Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Co 418/2025-306

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Michala Kadlečka a soudců Mgr. Kláry Cáskové a JUDr. Leoše Nováka ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně

bytem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou Jméno advokátky

sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované

bytem Adresa žalované

zastoupená obecným zmocněncem Jméno zmocněnce

narozeným Datum narození zmocněnce

bytem Adresa zmocněnce

o určení dědického práva

o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 13. 11. 2024, č. j. -276, ve znění usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 24. 1. 2025, č. j. -293,

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení částku 4 150 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení částku 4 150 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Rozsudkem ve znění opravného usnesení soud I. stupně ve výroku I určil, že žalobkyně je dědičkou zůstavitelky jméno FO, narozené datum, naposledy bytem adresa, zemřelé datum, ze závěti ze dne datum. Ve výroku II byla žalovaná zavázána nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 21 900 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku III soud I. stupně rozhodl o povinnosti žalované nahradit státu na účet Okresního soudu Brno-venkov na nákladech řízení částku 36 428 Kč do dvou měsíců od právní moci rozsudku.

2. Proti rozsudku soudu I. stupně podala odvolání žalovaná. Uvedla, že žaloba byla podána pouze proti pravosti závěti zůstavitelky, nikoli proti její platnosti. Závěť zůstavitelky vykazuje právní vady v podobě chybějícího listu vlastnictví č. číslo. Závěť je nejasná z hlediska rozdělení vlastnictví. Žalobkyni bylo odkázáno 7/8 bytové jednotky, žalované 1/8 bytové jednotky. Na pozemku a společných částech domu byla každé straně odkázána polovina. To s ohledem na právní úpravu bytového spoluvlastnictví není možné. Soud I. stupně se těmito rozpory závěti nezabýval. V odstavci 1 rozsudku jsou zaměňovány y dodané žalovanou a následně jsou vyvozovány chybné závěry. Odvolatelka dále poukázala na závěr soudu I. stupně v odstavci 4 rozsudku o odlišných podpisech zůstavitelky na smlouvě o dodávce elektřiny a na předmětné závěti. Na listu vlastnictví č. číslo nejsou vedeny žádné další podíly, pouze odkazy na podíly na jiných listech vlastnictví. Rozsudek také obsahuje chybné datum.

3. U jednání odvolacího soudu pak žalovaná prostřednictvím zástupce uvedla, že žaloba v předmětné věci nebyla podána včas.

4. Žalobkyně se k odvolání žalované písemně nevyjádřila.

5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací ( – , dále jen „ “) – po zjištění, že odvolání bylo podáno včas ( ), k tomu legitimovaným subjektem ( ) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné ( a a contrario) – přezkoumal napadený rozsudek ve znění opravné usnesení a řízení jeho vydání předcházející a dospěl poté k závěru, že odvolání žalované není opodstatněné.

6. Podle , o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), závisí-li vyřešení sporu o dědické právo na právním posouzení pouze takových skutečností, které jsou mezi dědici nesporné, soud usnesením rozhodne, s kterými účastníky bude nadále jednáno a kterým z účastníků se účast v řízení ukončuje.

7. Podle § 170 odst. 1 z. ř. s. v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než dva měsíce.

8. Z ustanovení § 169 odst. 1 z. ř. s. a § 170 odst. 1 z. ř. s. vyplývá, že usnesení o tom, s kým bude dále jako s účastníkem pozůstalostního řízení jednáno a komu bude případně účast ukončena, je v řízení o pozůstalosti namístě pouze v případě, závisí-li vyřešení sporu o dědické právo výlučně na právním posouzení (když skutková tvrzení dosavadních účastníků pozůstalostního řízení jsou shodná). Naproti tomu existující spor o rozhodujících skutkových okolnostech vyžaduje, aby ten z účastníků řízení o pozůstalosti, jehož dědické právo se jeví jako nejslabší, byl k uplatnění svého dědického práva odkázán na podání žaloby ve sporném soudním řízení (k tomuto např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2021, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2022, sp. zn. ). Z pozůstalostního řízení odkázaný účastník do řízení sporného musí své právo uplatnit žalobou ve lhůtě, která nesmí být kratší než dva měsíce podle § 170 odst. 1 z. ř. s.

9. V případě kombinovaného sporu, v němž budou sporné otázky právní i skutkové, vyřeší pozůstalostní soud (pověřený soudní komisař) otázky právní postupem podle § 169 odst. 1 z. ř. s. a otázky skutkové postupem podle § 170 odst. 1 z. ř. s., tedy odkazem do sporného řízení. Pozůstalostní řízení je totiž řízením nesporným, probíhá podle zákona o zvláštních řízeních soudních a pozůstalostní soud (pověřený soudní komisař) není oprávněn objasňovat sporné skutečnosti. To je vyhrazeno řízení spornému, jehož pravidla jsou upravena v . Opačně platí, že ve sporném řízení zahájeném na základě odkazu pověřeného soudního komisaře podle z. ř. s. nelze řešit nesporné skutkové okolnosti věci, tedy pokud spor o dědické právo závisí na právním posouzení jinak mezi účastníky pozůstalostního řízení nesporných skutečností. K posouzení takových skutečností je oprávněn pouze pozůstalostní soud (pověřený soudní komisař) v rámci probíhajícího pozůstalostního řízení podle z. ř. s.

10. Výše uvedené promítnuto do nyní projednávané věci znamená, že soud I. stupně postupoval a rozhodl správně, na odůvodnění jeho rozsudku, se kterým se odvolací soud ztotožňuje, lze zcela odkázat.

11. K odvolacím námitkám žalované je třeba uvést:

Žaloba byla podána správně pouze ve vztahu k posouzení pravosti závěti ze dne datum pořízené zůstavitelkou jméno FO, narozenou dne datum a zemřelou dne datum (dále jen „závěť“). Jedině ve vztahu k posouzení pravosti závěti totiž vznikl mezi účastnicemi – dědičkami skutkový spor spočívající v tom, zda zůstavitelka závěť sepsala a podepsala, či nikoliv. Tento skutkový spor, ohledně nějž je nutno provádět dokazování, byl vyřešen v rámci nyní probíhajícího sporného řízení, když ve znaleckém posudku z oboru písmoznalectví ze dne datum č. číslo učinil znalec tituly před jménem jméno FO kategorický kladný závěr, tedy že zůstavitelka jméno FO text závěti napsala a podepsala. S hodnocením tohoto důkazu provedeným soudem I. stupně ve smyslu odvolací soud souhlasí.

12. S výše uvedeným souvisí námitka žalované, že „v odstavci 1 rozsudku jsou zaměňovány y dodané žalovanou“. K tomuto lze uvést, že v bodě 1 odůvodnění rozsudku je obsaženo tvrzení žalobkyně ze žaloby, nikoli snad zjištění soudu, co který účastník předložil jako srovnávací podpisy zůstavitelky.

13. Odlišnost podpisu zůstavitelky zmíněná v bodě 4 odůvodnění rozsudku je pouhým laickým pohledem soudu. Zkoumání písemných projevů za účelem potvrzení nebo vyvrácení identity pisatele je činností, k níž je třeba odborných znalostí. Soud I. stupně proto správně ve věci ustanovil znalce a z jeho kladného kategorického závěru při posouzení věci vyšel.

14. Dále žalovaná tvrdila skutečnosti, které jsou skutkově nesporné, takže vyřešení sporu o dědické právo závisí na právním posouzení těchto skutečností. Toto právní posouzení není oprávněn řešit nalézací soud v rámci nyní probíhajícího sporného řízení podle , nýbrž pozůstalostní soud (pověřený soudní komisař) v rámci probíhajícího pozůstalostního řízení podle z. ř. s.

15. Jedná se především o námitku žalované, že „závěť vykazuje právní vady v podobě chybějícího LV č. číslo“. Mezi účastníky není sporu o tom, že závěť posléze uvedené číslo listu vlastnictví neobsahuje. Jde tedy o právní posouzení toho, zda závěť je z tohoto důvodu vadná natolik, že může být shledána její neplatnost. Toto posouzení je na pozůstalostním soudu (pověřeném soudním komisaři) v rámci pozůstalostního řízení podle § 169 odst. 1 z. ř. s., nikoli na nalézacím soudu v rámci nyní probíhajícího sporu.

16. Totéž lze uvést i ve vztahu k námitce, že závěť je rozporná s dobrými mravy. Výše podílů dědiček z této závěti je zřejmá, opět zde není žádný skutkový spor, takže i tato námitka musí být řešena pověřeným soudním komisařem v rámci probíhajícího pozůstalostního řízení.

17. Tvrzení žalované z pozůstalostního řízení, že zůstavitelka neměla potřebné znalosti, aby závěť tohoto obsahu sepsala, nemá žádnou právní relevanci. Je běžné, že právní laik při sepisu důležité y vyhledá pomoc osoby, která je nadána určitými právními znalostmi. Žalovaná ani netvrdila, že by snad zůstavitelka byla přinucena k sepisu závěti třetí osobou tělesným či duševním násilím, že by jednala v omylu či snad vůle zůstavitelky nebyla vážná, což jedině by mohly být skutečnosti mající vliv na platnost závěti. Ostatně v rámci podání žalované ze dne datum (odvolání proti rozsudku soudu I. stupně) již tato námitka ani není uvedena. V této části lze též odkázat na bod 20 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně, ve kterém soud I. stupně námitku žalované týkající se nedostatku potřebných znalostí zůstavitelky k sepisu závěti vyvrátil.

18. Pokud jde o chybné datum vydání rozsudku v jeho písemném vyhotovení, tato chyba v psaní byla opravena usnesením soudu I. stupně ze dne 24. 1. 2025, č. j. -293.

19. Konečně pokud odvolatelka u jednání odvolacího soudu tvrdila, že žaloba ve věci byla podána opožděně, i tato její námitka nebyla shledána důvodnou. Rozhodnutí pozůstalostního soudu (usnesení adresa ze dne datum, č. j. Anonymizováno), kterým byla žalobkyně odkázána na podání žaloby do sporného řízení ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto odkazovacího usnesení, nabylo právní moci dne datum. Z obsahu sporného spisu vedeného u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. je zřejmé, že žaloba byla podána dne datum, tedy ve lhůtě.

20. Lze uzavřít, že rozsudek soudu I. stupně je ve všech výrocích věcně správný a jako takový byl potvrzen podle

21. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ve spojení s I v odvolacím řízení byla žalobkyně plně úspěšná, přísluší jí proto náhrada nákladů v souvislosti se zastoupením advokátkou. V odvolacím řízení učinila advokátka jeden úkon právní služby (účast u jednání odvolacího soudu dne datum), za což přísluší odměna 3 700 Kč a náhrada hotových výdajů 450 Kč ( , a a 4 ), celkem tedy 4 150 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné za předpokladu, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí / exekuci.