Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

41 C 168/2024-59

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Jakubíčkem ve věci

žalobce:Jméno žalobce., IČO: Anonymizováno

sídlem Adresa žalobce

zastoupeného advokátem Jméno advokáta Ph.D.

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 14 673,59 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 432 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 3 432 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 11 241,59 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 11 241,59 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 066,53 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 685,11 Kč, jakož i co do 24,36 % úroku ročně z částky 14 673,59 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 432 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 3 432 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se co do částky 11 241,59 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 11 241,59 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 066,53 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 685,11 Kč, jakož i co do 24,36 % úroku ročně z částky 14 673,59 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se původně žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 14 673,59 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 066,53 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 685,11 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 14 673,59 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení ve výši 15 % a 24,36 % úrok ročně z částky 14 673,59 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, jakož i úhrady vzniklých nákladů řízení. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaný čerpal od společnosti právnická osoba, IČO: IČO částku 20 000 Kč, a to na základě řádně sepsané žádosti o spotřebitelský úvěr a následně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 2. 2022, vedené pod č. hodnota. V průběhu celého smluvního vztahu žalovaný na dluh zaplatil celkem částku 16 568 Kč. Zbylé finanční prostředky však věřiteli nezaplatil. Žalobce měl za to, že pro obsah žádosti o spotřebitelský úvěr jeho právní předchůdce své zákonné povinnosti splnil, když úvěruschopnost žalovaného řádně prověřil. Žalobce pak pohledávku za žalovaným do svého majetku nabyl na základě postupní smlouvy od původního věřitele. Protože celá dlužná pohledávka uhrazená nebyla, nezbylo žalobci než podat žalobu k soudu.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Ze strany soudu byl žalovaný v průběhu řízení řádně obesílán na adresu adresa, která je zjevná jak z obsahu smluvních ujednání, tak je i adresou žalovaného podle tzv. základních registrů. Protože se žalovaný k jednání nedostavil, jednal soud v jeho nepřítomnosti. Ve věci pak rozhodoval na základě obsahu spisu a výsledků provedeného dokazování.

4. Z listin do spisu založených byl zjištěný následující skutkový stav věci.:

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že byla uzavřená dne 16. 2. 2022 mezi právnická osoba na straně jedné, jako poskytovatelem úvěru a žalovaným na straně druhé, jako příjemcem úvěru. Podle obsahu smlouvy byla částka 20 000 Kč žalovanému věřitelem také poskytnutá. Žalovaný se ji zavázal věřiteli splatit v 21 splátkách po 2 071 Kč měsíčně. Celkem ve výši 43 491 Kč.

6. Z tzv. zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr bylo soudem zjištěno, že žalovaný v ní uvedl své osobní údaje, kontaktní adresu a email, jakož i to, že je osobou se základním vzděláním, svobodný, a že bydlí v nájmu. Není majitelem auta a pracuje u společnosti právnická osoba jako operátor výroby s tím, že jeho příjem činí částku 21 716 Kč měsíčně. Dále uvedl, že jeho běžné výdaje činí 14 000 Kč měsíčně a extérní splátky 900 Kč měsíčně. Vlastní bankovní účet, má pracovní smlouvu od 2. 9. 2019. K dispozici měly být i dva výpisy z účtu banky.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy je patrné, že pohledávka za žalovaným měla být postoupena do majetku současného žalobce. Stejně tak z oznámení o postoupení pohledávky a z výzvy před podáním žaloby ve smyslu ustanovení vyplývá, že žalovaný by informován o tom, že pohledávka se dostala do majetku současného žalobce a zároveň, že byl vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby.

8. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru ( ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ustanovení kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle ustanovení plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Po provedeném dokazování soud konstatuje, že žaloba byla shledána důvodnou jen co do části uplatněného nároku.

14. K věci samotné lze uvést, že byť žalobce tvrdil, že mezi ním, resp. jeho právním předchůdcem a žalovaným byla uzavřená platná smlouva o spotřebitelském úvěru, tak z provedeného dokazování, a po žalobci daném poučení ve smyslu ustanovení , a (dále jen „ “), bylo zjištěno, že tomu tak ve skutečnosti nebylo.

15. Zjevné je a rozporováno nebylo, že právní předchůdce žalobce měl žalovanému poskytnout částku 20 000 Kč s tím, že žalovaný ji měl v horizontu necelých dvou let věřiteli vrátit, a to v částce fakticky dvojnásobně vysoké. Ve vztahu k ověření úvěruschopnosti žalovaného byla soudu v rámci dokazování k dispozici jen proklamace uvedená v samotné zákaznické kartě o tom, že žalovaný by měl být zaměstnán, že jeho příjem přesahuje částku 21 000 Kč měsíčně, a že jeho náklady činí cca 15 000 Kč měsíčně. Zároveň z uvedené y vyplývá, že měla být věřiteli/zprostředkovateli úvěru předložená pracovní smlouva, případně bankovní výpisy. Ve skutečnosti, však žalobce takové

listinné důkazy soudu nepředložil. Žalobce naopak uvedl, že takové listinné důkazy k dispozici nemá.

16. Na tomto místě lze uvést, že v rámci vedeného civilního nalézacího řízení soud uplatněné nároky neposuzuje jen na základě uvedených skutkových tvrzení, ale předně na základě výsledků ve věci provedeného listinného dokazování, neboť jde o řízení sporné, kde záleží jen na žalobci, zda svůj nárok obhájí, resp. řádně prokáže. V řízení bylo jasné, že obsah zákaznické karty nebude ve skutečnosti podložený žádným dalším reálným listinným důkazem. Nadto sám žalovaný soudu k dispozici nebyl a úvěr fakticky poskytoval právní předchůdce žalobce. I když výše úvěru není pohledem doby a obecné cenové hladiny nijak vysoká, tak to ještě z věřitele nesnímá povinnost prověřit majetkové poměry potencionálního dlužníka, tedy řádně ověřit pravdivost tvrzení ohledně výše jeho příjmů a výdajů, aby bylo učiněné za dost ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Prověření úvěruschopnosti by mělo být předně profesionální, tedy řádně podložené a doložené. Nikoliv nedbalé, vedené ryzí snahou o poskytnutí úvěru za každou cenu a komukoliv, při ignorování standardních zákonných povinností uvedených v zákoně o spotřebitelském úvěru. Takovým nedbalým postupem by byla zároveň vážně dotčena i práva spotřebitele chráněná prostřednictvím ustanovení a násl. .

17. Jinak řečeno soud nemá za to, že by věřitel řádným způsobem prověřil úvěruschopnost žalovaného, když k dispozici nebyl žádný další relevantní listinný důkaz ohledně jeho majetkového statusu. Nelze dovodit ani to, že byť měl žalovaný věřiteli zaplatit cca 8měsíčních splátek, že by to samotné mělo svědčit o tom, že při kontraktaci a prověření úvěruschopnosti žalovaného, bylo věřitelem učiněno za dost právní úpravě výše uvedené. Soud nemůže pominout ani samotnou výši splátek při uvedených příjmech a výdajích žalovaného, když příjmy žalovaného rozhodně nebyly vysoké. Soud vzal v úvahu také to, že žalobce další y, prokazující jeho skutková tvrzení ve vztahu k řádnému prověření úvěruschopnosti, k dispozici neměl. Tudíž žalobce svá tvrzení řádně neprokázal. Samotnou smlouvu o spotřebitelském úvěru soud hodnotí jako neplatnou ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, když žalobci ve skutečnosti nenáleží celý jím uplatněný nárok, který žalobce odvozoval od obsahu závazkového vztahu, ale jen nárok na vydání bezdůvodného obohacení ( ).

18. Pohledem poskytnutých finančních prostředků ve výši 20 000 Kč a deklarovaného splacení ve výši 16 568 Kč, je procesní úspěch žalobce dán částkou 3 432 Kč. Ta žalobci po právu náleží, a to i s úrokem z prodlení, neboť se žalovaný do prodlení ve smyslu ustanovení dostal. Výše úroku z prodlení je v souladu s obsahem Uvedenému přísudku odpovídá výrok I. rozsudku.

19. Ve zbytku žalobou uplatněného nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul. Tomu odpovídá výrok II. rozsudku.

20. Jelikož žalovaný byl ve věci z větší části úspěšný. Náležela by mu poměrná náhrada jemu vzniklých nákladů řízení. Protože však žalovanému ve skutečnosti žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že si každý z účastníků ponese své náklady ze svého ( ). Tomu odpovídá výrok III. rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího plnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.