku žalovaná přes zaslanou výzvu ničeho neuhradila. Ohledně úvěruschopnosti žalobkyně doplnila, že schopnost žalované řádně hradit úvěr byla prověřena před uzavřením smlouvy o úvěru, což vyplývá z písemné žádosti o úvěr.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku (z výpisu z obchodního rejstříku). Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost právnická osoba, IČ: IČO, uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr ve výši částka, a to za poplatek ve výši částka, který byl tvořen úrokem ve výši částka, částkou za zpracování úvěru ve výši částka a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka. Celkovou dlužnou částku částka se žalovaná zavázala splácet v 52 týdenních splátkách po částka. V případě prodlení si dále smluvní strany sjednaly zesplatnění celého dluhu (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum včetně smluvních podmínek). Na tuto smlouvu žalovaná žalobkyni neuhradila žádnou částku (z tabulky umoření). Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna (ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek zde dne datum včetně podacího lístku ze dne datum, z výpisu z obchodního rejstříku). Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu (z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího lístku).

4. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované předmětný úvěr splácet, měl soud k dispozici Zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum ke smlouvě č. hodnota, dle které žalovaná je svobodná, bydlí v nájemním bydlení. Je zaměstnaná na dohodu o provedení práce s uváděným čistým příjmem částka měsíčně, dále uvedla další příjmy domácnosti ve výši částka. Výdaje byly odhadnuty na částku částka měsíčně. Žádné přílohy, na které se v těchto žádostech odkazuje (pracovní smlouva, výpisy z bankovního účtu), nebyly soudu předloženy.

5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a ze , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „ “).

6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví

9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 stejného ustanovení pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 stejného ustanovení platí, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 stejného ustanovení pak platí, že změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

16. Soud v této souvislosti vycházel z ustanovení a b) , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), podle kterého k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost ( ). Nesplní-li účastník svou povinnost tvrdit skutečnosti, které jsou rozhodující pro zjištění skutkového stavu věci a následnou subsumpci skutkového stavu pod právní normu, jež má být na věc aplikována, pak jestliže ani po poučení soudem ( až 3 ), resp. při absenci účastníka řízení na jednání, při kterém mu soud tudíž nemohl takové poučení poskytnout, zůstanou skutková tvrzení neúplná, přirozeně nemůže splnit ani svou povinnost důkazní. Jinými slovy, aby mohl účastník nějakou skutečnost dokázat, musí ji především tvrdit. Rozsah povinnosti účastníka tvrdit skutečnosti je určen tím právním předpisem, který má být použit k právnímu posouzení žaloby (srov. dále komentář k a 120 o břemeni tvrzení a o břemeni důkazním). Nesplnění povinnosti důkazní a povinnosti tvrzení není procesním právem sankcionováno jako nesplnění jiné procesní povinnosti. Ve sporném řízení je následkem rozhodnutí, které vyzní nepříznivě pro účastníka, který tuto povinnost nesplnil (srov. zejména komentář k a 118a).

17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k soudu nedostavila, nemohl jí soud poskytnout poučení dle až 3 , v jakém směru má doplnit svá tvrzení a označit důkazy. Soud neodročil jednání za účelem doplnění dokazování, neboť dle mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, případě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností.

18. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o úvěru je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit.

19. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, [PR 21/2018 s. 757], dle něhož „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“

20. Stejně tak Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno uvedl, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Oklikou se tak v rámci těchto úvah dostává znovu do popředí myšlenka formulovaná nálezem sp. zn. IAnonymizováno; totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil (srov. k tomu výslovně též sněmovní tisk číslo 679/0, důvodová zpráva k , zvláštní část - k ; 7. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu, 2013 - 2017). Z výše uvedeného nutno podle Ústavního soudu dovodit, že posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z "objektivizovaného" hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy. Naopak obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“

21. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru č. hodnota, která naplnila znaky spotřebitelského úvěru, a takto ji soud po právní stránce posoudil, absolutně neplatnou, kdy žalobkyně reálně vyplatila žalované jistinu částka, jednalo se na straně žalované o bezdůvodné obohacení podle citovaného § 2991 o. z., které musí žalobkyni vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaná dosud na žalovanou částku neuhradila ničeho, je povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši částka. Ohledně této částky soud žalobě ve výroku I. vyhověl a žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky s tím, že prodlení nastalo až na základě doručení výzvy žalované v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, které bylo odesláno dne datum a které se dostalo do sféry žalované po 3 dnech ( o. z.), a splatnost byla určena v délce 10 dní od jeho doručení, tj. od datum se žalovaná nacházela v prodlení. Lhůtu k plnění určil soud obecnou ve smyslu

22. Ve zbývajícím rozsahu, tj. ve výši částka spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky částka od datum do datum, úrokem 12,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení, soud žalobu ve výroku II. rozsudku zamítl, neboť nemá oporu v zákonných ustanoveních ani ve smlouvě účastníků, neboť ta je absolutně neplatná.

23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve výroku III. podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení z procesního hlediska téměř shodný (při zohlednění kapitalizovaného příslušenství a částek požadovaných do zaplacení rovněž kapitalizovaných ke dni rozhodnutí).

24. Dále soud rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Benešově, doplatek soudního poplatku ve výši částka podle Položky č. hodnota odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků, neboť žalobkyně uhradila za návrh na zahájení řízení pouze částku částka, přičemž výše soudního poplatku je stanovena částkou částka. Z tohoto důvodu jí byla uložena povinnost uhradit doplatek ve výši částka, a to do 3 dnů od doručení tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení exekuce a pověření soudního exekutora podle , exekuční řád.