Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 125/2025-17

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Votavou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 35 714 Kč s přísl.

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost právnická osoba. (dále též „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne datum smlouvou o úvěru č. hodnota, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka částka. Žalovaný se uzavřením předmětné úvěrové smlouvy zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši částka, která odpovídá součtu poskytnutých finančních prostředků ve výši částka, úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka. Celkovou částku měl žalovaný splácet prostřednictvím 14 měsíčních splátek po částka. Žalovaný porušil své povinnosti, neboť nehradil sjednané splátky řádně a včas. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy byla postoupena žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby neuhradil žalovaný na předmětnou pohledávku ničeho. Žalobkyně se tak vůči žalovanému domáhala z titulu předmětné smlouvy zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, dlužných úroků za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka, dlužné úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, dlužné úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, dlužné úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, úroku vyčísleného od datum do datum z dlužné jistiny ve výši částka a zákonného úroku z prodlení vyčísleného do datum ve výši částka. Žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky před podáním žaloby vyzývala, avšak bezúspěšně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení , , (dále jen „ ”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek ( ). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu , proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Smlouvou o úvěru č. hodnota a Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byl prokázán skutkový stav popsaný v žalobě. Z předložené úvěrové smlouvy bylo dále zjištěno, že pro případ prodlení dlužníka s úhradou jakékoli splátky byla stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky, ohledně níž je v prodlení až do maximální výše částka a dále bylo sjednáno zaslání zpoplatněné písemné upomínky při prodlení dlužníka s minimálně třemi měsíčními splátkami, jejíž výše činila částka. Dále bylo z žalobkyní předložených listinných důkazů zjištěno, že žalovaný na svůj dluh z předmětné úvěrové smlouvy zaplatil celkem částku částka, přičemž poslední platba ve výši částka byla žalovaným uhrazena dne datum.

5. Podle , (dále jen „obč. zák.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 1968 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle § 1879 obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Podle § 580 odst. 1 obč. zák. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 věta první obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Po zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná ani z části, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou. Závěr o neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl podle této smlouvy hradit vedle poskytnuté jistiny ve výši 29 000 Kč dále částku 24 914 Kč, která byla tvořena úroky a dalšími poplatky, které jsou v úvěrové smlouvě rozděleny na tři části (úhrada za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek). Toto však nic nemění na tom, že uvedené poplatky přestavují ve skutečnosti skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když se toto zdání snažil právní předchůdce žalobkyně navodit. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. Soudu je z úřední činnosti známo, že v případě úvěrových smluv uzavíraných právním předchůdcem žalobkyně se výše předmětných poplatků odvíjí zejména od výše poskytovaného úvěru a představuje tak skrytý úrok. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje nárok žalobkyně z titulu shora uvedených poplatků rovněž jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok v souhrnné výši téměř 90 %, přičemž RPSN u předmětné úvěrové smlouvy činila 270,48 %. Podle ustanovení § 588 obč. zák. se jedná o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. spisová značka, kdy s poukazem na toto rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno požadovat ještě úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba činila v roce 2022 cca 10 % ročně, stejně tak jako RPSN v uvedeném roce. Ve věci spisová značka Nejvyšší soud judikoval, že co se týče občanskoprávní judikatury, tato považuje za nepřiměřenou úrokovou míru ve výši 60 %, jež podstatně (téměř 4 násobně) přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry. Ujednání o úrocích, resp. celkových nákladech spotřebitelského úvěru, pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích, resp. celkových nákladech spotřebitelského úvěru, neposkytl, kdy se navíc jednalo o adhezní (formulářovou smlouvu), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. V případě, kdy je nemravná převážná část ujednání předmětné úvěrové smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na úvěrovou smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz např. rozsudek ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. ). Jednou z hlavních zásad soukromého práva je to, že uspořádání smluvních vztahů musí být spravedlivé a nemůže zakládat zřejmou nerovnováhu k tíži slabší strany, což v projednávané věci nebylo dodrženo.

13. Soud právně posoudil doloženou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení poskytnuté jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 obč. zák., když podle § 2991 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku v celkové výši částka, přičemž však dle žalobkyní doložené transakční historie již uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku v celkové výši částka. Žalovaný tedy žalobkyni již ničeho nedluží, z čehož je zřejmé, že podaná žaloba není důvodná ani částečně, a proto ji soud v celém rozsahu zamítl.

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť plný úspěch ve věci sice náleží žalovanému, avšak ten zůstal po celou dobu tohoto řízení zcela pasivní a žádné náklady mu tak nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.