Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (8)No categories available
13 C 125/2025-17
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Votavou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 35 714 Kč s přísl.
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost právnická osoba. (dále též „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne datum smlouvou o úvěru č. hodnota, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka částka. Žalovaný se uzavřením předmětné úvěrové smlouvy zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši částka, která odpovídá součtu poskytnutých finančních prostředků ve výši částka, úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka. Celkovou částku měl žalovaný splácet prostřednictvím 14 měsíčních splátek po částka. Žalovaný porušil své povinnosti, neboť nehradil sjednané splátky řádně a včas. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy byla postoupena žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby neuhradil žalovaný na předmětnou pohledávku ničeho. Žalobkyně se tak vůči žalovanému domáhala z titulu předmětné smlouvy zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, dlužných úroků za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka, dlužné úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, dlužné úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, dlužné úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, úroku vyčísleného od datum do datum z dlužné jistiny ve výši částka a zákonného úroku z prodlení vyčísleného do datum ve výši částka. Žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky před podáním žaloby vyzývala, avšak bezúspěšně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Smlouvou o úvěru č. hodnota a Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byl prokázán skutkový stav popsaný v žalobě. Z předložené úvěrové smlouvy bylo dále zjištěno, že pro případ prodlení dlužníka s úhradou jakékoli splátky byla stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky, ohledně níž je v prodlení až do maximální výše částka a dále bylo sjednáno zaslání zpoplatněné písemné upomínky při prodlení dlužníka s minimálně třemi měsíčními splátkami, jejíž výše činila částka. Dále bylo z žalobkyní předložených listinných důkazů zjištěno, že žalovaný na svůj dluh z předmětné úvěrové smlouvy zaplatil celkem částku částka, přičemž poslední platba ve výši částka byla žalovaným uhrazena dne datum.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 1968 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 1879 obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Podle § 580 odst. 1 obč. zák. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 věta první obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
12. Po zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná ani z části, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou. Závěr o neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl podle této smlouvy hradit vedle poskytnuté jistiny ve výši 29 000 Kč dále částku 24 914 Kč, která byla tvořena úroky a dalšími poplatky, které jsou v úvěrové smlouvě rozděleny na tři části (úhrada za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek). Toto však nic nemění na tom, že uvedené poplatky přestavují ve skutečnosti skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když se toto zdání snažil právní předchůdce žalobkyně navodit. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. Soudu je z úřední činnosti známo, že v případě úvěrových smluv uzavíraných právním předchůdcem žalobkyně se výše předmětných poplatků odvíjí zejména od výše poskytovaného úvěru a představuje tak skrytý úrok. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje nárok žalobkyně z titulu shora uvedených poplatků rovněž jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok v souhrnné výši téměř 90 %, přičemž RPSN u předmětné úvěrové smlouvy činila 270,48 %. Podle ustanovení § 588 obč. zák. se jedná o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. spisová značka, kdy s poukazem na toto rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno požadovat ještě úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba činila v roce 2022 cca 10 % ročně, stejně tak jako RPSN v uvedeném roce. Ve věci spisová značka Nejvyšší soud judikoval, že co se týče občanskoprávní judikatury, tato považuje za nepřiměřenou úrokovou míru ve výši 60 %, jež podstatně (téměř 4 násobně) přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry. Ujednání o úrocích, resp. celkových nákladech spotřebitelského úvěru, pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích, resp. celkových nákladech spotřebitelského úvěru, neposkytl, kdy se navíc jednalo o adhezní (formulářovou smlouvu), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. V případě, kdy je nemravná převážná část ujednání předmětné úvěrové smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na úvěrovou smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz např. rozsudek ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017 ). Jednou z hlavních zásad soukromého práva je to, že uspořádání smluvních vztahů musí být spravedlivé a nemůže zakládat zřejmou nerovnováhu k tíži slabší strany, což v projednávané věci nebylo dodrženo.
13. Soud právně posoudil doloženou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení poskytnuté jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 obč. zák., když podle § 2991 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku v celkové výši částka, přičemž však dle žalobkyní doložené transakční historie již uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku v celkové výši částka. Žalovaný tedy žalobkyni již ničeho nedluží, z čehož je zřejmé, že podaná žaloba není důvodná ani částečně, a proto ji soud v celém rozsahu zamítl.
14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť plný úspěch ve věci sice náleží žalovanému, avšak ten zůstal po celou dobu tohoto řízení zcela pasivní a žádné náklady mu tak nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.